|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Struktura mezd zaměstnanců: předběžné výsledky
Holý, Dalibor ; Český statistický úřad
Výsledky strukturálního šetření o mzdách zaměstnanců v podrobných členěních, např. podle pohlaví, věku, vzdělání, zaměstnání apod., a také údaje o distribuci mezd.Dlouhodobý vývoj rozdělení mezd směřuje k větším rozdílům ve většině profilů. Z hlediska ekonomických činností posilují od počátku nového století odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví, přičemž tato odvětví jsou zároveň těmi s nejvyšší mzdovou úrovní, a odvětví zdravotní a sociální péče.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
| |
|
|
Gender a genderová lingvistika
ANDRASCHKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je gender a genderová lingvistika. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním přímo související kapitoly jako jsou například: genderové stereotypy a role, genderová identita a socializace. Na konci generové části je přidána i kapitola věnující se feminismu, který popisuje vznik genderové ideje. K první části práce náleží také kapitola genderová lingvistika. Tato kapitola se věnuje nejen mluvenému projevu, ale také tomu psanému. V lingvistické části práce je mimo jiné věnována pozornost tématům, mezi něž mimo jiné patří: generické maskulinum, přechylování ženských příjmení, korektnost povolání nebo odraz ženy v literatuře. Druhá část práce obsahuje empirický výzkum výše zmíněných témat. Výzkum je zpracován kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku, jenž byl pokládán respondentům tří věkových kategorií. Výsledné poznatky šetření jsou řádně a přehledně zpracovány do grafů a tabulek.
|
|
|
Zaměstnanci vyžadující zvláštní péči
JANČOVIČOVÁ, Nikola
V současnosti se téměř každý vrcholový manažer potýká se stresem a s následky s ním spojenými. Toto téma pojednává o dvou základních skupinách pracujících profesích, jejichž součástí je zvýšené riziko, řešení problémů a zvýšená psychická i emocionální zátěž (manažerská profese, profese v armádě,). A o pracovnících, kteří se krátkodobě ocitli v nepříznivé situaci, která zatěžuje jak je, tak jejich okolí. K přiblížení tématu je nutné seznámit se se základními pojmy, historií vedoucí pozice a problémy spojenými s touto profesí. Také je pozorováno postavení žen a mužů ve vedoucích pozicích a názory odborníků, jak co nejlépe zvládat stresové situace. Data od osmi manažerů z různých firem, budou získána pomocí rozhovorů. Výsledky vyhodnocené pomocí grafů a tabulek budou zhodnoceny a následně k nim budou doporučena vhodná praktická doporučení pro manažery.
|
|
|
Představy studentů sociální práce o budoucí profesi
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá představami studentů sociální práce o budoucí profesi. Teoretická část je zaměřena na definici a charakteristiku sociální práce, na její poslání, cíle a metody. Dále popisuje historii vzdělávání sociálních pracovníků v České republice, kde se podrobněji zabývá počátky tohoto vzdělávání, oblastmi působení sociálních pracovníků a vývojem sociální práce v souvislosti se vzděláváním od druhé světové války po současnost. Následující kapitola pojednává o systému vzdělávání v sociální práci v současnosti, kde se zaměřuje na vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá sociální prací jako profesí. Zde jsou popsány a definovány pomáhající profese, dále jsou zmapovány oblasti uplatnění absolventů sociální práce a nakonec je popsána etika v sociální práci. Cílem mé práce bylo zjistit, jakou představu mají studenti sociální práce o budoucí profesi. Například na jakých pracovištích a s jakou cílovou skupinou by chtěli pracovat a zda chtějí vůbec pracovat ve studovaném oboru. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Výzkumný soubor tvořili studenti sociální práce Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dotazníkové šetření probíhalo v bakalářských i magisterských studijních oborech. Byli zahrnuti pouze studenti prezenční formy studia. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum. Byla stanovena hypotéza: ,,Studenti sociální práce chtějí pracovat ve studovaném oboru." Hypotéza byla statisticky testována pomocí neparametrického testování v programu SPSS. Byl použit McNemarův test, který prokázal, že hodnoty ,,chce pracovat ve studovaném oboru" a ,,nechce pracovat ve studovaném oboru" se od sebe signifikantně neliší a jsou stejně pravděpodobné. Na základě testu byl zjištěn dostatečný rozdíl mezi výslednou signifikancí na hladině významnosti 0,5, a proto byla zamítnuta nulová hypotéza ,,Studenti sociální práce nechtějí pracovat ve studovaném oboru" a potvrzena stanovená hypotéza. Z výsledků vyplývá, že studenti mají rozdílné plány vztahující se k budoucímu povolání. Zejména se to týkalo pracovišť a cílových skupin, se kterými by studenti chtěli pracovat a zda-li by vůbec chtěli pracovat v oboru, který nyní studují. Studenti by nejvíce chtěli pracovat ve státní správě, v nestátních neziskových organizacích, a to hlavně s dětmi. Objevila se také část studentů, kteří nechtějí pracovat v oboru, který nyní studují. Další značné rozdíly byly objeveny u konkrétních kategorií, které zkoumaly, zda-li studenti chtějí nebo nechtějí pracovat jako sociální pracovníci, důvody proč chtějí a nechtějí pracovat ve studovaném oboru, praxi v sociální oblasti (mimo školní praxe), hledání práce při studiu a hlavních činností sociálního pracovníka. Tyto rozdíly jsou podrobněji popsány v diskuzi. Závěr popisuje shrnutí výsledků z výzkumu a dále se v něm pozastavuji nad celistvou problematikou představ studentů sociální práce o jejich budoucím povolání, zejména problematické uplatnění této skupiny na trhu práce. Nastiňuji zde možná řešení této problematiky. Rovněž se zamýšlím i nad dalšími otázkami souvisejícími s tímto tématem. Na konci je pak popsáno možné využití této práce v praxi.
|
|
|
K okolnostem ovlivňujícím identitu sociálních pracovníků
LHOTÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá identitou a okolnostmi, které mohou identitu sociálních pracovníků ovlivňovat. Teoretická část charakterizuje osobu sociálního pracovníka, jeho kompetence a role. Dále pojednává o identitě a jejích dílčích aspektech a okolnostech, které mohou identitu sociálních pracovníků ovlivňovat. Zabývá se podrobněji zejména kolektivní, profesní a křesťanskou stránkou identity. Praktická část je postavena na výzkumném šetření, konkrétně na kvantitativním výzkumu, který je realizován v oblasti Strakonicka. Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak sociální pracovníci pohlížejí na identitu, a jaké okolnosti jejich identitu mohou ovlivňovat a zda ji vůbec ovlivňují. Zjištěné názory do značné míry korespondují s teoretickými předpoklady.
|
|
|
Profesní kariéra a názory na studium prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.
JIRÁKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá profesním vývojem prvních absolventek bakalářského studia oboru Všeobecná sestra ze ZSF JU od jejich absolvování po současnost. Cílem práce bylo zjistit názory na bakalářské studium oboru Všeobecná sestra na ZSF JU u prvních absolventů tohoto studijního oboru. Zjistit, jak studium a jeho úspěšné ukončení ovlivnilo jejich následnou profesní kariéru a společenské uznání. Dále pak zjistit postoj prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na ZSF JU k navazujícímu magisterskému studiu Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech na ZSF JU. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se věnuje ošetřovatelství a konečná část je pedagogická. Zahrnuje historii, vývoj ošetřovatelství a ošetřovatelské vzdělávání v České republice, dále pak problematiku profese sestry a s ní související legislativní normy. V pedagogické části se věnuji přístupu ke vzdělání jako sociologickému problému a hodnocení vysokoškolské výuky samotnými studenty. V empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní a kvalitativní metoda výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou anonymního dotazníku pro první absolventy bakalářského studia Všeobecná sestra na ZSF JU. Pro tuto část šetření byly stanoveny čtyři hypotézy. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byl použit hloubkový nestrukturovaný rozhovor, který proběhl s vybranými absolventkami. Výsledky kvalitativního šetření byly zpracovány formou přepisu rozhovoru. Výsledky této práce mohou být využity jako informační materiál pro studenty a vyučující katedry Ošetřovatelství na ZSF JU. Mohou pomoci orientovat se ve vzdělávání sester a uvědomit si, kterou oblast studia by bylo potřeba posílit.
|
host ::
RSS.