Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 108 záznamů.  začátekpředchozí87 - 96dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Veterinární problematika v chovu papoušků rodu Amazona
JEŘÁBEK, Zdeněk
Papoušci rodu Amazona jsou nyní, kromě několika kriticky ohrožených druhů, již často zastoupeni jak v chovech zoologických zahrad, tak i v zájmových chovech. Při dodržování určitých pravidel je možné, tyto papoušky z tropických oblastí nového světa chovat a odchovávat i v našich klimatických podmínkách. I přes dodržování, co nejvhodnějších podmínek v chovu v zajetí, mohou tyto papoušky postihnout různé zdravotní problémy a nemoci. Tato práce měla za cíl shromáždit nejnovější poznatky veterinární problematiky postihující papoušky rodu Amazona a zároveň je rozdělit do částí podle typu onemocnění a vyskytujících se zdravotních problémů. Členění práce: Infekční choroby. Zranění a úrazy. Enviromentální vlivy. Vývojové a růstové abnormality. Nádorová onemocnění. Ostatní onemocnění. Výčet těchto chorob uzavírá Souhrn nejběžnějších onemocnění. V závěru této práce jsou vyjmenovány nemoci, ke kterým mají papoušci rodu Amazona predispoziční předpoklady.
Výuka prevence infekčních chorob v českém školském systému
JOSKOVÁ, Jitka
Hlavním cílem diplomové práce ?Výuka prevence infekčních chorob v českém školském systému? bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu je v osnovách základních škol zakomponována výuka prevence infekčních onemocnění. Rámcové vzdělání o základní prevenci infekčních onemocnění by mělo být součástí výuky na základních školách, protože jedině tak lze již od školního věku dětem vštípit povědomí o základních druzích mikroorganismů, různých cestách přenosu, rozdíl mezi virovým a bakteriálním onemocněním a o odlišné léčbě těchto onemocnění. Pouze takovým způsobem se výuka dané problematiky dotkne naprosté většiny žáků základních škol (6-15let). Tak vyroste generace, která nejen že bude mít základní znalosti o této problematice, ale navíc svými vědomostmi bude vychovávat další generace, které se budou zodpovědně chovat ke svému zdraví. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické.
Vybraná témata ze zdravotní propedeutiky - tetování, piercing, intimní hygiena u chlapců a dívek ve věku 12 až 15 let
HÁKOVÁ, Alena
Práce uvádí výsledky teoreticko - empirické studie. Cílem mé Bakalářské práce je primární monitoring znalostí chlapců a dívek v pubescentím věku z vybraných kapitol zdravotní propedeutiky. Jedná se o oblast tetování, piercingu a intimní hygieny. Klíčová slova: tetování, piercing, intimní hygiena, chlapec, dívka, zdravotní propedeutika, zdobení těla, infekce. Práce se skládá z několika částí. V teoretické části popisuji funkce tetování, nežádoucí účinky aplikace, druhy piercingu, intimní hygienu muže a ženy, vývojové období dětí ve věku 12 až 15 let, povinnou školní docházku. Praktická část analyzuje stupeň informovanosti, zjišťuje postoje studentů k dané problematice. Analýza vychází z dotazníků vlastní tvorby, které vyplnili studenti vybraných škol. Zpracování je znázorněné v grafické úpravě. V závěru práce potvrzuji, že studenti z gymnázií jsou lépe informováni než žáci základních škol. Výzkumná otázka, že dívky jsou lépe informovány než chlapci, se potvrdila.
Významné patogenní mikroorganismy syrového kravského mléka
HRUBEŠOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá problematikou výskytu patogenních mikroorganismů v syrovém kravském mléce, se zvláštním zaměřením na Campylobacter jejuni a Staphylococcus aureus, včetně jejich negativního vlivu na zdraví konzumentů. Problematika konzumace syrového mléka byla v poslední době dosti diskutovanou otázkou a je v této práci podrobněji rozvedena. S ohledem na možný výskyt patogenních mikroorganismů je nezbytné syrové mléko před konzumací tepelně ošetřit. I přes tuto skutečnost řada konzumentů tento technologický postup nerespektuje a tím ohrožuje své zdraví.
Kryptosporidiové infekce drůbeže
KURAL, Vladimír
V letech 2011 a 2012 byl sledován výskyt Cryptosporidium spp. ve 20 chovech kura domácího (Gallus gallus f. domestica). Z celkového počtu 270 vzorků byla pomocí specifického barvení oocyst kryptosporidií anilin-carbol-methyl violetí zjištěna přítomnost oocyst u 5 vzorků pocházejících z jednoho chovu. Celková DNA byla izolována z pozitivních i negativních vzorků. Pomocí nested PCR amplifikující gen kódující malou ribozomální podjednotku (SSU rRNA) byla detekována přítomnost specifické DNA kryptosporidií v 8 vzorcích. Sekvenční PCR analýza prokázala ve všech 8 případech přítomnost zatím nepopsaného genotypu, pracovně nazvaného Cryptosporidium hen genotyp, který je na základě fylogenetických analýz nejblíže příbuzný druhu C. bovis původně popsaného ze skotu.
Metodika molekulární detekce viru žluté zakrslosti ječmene v jeho vektorech pomocí RT-PCR: Metodika pro Státní rostlinolékařskou správu
Jarošová, Jana ; Jaňourová, Blanka ; Kumar, Jiban
Žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf - BYD) je jednou z nejdůležitějších virových onemocnění obilí jak v ČR, tak i celosvětově. Dokáže způsobit závažné ztráty na výnosech u většiny obilných druhů, jako pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, oves a žito. Virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV) je přenášeno výlučně několika druhy mšic žijících na obilninách. V této metodice uvádíme metody reverzní transkripce polymerázové řetězové reakci (RT-PCR) pro citlivou detekci BYDV v mšicích přenášejících tento virus včetně detailního popisu sběru a manipulace se vzorky.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Metodika detekce pšeničného a ječného kmene viru zakrslosti pšenice v jejich vektoru křísku polním pomocí PCR - RFLP
Jaňourová, Blanka ; Ripl, Jan ; Kumar, Jiban
Zakrslost pšenice (původce Wheat dwarf virus - WDV) patří mezi nejvýznamnější choroby obilnin v ČR. Na našem území může způsobit velké hospodářské škody na pšenici, ječmeni, tritikále, žitě a ovsu. Jediným dosud známým přenašečem WDV je křísek polní. Jiné přenosy viru nejsou známy. V této metodice jsou uvedeny metody polymerázové řetězové reakce (PCR) pro citlivou detekci viru zakrslosti pšenice v křísku polním a RFLP pro specifickou identifikaci ječného a pšeničného kmene.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Detekce kryptosporidií pomocí molekulárních metod v klinických vzorcích: infekce nebo pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele?
MUNZAROVÁ, Lucie
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou lékařsky a veterinárně významní jednobuněční parazitičtí prvoci, kteří infikují všechny třídy obratlovců včetně člověka. Jejich vývojový cyklus je monoxenní, což znamená, že je kompletně ukončen v jednom hostiteli. Jejich exogenní infekční vývojová stádia - oocysty - jsou většinou vylučovány výkaly. Způsobují onemocnění zvané kryptosporidióza. Obecně se předpokládá, že izoláty kryptosporidií z jedné třídy obratlovců nejsou infekční pro jiné hostitele z dalších tříd, a také, že většina druhů a genotypů kryptosporidií má nízkou hostitelskou specifitu. Nicméně existuje celá řada případů, kdy byla prokázána přítomnost oocyst, respektive specifické kryptosporidiové DNA v trusu tzv. netypických hostitelů. Vzhledem k tomu, že většina genotypů a jejich potenciálních hostitelů byla popsána pouze na základě přítomnosti specifické kryptosporidiové DNA v trusu, vyvstává otázka, kterou se zabývá tato bakalářská práce, zda tito hostitelé jsou ve všech případech vnímaví k dané infekci nebo se jednalo o pouhou kontaminaci vzorku či pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele. Na tuto otázku se studie snaží odpovědět sérií experimentů. Pro experimentální infekci hlodavců byly použity různé izoláty kryptosporidií, kterými byla zvířata perorálně infikována a po dosažení předpokládané patentní periody utracena. Pomocí kombinace standardních paratzitologických a molekulárních metod jsme sledovali přítomnost oocyst a specifické DNA kryptosporidí v trusu a ve sliznici zažívacího traktu infikovaných hostitelů. Výsledky studie ukázali, že pasáž oocyst zažívacím traktem je možné detekovat v rozmezí pouze 6-24 hodin po infekci, a to ne ve všech případech. Na základě tohoto zjištění jsme částečně potvrdili hypotézu 1: Detekcí specifické kryptosporidiové DNA ve vzorcích stolice nebo trusu nelze jednoznačně posoudit, zda se jedná o probíhající infekci v hostiteli nebo o pasáž oocyst zažívacím traktem. Hypotézu 2: Specifickou kryptosporidiovou DNA v klinických vzorcích stolice nebo trusu lze detekovat pouze v případě úspěšné infekce hostitele, jsme zavrhli.
Vnitrodruhová variabilita Cryptosporidim parvum u telat
HOLUBOVÁ, Nikola
Vzorky trusu pro parazitologická vyšetření byly odebírány v 10 chovech mléčného skotu. Byl sledován vliv technologie chovu a věku zvířat na výskyt kryptosporidií. Celkem bylo odebráno a mikroskopicky vyšetřeno 161 vzorků. 47 (29,2 %) vzorků bylo pozitivních na přítomnost oocyst kryptosporidíí, konkrétně C. parvum. Největší výskyt C. parvum byl zjištěn u telat okolo 2 týdnů stáří, u starších jedinců byl výskyt také zaznamenán, ale ve slabší intenzitě infekce. Jako nejrizikovější způsob chovu byla vyhodnocena technologie skupinového ustájení a ustájení pomocí Staimanových bud, které byly v těsné blízkosti a nebyl nijak zamezen kontakt mezi sousedícími telaty. V jednotlivých chovech se vyskytoval vždy jen jeden subtyp druhu C. parvum.
Specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami
HVÍŽĎALOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce jsou specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami. Sexuálně přenosné choroby jsou celosvětově stále závažným problémem, i přes veškeré pokroky v moderní medicíně. V případě těhotných žen je toto téma ještě daleko závažnější, protože zde nejde pouze o matku, ale i o dítě a možnosti přenosu na něj. Pro dítě představuje nejvyšší riziko přenosu nákazy vertikální cestou. Péčí o ženy se sexuálně přenosnými chorobami se zabývají dermatovenerologická a infekční oddělení. Těhotné ženy s takovým infekčním onemocněním jsou v České Republice centralizovány ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Sexuálně přenosné nemoci jsou ty, které se šíří pohlavní cestou, nebo je tento způsob přenosu epidemiologicky významný. Můžeme mezi ně zařadit více než 25 mikroorganismů různých druhů, např. houby, členovce, červy, prvoky spirochety, bakterie, mykoplasmata a ureaplasmata, chlamydie a viry. Mezi vlastní pohlavní nemoci se řadí kapavka, vrozený, časný nebo pozdní syfilis, měkký vřed a venerický lymfogranulom. Tyto nemoci podléhají ze zákona povinnému hlášení a nemocný je povinen se léčit a docházet na pravidelné kontroly. Prvním cílem této práce je zjistit informovanost ošetřujícího personálu o specifikách péče o ženy s STD, druhým cílem je zhodnocení situace dodržování zásad bariérové péče o ženy s STD a třetí cíl je vytvořit standard pro péči o ženy s STD. Pro zjištění cílů byla stanovena hypotéza a výzkumná otázka. Pro kvantitativní výzkum byl sestaven anonymní dotazník a pro kvalitativní pozorovací arch. Skupinu dotazovaných a pozorovaných tvořily sestry, pracující na dermatovenerologickém a infekčním oddělení. Výzkum probíhal ve třech zdravotnických zařízení, ve dvou krajích České Republiky. Výsledky výzkumu byly velmi dobré. V hypotéze je předpoklad, že ošetřující personál ví, jakým způsobem pečovat o ženy s STD. Tento předpoklad se potvrdil. Ve většině otázek týkajících se ošetřovatelské péče o ženy s STD odpovědělo více než 70 % respondentek správně. Odpověď na výzkumnou otázku je také velmi dobrá. Z kvalitativního výzkumu vychází, že přes 80 % sester dodržuje téměř všechny zásady bariérové péče velmi spolehlivě. Závěrem výzkumu byl vytvořen standard pro péči o ženy s STD, který by mohl sloužit jako zdroj informací pro zdravotnický personál.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 108 záznamů.   začátekpředchozí87 - 96dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.