|
| |
|
| |
|
|
Role pacienta v současnosti
PŘÍHONSKÁ, Lucie
Role pacienta se nezměnila už několik desetiletí. Pacient je vnímán pouze jako věc, často je stavěn do podřízené role bezmocného člověka, o kterém rozhodují jiní. Nemá možnost volby a musí se podrobit zdravotnickému personálu, který jedná převážně autoritativně a dochází tak k nerovnováze vztahu zdravotník - pacient. Však dnes v 21. století je všem známo, že každý člověk má právo rozhodovat sám o sobě a nelze mu toto právo upírat. Právo moci o sobě rozhodovat hraje důležitou roli i v péči o nemocné a nemělo by se na něj zapomínat. V soukromích zdravotnických zařízeních je opačná situace. Zde je pacient na prvním místě v plánování péče. Je nadřízený zdravotnickým pracovníkům a sám rozhoduje o tom, jakým způsobem bude léčen a za jakých podmínek. Pacient je plně informován o svém zdravotním stavu, což se ve státním zařízení často opomíjí.
|
|
|
Problematika předčasného porodu v porodní asistenci
RUNTOVÁ, Petra
Předčasný porod je definován jako porod před 37. týdnem těhotenství. Je stálým a závažným problémem zdravotnictví a také příčinou mnoha perinatálních komplikací. Těhotné ženy, u kterých hrozí předčasný porod, bývají často dlouhodobě hospitalizovány. Samotná hospitalizace v nemocnici s sebou přináší různá úskalí. To se týká samotného prostředí, individuality jednotlivých žen, jejich přizpůsobení se cizímu prostředí, ostatním klientkám, provozu oddělení, ale také zdravotnickému personálu. Porodní asistentka poskytuje péči pomocí ošetřovatelského procesu, kdy pracuje s potřebami klientky. Důležitý je holistický pohled na ženu, porodní asistentka nesmí opomenout její fyzický stav, ale i psychiku, sociální podmínky, emociální stabilitu, sebeúctu, postavení v zaměstnání a v rodině. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou prioritní biopsychosociální problémy u žen dlouhodobě hospitalizovaných s hrozícím předčasným porodem. Byly položeny dvě výzkumné otázky: ?Jaké jsou prioritní problémy v oblasti biopsychosociální u dlouhodobě hospitalizovaných žen s hrozícím předčasným porodem?? ? Jak vnímají ženy s hrozícím předčasným porodem saturaci jejich potřeb při hospitalizaci ze strany porodních asistentek?? K výzkumu bylo zvoleno kvalitativní šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, rozhovory byly anonymní a výzkumu se zúčastnilo osm žen hospitalizovaných na Oddělení rizikového a patologického těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Na obě dvě výzkumné otázky byly nalezeny odpovědi. Jako nejčastější problém dotazované ženy uváděly strach, strach o nenarozené dítě a strach z budoucnosti. Ke zmírnění jejich strachu jim pak pomáhala dobrá komunikace s ošetřujícím personálem, dostatečné množství informací a také péče porodních asistentek. Tu respondentky hodnotily jako perfektní, výbornou, uváděly, že porodní asistentky jsou aktivní, mají o klientky zájem a snaží se jim pomáhat řešit jejich problémy. Dále pak z výzkumu vyplynulo, že velkým problémem je pro hospitalizované ženy celodenní ležení a s tím související omezení jejich aktivit. Volný čas na oddělení trávily především čtením, sledováním televize a surfováním na internetu. Nově by pak ženy uvítaly možnost v rámci oddělení absolvovat předporodní přípravu, protože právě hospitalizace jim znemožnila absolvovat některý z předporodních kurzů. Celkově ženy hodnotily péči porodních asistentek kladně, na práci a přístupu porodních asistentek by nic neměnily. Uváděly, že porodní asistentky jsou milé, hodné, starostlivé, vstřícné a empatické. Že se snaží klientkám pomáhat, vyzařují pozitivní energii a mají dobrou náladu, která se pak přenáší i na klientky. Respondentky dále kladně hodnotily i dostatečné množství informací, což je na oddělení podle nich samozřejmostí. A samozřejmostí je i milé a vstřícné chování porodních asistentek a jejich aktivní péče. Z výzkumného šetření tedy vyplynula potřeba vytvořit předporodní kurzy přímo pro klientky Oddělení rizikového a patologického těhotenství GPK FN v Plzni, kterým je doporučen při hospitalizaci z důvodu hrozícího předčasného porodu klidový režim. Dále pak může být toto výzkumné šetření využito jako zpětná vazba pro porodní asistentky pracující na tomto oddělení i na celé klinice a využito k dalšímu zkvalitňování péče o těhotné klientky.
|
|
|
Vliv jednotýdenní hospitalizace na pacienty s onemocněním žlučových cest léčeným chirurgickým zákrokem
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit, jak na pacienta po dobu hospitalizace, tedy od přijetí do propuštění, působí proces hospitalizace. Teoretická část popisuje anatomii a patologii žlučových cest. Tyto části jsou základem pro vytvoření souvislostí v problematice onemocnění žlučových cest. Dále je zmíněn průběh hospitalizace k utvoření představy, čím musí jedinec při hospitalizaci projít, a dietní omezení, které podporuje léčbu. V neposlední řadě přinášíme pohled na hospitalizaci z psychologického hlediska. Empirická část je zaměřena na zkoumání vlivu jednotlivých složek hospitalizačního procesu na psychiku pacientů. Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník, který vyplňovali pacienti (respondenti) hospitalizovaní v jedné z nemocnic Jihočeského kraje.
|
|
|
Příjem k hospitalizaci, potřeby nemocného a ošetřovatelská péče
ROSOLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce Příjem k hospitalizaci, potřeby nemocného a ošetřovatelská péče je rozdělena na část teoretickou a praktickou.V teoretické části analyzujeme, co jsou to potřeby, jejich rozdělení. Ošetřovatelskou péči její formy a metody. Ambulantní a lůžkový příjem, z pohledu pacienta a z pohledu sester. Tyto skutečnosti jsou dále porovnávány na chirurgickém a interním oddělení. Tato problematika je hlavním tématem této bakalářské práce.Praktická část zahrnuje kvalitativní metody technikou nestandardizovaného rozhovoru a technikou pozorování pomocí záznamového archu jak u pacientů, tak i u sester chirurgického a interního zaměření.Nejprve jsme připravili 20 otázek směřujících k našemu tématu, které byly aplikovány u 10 respondentů, z toho 5 chirurgických a 5 interních. Polovina otázek se týkala pacientů, kteří čekali, nebo již měli hotový ambulantní příjem na chirurgickém nebo interním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Druhá polovina otázek směřovala na problematiku lůžkového příjmu, který pacienti absolvovali. Z toho 2 otázky byly kladeny sestrám, které se o pacienta staraly jak na ambulanci, tak na lůžkovém oddělení.Cílem práce bylo zjistit, jakými informacemi nemocní disponují při přijetí k hospitalizaci. Druhým cílem bylo zmapovat časový úsek od doby přijetí v ambulantní složce po uložení na lůžko. Třetím cílem bylo zmapovat, které potřeby nejsou saturovány při příjmu nemocného na oddělení. Čtvrtým cílem bylo zmapovat, s jakými nejčastějšími problémy se setkávají sestry při příjmu nemocného na lůžkovou část oddělení, v souvislosti s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.Mezi respondenty výzkumu vyplynulo, že většina pacientů nemá konkrétní informace o přijetí.Časový úsek od doby přijetí v ambulantní složce po uložení na lůžko se pacientům jeví jako přijatelný, i když většinou čekali na ambulanci hodinu a někdy i déle. Co se týče potřeb, všichni pacienti až na dvě výjimky měli potřeby saturované.Setry se nejčastěji při příjmu nemocného na lůžkovou část oddělení setkávají s agresivními pacienty, pod vlivem alkoholu, špatnou spoluprácí s rodinou, podepisování negativního reversu, špatnou komunikací s ambulantními sestrami a komunikačními bariérami.
|
|
|
Uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče
ROUBÍČKOVÁ, Radka
Potřeba člověka je projevem určitého nedostatku, jehož odstranění je žádoucí. Úraz narušuje obvyklý způsob života člověka, mění jeho stereotyp a omezuje ho v běžných činnostech. Sestra pracující na oddělení, kde jsou hospitalizovaní pacienti s úrazy, by měla mít dostatečné znalosti o dané problematice, u pacienta musí dát najevo porozumění a také individuální zájem o jeho osobu. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče uspokojovány vyšší potřeby. Druhým cílem bylo porovnat uspokojování potřeb vyšší úrovně u hospitalizovaných pacientů s úrazem na akutních lůžkách dle věku a pohlaví. Třetím cílem bylo zjistit znalosti sester o vyšších potřebách člověka, a zda přistupují se zájmem k jejich uspokojování u hospitalizovaných pacientů s úrazem. Šetření bylo provedeno kvantitativně za pomoci dotazníkové metody sběru dat. Dotazníky byly distribuovány 55 sestrám pracujících na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Tábor, a.s. a 60 pacientům hospitalizovaných s úrazem také na chirurgických odděleních ve stejných nemocnicích. Výsledky kvantitativního výzkumu byly hodnoceny pomocí grafů. V souladu s cíli práce byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1 Pacienti hospitalizovaní s úrazem na lůžkách akutní péče vykazují potřebu uspokojování potřeb vyšší úrovně. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 Sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem hospitalizovaných na lůžkách akutní péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 3 Ženy hospitalizované s úrazem na lůžkách akutní péče mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 4: Pacienti vyššího věku mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně, než mladší pacienti. Hypotéza byla vyvrácena. Poznatky získané šetřením by mohly být využity jako informace pro střední management oddělení nemocnic, kde šetření probíhalo a vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, které zde pracují, protože je důležité dozvědět se více o potřebách pacientů, aby se usnadnilo a zlepšilo uspokojování jejich potřeb.
|
|
|
Informovanost pacienta a spolurozhodování v průběhu hospitlizace na interním oddělení
REICHERTOVÁ, Stanislava
Tato diplomová práce se zabývala problematikou informovanosti pacienta a jeho možnosti spolurozhodování při hospitalizaci na interním oddělení. Stanoveny byly tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, úroveň informovanosti pacienta v průběhu hospitalizace o plánu péče. Z výsledku šetření je patrné, že pacienti pociťují nedostatek pro ně srozumitelných informací o plánu péče. Druhým cílem bylo zjistit, zda má pacient možnost spolurozhodování o poskytované péči v průběhu hospitalizace. Zde při porovnání výsledků z jednotlivých šetření došlo k rozporu mezi názory pacientů a zdravotníků. Pacienti se domnívají, že možnost spolurozhodování je jim dána, naproti tomu zdravotníci si myslí, že možnost spolurozhodování pacienta je omezena. Třetím cílem bylo zjistit, s jakými dotazy od pacientů v souvislosti s průběhem hospitalizace se sestry nejčastěji setkávají. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejčastější dotazy pacientů jsou na délku hospitalizace. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. Teoretická část popisuje problematiku průběhu hospitalizace pacienta od jeho příjmu až po propuštění. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 15 pacientů hospitalizovaných na interním oddělení. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky, aby podané informace v průběhu hospitalizace pacientovi, byly srozumitelné? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastější překážkou srozumitelnosti je velké množství podaných informací a časté používání odborné terminologie. 2. Jaké existují překážky tomu, aby byl pacient aktivním účastníkem při předávání informací? Z výsledku šetření překvapivě vyplynulo, že se nejedná o nepochopení či nedostatek empatie ze strany zdravotníka nebo nezájem ze strany pacienta. Hlavní překážkou toho, aby pacient mohl být aktivním účastníkem při předávání informací je nedostatek času zdravotníka na pacienty. 3. Saturuje úroveň informovanosti pacienta jeho potřebu jistoty a bezpečí? Šetřením bylo zjištěno, že úrovní informovanosti pacienta je saturována potřeba jistoty a bezpečí. K získání dat pro zvolenou problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval 17 otázek, 14 otázek uzavřených, 2 otázky polootevřené a 1 otázku otevřenou, která umožňovala vyjádření vlastního názoru. Osloveni byli respondenti z řad studentů oboru zdravotnický asistent, všeobecná sestra a zdravotnický záchranář, dále potom sestry pracující, jak v ambulantním, tak lůžkovém sektoru, sestry manažerky a vyučující odborné praxe. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Četnost dotazů od pacientů je ve stejné míře jako dotazy na zdravotní stav. Z výzkumného šetření vyplynulo, že četnost dotazů na délku hospitalizace je v daleko větší míře než dotazy na zdravotní stav. První hypotéza byla vyvrácena. 2. V průběhu podávání informací pacientovi, považují sestry za samozřejmé začlenit také názory vyjadřující potřeby pacienta. Šetřením bylo zjištěno, že sestry považují za samozřejmé v průběhu hospitalizace začlenit také názory pacienta vyjadřující jeho potřeby. Druhá hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto diplomovou prací budou použity jako podklad pro tvorbu informačního materiálu pro pacienty. Dále se domníváme, že by bylo vhodné, aby se s výsledky seznámily sestry pracující na interních odděleních. Výsledky práce by mohly být také zajímavé a přínosné pro studenty středních, vyšších i vysokých škol připravující se na povolání nelékařských zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Pohled muže na rizikové těhotenství a hospitalizaci partnerky
CHURANOVÁ, Hana
Těhotenství je bezesporu jedním z nejkrásnějších období v životě ženy. Ne vždy je však průběh těhotenství bez komplikací. I když se riziková těhotenství objevovala také v dřívějších dobách, dnes díky systému prenatální péče a centralizaci rizikových těhotenství v perinatologických centrech, stoupá počet živě narozených dětí s lepšími šancemi pro kvalitní život. Teoretická část této bakalářské práce se zabývá jak rizikovým těhotenstvím a faktory, které jej způsobují, či ovlivňují, tak také dopadem hospitalizace na psychiku párů a vlivem na jejich rodinný život. Zvolený kvalitativní výzkum probíhal metodou hloubkových rozhovorů a dotazování. Výzkumným souborem bylo sedm mužů, jejichž partnerky byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice, a. s. Celkem bylo stanoveno pět cílů, které byly splněny. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda muži, jejichž partnerky byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství, chápou důvody hospitalizace. Druhým cílem bylo zjistit, zda výše jmenovaní muži rozumí pojmu ,?rizikové těhotenství??. Třetí cíl měl za úkol zjistit, z čeho mají muži, jejichž partnerky jsou hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství největší obavy. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit vliv hospitalizace partnerky na rodinný život. Pátým cílem bylo zjistit, zda tito muži, kladou důraz na výběr zařízení, kde má případná hospitalizace probíhat. V souhrnu bylo zjištěno, že muži dobře znají důvody hospitalizace a rozumí pojmu ,,rizikové těhotenství??. Největší obavy mají o zdraví partnerky a budoucnost dítěte. Dále byla zjištěna záporná role hospitalizace v rodinném životě a fakt, že muži ve většině kladou důraz na výběr zařízení, ve kterém má hospitalizace probíhat. Tato bakalářská práce může posloužit jako studijní materiál jak pro budoucí, tak i stávající porodní asistentky. Dále může být využita jako zdroj informací pro budoucí rodičky a jejich partnery, tedy páry, kterých se téma přímo týká, nebo jen chtějí znát různá úskalí těhotenství.
|
|
|
Role sestry ve vonočasových a herních aktivitách dětí hospitalizovaných v malých nemocnicích.
HOLZÄPFELOVÁ, Bohumila
Překotné změny, které s sebou nese v posledních desetiletích společenský vývoj, nenechávají bez povšimnutí ani medicínu spolu s ošetřovatelstvím. I díky tomu došlo k pozitivním změnám a hospitalizace dítěte neznamená nutné zpřetrhání pout s rodiči, sourozenci a širší rodinou. Přesto zůstává sestra, pečující o nemocné děti, nezastupitelným článkem v procesu jejich uzdravování. V průběhu hospitalizace je to právě ona, která stráví s dítětem nejvíce času. Má proto velký potenciál ovlivnit jeho adaptaci na hospitalizaci ať už směrem pozitivním nebo negativním. Bez ohledu na zdraví či nemoc, přetrvává u dítěte potřeba herních aktivit. Hra je významným léčebným prvkem, zlepšuje emocionální stav, usnadní adaptaci na změněný zdravotní stav a umožní saturaci za činnost, která je onemocněním ztížena nebo zcela vyloučena. Cílem, který stál před touto diplomovou prací, byla analýza personálního, časového a materiálního zabezpečení volného času a herních aktivit v podmínkách malých nemocnic. Autorka si rovněž si stanovila za úkol zjistit, zda a nakolik sestry považují svoji roli ve výchovné oblasti za důležitou. Výzkumné šetření probíhalo dvěma způsoby. Obsahem kvalitativní části byly rozhovory s dětmi mladšího školního věku, které zodpověděly otázky, co by chtěly a co obecně chybí dětem hospitalizovaným v malých nemocnicích. Na základě výsledků této části byly následně stanoveny hypotézy, jejichž platnost následně ověřilo šetření kvantitativní. Výzkumným souborem pro kvantitativní výzkum byly sestry, které pracují na dětských odděleních Plzeňského, Karlovarského a Středočeského kraje. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že se mnohá dětská oddělení malých a středních nemocnic potýkají s časovou tísní sester a nedostatečným personálním zázemím pro smysluplné a účelné naplnění volného času malých pacientů. Výsledky výzkumného šetření budou použity jako platformy v zájmu zlepšení podmínek pro hospitalizované děti na jednom konkrétním oddělení.
|
host ::
RSS.