|
|
Evropský parlament
Novotná, Eva ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Šťastný, Tomáš (oponent)
Evropský parlament je jediným orgánem v institucionální struktuře Evropské unie, který je přímo volený občany Unie. A od konání přímých voleb se odvíjí i vývoj postavení Parlamentu. Před rokem 1979 (rok konání prvních přímých voleb) se jednalo pouze o poradní instituci, která se na legislativním procesu podílela jen v rámci konzultační procedury, která představuje pro Parlament nejnižší možnou účast. Po volbách se postupně rozšiřovala agenda Společenství a tím se rozšiřovala i účast Parlamentu. Velkým krokem vpřed bylo zavedení dalších procedur, zejména pak procedury spolurozhodování, která v posledních letech vytlačuje ty zbývající. Parlamentní postavení bylo posíleno přidělením kontrolních pravomocí -- např. jmenování evropského veřejného ochránce práv, vyslovení nedůvěry Komisi, prozkoumávání zpráv od ostatních institucí Unie, interpelace a mnoho dalšího. Dnes se jedná o instituci, která je plnohodnotným partnerem ve struktuře orgánů Unie.
|
|
|
Proměny postavení Evropské lidové strany v Evropském parlamentu
Hrnčířová, Lenka ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Tato práce je studií věnující se proměně postavení skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu (EPP) se zaměřením zejména na situaci po volbách v roce 2009. Hlavním cílem práce je prostřednictvím srovnání pozice EPP v současném období s pozicí EPP-ED ve funkčním období v letech 2004 -- 2009 odpovědět na otázku, zda se pozice dnešní EPP po volbách 2009 a odštěpení ED oslabila. K verifikaci či vyvrácení této otázky pohlížíme na skupinu EPP z několika různých rovin. V první řadě analyzujeme historický vývoj politických skupin v EP a jejich právní zakotvení. Následně se věnujeme vývoji samotné skupiny EPP do současné podoby a definujeme její základní charakteristiky. Základem pro zkoumání změny jejího postavení v novém funkčním období se následně stává analýza situace v EPP po volbách v roce 2009. Prostřednictvím čtyř předem stanovených a analyzovaných indikátorů (velikost; počet mandátů; obsazenost důležitých funkcí; soudržnost a loajalita při hlasování a schopnost vytvářet koalice) poté porovnáváme pozici EPP-ED/EPP v obou zmíněných obdobích. Výsledné zhodnocení jednotlivých ukazatelů nám poté přináší odpověď na otázku, jak se pozice skupiny EPP po volbách v roce 2009 změnila.
|
|
|
Decentralizované orgány Evropské unie
LÍBALOVÁ, Beata
Tato bakalářská práce na téma Decentralizované orgány Evropské unie se zabývá rozborem evropských agentur. Úvodem informuje o právní struktuře Evropské unie a o dělení její politiky do tří pilířů a nastiňuje fungování čtyř hlavních institucí Evropské unie. Popisuje historii zakládání agentur, jejich právní základ a rámec činnosti. Odhaluje fungování agentur v rámci institucí Evropské unie, kdo má jaké kompetence a pravomoci. V závěru práce zkoumá existenci agentur, zda jsou agentury využitelné či zbytečné.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zvláštnosti role Evropského parlamentu v rozhodovacím procesu Evropské unie
Podskalská, Alena ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
V průběhu let je Evropský parlament stále více zapojován do rozhodovacího procesu v Evropské unii. S růstem jeho pravomocí se zvyšuje i jeho vliv na aktuální dění a činnost Unie. Vzhledem k postavení národních parlamentů se však stále odlišuje a v některých oblastech nedosahuje jejich významu. Tato práce by měla nejprve popsat vývoj Evropského parlamentu a jeho současnou organizaci, strukturu a pozici v rámci unijních institucí. Hlavním momentem je však určení momentů, ve kterých se odlišuje od parlamentů národních.
|
|
|
Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření
Pohunková, Hana ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Diplomová práce byla zpracována na téma Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření. Práce se skládá ze dvou hlavních částí -- části teoretické a části praktické, každá část je navíc rozdělena do několika kapitol. První teoretická část práce pojednává o smlouvách, kterými se zakládaly nebo měnily hlavní evropské instituce, dále se samostatně zabývá problematikou Lisabonské smlouvy a ve třetí kapitole pak popisuje pět hlavních institucí EU, tedy Parlament, Radu, Komisi, Soudní dvůr a Účetní dvůr. Praktická část práce byla zpracována na základě vlastního výzkumu, kterého se zúčastnily téměř dvě stovky respondentů a který byl zaměřen na zjišťování úrovně znalostí respondentů o institucích EU. Výsledky průzkumu jsou analyzovány pomocí grafů a tabulek a doplněny komentářem. V závěru práce jsou uvedeny možnosti a doporučení, které by měly pomoci vylepšit povědomí široké veřejnosti o správě EU.
|
host ::
RSS.