|
|
Podnikatelský záměr – založení agentury domácí péče
Buďová, Radka ; Rašticová, Martina (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nezbytnými kroky, které jsou nutné pro založení agentury domácí péče. Cílem práce je zjistit, zda je v současné době lukrativní podnikat v oblasti poskytování zdravotní a sociální péče touto formou. Z hlediska specifičnosti poskytování zdravotní péče, práce obsahuje jak detailní analýzu současného stavu na trhu zdravotní péče, tak teoretické poznatky týkající se legislativních a právních úprav spojených se založením agentury domácí péče.
|
|
|
Soběstačnost klientů domácí péče
MOTYČÁKOVÁ, Barbora
Tématem této bakalářské práce je soběstačnost klientů domácí péče. Tato práce pojednává o významu agentur domácí péče a jejího vlivu na soběstačnost klienta v domácím prostředí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem sestry agentur domácí péče využívají ošetřovatelské intervence k podpoře soběstačnosti jejich klientů. Ke zjištění stanoveného cíle bylo provedeno výzkumného šetření formou dotazníků mezi odbornou veřejností a klienty agentur domácí péče. Teoretická část je zaměřena především na objasnění termínu domácí péče, a pak na samotného klienta a jeho soběstačnost. Praktická část je zaměřena na výzkum získaných dotazníků, které byly určeny jak pro sestry z ADP tak pro jejich klienty. Je zde možné si tak ověřit stanovené hypotézy, a to zda-li sestry testují soběstačnost klientů, kteří využívají jejich služeb, jestli používají ke zvyšování úrovně soběstačnosti klientů kompenzační pomůcky a dále pak, zda také zapojují rodinné příslušníky k podpoře jejich soběstačnosti. Na základě dostupných zdrojů informací a literatury je provedena aktuální analýza prostředí. Získaná data jsou vyhodnocena a zpracována v grafech.
|
|
|
Spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě
SILOVSKÁ, Petra
Cévní mozková příhoda je akutní cévní poškození mozku. Příčina může být různá. Jedná se buď o uzavření cévy krevní sraženinou, o zúžení krevních cév nebo jde o kombinaci obou těchto příčin. Mezi časté příznaky CMP se řadí ochrnutí, slabost, ztráta citlivosti na tváři nebo na jedné straně končetiny. Dalším problémem může být porucha řeči. Cévní mozková příhoda se dělí na mozkovou ischemii a hemoragický iktus. V práci jsou uvedeny charakteristiky a příznaky těchto druhů. Dále jsou v práci popsané vyšetřovací metody a léčba CMP. Následkem CMP může být určitá forma parézy nebo plegie, což znamená pro klienta omezení v soběstačnosti. Proto je nutné zahájit včas rehabilitaci, při které se zapojí postižené části těla. Pokud klient trpí poruchou řeči následkem CMP, je vhodné, aby se mu věnoval také logoped. Pokud klient není v nemocničním zařízení, může rodina využít služeb agentury domácí péče. Pokud jeho zdravotní stav dovolí, může zůstat ve svém domácím prostředí a sestra z agentury domácí péče za ním pravidelně dochází domů a spolupracuje s rodinou klienta. Provádí veškeré potřebné úkony a také zapojuje rodinu do péče. Nedílnou součástí péče je komunikace. Pro tuto práci s názvem Spolupráce sester a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě byl zvolen kvalitativní výzkum. Rozhovory byly provedeny se sestrami agentury domácí péče a s rodinnými příslušníky pečujícími o nemocného po cévní mozkové příhodě. Tento výzkum byl shrnut do kategorií a pro znázornění byly použity tabulky. Cílem práce bylo zjistit rozsah spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dalším cílem bylo zjistit, jaké nejčastější úkony provádí sestra agentury domácí péče, následně zjistit, do jakých činností lze zapojit rodinné příslušníky, a posledním cílem bylo zjistit, jak komunikuje sestra agentury domácí péče s rodinou. Z pohledu sester vyplynuly stejně pozitivní výsledky a se zapojením rodiny do péče o pacienta jsou spokojeny. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu bude možné předat agentuře domácí péče k posouzení přínosu práce sester na celkový stav klientů.
|
|
|
Edukace klientů domácí péče v oblasti využití alternativních metod
PECHOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Úvodní (teoretická) část práce je věnována charakteristice nejčastěji využívaných alternativních metod, druhá část (praktická) je zaměřena na ty metody, jež nabízejí prostor k využití ošetřovatelské péče u klientů v agenturách domácí péče. V teoretické části bylo naším cílem podat komplexní informace týkající se definice základních možností dalších ozdravných a doplňujících alternativních metod, které může sestra využít v praxi nebo o nich klienta vhodným způsobem informovat, edukovat. Praktická část přináší výsledky zpracované formou kvalitativního šetření. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle. Hlavní cíl byl zaměřen na odkrývání jevů v oblasti edukace sester a klientů v souvislosti s využitím alternativních metod a s následnou spoluprací mezi sestrami a klienty. Cílem předkládané práce je zjistit, zda mají sestry dostatečné znalosti v oblasti využívání alternativních metod aplikovaných v ošetřovatelství a také to, zda je sestra schopna edukovat klienta o možnostech využití alternativních metod. Dalším naším cílem je zjistit, jestli klienti projevují zájem o alternativní ošetřovatelské postupy, o možnosti využití alternativní léčby a zároveň o využití těchto vědomostí a metod v praxi. Ke splnění cílů byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, který byl vzhledem ke kvalitativnímu přístupu nejvhodnější. Další námi navržená metoda - polostrukturovaný rozhovor s klienty - byla z důvodu nesouhlasu oslovených klientů zamítnuta. Výzkumný soubor tvořila skupina respondentek skládající se ze sester pracujících v agenturách domácí péče v Jindřichově Hradci, Prachaticích a Táboře. Polostrukturovaný rozhovor vedený se sestrami byl zaměřen na zjišťování a odkrývání jevů a edukačních schopností a využívání edukačních strategií sester v oblasti využití alternativních metod. Pro fixaci výsledků kvalitativního šetření byly pořízeny audionahrávka a psaný záznam. Následně byly výsledky podrobně zanalyzovány, přičemž byla použita metoda kódování. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry plně nevyužívají své edukační schopnosti, a to buď z toho důvodu, že nejsou dostatečně motivovány, anebo jim zaměstnavatel neumožňuje dostatečně se vzdělávat. Z analyzovaných výpovědí sester je patrné, že klienti projevují zájem o alternativní přístupy a jsou schopni v tomto ohledu se sestrou spolupracovat. Vzděláváním sester v oblasti užití alternativních metod v ošetřovatelské péči se dostává do popředí komplexní ošetřovatelské péče o klienta. Získané poznatky mohou vést k větší informovanosti sester, mohou jim přinést nové poznatky v povolání, které vykonávají, a ukázat jim i jiné možnosti spolupráce s klientem. Dále mohou otevřít prostor pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství
PAVLÍKOVÁ, Hana
Dlouhodobá péče o seniory je v posledních letech velmi diskutovaným tématem nejen v kruhu zdravotníků, ale i v rámci široké veřejnosti. A nebude tomu v budoucnu jinak. Dle údajů Českého statistického úřadu (2012) se v roce 2050 počet obyvatel starších 65 let zdvojnásobí, a počet obyvatel starších 85 let dokonce zpětinásobí. Tato práce se zabývá dlouhodobou péčí o seniory z perspektivy ošetřovatelství, jelikož současný demografický vývoj jej ovlivňuje velmi významně. S dlouhodobou hospitalizací seniora ve zdravotnických zařízeních je spojen výskyt mnoha komplikací, a to nejen fyziologických, ale i psychických, sociálních a spirituálních. Cílem diplomové práce na téma ?Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství? bylo zjistit, co považují sestry při poskytování dlouhodobé péče seniorům za největší problémy, zda by uvítaly změny v kompetencích v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a rovněž bylo cílem zjistit názor na dlouhodobou ústavní péči a dlouhodobou domácí péči. Byly porovnány jednotlivé názory sester z různých oddělení a bylo zjišťováno, v čem ony samotné vidí řešení současné problematiky dlouhodobé péče o seniory. Cíl 1. Zjistit, co sestry shledávají jako nejvýznamnější problém v poskytování dlouhodobé péče seniorům. Cíl 2. Zjistit, zda sestry vnímají nutnost změny v ošetřovatelských kompetencích v oblasti péče o dlouhodobě nemocného seniora. Cíl 3. Zjistit, jaký je názor sester na dlouhodobou ústavní péči o seniora oproti dlouhodobé komunitní péči v domácím prostředí. Základní výzkumná otázka vycházející z výzkumného problému a jeho cílů výzkumu byla definována následovně: Jaká je perspektiva dlouhodobé péče o seniory z pohledu ošetřovatelství? Byl zvolen explorativní přístup a k obecné výzkumné otázce byly hledány další souvislosti, které byly zkoumány hloubkově. Poměrně široké téma zahrnuté do výzkumné otázky bylo nadále dekomponováno do několika specifických otázek: 1. Bude nutné provést další změny ve financování péče o dlouhodobě nemocné z důvodu stále se navyšujícího demografického věku obyvatelstva? 2. Mohly by sestry v oblasti dlouhodobé péče o seniora přebrat některé kompetence doposud náležející lékařům? 3. Vzroste význam poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocným seniorům v domácím prostředí? 4. Měla by být dlouhodobá péče o seniora přesunuta mimo nemocnice do specializovaných zařízení? 5. Bude nutné navýšit počet zdravotnických zařízení se zaměřením na dlouhodobou péči z důvodu vzrůstajícího počtu seniorů? 6. V souvislosti s rostoucím počtem hospitalizovaných seniorů budou zdravotnická zařízení disponovat dostatečným množstvím pomůcek? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda rozhovoru. Se sestrami z různých oddělení byly vedeny rozhovory, které byly následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Sestry jako perspektivu poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocnému seniorovi vidí v: užším propojení zdravotních a sociálních služeb, zvýšení kvality poskytované péče, posílení autonomie seniora, důstojné péči o seniora, častějším využívání domácí péče a informování široké veřejnosti o ní, zefektivnění komunikace se seniorem a jeho rodinou, zvýšení bezpečnosti prostředí a zvýšení motivace sester k poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče.
|
|
|
Mezigenerační názory a postoje na péči o seniora v rodině
HADRAVOVÁ, Barbora
Demografické změny ve vyspělé společnosti poukazují na stárnutí populace, což má velký vliv na sociální služby a služby domácí péče. Jelikož pobytové sociální služby mají nedostatečnou kapacitu pro pojmutí všech svých žadatelů, dostává se do popředí domácí péče zajišťovaná rodinnými příslušníky. Ve své práci jsem si stanovila za cíl zjistit, v čem se liší názory mladé, střední a předseniorské populace na péči o seniora v rodině. Při psaní práce jsem se opírala o dostupnou literaturu a internetové zdroje věnující se zejména problematice stáří a stárnutí, rodinné péče a terénním službám, které je možné při péči o seniora v domácím prostředí využít. Teoretickou část jsem rozčlenila do osmi kapitol. První z nich se věnuje změnám sociálním, kdy dochází k významným změnám v sociálních rolích. Zároveň jsou v této kapitole popsány mýty, které jsou v naší společnosti zažité a seniory devalvují. V následující jsou popsány psychické změny ve stáří, změny ve vnímání, chování a prožívání starého člověka a ageismus jako výsledek očekávání společnosti. Třetí kapitola popisuje zvýšenou potřebu víry ve stáří, která často narůstá v souvislosti s omezením různých kompetencí, jako reakce na mnohé zátěže a ztráty, ale i v souvislosti s vědomím blízkosti vlastní smrti. Dále se tato práce zabývá zdravotním stavem stárnoucího člověka, jsou zde popsány fyziologické změny související s chronologickým věkem i nejčastější onemocnění, jejichž výskyt vzrůstá se stoupajícím věkem. Zvláštní zřetel je zde dán na psychiatrická onemocnění, která jsou ve stáří často diagnostikována. Další oblast teoretického oddílu charakterizuje umírání a smrt, kdy tyto dva jevy jsou dnešní společností odsouvány na okraj zájmu a dochází k jejich tabuizaci. Jsou zde popsány modely péče o umírající, model domácího umírání a model institucionální, kdy jedinec umírá ve zdravotnickém nebo sociálním pobytovém zařízení. V další kapitole je pozornost věnována zejména demografickým změnám v České republice. S prodlužováním předpokládané délky života stoupá nutnost domyslet i zdravotní a sociální důsledky. Evropská unie na tomto základě vytvořila Akční plán pro zdravé a důstojné stáří, který by měl do budoucna ulevit zdravotnímu i sociálnímu rezortu. Následující kapitola se zaobírá rodinou seniora, která představuje pro seniora zázemí a jistotu. V případě omezení soběstačnosti je rodina pro stárnoucího člověka také zdrojem pomoci psychické, fyzické i hmotné. V takových případech se rodina musí rozhodnout, jestli o seniora pečovat bude nebo ne. Zde však přichází výrazný tlak společnosti na altruistické poskytování pomoci, na druhé straně společnost klade nároky na kariéru, osobní růst a rozvoj jedince. Poslední úsek teoretické části práce je věnován službám domácí péče. Tyto služby poskytují seniorovi se sníženou soběstačností pomoc, aby mohl déle setrvat ve svém přirozeném prostředí a nebyl nucen pobývat v institucionálním zařízení. Služby, které lze při domácí péči využít, jsou zejména pečovatelská služba, domácí asistence, domácí zdravotnická péče a domácí hospicová péče. Praktická část mé práce je zpracována kvalitativním zpracováním dat za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. Výběr respondentů odpovídal filosofii zakotvené teorie. Jako významné se při zkoumání jednotlivých generací jevilo ekonomické postavení a rodinný stav, čemuž podléhal výběr respondentů. Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění, v čem se liší názory daných generací na péči o seniora v domácím prostředí, kdy pečovateli jsou rodinní příslušníci. Z výzkumu vyplynulo, že všichni respondenti považují domácí péči za ideální vzhledem k potřebám seniora, který v domácím prostředí necítí tolik stud, má své soukromí a má nablízku osoby, které zná a v ideálním případě k nim má blízký citový vztah.
|
|
|
Domácí péče v České republice a v Rakousku s akcentem na klienty dlouhodobě zcela imobilní
SVOBODOVÁ, Anna
Domácí péče se již stala nedílnou součástí péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování kvality domácí péče, na její současný stav v České republice a v Rakousku. Osobní zkušenost v rakouské domácí péči mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla pro její bližší zkoumání. Za cíl práce jsem si stanovila nalézt rozdíly v domácí péči v České republice a v Rakousku, zejména ve vztazích mezi pečovateli a klienty. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu v Rakousku i Česku a internetové zdroje věnující se domácí péči. Má bakalářská práce je složena z teoretické části, která obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí imobility, jejímž hlavním projevem je ztráta pohyblivosti, i tím, jak nepříznivě působí tento tělesný stav na psychiku člověka. Ve druhé kapitole se věnuji problematice imobilizačního syndromu, který je popisován jako fyziologická odpověď organismu na imobilitu a projevuje se různými poruchami řady orgánů. Věnuji se i potřebám imobilních klientů, pro které je charakteristická dynamická síla, která se vytváří z pocitu nedostatku nebo přebytku, touhy něčeho dosáhnout. Ve třetí kapitole práce charakterizuji domácí a sociální péči, jež je popisována jako vysoce kvalifikovaná a odborná forma péče, ve které se spojuje péče zdravotní i sociální. Čtvrtá, poslední, kapitola teoretické části pojednává o osobě pečovatele, kterým je pracovník, provádějící pečovatelskou činnost v domácnosti klientů. Zabývám se i předpoklady pro práci pečovatele a charakterizuji rozdíl mezi angažovaným a neangažovaným pracovníkem. Součástí kapitoly je i přehled kompetencí a kvalifikačních požadavků na pečovatele v České republice a Rakousku. V závěru srovnávám finančního ohodnocení pečovatele v domácí péči ve sledovaných zemích. V praktické části své bakalářské práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru a také vlastním pozorováním, příp. analýzou osobních dat sledovaných klientů domácí péče. Cílovou skupinu tvořily komunikativní klientky domácí české a rakouské péče, které měly II., III. a IV. stupeň závislosti. Respondentkami byly tři ženy z Dačic a tři ženy z Raabs an der Thaya. Po analýze dat výzkumu jsem došla k závěru, že existuje podstatný rozdíl ve vztahu mezi pečovateli a klienty v porovnávaných službách. Mezi českými klienty a pečovateli nedochází z důvodu časové vytíženosti pečovatelů k navázání bližšího vztahu ke klientům. Z mého výzkumu také vyplynulo, že rakouská péče je historicky starší, a proto je celý systém lépe propracovaný a ekonomicky zajištěnější. Domácí péče se v Rakousku poskytuje komplexněji a do systému této služby proudí více financí. To se kladně promítá jak v personálním obsazení, tak finančním ohodnocení zaměstnanců. I po demonstraci rozdílů v systému poskytování péče, která se ve zkoumaných zemích liší, jsem došla k závěru, že kvalita, míra a obsah poskytované péče jsou v obou zemích stejné.
|
|
|
Motivace sester pro výkon povolání v agentuře domácí péče
URBANOVÁ, Eva
Agentury domácí péče poskytují komplexní zdravotní i pečovatelskou službu jedincům všech věkových kategorií, chronicky nemocným a umírajícím v jejich přirozeném domácím prostředí, nebo v rodinách u svých blízkých. Domácí péči indikuje praktický lékař na základě aktuálního zdravotního stavu klienta. Lidské výkony však nejsou podávány bezdůvodně. Potřeba být užitečný je zakotvena hluboko v každém člověku v jeho osobnosti. Nejdůležitější faktor, který určuje chování každého jedince je situace, ve které se v danou chvíli nachází. Motivace se tedy mění v průběhu času a také vlivem různých okolností (Šamánková, 2006; Cejthamr a Dědina, 2010). Záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat motivační činitele sester pracujících v agenturách domácí péče, v souvislosti s výběrem a výkonem povolání. Pro zpracování tématu bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření. K získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru metodou dotazování. Získaná data byla následně analyzována metodou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester poskytujících odbornou ošetřovatelskou péči klientům v jejich přirozeném prostředí, pracujících ve vybraných agenturách působících v jižních Čechách. Výsledkem metody otevřeného kódování bylo identifikováno pět kategorií. První kategorie odhaluje aspekty, které ovlivnily sestry při volbě zdravotnické profese. Sestry byly při volbě svého povolání velmi ovlivněny zkušenostmi s nepříznivým zdravotním stavem z okruhu svých blízkých, nebo samy v sobě cítily potřebu pomáhat a starat se o nemocné. Při výběru povolání v agentuře domácí péče byly sestry ovlivněny především důvody sociálního charakteru, které identifikuje druhá kategorie. Nejčastěji se pro zaměstnání v agentuře rozhodovaly sestry po návratu z mateřské dovolené, kdy upřednostňují absenci směnnosti. Dalším důvodem je nevšední a zajímavé pracovní prostředí a možnosti, které jim tato práce nabízí. Třetí kategorie popisuje motivační činitele, které sestry shledávají především v rozmanitosti a volnosti v jejich pracovním prostředí, jež jim nabízí možnost samostatnosti, seberealizace, naplnění cílů a předpokladů. Za důležité považují dostatek uznání ze strany klienta a jeho rodiny, ale také ze strany zaměstnavatele. Cítí uspokojení ze své práce a z možnosti kontaktu s lidmi. Významnou roli zastává i pracovní kolektiv, který označují za nedílnou součást výkonu jejich práce. Čtvrtá kategorie odhaluje demotivující faktory, které sestry ve své práci pociťují. Patří mezi ně především nedostatek uznání a zájmu ze strany zaměstnavatele, nízké finanční ohodnocení, komunikační bariéra a neefektivní spolupráce mezi ošetřovatelským týmem, nedostatek pracovních sil a nejistota. Osobní rysy, kterými se sestry prezentují, charakterizuje poslední pátá kategorie. Vlastnosti, k nimž jednomyslně patří zájem o klienta, jeho zdraví, spokojenost a psychickou pohodu, lze označit pojmy prosociální chování, empatie, zodpovědnost, samostatnost a důslednost. Výše specifikovanými kategoriemi byl vytvořen proces interakce těchto skupin, které se určitým způsobem vzájemně ovlivňují. Praktickým výstupem této bakalářské práce je rámec doporučení, určený vedoucímu managementu agentur domácí péče, týkající se oblasti motivace svých zaměstnanců.
|
|
|
Péče o chronické rány z pohledu sester v agenturách domácí péče v ČR
NACHTNEBLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problémem léčby chronických ran z pohledu sester v agenturách domácí péče. První polovina teoretické části je věnována ranám. Zde můžeme nalézt orientační rozdělení ran. Především se však týká problematiky chronických ran, přesného rozdělení nejčastěji se vyskytujících chronických ran a zařazení stadia rány dle klasifikace. Důležitá je také prevence vzniku chronických ran. Zde je nejdůležitější intervencí sledování rizikových faktorů. Dále jsou v práci popsány fáze hojení ran, jejich dělení a návaznost na sebe. Při léčbě je nutná dokumentace rány. Této oblasti se věnuje celá kapitola, z níž lze jednoznačně vyčíst, jaké jsou zapotřebí vědomosti o ráně a jakým způsobem provádět správnou dokumentaci. Kontinuum hojení rány určuje průběh léčby dle barev spodiny rány. Průběh by měl být od barvy černé k barvě růžové, která znázorňuje pozitivní vývoj léčby. Faktory ovlivňující hojení jsou rozděleny do dvou kategorii - vnější a vnitřní faktory. Hlavní složkou kapitoly o léčbě chronických ran jsou moderní obvazové techniky. Druhá polovina teoretické části je zaměřena na charakteristiku agentur domácí péče. Zajímavá je historie domácí péče a okolnosti podmiňující vznik myšlenky ošetřování pacientů v jejich domácím prostředí. V součastné době se na péči o klienta v domácím prostředí podílí multidisciplinární tým. Domácí péče je poskytovaná v různých druzích péče tak, aby byly pokryty veškeré potřeby ze strany klienta a zároveň požadavky ošetřujícího lékaře. Bakalářská práce má stanoveny dva cíle: cíl 1. - zmapovat vzdělání sester v agenturách domácí péče v oblasti hojení ran. Cíl 2. - zjistit nejčastější metody hojení chronických ran v agenturách domácí péče. K dosažení cílů byla zvolena technika kvalitativního šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v Oblastní charitě České Budějovice a ADP Alice v Českých Budějovicích. Druhým výzkumným souborem byly sestry pracující v Oblastní charitě Znojmo. Celkem bylo provedeno 8 rozhovorů se sestrami agentur domácí péče. Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaké kurzy sestry agentur domácí péče navštěvují. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že sestry navštěvují kurzy dle svého výběru průměrně 3x ročně. Každý rok se sestry zúčastňují kurzu věnovanému problematice léčby chronických ran. Všeobecné zdravotní sestry ví, kde mohou vyhledat vzdělávací programy. Byla také zjištěna velmi zajímavá informace v podobě toho, že veškeré zúčastněné kurzy zaměstnavatel proplácí. Výzkumná otázka č. 2 řeší problematiku toho, které metody při léčbě chronické rány jsou nejčastěji používány. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že všeobecné sestry upřednostňují léčbu pomocí moderních materiálů, které přináší velké množství výhod jak pro klienta, tak i pro zdravotnický personál. Nejčastěji uváděné výhody jsou ? menší frekvence převazů, rychlé zhojení defektů, šetrný převaz a především spokojený klient. Dále byl zjištěn problém v užívání moderního vlhkého materiálu. Zdravotní sestry se často setkávaní s nesouhlasem ošetřujícího lékaře, který není ochotný tyto materiály předepisovat. Z tohoto důvodu si klienti musí materiály hradit sami. Celkově se sestry shodly, že léčba chronické rány pomocí moderního krytí je přínosem pro klienta. Stanovené cíle bakalářské práce tedy byly naplněny. Sestry v agenturách domácí péče se pravidelně vzdělávají v oblasti hojení ran. Nejčastější metodou hojení chronických ran v agenturách domácí péče je metoda vlhkého hojení.
|
|
|
Možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče
PEČLOVÁ, Kateřina
Tématem této diplomové práce jsou možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče. Je to téma pro tuto dobu velmi aktuální. Jako každé jiné povolání i ošetřovatelská profese vyžaduje určité vzdělání. Rozvoj nových postupů v léčbě a ošetřování nemocných v domácím prostředí klade stále vyšší nároky na přípravu sester, které v agenturách domácí péče pracují. Cílem práce bylo zjistit současný stav vzdělávání sester v agenturách domácí péče, odborné zaměření sester, možnosti vzdělávání, zda sestry pociťují potřebu dalšího vzdělávání a zjistit, zda zaměstnavatel umožňuje sestrám v agenturách domácí péče další vzdělávání v oboru. Cíle výzkumné práce se podařilo splnit.
|
host ::
RSS.