|
|
Haptický model kláštera Obětování Panny Marie
JELÍNEK, Lukáš
Diplomová práce pod názvem Haptický model kláštera Obětování Panny Marie se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá vybraným obdobím historie křesťanských klášterních celků. Zmíněny jsou též některé významné události křesťanského světa, které bezesporu ovlivnily rozvoj klášterních staveb. Dále je popsán historický vývoj kláštera Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Poslední kapitola práce je zaměřena na problematiku osob se zrakovým postižením. Praktická část této diplomové práce spočívá ve vytvoření haptického modelu kláštera Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích v přibližném měřítku 1:125, který bude sloužit především osobám se zrakovým postižením jako hapticko-taktilní pomůcka k vytvoření představy o podobě klášterního celku.
|
|
|
Základní umělecká škola Jindřicha Jindřicha v Domažlicích
ANTOŠOVÁ, Jana
Tato práce je zaměřena na život Základní umělecké školy Jindřicha Jindřicha Domažlice. Je rozdělena do pěti kapitol. Zpočátku se věnuje městu Domažlice, a to hlavně jeho historii a vývoji. Následně je zde vylíčen hudební život v Domažlicích a blízkém okolí. Třetí kapitola se zaměřuje na život místního národopisce Jindřicha Jindřicha a jeho přínosu pro oblast Chodska. Dále je zde popsána historie klášterního kostela i klášterních budov, kde v současné době místní hudební škola sídlí. Následuje popis života hudební školy, a to jak obecně, tak po konkrétních oborech.
|
|
|
Panství kláštera cisterciáků v Oseku se zaměřením na inkorporované farnosti
Tylová, Kateřina ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá panstvím kláštera cisterciáků v Oseku. Popisuje vývoj tohoto klášterního panství od založení kláštera po současnost. Snaží se panství ukázat jako svébytný hospodářský i kulturní celek provázaný sítí inkorporovaných far a jejich kolaturami. Práce zaměřená právě na inkorporované farnosti oseckého kláštera popisuje historii a kulturní dědictví devíti z nich, které byly doložitelně a po delší dobu součástí panství. V práci je obsažena i otázka mariánské poutní tradice prohloubené po Tridentském koncilu, jíž zkoumá v historii dvou inkorporovaných farností kláštera, v Mariánských Radčicích a Jeníkově, kde se dodnes nachází poutní místa s vyobrazením Panny Marie Bolestné.
|
|
| |
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
|
Archeologie středověkých klášterů v jižních Čechách
MÜLLER, Jiří
Práce se zabývá problematikou archeologických výzkumů středověkých klášterů. Zájmová oblast je tvořena hranicí současného Jihočeského kraje. Cílem práce bylo vyhotovit přehled o archeologické problematice těchto lokalit a vyhledat a interpretovat v souboru hmotné kultury takové artefakty, jež odrážejí specifikum každodenního života v klášterním prostředí. V úvodu jsou prezentovány otázky a cíle práce, dále navazuje oddíl, zabývající se církevními řády působícími v cílové oblasti ve středověku. Na tuto část navazuje text zabývající se historickým, a v následující kapitole též stavebním vývojem jednotlivých lokalit. Další část práce se zabývá úskalími, jež souvisejí s archeologickými výzkumy klášterů. Další pasáž přináší dělení hmotné kultury na základě archeologických nálezů. Posléze je hmotná kultura z jednotlivých kategorií rozdělena do jednotlivých podskupin na základě jejich funkce a způsobu užití. Závěrečná část vyhodnocuje výsledky analýzy.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
From monasteries to men. The significance of monastic architecture and its art in the New Spain of 16th century
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je klášterní architektura a její umělecká výzdoba, jež se zrodily v Novém Španělsku 16. století z potřeby evangelizovat domorodé obyvatelstvo Mezoameriky. Cílem této práce je tuto unikátní architekturu, jež vznikala ve spolupráci domorodých umělců s evropskými misionáři, představit a interpretovat, a to především z hlediska raně koloniální společnosti a jejích funkcí, a to jednak v rámci procesu evangelizace domorodých obyvatel, jednak v rámci procesu dobývání a kolonizace. A dále upozornit na prolínání západní kultury s mezoamerickou, k němuž zde docházelo. Metodologie této dizertační práce kombinuje klasické historické přístupy (např. studium historických pramenů) s metodami uměnovědnými (ikonografická a ikonologická analýza E. Panofskyho) a antropologickými (např. přechodové rituály, koncepty liminality, struktury a communitas). Práce se zakládá na terénním výzkumu, jenž autorka uskutečnila v průběhu svého doktorandského studia na území Středního Mexika v roce 2013 za podpory mexického vládního stipendia. V průběhu výzkumu autorka navštívila a zdokumentovala 116 klášterních objektů. Takto získaná fotografická a audiovizuální dokumentace je hlavním zdrojem analytické části práce, jež dále čerpá ze studia písemných pramenů a odborné literatury. Tato dizertační práce...
|
|
| |
|
|
Vývoj valdsaského kláštera od jeho založení do r. 1420 ve vztahu k českým panovníkům a cisterciáckému řádu
Hrdlička, Vojtěch ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Anotace/Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá dějinami a vývojem cisterciáckého kláštera ve Valdsasech od jeho vzniku roku 1133 až do roku 1420, který tvoří horní časovou hranici práce. Měla by postihnout důvody založení kláštera, jeho vliv a moc v chebském regionu, majetkové a hospodářské vztahy a také změny uvnitř klášterní komunity. Důležité jsou i sociální vztahy mezi jednotlivými členy konventu a zvláště role opata jako představeného kláštera. Autor se pokusil také poukázat na zapojení kláštera do politiky a na účast jeho členů v evropských dějinách a rovněž na podíl jeho členů na utváření středoevropských dějin. Ačkoli Valdsasy působily na půdě Svaté říše římské a rozvíjely své kontakty především s teritorii v užším smyslu říšskými (Bavorsko, Horní Falc, Chebsko), měly vazby i na české země a jejich panovníky. Z toho důvodu je nejobsáhlejší IV. kapitola o vlastních dějinách kláštera, V. kapitola popisuje kontakty kláštera s českými panovníky, ale vazby panovníků zemí Koruny české byly vždy menší než s vládci Římské říše.
|
host ::
RSS.