|
|
Proteomic architecture of sperm-egg interactions
Otčenášková, Tereza ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Nedávné pokroky v proteomických metodách poskytují nové poznatky pro biologický výzkum a to včetně oblasti reprodukční biologie. Stanovení proteomického základu spermií je klíčové pro pochopení komplexního procesu interakcí gamet během oplození zahrnující akrozomální reakci. Napříč živočišnými taxony lze pozorovat značné rozdíly ve velikosti, tvaru a molekulárním složení spermií způsobené postkopulačním pohlavním výběrem a fylogenezí. První cílem této disertační práce je characterizovat proteinové složení akrozomu a zjistit tak jeho další funkční význam v interakci spermie a vajíčka. Dále se zaměřujeme na možné souvislosti mezi proteinovým složením spermií a morfologickou diverzifikací spermií, mírou výskytu kompetice spermií a fylogenetickou příbuzností zkoumaných druhů. Pro analýzy byli použiti samci odchycení v přírodě z přirozených populací druhů Mus musculus musculus, Apodemus flavicollis, Microtus arvalis (řád Hlodavci), Acrocephalus palustris, Chloris chloris, Phylloscopus collybita, Cinclus cinclus, Hirundo rustica a Taeniopygia guttata chovaní v zajetí (řád Pěvci). Jako hlavní metodologický přístup byla v celé práci použita nano kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Naše data ukazují, že biologické role akrozomu hlodavců nespočívají pouze v usnadňování...
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu leishmanióz
Pekařová, Julie ; Vojtková, Barbora (vedoucí práce) ; Pacáková, Lenka (oponent)
Leishmaniózy jsou onemocnění způsobené parazitickými prvoky rodu Leishmania, jehož životní cyklus zahrnuje savčího hostitele a hmyzího přenašeče typicky rodu Phlebotomus či Lutzomyia. Zatímco přenašečů je omezené množství, spektrum hostitelů je široké, tudíž je zde k dispozici i mnoho modelových zvířat, která lze využít ke studiu různých aspektů leishmanióz. Mezi taková řadíme studium imunitní odpovědi hostitele, patologických projevů onemocnění, virulenčních faktorů či testování léčiv a vakcín. K běžně používaným modelovým zvířatům patří zejména hlodavci, kteří tvoří velkou část rezervoárových hostitelů leishmanióz. Příkladem standartních hlodavčích modelů jsou laboratorní myš (Mus musculus) a křeček zlatý (Mesocricetus auratus), využívají se však i vyšší modely jako například nehumánní primáti a psi. Relativní novinkou v rámci výzkumu leishmanióz jsou divocí hlodavci, kteří se jeví jako ideální experimentální modely pro studium přirozené dynamiky infekcí. Klíčová slova: zvířecí modely, laboratorní zvířata, hlodavci, Leishmania, leishmaniózy
|
|
|
Vnitrodruhová komunikace u hlodavců se zaměřením na modelovou skupinu rodu Rattus
Rychtecká, Eliška ; Rudolfová, Veronika (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Iveta (oponent)
Rod Rattus zahrnuje několik desítek druhů. K nejvýznamnějším druhům, na které se v této práci zaměřuji, patří potkan obecný (Rattus norvegicus), krysa obecná (Rattus rattus) a Rattus exulans. Zástupci těchto druhů jsou sociální zvířata, obývající rozdílná prostředí - ať už se jedná o koruny stromů či komplexy nor. Vnitrodruhová komunikace hlodavců, konkrétně tedy rodu Rattus, je velmi rozmanitá. Podle typů lze signálů vnitrodruhovou komunikaci rozdělit na akustickou, optickou, taktilní či chemickou. Jako speciální kapitolu pak můžeme vyčlenit komunikaci multimodální, kde se signály z různých modalit vyskytují společně, různě se prolínají, nebo se postupně přidávají k sobě. Jednotlivé druhy rodu Rattus se mezi sebou mohou odlišovat ve formě signálů. Dále se mezi sebou odlišují také jednotlivá pohlaví a do speciální kapitoly bychom tak mohli zařadit komunikaci mezi samcem a samicí při páření. Klíčová slova: hlodavci, potkan, krysa, komunikace, signál, vokalizace, postoj, značka
|
|
|
Funkční a patologické změny žaludku hostitelů infikovaných různými druhy a genotypy žaludečních kryptosporidií
MARKOVÁ, Marie
Cílem této práce bylo sledovat a zaznamenat, jaký vliv má infekce žaludečními druhy rodu Cryptosporidium na vlastnosti žaludku svých hostitelů. Pro sérii experimentálních infekcí byl použit druh Cryptosporidium proliferans, jako experimentální zvířata byly použity tři typy modelových hostitelů - myši typu BALB/c, C57Bl6 a mastomyši (Mastomys coucha). Standardními parazitologickými, specificky barvicími a molekulárními metodami byly detekovány oocysty v trusu infikovaných zvířat a byl popsán průběh infekce a patogenita daného druhu Cryptosporidium. Skupiny zvířat zahrnující 1-3 kusy byly humánně zabíjeny v sedmidenních intervalech až do 70 dnů po infekci. Bylo zjištěno, že C. proliferans má u vybraných typů hostitelů přímý vliv na změnu pH, kdy dochází k jeho zvýšení ve vrcholu infekce a v závislosti na typu hostitele buďto k jeho zvyšování do konce experimentu, anebo v případě samovyléčení k jeho postupnému návratu na fyziologické hodnoty. Histologickými metodami byly v průběhu infekce zaznamenány patologické změny sliznice žaludku, kterými bylo její zesílení a zvýšená tvorba hlenu, dále přítomnost zánětlivých infiltrátů a intenzita infekce, a to v různém rozsahu napříč vybranými hostiteli a průběhem infekce. Zjistili jsme, že i v případě krátkodobé infekce u BALB/c a C57Bl6 myší dochází ke zvětšení i zesílení sliznice, přestože u těchto typů myší patologické změny nejsou tak rozsáhlé, jako v případě mastomyší, u nichž nedochází k samovyléčení.
|
|
|
Faktory ovlivňující excystaci žaludečních kryptosporidií hlodavců
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má tělesná teplota hostitele a pH prostředí na excystaci a zachování infekce schopnosti oocyst žaludečních kryptosporidií hlodav-ců. Dále byla prozkoumána infektivita nevyexcystovaných oocyst. Imunodeficitní SCID myši (Mus musculus) byly infikovány oocystami C. proliferans, následně byl odebírán jejich trus a byly prováděny jednotlivé experimenty. Byl zkoumán vliv teploty na excystaci, kdy byly oocysty vkládány do vodní lázně vytemperované na příslušnou teplotu (32-44 °C) a dále vliv pH, kdy byly oocysty vystaveny roztokům o různé hodnotě pH (2-7). Za pomoci průtokového cytometru byla následně prová-děna buněčná separace a zjištěné hodnoty byly zapisovány do tabulek. Nejvíce oo-cyst excystovalo při teplotě 40 °C a při pH 7. Dále byla provedena pitva nakažených myší, pro zjištění infekčnosti oocyst z různých částí trávicí soustavy. Všechny ode-brané vzorky oocyst byly infekční pro následného hostitele. Dále byly provedeny infekční experimenty, kdy bylo zjištěno, že nevyexcystované oocysty vystavené účinkům SAVA a laboratorní teploty si zachovávají svou infekce schopnost. Oproti tomu sporozoiti oocyst, které excystovaly, byly náchylní jak k SAVU, tak k laboratorní teplotě a schopnost infekce následného hostitele tak ztratily.
|
|
|
Hlodavci jako rezervoár hantavirů
KAMIŠ, Jan
Tato studie sledovala přítomnost hantavirů u volně žijících hlodavců a hmyzožravců z urbánních lokalit České republiky. Velké množství rezervoárových hostitelů hantavirů bylo vyšetřeno na přítomnost hantavirové RNA v různých tkáních a orgánech, za použití univerzálních a specifických primerů pro amplifikaci fragmentů velkého a malého segmentu hantavirové genomové RNA. Získané nukleotidové sekvence byly použity k rekonstrukci fylogenetických vztahů. Byly detekovány čtyři různé druhy hantavirů, včetně dvou (potenciálně) patogenních pro člověka. Dále byl byly pozorovány mezidruhové hostitelské spillover infekce a tkáňový tropismus specifický pro jednotlivé druhy hantavirů.
|
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
| |
host ::
RSS.