|
|
Dočasně vyřazení dárci plné krve na odběrovém středisku Hematologicko-transfuzního oddělení v Nemocnici Jihlava
CAHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřená na téma Dočasně vyřazení dárci plné krve na odběrovém středisku Hematologicko-transfuzního oddělení v Nemocnici Jihlava. Teoretická část práce se obecně zabývá dárcovstvím krve podle platných nařízení a doporučení. V této části jsou popsána kritéria dárcovství, průběh darování krve, samovyloučení, výroba transfuzních přípravků, registr dárců, oceňování dárců krve a rizika spojená s dárcovstvím. Metodika práce zahrnovala měření krevního obrazu dárců. Na odběrovém středisku v Jihlavě patří výsledek krevního obrazu mezi předodběrová vyšetření dárce. Krevní obraz dárců je měřen na analyzátoru Sysmex XN 1000. Důležité jsou především hodnoty hemoglobinu, leukocytů a trombocytů. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit důvody dočasného vyřazování dárců plné krve na odběrovém středisku v Jihlavě. Praktická část byla vypracována na základě dat z informačních systémů HEMO a TIS. Důvody dočasného vyřazení byly vyhodnoceny za období 2000-2020. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak jsou na odběrovém středisku dárci informováni. Součástí praktické části byl dotazník pro dárce krve, který sloužil k ověření nejčastějších důvodů dočasného vyřazení. Druhou částí dotazníku byla informovanost a spokojenost dárců na odběrovém středisku. Podle výsledků práce jsou dárci nejčastěji dočasně vyřazováni z důvodu nízké hladiny hemoglobinu (červeného barviva). Dále je patrné, že jsou častěji vyřazovány ženy než muži. Informovanost na odběrovém středisku v Jihlavě je podle dárců velmi dobrá, což vyplývá z výsledků dotazníku. V některých případech může mít zvýšená informovanost podíl na snížení počtu dočasně odmítnutých dárců krve.
|
|
|
Měření tepu pomocí pulzní oxymetrie na nestandardních částech lidského těla
Varmužová, Zdeňka ; Mrnka, Michal (oponent) ; Cupal, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodou měření srdečního tepu pomocí pulzní oxymetrie. Popisuje základní principy této metody pro určení jak tepu, tak okysličení krve. Zkoumá možnosti umístění senzoru na nestandardní místa na lidském těle. Dále rozebírá možné nedostatky metody a nepřesnosti měření na určitých místech na těle, možnosti upevnění senzoru a využití přípravku v běžném životě. Zabývá se také návrhem přípravku k měření tepu ze zvolené části těla, a to z čela. Porovnává naměřená data z navrženého přístroje s běžně dostupnými senzory.
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres u onemocnění ledvin
Kratochvílová, Markéta ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Cíle: 1. Stanovení AGEs (Advanced Glycation End products) u pacientů s různými typy nefropatií. 2. Vztah AGEs s nutričními parametry a anémií. 3. Vliv renálních funkcí na hladiny sRAGE (soluble form of Receptor for Advanced Glycation End products). 4. Technika kultivace podocytů. 5. Stanovování podocytů v moči. Metodika: Fluoreskující AGEs jsme stanovovali spektrofluorimetricky, sRAGE nekompetitivní sendvičovou ELISA metodou. Podocyty jsme dále pasážovali a identifikovali imunocytochemicky. Podocyty v moči jsme stanovovali průtokovou cytometrií. Výsledky: 1. Nenalezli jsme signifikantní rozdíly v sérových hladinách AGEs mezi jednotlivými typy nefropatií, ač mají rozdílnou patogenezi. 2. Hladiny albuminu a prealbuminu korelují pozitivně a hladiny hemoglobinu negativně s hladinami AGEs u pacientů s CKD ve stádiu 1-5, bez bez nutnosti náhrady funkce ledvin. 3. Hladiny sRAGE se zvyšují u pacientů se sníženou renální funkcí nezávisle na příčině renálního onemocnění. 4. Osvojení postupů a technik kultivace podocytů. 5. Sledování citlivosti podocyturie ve vztahu k aktivitě onemocnění. Závěr: Potvrdili jsme, že hladiny AGEs závisí více na renální funkci než na typu nefropatie a jsou ovlivněny nutričními parametry a hemoglobinem. Jako první jsme prokázali, že koncentrace sRAGE úzce koreluje s renální...
|
|
|
Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze.
Mrózek, Jan ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Souhrn Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze Porucha reperfuze, respektive porucha rezoluce tromboembolů, je klíčovým faktorem vedoucím od akutní plicní embolie (PE) k chronické tromboembolické plicní hypertenzi (CTEPH). V naší práci jsme hodnotili incidenci, rizikové faktory a klinický dopad poruchy reperfuze po plicní embolii. Soubor a metodika: Celkem 85 pacientů po první epizodě PE bylo klinicky, scintigraficky a echokardiograficky sledováno 6, 12 a 24 měsíců po příhodě PE. Výsledky: Perzistující defekty perfuze na perfuzním scintigramu plic byly přítomny po 6 měsících u 23,5 % pacientů, po 12 měsících u 24,9 % pacientů a po 24 měsících u 18,6 % pacientů. Pacienti s perzistujícími defekty při kontrole v 6. měsíci byli obéznější (BMI 30,8 vs 28,3, kg/m2; p 0,012) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (143,0 vs 136,0 g/l; p 0,012). Pacienti s perzistujícími defekty ve 12. měsíci byli rovněž obéznější (BMI 31,1 vs 28,5kg/m2; p 0,016) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (144,0 vs 136,0; p 0,007). Pacienti s perzistujícími defekty perfuze ve 24. měsíci po PE byli starší (67,7 vs 55,0; p 0,02), měli vyšší hemoglobin při iniciální PE (144,5 vs 136,0; p 0,031) a jejich iniciální plicní...
|
|
|
Glykovaný hemoglobin jako jeden z ukazatelů kompenzace Diabetes mellitus
Vondráčková, Helena ; Raisová Stuchlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Diabetes mellitus patří mezi chronické civilizační choroby se vzrůstající celosvětovou incidencí. S tímto onemocněním se pojí četné komplikace, které zvyšují mortalitu i morbiditu pacientů. Cílem léčby je snaha o kompenzaci choroby a oddálení rozvoje zejména pozdních komplikací diabetu. Bakalářská práce je zaměřena na glykovaný hemoglobin, který v současné době zaujímá primární postavení v hodnocení kompenzace diabetu mellitu. Teoretická část je zaměřena na základní charakteristiku a přidružené komplikace. Pozornost je věnována hodnocení kompenzace choroby. Praktická část je zaměřena na metody stanovení glykovaného hemoglobinu, vztahy mezi hladinou glykovaného hemoglobinu, průměrnou glykémií a BMI u pacientů. Klíčová slova: Diabetes mellitus, glykovaný hemoglobin, diabetická retinopatie, diabetická nefropatie, diabetická neuropatie.
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres u onemocnění ledvin
Kratochvílová, Markéta ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Cíle: 1. Stanovení AGEs (Advanced Glycation End products) u pacientů s různými typy nefropatií. 2. Vztah AGEs s nutričními parametry a anémií. 3. Vliv renálních funkcí na hladiny sRAGE (soluble form of Receptor for Advanced Glycation End products). 4. Technika kultivace podocytů. 5. Stanovování podocytů v moči. Metodika: Fluoreskující AGEs jsme stanovovali spektrofluorimetricky, sRAGE nekompetitivní sendvičovou ELISA metodou. Podocyty jsme dále pasážovali a identifikovali imunocytochemicky. Podocyty v moči jsme stanovovali průtokovou cytometrií. Výsledky: 1. Nenalezli jsme signifikantní rozdíly v sérových hladinách AGEs mezi jednotlivými typy nefropatií, ač mají rozdílnou patogenezi. 2. Hladiny albuminu a prealbuminu korelují pozitivně a hladiny hemoglobinu negativně s hladinami AGEs u pacientů s CKD ve stádiu 1-5, bez bez nutnosti náhrady funkce ledvin. 3. Hladiny sRAGE se zvyšují u pacientů se sníženou renální funkcí nezávisle na příčině renálního onemocnění. 4. Osvojení postupů a technik kultivace podocytů. 5. Sledování citlivosti podocyturie ve vztahu k aktivitě onemocnění. Závěr: Potvrdili jsme, že hladiny AGEs závisí více na renální funkci než na typu nefropatie a jsou ovlivněny nutričními parametry a hemoglobinem. Jako první jsme prokázali, že koncentrace sRAGE úzce koreluje s renální...
|
|
|
Strukturní a funkční analýza katepsinu B1 z krevničky Schistosoma mansoni
Jílková, Adéla ; Mareš, Michael (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Mikeš, Libor (oponent)
Schistosomóza je závažné infekční onemocnění postihující více než 200 milionů lidí v oblasti tropů a subtropů. Původcem je parazit krevnička, který žije v cévách člověka a živiny získává degradací hemoglobinu z krve hostitele působením trávicích proteas. V současnosti je k dispozici pouze jediný lék proti schistosomóze a hrozba vzniku rezistence vyvolává potřebu vývoje nových terapeutik. Katepsin B1 (SmCB1) je klíčovou trávicí proteasou krevničky střevní (Schistosoma mansoni) a představuje cílovou molekulu pro terapeutický zásah. Tato práce podává komplexní charakterizaci SmCB1 zaměřenou na vztah struktury a aktivity a na inhibiční regulaci s využitím šesti vyřešených krystalografických struktur molekulárních forem a komplexů SmCB1. SmCB1 je syntetizován ve formě neaktivního zymogenu, ve kterém N-koncový propeptid působí jako přirozený intramolekulární inhibitor blokující aktivní místo. Detailní biochemickou a strukturní analýzou byl identifikován nový unikátní mechanismus procesu aktivace zymogenu, při kterém je propeptid odštěpen, a byla popsána regulace tohoto procesu pomocí glykosaminoglykanů. Studium proteolytické aktivity SmCB1 prokázalo, že se jedná o enzym působící jako endopeptidasa i exopeptidasa a představuje tak účinný nástroj pro trávení hemoglobinu hostitele. Významná část práce se...
|
|
|
Důvody vyřazování dárců krve na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.
KRÁLOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce jsou důvody vyřazování dárců krve. Cílem je zhodnocení množství vyřazených dárců krve a jejich důvody vyřazení za roky 2015 a 2016, dále také provedení předodběrového a poodběrového vyšetření na Transfuzním oddělení Nemocnice ČB a.s. V teoretické části práce se věnuji důležitým událostem v historii transfuzního lékařství. Dále se zabývám kritérii pro přijetí dárců, oceňováním dárců krve a také způsoby, množstvím a frekvencemi odběrů. Důležitou součástí práce jsou důvody vyřazování dárců krve, které se dělí na dočasné a trvalé. Existují registry, do kterých jsou tito dárci zapsáni. V metodické části se věnuji předodběrovému a poodběrovému vyšetření, které se provádí na Transfuzním oddělení Nemocnice ČB a.s.. U předodběrového vyšetření se u všech dárců provádí laboratorní měření hladiny hemoglobinu na přístroji HemoCue 201+. U prvodárců se provádí vyšetření krevní skupiny orientačně na sklíčku. U dárců plazmy, krevních destiček nebo v případě chylozity krve při minulém odběru se vyšetřuje hematokrit. Dále se provádí poodběrové vyšetření, které zahrnuje vyšetření infekčních markerů a imunohematologické vyšetření. K vyšetření infekčních markerů slouží analyzátor Architect, testy na něm provádění jsou: Ab anti HCV, Ag a Ab HIV, Ab proti Treponema pallidum a HBsAg. Imunohematologické vyšetření se provádí pomocí rozplňovače Qasar a analyzátoru obrazu Duet Reader. Tyto dva přístroje se společně podílí na vyšetření krevních skupin AB0 a RhD, screeningu nepravidelných antierytrocytárních protilátek a vyšetření skupinového systému Rh- Kell. V roce 2015 darovalo krev celkem 15 048 dárců a bylo vyřazeno 360 žen a 306 mužů. V roce 2016 darovalo krev celkem 15 788 dárců a bylo vyřazeno 286 žen a 211 mužů. Nejvíce dárců bylo vyřazeno z důvodu nízkých hladin krevního barviva- hemoglobinu.
|
|
|
Změny krevního obrazu u chronicky nemocných pacientů a jeho laboratorní zpracování
VÁVROVÁ, Michala
Ve své bakalářské práci se zabývám anémií chronických onemocnění (ACD), která je druhou nejčastější anémií po anémii z nedostatku železa a obvykle doprovází chronické zánětlivé, infekční či dokonce autoimunitní onemocnění. V teoretické části popisuji anémii z obecného hlediska, neboť se jedná o velmi časté onemocnění. Dále se zabývám poruchami metabolismu železa a jeho správným fungováním v organismu, diagnostikou, příčinami, léčbou a novými léčebnými přístupy ACD. Zvláštní pozornost věnuji pacientům, kteří mají anémii s chronickým onemocněním ledvin. Je to jedna z nejčastějších primárních chorob, kterou anémie doprovází a za poslední desetiletí se stala předmětem intenzivního studia. V praktické části se věnuji analýze dat. Nejprve jsem vyšetřila krevní obraz 30 pacientům s ACD pomocí hematologického analyzátoru CELL-DYN Ruby v laboratoři STAFILA, spol. s. r. o. České Budějovice za období červen 2016 až duben 2017. Z krevního obrazu pacientů jsem se dále zabývala těmito parametry: počtem erytrocytů (RBC), množstvím hemoglobinu (HGB), středním objemem erytrocytů (MCV) a distribuční šíří erytrocytů (RDW), poněvadž bývají spojovány s ACD. Vypozorovala jsem, že ACD se nejvíce vyskytovala u pacientů ve věkové kategorii nad 70 let, která zahrnovala hlavně ženy a podle spočítaného průměrného věku obou pohlaví se u žen choroba projevuje o něco dříve. Téměř všichni pacienti měli nízké hodnoty RBC i HGB. Podle hladiny HGB jsem určila závažnost anémie. Nejvíce pacientů mělo lehkou anémii a nejméně pacientů těžkou. Dle průměrných hodnot hemoglobinu (Hb) pro jednotlivé věkové kategorie jsem vysledovala, že hodnota Hb klesá se zvyšujícím se věkem. Dle parametru MCV měla většina pacientů normocytární anémii a dle RDW se heterogenní populace erytrocytů vyskytovala více u mužů. Své výsledky jsem porovnala se studiemi a potvrdila si, že jde opravdu o ACD.
|
|
|
Dyshemoglobinémie (COHb a methemoglobin)
LEDVOŇOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce je zaměřena na analytickém měření dyshemoglobinů v laboratoři Fakultní nemocnice v Plzni na pracovišti klinické biochemie, kde se ke stanovení hemoglobinu a kyslíkových parametrů používá acidobazický analyzátor ABL 800 FLEX. Do teoretické části jsem zahrnula skladbu hemoglobinu, jeho funkce a vazbu kyslíku na hemoglobin, vznik a rozpad hemoglobinu. Také jsem se zmínila o množství hemoglobinu, funkční a frakční saturaci, více jsem popsala transport kyslíku a saturační křivku a nakonec jsem se zabývala jednotlivými dyshemoglobiny. V praktické části jsem se zaobírala laboratorním stanovení karbonylhemoglobinu a methemoglobinu a funkční a frakční saturací. Data jsem získala z acidobazického přístroje a následně jsem je porovnala mezi sebou. Jako biologický materiál jsem použila krev od 140 pacientů, kterým byly v běžném provozu laboratoře měřeny parametry na acidobazickém analyzátoru po předchozím požadavku lékaře. Karbonylhemoglobin byl prokázán pouze u jednoho vzorku a methemoglobin nebyl zaznamenán. Ostatní vzorky měly výsledky ve fyziologické hodnotě. Graficky jsem zaznamenala vztah dyshemoglobinů s karbonylhemoglobinem a dyshemoglobinů s methemoglobinem. Kromě jiných důležitých stanovení je dnes také potřebné pro záchranu lidských životů měřit kyslíkové parametry, jelikož u některých osob může dojít k intoxikaci, která bývá spojena s různými příčinami a to i přesto, že se dyshemoglobinémie tak často nevyskytují.
|
host ::
RSS.