|
|
Vliv OZE na elektrizační soustavu ČR
Vánišová, Michaela ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Tento text pojednává o obnovitelných zdrojích energie z hlediska působení na elektrizační soustavu České republiky. V práci je uvedena definice obnovitelných zdrojů energie. Dále jsou zde rozebrány základní informace o připojovacích podmínkách do distribuční soustavy. Ve dvou kapitolách je zmíněna a rozebrána problematika provozu obnovitelných zdrojů energie a jejich vlivů na elektrizační soustavu. Poslední kapitola je zaměřena na možnost dalšího využití obnovitelných zdrojů energie vzhledem k jejich energetickému potenciálu.
|
|
|
Záložní zdroj
Mrázek, Petr ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji (UPS) a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám a následkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetických zdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje zabezpečení dodávky elektřiny ve zdravotnických zařízeních, včetně požadavků na nouzové zdroje energie. V závěru práce je věnován prostor návrhu vlastního záložního zdroje, včetně jednotlivých schémat a popisu řešení při realizace dílčích částí navrženého záložního zdroje.
|
|
|
Vliv připojování disperzních zdrojů na DS 22 kV v dané oblasti a určení dopadů na provoz DS
Samuel, Tomáš ; Bráblík, Libor (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zabývá současnou problematikou spojenou s připojováním disperzních zdrojů k distribuční síti. Díky výhodným legislativním podporám, však dochází k výraznému nárůstu zdrojů tohoto typu. Dnešní cenová politika podporuje hlavně k nárůst fotovoltaických elektráren. Pro komplexní řešení dané problematiky a lepší porozumění, je práce v úvodu věnována pozornosti umístění disperzních zdrojů. Zařízení tohoto typu se umísťují v souladu s platnými předpisy a zákony, ale také je třeba zformulovat možnosti umístění z pohledu účelného využití území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů. Budeme-li hovořit o připojování nových disperzních zdrojů k distribuční síti, je důležité pozastavit se u legislativy, právních direktiv a vyhlášek upravujících tento druh činnosti. Tato tématika je předmětem další kapitoly práce. Pozornost je věnována hlavně vyhlášce o podmínkách připojení k distribuční síti. Největším technickým problémem při připojováni zdrojů do distribuční sítě je z pohledu elektroenergetiky nežádoucí ovlivnění kvalitativních parametrů (napětí) v této síti. Jedná se především o napěťovou změnu po připojení, dále pak v závislosti na typu zdroje o emisi vyšších harmonických, rychlé změny napětí atd.. Při dnešním nárůstu připojovaných disperzních zdrojů do distribuční sítě, bude častěji docházet k ovlivňování těchto kvalitativních parametrů sítě. Z tohoto důvodu se budou hledat metody, jak negativnímu ovlivnění sítě zabránit. A z těchto výše jmenovaných důvodů je práce zaměřena na analýzu provozu části distribuční sítě, výpočet kvalitativních parametrů a hledání metod nápravy negativních ovlivnění v důsledku spínacích procesů distribuční soustavy. K určování kvalitativních parametrů je využito programu E-vlivy. Závěrečné odstavce práce jsou věnovány připravovaným změnám nejen legislativy, ale obecně přístupu provozovatelů distribučních soustav nejen k otázce dalšího připojování těchto zdrojů, ale i regulace již připojených disperzních zdrojů.
|
|
|
Návrh rozvoje sítě 22 kV v zadané části Brna
Lakomý, Vojtěch ; Nepevná, Vlastimila (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout opatření v distribuční soustavě (DS) města Brna pro zajištění dodávky elektrické energie jejím spotřebitelům v požadovaném množství, kvalitě a spolehlivosti. Tento projekt budeme řešit pomocí programu PAS DAISY Off-Line v.4.00 Bizon. Nejprve provedeme analýzu ustáleného stavu DS. Zkontrolujeme, zda zatížení transformačních stanic 110/22 kV, kabelových a venkovních vedení jsou v přípustných mezích stanovených vnitřními směrnicemi firmy E.ON Distribuce, a.s. Poté do modelu městské distribuční sítě doplníme, případně v něm opravíme rezervované příkony velkoodběratelů. Z výpočtu ustáleného stavu této soustavy pravděpodobně zjistíme, že některé její prvky jsou přetíženy. Proto navrhneme změny (přepojení sítě, instalace nových transformačních stanic a vedení), které zajistí bezpečný a spolehlivý provoz DS.
|
|
|
Křivky stárnutí pro prvky distribuční soustavy
Bočan, Tomáš ; Malínský, Vladimír (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením současné metodiky, poskytnuté zadavatelem práce EG.D, a.s., pro vytváření křivek stárnutí prvků distribuční soustavy, konkrétně pak i samotným zhodnocením poskytnutých vstupních dat, ze kterých je následně vytvořena metodika nová. Nová metodika je pro ukázku aplikována na podpěrné body vysokého napětí a porovnána s metodikou původní. Součástí práce je také rozbor analýzy stárnutí prvků distribuční soustavy a její využití u jednotlivých regionálních provozovatelů distribučních sítí, jakožto důležitý ilustrativní a všeobecný přehled k lepšímu pochopení jednotlivých souvislostí.
|
|
|
Ustálený chod a zkratové poměry v síti 110 kV E.ON při můstkovém provozu transformátorů T402 a T403 v transformovně 400/110 kV Sokolnice
Bernát, Jan ; Rampl, Martin (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomový práce se zabývá výpočtem ustáleného chodu a zkratových poměrů v síti 110 kV při můstkovém provozu transformátorů v rozvodně Sokolnice. Teoretická část práce se věnuje výpočtu ustáleného chodu sítí pomocí Newtonovy iterační metody, zkoumá zkraty – jejich časový průběh, charakteristické hodnoty a způsob jejich výpočtu. V praktické části práce je popsána síť 110 kV napájená z rozvodny Sokolnice. Hlavním cílem práce je porovnání dvou základních zapojení: můstkového chodu transformátorů T202 a T203 (současný provoz) a můstkového chodu T402 a T403 (provoz po roce 2017). Tato dvě zapojení byla kontrolována i na jeden mimořádný stav, kdy rozvodnu Sokolnice postihne výpadek jedné přípojnice. Kontrolovány byly napěťové poměry, zatížení vedení a transformátorů, a celková výkonová bilance. Dále byly vypočítány zkratové poměry a proběhla kontrola zkratových odolností jednotlivých rozvoden. Na závěr jsou navrhnuta technická opatření nutná k zajištění bezproblémového můstkového provozu transformátorů T402 a T403.
|
|
|
Začleňování fotovoltaických elektráren do elektrizační soustavy
Michl, Pavel ; Paar, Martin (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je začleňování fotovoltaických elektráren do elektrizační soustavy. V první části práce jsou uvedeny připojovací podmínky malých zdrojů do distribuční soustavy, včetně administrativních požadavků, studie připojitelnosti, požadavků na elektroměry, měřící a řídicí zařízení, spínací přístroje a ochrany. V druhé části práce je popsána problematika fotovoltaického systému, vznik slunečního záření, zmenšení jeho intenzity dopadající na zemský povrch. Na množství vyrobené elektrické energie mají vliv klimatické podmínky v dané oblasti, roční období atd. Dále jsou popsány typy fotovoltaických článků a jejich účinnosti. Další důležitou součástí fotovoltaického systému jsou střídače. Jejich parametry mají velký vliv na celkovou účinnost fotovoltaického systému. Uvedeny jsou zde různé způsoby zapojení fotovoltaických panelů se střídači a jejich výhody a nevýhody. Nosná konstrukce fotovoltaických panelů a popřípadě transformátor jsou dalším důležitým prvkem. Dále jsou uvedeny způsoby zapojení fotovoltaické elektrárny do distribuční sítě nn a vn, akumulace elektrické energie a možnosti prodeje vyrobené elektrické energie. Velké množství připojených fotovoltaických elektráren má negativní vlivy na elektrizační síť. S těmito vlivy se potom musí naše elektrizační soustava vyrovnat. Třetí část obsahuje samotný návrh fotovoltaické elektrárny o výkonu 516,24 kWp na zvoleném pozemku v Jižních Čechách. Na tento pozemek je fotovoltaická elektrárna navržena a zpracována projektová dokumentace, která obsahuje návrh fotovoltaických panelů, rozmístění v řadách, návrh střídačů, tak aby jejich výkonové zatížení bylo optimální. Návrh dále obsahuje výpočet ztrát fotovoltaického systému, návrh transformátoru a výpočet kabelové přípojky k distribuční soustavě. V další části je zpracována studie připojitelnosti této navržené fotovoltaické elektrárny, která je připojena do distribuční soustavy. Její dodávaný výkon bude vyveden do rozvodny Řípov 110/22 kV. Výpočtem bylo potvrzeno, že tuto fotovoltaickou elektrárnu lze do této distribuční soustavy připojit. Poslední část této práce obsahuje ekonomické zhodnocení provozu a výpočet návratnosti fotovoltaické elektrárny. Do ekonomického zhodnocení vstupuje celá řada veličin, které ovlivňují celkovou návratnost. Výpočet ekonomiky provozu je uveden pro více variant. Návratnost je při součastné výkupní ceně pro rok 2010 bez uvažování bankovního úvěru 7 let, s uvažováním bankovního úvěru 12 let. Od příštího roku 2011 se předpokládá razantní snížení výkupních cen. Ve výpočtu je uvažováno s poklesem 30 %. Návratnost by potom byla bez bankovního úvěru 11 let, s bankovním úvěrem 22 let. Bankovní úvěr je uvažován pro pokrytí 80 % investice.
|
|
|
Elektrické sítě využívající stejnosměrné napětí do 1000 V
Fiala, Martin ; Kopička, Marek (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem stejnosměrné sítě nízkého napětí na napěťové hladině 1000 V stejnosměrných v obci Praskolesy u Mrákotína. Stejnosměrný rozvod bude realizován pouze na daném vývodu, který bude napájet danou lokalitu. Další část práce se zabývá popisem distribučních soustav jak už střídavých, tak i stejnosměrných. Navržená stejnosměrná síť bude využívat stávající distribuční rozvody. Dále práce popisuje problematiku dlouhých vývodů v sítích nízkého napětí a elektrických rozvodů v budovách. Výsledkem práce je porovnání ztrát mezi střídavým a navrženým stejnosměrným systémem. Dále pak hodnotí ekonomické a technické řešení navržených variant včetně jejich výhod a nevýhod.
|
|
|
Potenciál nefrekvenčních podpůrných služeb pro provozovatele distribuční sítě
Reiskup, Filip ; Holub, Martin (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem nefrekvenčních podpůrných služeb. První část práce nabízí přehled podpůrných služeb v rámci přenosové soustavy a zdůrazňuje změny v důsledku implementace evropských nařízení SOGL a EBGL. V další části jsou popsány připravované typy nefrekvenčních podpůrných služeb, které jsou součástí aktualizace přílohy 7 Pravidla provozování distribuční soustavy. V práci je zhodnocena poptávka v oblasti působnosti provozovatele distribuční soustavy E.ON Distribuce po těchto službách. Praktická část práce je zaměřena na analýzu provozních dat toků jalových výkonů v napájecích uzlech sítě (rozvodny 400/220/110 kV). Určuje problematické oblasti sítě z hlediska přetoků jalového výkonu do přenosové soustavy. V další části je stanoven dostupný potenciál pro ovlivnění toků jalových výkonů pomocí stávajících zdrojů zapojených do daného distribučního území.
|
|
|
Měření elektrických veličin v distribučních sítích 22 kV a 0,4 kV s disperzními zdroji
Kolacia, Tomáš ; Kolář, Vladimír (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá monitorováním sítí VN a NN s přítomnou distribuovanou výrobou. Monitorováním je myšleno měření napětí a výkonových toků s následným přeposíláním příslušných dat do řídicího systému. První část práce popisuje distribuční soustavu a rozdílné vlastnosti síti různých napěťových hladin. Následující kapitola se věnuje důsledkům vysokého podílu obnovitelných zdrojů v distribučních sítích. Většinu nežádoucích vlivů lze částečně utlumit připojovacími podmínkami, které diktují technické požadavky na nové zdroje. Problémy s regulací napětí a přetoky výkonů ovšem připojovací podmínky ovlivnit nedokáží a vzniká tak požadavek na měření v těchto sítích. V rámci kapitoly jsou dále popsány možné přínosy monitorování. Čtvrtá kapitola je věnována proudovým a napěťovým měničům s popsáním výhod a nevýhod konkrétně použitelných typů. Zároveň je proveden výběr nejvhodnějších přístrojů. Důležité je zmínit, že samotné měniče jsou jen částí měřicího systému. Analogové signály z proudových a napěťových transformátorů je nutné převést na digitální signál, dále zpracovat a teprve poté je možno požadované veličiny přeposlat. Vlastnosti těchto navazujících zařízení jsou popsány v páté kapitole. Následující část práce definuje metodiku, podle které mají být volena místa osazovaná měřením. V poslední části práce je provedeno porovnání skutečně naměřených hodnot napětí a toků výkonů v pilotním projektu v síti 22 kV s hodnotami vypočítanými ve výpočetním programu pro ustálený chod sítí PAS DAISY Bizon.
|
host ::
RSS.