|
|
Asylum Policies and Integration of Refugees in the Visegrad countries 1989-2015
Bartalová, Edina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Po politických změnách, způsobených pádem komunistických režimů v celé východní Evropě, započaly země Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko cestu k liberalizaci ekonomiky a demokratizaci. Zmíněné státy, tvořící Visegrádskou skupinu, tento proces formálně završily vstupem do Evropské unie v roce 2004. Nicméně, v souvislosti s uprchlickou krizí do Evropy vrcholící v roce 2015, se visegrádské země spojily v opozici, která nesouhlasila s dodržováním tzv. povinného systému přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Postoj visegrádských zemí vyvolal nejen významnou pozornost médií, ale také akademickou poptávku o výzkumy zabývající se sekuritizací azylových politik ve Visegrádském regionu. Tato diplomová práce analyzuje europenizaci azylových politik Visegrádských zemí ve třech obdobích: 1. v počátcích demokratického vývoje visegrádských zemí, 2. v období harmonizace národních politik vedoucích k přistoupení k EU a 3. v období rozvoje souvisejících politik po vstupu do Evropské unie. Europenizace azylových politik se shoduje s vývojem společného evropského azylového systému a s prohloubením legislativních pravomocí EU v oblasti azylové politiky. Autorka textu dospěla k závěru, že oblast integrační politiky, v níž mají členské státy významné pravomoci, se stala přísným kontrolním mechanismem...
|
|
|
A Tale of Two Europes. How the refugee crisis reopened the dichotomies of "East" vs. "West".
Wielander, Anna ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Spor o tom, jak správně zacházet s takzvanou uprchlickou krizí v Evropě vedl k tomu, ze se vztahy mezi Evropskou únií a Višegrádskou skupinou změnily. Politický spor se vyhrotil poté, co byl návrh o zřízení systému kvót pro přerozdělování uprchlíků V4 odmítnut. Koalice, která se skládá z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, poprvé vyjádřila svůj postoj ohledně migrace v září 2015 a následně stále častěji. Na základě těchto vyjádření se dají shrnout následující požadavky: (1) Chránit vnější hranice Evropské únie a zdůrazňovat význam plnění povinností Evropské únie; (2) Účelně řešit hlavní příčiny migrační vlny, které by pomohlo snížit počet migrantů; (3) Odmítnout německou migrační politiku "otevřených dveří". I když většina států Evropské únie zastává stejný názor, V4 byla na počátku sporu vnímána jako koalice, která se proslavila svou taktikou kladení překážek. Kvůli nesouhlasu s tímto postojem vznikla nová vlna spekulací o vzrůstajícím rozštěpení mezi "starou" a "novou" Evropou a i o možném posunutí hranic směrem na východ. Mnozí politici i veřejné mínění v Západní Evropě neustále vyčítali Višegrádským zemím nedostatek solidarity a chybějící spolupráci při řešení uprchlické krize. I když Východní Evropa prošla od roku 1989 několika změnami, Višegrádská skupina vznikla jako klasické...
|
|
| |
|
| |
|
|
Změna migračních a azylových politik států Visegrádské skupiny a jejich vliv na průběh migrační krize
Krystková, Karolína
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci současné migrační krize v Evropské unii. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teorie migrace, azylové a migrační politiky Evropské unie a samotných zemí Visegradské čtyřky, definice provozních ná-kladů a způsob integrace v rámci teorií regionálního rozvoje. Druhá část práce obsahuje analýzu vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci Evropské unie, zemí Visegradské čtyřky a vybraných migračních tras, dále pak změny v postojích jednotlivých vlád a klíčové změny v jednání, provoz jednotlivých azylových a zajišťovacích zařízení v rámci České republiky a v závěru postoj obyvatel České republiky k imigrantům. V návrhové části jsou popsány jednotlivé důsledky vývoje migrace a postojů jednotlivých vlád a k nim jsou navržena možná efektivnější řešení způsobu jednání spolu s návrhy budoucího jednání samotných občanů v rámci úspěšné integrace azylantů.
|
|
| |
|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Vývoj azylové politiky ČR perspektivou veřejněpolitických teorií
Vinařická, Anna Marie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem azylové politiky v České republice od roku 2000 do roku 2016. Azylová politika je oblastí, která se po většinu času odehrává mimo větší zájem veřejnosti a do níž vstupuje malé množství stále stejných aktérů. V současnosti jde však o téma, které je vzhledem k celosvětovým událostem okolo tzv. uprchlické krize velice aktuální, a které se hojně objevuje ve veřejném diskurzu. Z tohoto a dalších důvodů se v této práci zaměřuji na zkoumání vývoje azylové politiky, vysvětlení a popis změn, ke kterým došlo. Vývoj azylové politiky v daném období je zkoumán jak z hlediska věcného, což spočívá v identifikaci jednotlivých období a jejich charakteristických rysů, tak z hlediska teoretického, a to za pomoci teorie přerušované rovnováhy a rámování. Teorie přerušované rovnováhy je vhodná pro vysvětlení změny v politice, k nimž dojde po dlouhých obdobích stability. Rámování je důležitým prvkem pro teorii přerušované rovnováhy. Pro účely této práce je použito též jako metoda analýzy těch vyjednávání v Poslanecké sněmovně, která se týkají legislativy ošetřující azylovou politiku. Používané rámce reprezentují to, jak je azylová politika zobrazována, což v kombinaci s analýzou dokumentů za celý časový úsek poskytne důkladný vhled do jejího vývoje.
|
|
|
Typologie azylové politiky EU ve vztahu k žadatelům o azyl
Musil, Zbyněk ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je nástin vývoje evropské azylové politiky vůči žadatelům o azyl v rámci sedmi zemí EU po roce 1990. Stručný popis společných trendů v azylové politice v rámci zemí EU a členských zemí EFTA (Evropské zóny volného obchodu) a nástin azylové politiky vůči žadatelům o azyl, kdy životní podmínky jsou jeho součástí. Rovněž je analyzováno postavení žadatelů o azyl ve specifických oblastech jako je vzdělání, právo na práci, finanční a sociální jistoty, zdravotní služby a ubytování. Dalším cílem je srovnání přístupu v azylové politice v České republice s praxí vůči žadatelům o azyl v jiných šesti členských zemích EU - Dánsku, Francii, Německu, Irské republice, Nizozemí a Spojeném království. Také je prezentován úvod k vládním krokům, které se zabývají imigračním zákonem nebo azylovým zákonem a tudíž regulují životní podmínky žadatelů o azyl ve své zemi.
|
host ::
RSS.