|
|
Podpora zdravého životního stylu a zdravé výživy ve výchovném programu MŠ
VELEGÁNOVÁ, Veronika
Bakalářská práce pojednává o zdravé výživě a zdravém životním stylu dětí předškolního věku. Je zaměřena na zásady zdravé výživy v mateřské škole a jejich dodržování. Tématem této bakalářské práce je zejména výživa dětí z hlediska jejich zdravého vývoje. Jsou zde popsány výživové hodnoty daných potravin, správný pitný režim, celkový vývoj dítěte předškolního věku, vhodné stravovací návyky. Dále jsou zde popsány zdravotní komplikace vyskytující se již v dětském věku, které jsou zapříčiněné špatným stravovacím režimem. Výsledkem práce je zhodnocení a naplnění nutričních hodnot měsíčního jídelníčku a zjištění, zda jsou splněny normy spotřebního koše. Dále je v této práci pomocí analýzy popsáno, co dětem chutná a co ne, zda mají povědomí o zdravých, či nezdravých potravinách, které konzumují.
|
|
| |
|
|
Stravování dětí a mladistvých v dětských diagnostických ústavech, dětských domovech, dětských domovech se školou, výchovných ústavech a středisku výchovné péče v Královéhradeckém kraji
ŠPAČKOVÁ, Žaneta
Téma diplomové práce zní: {\clqq}Stravování dětí a mladistvých v dětských diagnostických ústavech, dětských domovech, dětských domovech se školou, výchovných ústavech a středisku výchovné péče v Královéhradeckém kraji``. Dětství a dospívání je specifickým obdobím, v kterém každý jedinec prochází významným tělesným, duševním a sociálním vývojem. Pro zdravý vývoj dítěte a zdraví v dospělosti je velmi významná správně volená výživa. Je důležité si uvědomit, že životní styl a životní prostředí ovlivňují zdravotní stav obyvatel až z 60 %, z toho přibližně 40 % patří výživě. Proto byla výzkumná část mé práce zaměřena na zmapování kvality stravování dětí a mladistvých, které jsou po dobu pobytu téměř výhradně odkázány jen na pokrmy připravované v rámci stravovacích služeb školských zařízení pro výkon preventivně výchovné péče, ústavní a ochranné výchovy. Cílem práce je zjistit, zda pestrost podávaných pokrmů ve vybraných zařízeních odpovídá svou skladbou jídel současným výživovým doporučením a v oblasti plnění spotřebního koše požadavkům vyhlášky č. 107/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb. Výzkum je proveden kvalitativní metodou. Pro sběr dat o zkoumaném souboru je využita technika analýzy datového souboru. Zkoumaným cílovým souborem jsou dětské diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy a středisko výchovné péče v Královéhradeckém kraji. Náhodným výběrem je vybráno šest zařízení, kterými je poskytnut datový soubor tvořený jídelními lístky, výdejkami a spotřebními koši za měsíce březen, duben, říjen, listopad z roku 2008. Získaná data jsou sumarizována v tabulkách a grafech, které přinášejí informace o skladbě podávaných jídel, plnění spotřebního koše, o způsobech hrazení celkové spotřeby ovoce a zeleniny, v jakém poměru jsou podávány rostlinné a živočišné tuky, v jakém množství jsou zastoupeny uzeniny, uzené výrobky a vnitřnosti ve skupině mas. Se zjištěnými výsledky a případnými nedostatky budou seznámeny vedoucí stravovacích služeb vybraných zařízení. V případě zjištěných nedostatků budou moci být v rámci kompetencí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje doporučeny změny ve skladbě jídelníčku či ve spotřebě potravin.
|
|
|
Uplatnění biopotravin ve školních jídelnách: základní školy (České Budějovice)
RUSFELOVÁ, Zuzana
V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy z oblasti ekologického zemědělství a výroby biopotravin, legislativy týkající se biopotravin a ekologického zemědělství. Je vymezen právní rámec fungování školních jídelen a celková problematika stravování žáků základních škol. Pozornost je věnována také projektům orientovaným na biopotraviny ve školním zařízení a vzdělávání dětí v oblasti ekologického zemědělství. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat zájem vedení škol a rodičů žáků o zavedení biopotravin do jídelníčků školních jídelen. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na základní školy a k nim patřící školní jídelny, které leží na území statutárního města České Budějovice a v jeho blízkém okolí.
|
|
|
Zdravá výživa a stravovací návyky dětí v MŠ
KRBCOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na důležitou otázku spojenou se založením zdravého životního stylu života předškolních dětí. Týká se uplatňování zásad zdravé výživy v mateřské škole. Tématem práce je výživa dětí z hlediska jejich zdravého vývoje, analýza výživové hodnoty jednotlivých potravin, jak mohou určité potraviny zlepšit zdravotní stav dětí. Jak obecně souvisí zdravá výživa a imunita. Je zde věnována pozornost také rizikovým potravinám (např. alergenní potraviny, aditiva, barviva v potravinách). Není zde zapomenuto ani na specifické oblasti výživy, např. ekologické produkty, biopotraviny, makrobiotiku a vegetariánskou stravu a uplatnění těchto principů ve školním stravování.
|
|
|
Znalosti pracovníků školního stravování v Českobudějovickém regionu v oblasti potravinového práva
MAXOVÁ, Marie
V současnosti žijeme v době, která umožňuje široký a dostatečný výběr kvalitních potravin pro výživu dětí i dospělých. Stravovací návyky vznikají již v raném dětství a jsou této nabídce potravin přizpůsobovány. Stravovací návyky ovlivňuje i řada faktorů, které jsou spojeny s výživou jednotlivců nebo určitých skupin lidí. Mezi takové faktory patří i školní stravování. Školnímu stravování je v poslední době věnována velká pozornost, objevují se negativní ohlasy, které vycházejí především ze strany médií. Některé děti si stěžují, že jim strava ve školní jídelně nechutná, že se stále opakuje stejný typ jídelníčku, že si nemohou vybrat z více pokrmů, že jídlo je studené, personál je k nim nevlídný, nepoužívá vhodné oblečení, a další připomínky. To vede některé rodiče k úvaze, zda je tento způsob stravování pro jejich děti vhodný a zda by nebylo lepší zvolit jiný způsob stravování dětí v průběhu školní docházky. Zapomíná se na to, že často pouze v rámci školního stravování dostává žák nutričně a energeticky vyváženou stravu a že celý systém školního stravování směřuje k získání odpovídajících návyků v rámci zdravého způsobu výživy. Školní stravování je doprovázeno celou řadou nařízení a předpisů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda je personál školních jídelen s těmito předpisy a nařízeními obeznámen a zda jsou jejich znalosti dostačující k výkonu epidemiologicky závažné činnosti. Tuto bakalářskou práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je zaměřena na teoretickou stránku dané problematiky. V teoretické části se hovoří o zavedení správné výrobní a hygienické praxe, problematice systému založeného na zásadách HACCP, legislativě, která se vztahuje ke školnímu stravování a provádění státního zdravotního dozoru. Druhá část této bakalářské práce je část výzkumná. Šetření probíhalo v náhodně vybraných školních jídelnách v Českobudějovickém regionu. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených pracovníkům školního stravování, zaměřených na jejich znalosti z oblasti potravinového práva. Byla stanovena následující hypotéza: H1 Většina pracovníků školního stravování má dostačující znalosti v oblasti potravinového práva pro výkon činnosti epidemiologicky závažné. Cíl práce byl splněn a hypotéza byla pomocí výzkumného šetření potvrzena. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro zájemce o školní stravování, při školení pracovníků v oblasti potravinového práva. Výstupy z této práce mohou sloužit k potřebám výuky.
|
|
|
Kvalita výživy dětí mladšího školního věku
JURÁSKOVÁ, Petra
V diplomové práci se zabývám výživou a stravováním dětí mladšího školního věku. Vlastní výzkum probíhal na ZŠ a ZUŠ Vltava, Bezdrevská 3, České Budějovice a lze ho rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve vyhodnocení jídelních lístků v období od září 2009 do června 2010. Jednotlivá jídla byla analyzována pomocí moderního nutričního programu NutriDan a následně porovnávána s normou potřeby energie a vybraných makronutrientů a mikronutrinetů dle Nevorala a kol., (2003). Podle vyhlášky č. 107/2008 Sb., o školním stravování je počítáno v průměru s 35 % z celkové denní výživové dávky na oběd. Ve druhé části výzkumu byla posuzována pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých jídel v měsíci ve školní jídelně. Ve třetí části výzkumu byly sledovány stravovací návyky žáků pomocí dotazníkového šetření. Čtvrtá část spočívala v testování hypotéz. Z provedeného výzkumného šetření bylo zjištěno, že příjem energie byl splněn pouze u žáků první třídy, u třetího a pátého ročníku byl příjem energie nízký. Příjem bílkovin z oběda byl vysoký u všech sledovaných ročníků. Hodnoty přesahovaly 100 % DDD. Plnění tuků bylo u žáků prvního ročníku velmi vysoké, dosahovalo v průměru u chlapců 44,60 % DDD a u dívek 47,27 % DDD. U žáků třetí a páté třídy bylo plnění dostačující. Plnění sacharidů bylo u žáků prvního ročníku dostačující, nízké plnění bylo po celý školní rok u žáků třetího ročníku, kde průměr činil 29,62 % DDD a u pátého ročníku byl průměr 27,67 % DDD. Potravní vláknina byla hrazena u všech dotazovaných žáků v dostatečném množství. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník. Plnění vybraných vitamínů bylo vysoké, zvlášť u vitamínů skupiny B. Na nízké hranici plnění se pohyboval vitamín A, který v průměru dosahoval u žáků prvního ročníku 31 % DDD, u žáků třetího ročníku 27,13 % DDD a u žáků pátého ročníku 26,60 % DDD.Z posouzení pestrosti jídelních lístků lze poukázat na nedostateční zastoupení luštěninových polévek, ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso bylo v některých měsících zastoupeno nadměrně. Z dotazníkové šetření vyplývá, že s přibývajícím věkem docházelo k poklesu konzumace snídaní, dopoledních svačin a odpoledních svačin, též se snižovala návštěvnost školní jídelny. Pitný režim byl dostatečný. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: BMI index je u dívek vyšší než u chlapců, příjem sacharidů u dětí je vysoký, pitný režim je dostačující.
|
|
|
Sledování kvality školního stravování a posouzení stravovacích návyků a jejich změn u starších žáků na vybrané základní škole
MILERETOVÁ, Jana
Diplomová práce byla řešena na Základní škole T. G. Masaryka v Blatné ve školním roce 2009/2010. Cílem práce bylo, po dohodě s vedením školy, posoudit potravinovou a nutriční skladbu obědů dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení bylo soustředěno na žáky páté, sedmé a deváté třídy. Po sběru jídelních lístků za školní rok 2009/2010, byly obědy analyzovány v počítačovém programu NutriDan. Potom porovnány s potřebnou normou pro školní mládež, která udává, že školní oběd obsahuje 35 % z celkové denní doporučené výživové dávky (DDD). Dále byla zjištěna pestrost jídelních lístků podle návrhu Ministerstva zdravotnictví ČR, která je založena na střídání pokrmů v měsíci. Pro výzkum stravovacích návyků děti byla použita dotazníková metoda. Dotazník, týkající se stravovacích návyků dětí, byl sestaven za účelem rozboru zvyklostí dětí s cílem poukázat na převládající chování dětí při stravování doma a ve škole. V poslední části byly statisticky vyhodnocené sestavené tři testovací hypotézy. Z vyhodnocení jídelních lístků bylo stanoveno, že z energetického plnění pro oběd, které činí v průměru 35 % z celkové denní výživové dávky, dosáhly dívky z 5. třídy, u nichž bylo průměrné energetické plnění dokonce 38 % a dívky ze 7. třídy, kde bylo průměrné plnění na úrovni 35 %. Ostatní nesplňovali denní doporučenou dávku energie. Plnění bílkovin bylo ve třech třídách nadlimitní. U žáků 5. třídy se doporučený denní příjem bílkovin pohyboval v rozmezí 92-151 % (průměr byl 103 %), u žáků 7. třídy se pohyboval v rozmezí 70-114 % DDD (průměr byl 80 %) a u žáků 9. třídy se příjem bílkovin pohyboval v rozmezí 53-95 % DDD. Doporučená denní dávka tuků byla překročena ve všech třídách mimo chlapců z 9. třídy. U chlapců z 5. třídy se rozmezí pohybovalo 34-69 % DDD (průměr byl 42 %), u dívek, v 5. třídě bylo rozmezí 39-79 % DDD (průměr byl 48 %). Chlapci ze 7. třídy měli plnění mírně nadlimitní, jejich rozmezí bylo 29-58 % DDD (průměr činil 36 %), u dívek z téže třídy bylo rozmezí 36-72 % DDD (průměr činil 44 %). U dívek z 9. třídy se rozmezí pohybovalo 30-46 % DDD (průměr byl 37 %), ovšem u chlapců z 9. třídy se rozmezí pohybovalo 24-37 % DDD (průměr byl pouze 30 %). Plnění sacharidů ve všech třídách bylo nevyhovující. Žáci 5. třídy měli rozmezí 23-36 % DDD (průměr byl 28 %). U školáků ze 7. třídy bylo rozmezí 20-33 % DDD (průměr byl 25 %). Rozmezí u žáků 9. třídy bylo 18-33 % DDD (průměr činil 23 %). Nízký příjem potravinové vlákniny odhalila analýza jídelních lístků pouze u žáků 9. třídy, kde se rozmezí pohybovalo 21-41 % DDD (průměr byl 29 %), v ostatních třídách byl příjem vlákniny optimální. Ze sledovaných minerálních látek, bych zmínila nedostatečný příjem vápníku. U žáků 5. třídy byl vápník hrazen nejvýše na 25 % DDD, u žáků 7. třídy na 23 % DDD. U žáků 9. třídy hrazení vápníku nepřesáhlo 22 % DDD. U sledovaných vitamínů bylo zjištěné zvýšené plnění zejména B6 a B12.Z posouzení pestrosti byla zjištěna nedostatečná frekvence drožďové polévky a luštěninových polévek, malé zastoupení ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso a houskové, bramborové knedlíky byly zastoupeny více, než se doporučuje. Pomocí testovacích hypotéz bylo shledáno, že pitný režim není dostatečný a pravidelná snídaně nemá vliv na BMI dotazovaných. Vliv pohybové aktivity na pohlaví respondentů byla prokázána pouze u žáků sedmé třídy. V ostatních třídách nebyl prokázán vliv pohlaví na pohybovou aktivitu.
|
|
|
Analýza jídelních lístků na vybrané základní škole z hlediska dodržování doporučených výživových dávek
BARTOŠ, Ladislav
Diplomová práce vychází z šetření, které bylo provedeno na Základní škole Velešín ve školním roce 2007/2008 a bylo zaměřeno na žáky pátých, sedmých a devátých ročníků. Cílem diplomové práce byla analýza jídelních lístků z důvodu zjištění saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Výzkumné šetření lze rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve sběru jídelních lístků za školní rok, jejich analyzování v programu NutriDan a následném porovnání s normou potřeby pro školní oběd, která činí 35 % z celkové denní výživové dávky. V druhé části byla posouzena pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých pokrmů ve školní jídelně v měsíci. Třetí částí bylo provedení dotazníkového šetření stravovacích návyků u žáků. Ve čtvrté části byly statisticky vyhodnoceny tři testovací hypotézy pomocí chí-kvadrát testu. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že energie splňovala požadované plnění pouze u dívek 9. ročníku. Plnění se pohybovalo na úrovni 36,14{--}38,29 % doporučené denní dávky (DDD). U ostatních ročníků byla energie podhodnocena. Bílkoviny byly hrazeny celoročně nadlimitně. U žáků 5. ročníku se plnění pohybovalo v rozmezí 72,66{--}98,24 % DDD (průměr činil 84,7 %), u žáků 7. ročníku v rozmezí 55,28-74,22 % DDD (průměr činil 64,2 %) a u žáků 9. ročníku v rozmezí 64,93{--}103,15 % DDD (průměr činil 82 %). Plnění sacharidů bylo nedostatečné. U 5. ročníku bylo v rozmezí 18,81{--}25,35 % DDD, u 7. ročníku pouze v rozmezí 16,27{--}23,52 % DDD a u 9. ročníku v rozmezí 21,54{--}29 % DDD. Příjem lipidů byl zjištěn nadměrný u dívek 9. ročníku (37,56-46,21 % DDD). Potravní vláknina byla hrazena v normě potřeby. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník, plnění nepřekračovalo v žádném měsíci u žáků 5. ročníku 21,62 % DDD, u žáků 7. ročníku 19,82 % DDD. U žáků 9. ročníku bylo plnění v rozmezí 21,37{--}27,86 % DDD. Celoročně nadlimitně byl plněn vitamín B6 a B12. Posouzením pestrosti bylo zjištěno nízké zastoupení luštěninových polévek, ryb, ovoce a zeleniny. Nadměrně bylo zastoupeno v několika měsících vepřové maso a sladké pokrmy. U chlapců byl zřetelný stoupající trend hodnoty Body Mass Index (BMI) v závislosti na jejich věku, s přibývajícím věkem vynechávalo více respondentů snídani a obědvalo více mimo školní jídelnu, což může být jedna z příčin nadváhy či obezity u dětí. Nedostatečná byla konzumace ovoce a zeleniny. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: fyzická aktivita nebyla závislá na pohlaví respondentů, BMI respondentů byl závislý na pravidelné konzumaci snídaně, doba strávená u televize a počítače nebyla závislá na věku respondentů.
|
|
|
Analýza školní jídelny ve vybraném zařízení
Martinásková, Marie ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Jarolímková, Liběna (oponent)
Školní stravování, jakožto jedna z forem účelového stravování, navazuje v České republice na dlouholetou tradici. Při přípravě pokrmů se řídí zdravou výživou a dodržuje přísná pravidla, jako doporučené denní dávky a hygienické předpisy. Školní stravování plní významnou výchovnou funkci. Děti se ve školní jídelně učí správně stolovat a jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu. Tato funkce školní jídelny by neměla být podceňována. Návštěva jídelny je ale pro každé dítě dobrou zkušeností do života. Součástí práce bylo dotazníkové šetření, které ukázalo, že školní jídelna ve FZŠ Barrandov II je špičkovým, profesionálním pracovištěm. Výsledky dotazníkového šetření dopadly dle mého názoru pozitivně, jídelně se nedá nic vážnějšího vytknout. Můj průzkum (v rozpracovanější verzi) bude vedení jídelny brzy předán a jsem si jistá, že své služby ještě vylepší.
|
host ::
RSS.