|
|
Hlístice rodu Trichuris u divokých přežvýkavců
Páclík, David ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Parazit rodu Trichuris je velmi rozšířený u divokých přežvýkavců na našem území. U přežvýkavců se vyskytuje několik druhů tohoto parazita. U přežvýkavců se vyskytují druhy Trichuris discolor, Trichuris capreoli, Trichuris globulosa, Trichuris ovis, Trichuris skrjabini. Parazity tohoto rodu se můžou nakazit divocí přežvýkavci i hospodářsky chovaní přežvýkavci. Jedná se o endoparazita, který parazituje ve střevě. Tělo parazita Trichuris se dělí na dvě části. Tenčí hlavová část je koncem zanořena do epitelu střeva odkud získává živiny. Tlustá ocasní část je volně ve střevě. Tělo je nečlánkované. U tohoto parazita je výrazný pohlavní dimorfizmus. Samci mají pohlavní spikulu na kaudálním konci těla. Samice mají vulvu, obvykle umístěnou u přechodu z tenké hlavové části na silnější ocasní část těla. Vývojový cyklus probíhá bez mezihostitele. Zvířata se infikují pozřením potravy s vajíčkem obsahujícím infekční larvu. Vývoj probíhá přes pět larválních stádií. Rodové jméno Trichuris je v podstatě chybné a nesprávné, neboť vychází z myšlenky, že tenká nitkovitá část těla je částí ocasní a tlustší část těla je hlavová (thrix = vlas, ura = ocas). Správnější je později vytvořené rodové pojmenování Trichocephalus (kefalé = hlava), který je také používán v odborné literatuře jako další pojmenování parazitického rodu Trichuris. Je však považováno stále za správnější rodové jméno Trichuris a onemocnění způsobené tímto parazitem se proto nazývá trichurióza.
|
|
|
Parazité lam rodu Lama a Vicugna
Záhorková, Veronika ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Parazité lam rodu Lama a Vicugna Souhrn Tato bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše a pojednává o nejčastějších vnitřních a vnějších parazitech lam rodu Lama a Vicugna. Uvedení parazité jsou taxonomicky zařazeni. Jsou zde shrnuty informace týkající se výskytu, vývojových cyklů a příčiny vzniku onemocnění. Dále jsou popisovány klinické příznaky a následná léčba. Mezi vnitřní parazity lamovitých způsobující protozoální infekce patří Eimeria lamae, Eimeria alpacae, Eimeria punoensis, Eimeria ivitaensis, Eimeria macusaniensis, Eimeria peruviana. Dále Cryptosporidium parvum, Sarcocystis aucheniae a Giardia intestinalis. Z kmene ploštěnci je zde popsána Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Moniezia expansa, Moniezia benedeni a Echinococcus granulosus. Kmen hlístice zastupuje Trichuris tenuis, Trichuris ovis, Capillaria sp., Lamanema chavezi, Nematodirus battus, Nematodirus lamae, Nematodirus spathiger, Nematodirus filicollis, Nematodirus lanceolatus, dále Haemonchus contortus, Trichostrongylus colubriformis, Trichostrongylus axei, Camelostrongylus mentulatus, Parelaphostrongylus tenuis, Mazamastrongylus peruvianus, Teladorsagia spp., Ostertagia ostertagi, Ostertagia lyrata, Marshallagia marshalli, Oesophagostomum venulosum a Oesophagostomum columbianum. Významnou skupinu vnějších parazitů lamovitých tvoří zástupci čeledi Sarcoptidae (zákožkovití) a Psoroptidae (prašivkovití), roztoči způsobující svrab. U lam i alpak se setkáváme se třemi typy svrabu, a to, sarkoptovým (Sarcoptes scabiei), psoroptovým (Psoroptes spp.) a chorioptovým (Chorioptes bovis). Nejrozšířenější je chorioptový svrab, jehož léčba je obtížnější ve srovnání se sarkoptovým a psoroptovým svrabem. Mezi další roztoče dále řadíme Demodex spp. Mezi hmyz parazitující u lamovitých patří vši Microthoracius mazzai, Microthoracius minor, Microthoracius praelongiceps a všenky Bovicola breviceps. Pro lepší pochopení problematiky jsem prováděla koprologické vyšetření vzorků trusu lamovitých a ovcí pomocí koncentrované McMasterovy metody dle FAO. Vyšetřením byli zjištěni parazité rodu Eimeria, Nematodirus, Trichuris a řádu Strongylida. klíčová slova: parazit, lama, alpaka
|
|
|
Parazitární onemocnění australských druhů papoušků
Rasochová, Karolína ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Australské druhy papoušků mohou být hostiteli mnoha druhů parazitů. Parazitární onemocnění postihuje papoušky chované v lidské péči i papoušky ve volné přírodě. Tato práce zpracována formou literární rešerše slouží jako přehled většiny parazitů, jejichž výskyt byl u australských druhů papoušků potvrzen. Mnoho druhů parazitů bylo u papoušků objeveno teprve nadávno. Výskyt některých nových druhů je potvrzen i v chovech australských papoušků ve střední Evropě (kokcidie Sarcocystis calchasi) a na území České Republiky (prvok Leucocytozoon spp., škrkavka Ascaridia platyceri).
Parazitární infekce mohou být detekovány vyšetřením vzorků (trusu, krve, tkáňe) u žijicích papoušků nebo pitvou u uhynulých jedinců (histopatologie). U papoušků se setkáváme s protozoálními infekcemi způsobené prvoky (kmen Metamonada a Apicomlexa), mezi nejčastěji se vyskytující patří giardióza, kokcidióza, kryptosporidióza
a krevní parazité (Plasmodium spp., Leucocytozoon spp., Haemoproteus spp.). Australské druhy papoušků jsou nejčastějšími hostiteli hlístic, především škrkavek (Ascaridia spp.) a kapilárií (Capillaria spp.). Z kmene hub (Fungi) je u papoušků potvrzený výskyt Encephalitozoon hellem způsobující mikrosporidiózu, která se primárně vyskytuje u lidí se získanou imunodeficiencí. Jedná se tak o potencionálně zoonotické onemocnění.
Z ektoparazitů jsou uvedeny nejvýznamnější zástupci z mnoha parazitujících druhů roztočů a hmyzu. U jednotlivých parazitů je popsán jejich životní cyklus, patogenita, cesty přenosu, klinické příznaky u infikovaných jedinců, diagnóza, možnosti prevence a léčby.
|
|
|
Paraziti koček
Vošická, Kristýna ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Tato bakalářská páce se zabývá jednotlivými parazity parazitujícími u koček. V této práci
se dozvídáme, že mezi nakaženými kočkami je převaha těch venkovních koček a to zejména proto, že venku žijící kočky nemají takovou péči, jako mají kočky domácí- nejsou očkovány, nejsou odčerveny, nestará se jim nikdo o srst a pak se velmi snadno stávají hostiteli parazitů. Je několik druhů parazitů, kteří parazitují na kočkách, mezi ně patří třeba ti paraziti, kteří napadají srst a to je např.: blecha kočičí (Ctenocephalides felis), dále pak trudník (Demodex). Mezi endoparazity napadající vnitřní prostředí koček je nejznámější parazit: kokcidie (Toxoplasma gondii), jejímž mezihostitelem, může být jakýkoliv teplokrevný obratlovec, včetně člověka. Nejčastějším mezihostitelem je myš, která po nakažení ztratí plachost a nabízí se definitivnímu hostiteli a tím je kočka. Dalšími parazity mohou být kokcidie (Cystoisospora felis), motolice (Trematoda), hlístice (Nematoda) a tasemnice psí (Dipylidium caninum). Zajímavostí například je, že blecha kočičí (Ctenocephalides felis) může být přenášečem tasemnice psí (Dipylidium caninum)
Nejčastějším zjištěním parazita je pomocí koprologického vyšetření (diagnostika výkalů), toto vyšetření je nejznámější diagnostikou parazita z důvodu rychlosti, ale nemusí být vždy 100 % přesné, bere se několik vzorků výkalů z několika dní a diagnostika se opakuje a i přes to,
se parazit nemusí objevit. K přesnému vyhledávaní, se poté využívá metoda PCR, která je přesná ale časově i finančně náročná. Celkově, aby se předešlo nákaze, je nutné dodržovat hygienické opatření, mezi které hlavně patří vyklízení kočičích výkalů, jak venku, tak i uvnitř. Důležité je pravidelně odčervit- odčervení by se mělo pozměňovat, protože se jinak může stát, že se parazit vůči určitému odčervení může stát odolným. Dalším opatřením je očkování, které probíhá na začátku života kočky a pak se očkování opakuje každý rok.
|
|
|
Mikroskopické metody určené k morfologickému průkazu vybraných druhů parazitů
Puldová, Nikola ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Alica, Alica (oponent)
Parazité jsou globálním zdravotním problémem, a to nejen v rozvojových zemích. Je tedy důležité dbát na včasnou prevenci a správnou diagnostiku parazitárních onemocnění, tím spíše se stoupajícím výskytem importovaných nemocí. Bakalářská práce byla vedena jako literární rešerše a zabývala se mikroskopickými metodami, které se nejčastěji užívají v parazitologické praxi. Na základě dostupných zdrojů byla teoretická část rozdělena na dvě části. První se zabývala historií, principy a přípravou vzorků pro mikroskopii, druhá byla zaměřena na morfologii sedmi vybraných parazitárních druhů ze tří hlavních skupin parazitologie- prvoky, helminty a členovce. Vzhledem k velkému množství parazitů byli vybráni nejvýznamnější zástupci postihující člověka a ovlivňující světové zdraví s možným zoonotickým potenciálem. V praktické části byla vytvořena fotodokumentace vybraných druhů pomocí optického mikroskopu značky Bresser, pro praktickou demonstraci. Vlastní část práce se věnovala zhodnocení fotografií pořízených světelným mikroskopem a jeho porovnání s elektronovou mikroskopií, z hlediska náročnosti a využití v praxi.
|
|
|
Infekční a parazitární onemocnění psů
Musiolková, Miriam
Tato bakalářská práce se zabývá významnými infekčními a parazitárními chorobami psů. Infekční onemocnění jsou na základě původců rozdělena na virová, bakteriální a mykózy. Parazitární onemocnění jsou členěna na ektoparazity a endoparazity. Mnohé z nich představují riziko nejen pro psa, ale také pro jeho chovatele. Jedná se o zoonózy, choroby přenosné na člověka. U jednotlivých nemocí je popsána etiologie, patogeneze, klinické příznaky a diagnostika. Část práce zahrnuje možnosti terapie a preventivní opatření. Prevence u nemocí infekčního původu spočívá především v pravidelné vakcinaci psa. Proti parazitům se používají antiparazitika v různých aplikačních formách.
|
|
|
Využití homeopatie v chovu koní
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo porovnat účinnost homeopatie a klasické chemické cesty odčervení koní. Do sledování bylo zařazeno 18 koní ustájených ve stejné stáji, v průběhu jedné pastevní sezóny. První koprologické vyšetření bylo provedeno za účelem kvalitativního stanovení parazitů u jednotlivých koní, poté byl každý rozbor proveden kvantitativně za použití McMasterovy komůrky. Koprologický rozbor byl proveden vždy před a po použití obou přípravků (homeopatika i alopatického), navíc koně homeopatické skupiny byli sledováni častěji. Koně byli napadeni pouze dvěma druhy parazitů, a to malými a velkými strongylidy. Koprologické rozbory ukázaly výbornou účinnost alopatických preparátů, koně nebyli rezistentní na použité účinné látky. Homeopatický přípravek dokázal udržet některé koně na nízké hladině infekce, kdy EPG 200 (počet vajíček v jednom gramu trusu). Účinnost obou preparátů byla zjištěna ve třech případech. Jako první případ bylo vybráno koprologické vyšetření po aplikaci léčiva, v druhém případě byl posuzován rozdíl mezi léčivy po stanovené době od aplikace a ve třetím případě byla posuzována celková rozdílnost obou přípravků. Lze konstatovat, že homeopatický přípravek PVB verminózní stavy může být s úspěchem použitý jako doplňková preventivní léčba koní v průběhu roku. Současně je důležité zaměřit pozornost na pravidelné koprologické rozbory a používání alopatických přípravků po jejich provedení. Používání homeopatik je výhodnější z hlediska ekologického i zdravotního.
|
|
|
Parazitofauna srnce obecného (Capreolus capreolus, L.) v regionu Náchod
Řezníček, Pavel
Tato bakalářská práce monitoruje parazitofaunu srnce obecného v regionu Náchod, přesněji v honitbě Mysliveckého sdružení Velká Jesenice. Zaměření práce je především na nematodózy trávicí a dýchací soustavy. V práci je popsán srnec obecný a dále vnější a vnitřní parazité spárkaté zvěře. Největší důraz je kladen na popis živočichů parazitujících právě na srnčí zvěři. V praktické části je podrobně popsána lokalita a metody použité při vyšetřování vzorků. Výsledky vyšetření jsou podrobně rozebrány a navržena opatření a doporučení pro chov srnčí zvěře v lokalitě.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.