|
| |
|
|
Noisy-or classifier
Vomlel, Jiří
We discuss application of the noisy-or model to classification with large number of attributes. An example of such a task is categorization of text documents, where attributes are single words from the documents.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah mysli, těla a stroje v souvislosti s rozvojem umělé inteligence
Farská, Kateřina ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Brixí, Radim (oponent)
Práce se zabývá souvislostmi umělé inteligence a vztahu člověka a stroje, který zkoumá především z pohledu myšlení, života a tělesnosti. První část práce je zaměřena na objasnění historických předpokladů pro vznik umělé inteligence. Velice důležitý milník zde představuje oddělení mysli a těla v dualistickém pojetí Reného Descarta. Karteziánský dualismus uvádí v pozornost tzv. problém mysli a těla, který je dodnes skloňován v souvislosti s umělou inteligencí. Newtonovská mechanika, která navazuje na Descartovy myšlenkové koncepty, uplatňuje ideu světa jako mechanického stroje, což postupně vede k tomu, že i lidské tělo začíná být chápáno jako stroj. Vzniká tak prostor pro úvahy o vytvoření uměle myslící bytosti-stroji. Umělá inteligence je konfrontována se vztahem člověka a stroje. Druhá část práce bude proto věnována vymezení shod a rozdílů mezi člověkem a strojem na základě analýzy jejich vlastností. Ty budou definovány prostřednictvím jejich vztahu k pojmům jako stroj, život, přirozené, umělé, mentální stav, myšlení, vědomí, tělesnost. Na základě poznatků získaných v rámci těchto pohledů bude provedeno porovnání člověka a stroje. Poslední část práce se soustředí na způsoby, jakými jsou poznatky o vztahu člověka a stroje, mysli a těla aplikovány v jednotlivých směrech umělé inteligence. Detailnímu rozboru bude podroben zejména počítačový funkcionalismus. Tento tradiční směr umělé inteligence vychází z algoritmizovatelné povahy mysli, kterou modeluje prostřednictvím symbolických reprezentací. Analýza bude doplněna o alternativní směry v umělé inteligenci -- konekcionismus a zjednávací přístup. Tyto tři přístupy budou zhodnoceny v přímé návaznosti na poznatky získané ve druhé části práce. Smyslem práce je zdůraznit význam vztahu člověka a stroje, mysli a těla v souvislosti s umělou inteligencí, také v smyslu dalšího rozvoje a směřování této vědní disciplíny. V práci bude sledována linie vlivu karteziánsko-newtonovského myšlení v rámci dané problematiky. Bude poukázáno na možnosti a omezení tohoto paradigmatu, dualistického a materialistického (mechanistického) přístupu. Metoda práce je sumarizačně-kompilační, založená na uvedení relevantních informací a objasnění souvislostí.
|
|
|
Význam poznávacích procesů pro tvorbu umělé inteligence
Smutný, Zdeněk ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kelemen, Jozef (oponent)
Práce předkládá ucelený pohled na poznávací procesy v rámci systémů umělé inteligence a nabízí jejich srovnání s podobnými procesy viděnými v přírodě včetně člověka. Historické pozadí směřující k vývoji současných koncepcí umělé inteligence umožňuje náhled na celou problematiku z určité perspektivy. Historický exkurz přechází postupně na hlavní osu zájmu: prostředí -- podněty -- zpracování -- odraz v kognitivním systému -- reakce na podněty, kdy srovnávám přístup a limitní možnosti člověka a stroje, respektive umělé inteligence. V závěrečné části představím dva realizované projekty inteligentních dopravních systémů a poukážu na potenciál, který se nabízí pro jejich další rozvoj v rámci hlavní osy zájmu. U každé části této práce je důraz kladen na spojitost s kognitivními procesy, jejich provázanost a závislost.
|
host ::
RSS.