|
| |
|
|
Snižuje ekonomická svoboda země sebevražednost obyvatel?
Fabian, Jakub ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato studie se zabývá vztahem mezi ekonomickou svobodou a sebevražedností. Ekonomická svoboda je vyjádřena indexy ekonomické svobody podle organizací Fraser Institute a Heritage Foundation, jejichž vliv na sebevražednost je zkoumán zvlášť. Povaha dat je průřezová, počet zkoumaných zemí je 161 a pozorovaný rok je u všech proměnných 2012. Z analýzy vyplývá dvojznačný vliv ekonomické svobody na sebevražednost. Práce proto rozděluje ekonomickou svobodu na osobní, která sebevražednost snižuje a na podnikatelskou, která sebevražednost může také zvyšovat.
|
|
|
Sebevraždy a jejich ekonomické podněty
Papay, Jindřich ; Rotschedl, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vliv ekonomických a neekonomických faktorů na počet sebevražd v České republice. Ekonomické faktory, které jsou zahrnuty v této práci, jsou hrubý domácí produkt na obyvatele a obecná míra nezaměstnanosti. Proměnná HDP na obyvatele podle předpokladů měla nepřímou závislost na míře sebevražd. Nezaměstnanost naopak měla na míře sebevražednosti přímou závislost. Neekonomické proměnné, u kterých se potvrdil jejich vliv na míru sebevražd, byly hrubá míra porodnosti a míra rozvodovosti. Míra rozvodovosti i hrubá míra porodnosti měla stejně jako nezaměstnanost přímou závislost. Hrubá míra porodnosti překvapivě nabývala opačných hodnot, než jaká byla původní hypotéza. Neekonomické faktory, které se ukázaly bez vlivu na míru sebevražd, byly spotřeba alkoholu a míra migrace. V práci se potvrdil vliv ekonomických faktorů na počet sebevražd. Výsledky práce mohou být zpřesněny prodloužením časových řad.
|
|
|
Význam ekonomických faktorů při páchání sebevražd občanů ČR ve věku 15 až 24 let (2015)
Machálková, Dana ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálně patologického jevu, kterým je sebevražda. Vzhledem k širokému rozpětí tématu je zaměřena především na pohled studentů středních a vysokých škol. Hlavní cílem práce je zjistit, zda mladí lidé zastávají názor, že svobodný člověk oplývající právem na život má mít i právo na smrt, dle svého uvážení. A také to, zda by kvůli negativním ekonomickým faktorům pomýšleli na sebevraždu. Závěrem je porovnán rozdíl v názorech na danou problematiku studentů středních a vysokých škol v různých ročnících studia a nestudujícími. Teoretická část se zabývá především hospodářskými a ekonomickými faktory a náklady na sebevraždu. V praktické části je prováděno vlastní výzkumné šetření, kde se práce snaží pomocí dotazníkové metody zjistit důležitost ekonomických faktorů pro respondenty. Provedeným výzkumem práce potvrdila, že ekonomické faktory jsou pro studenty velmi podstatné a většina by kvůli nim pomýšlela na sebevraždu.
|
|
|
Výskyt sebevražd u alkoholiků
LHOTSKÁ, Veronika
V diplomové práci jsem se věnovala problematice výskytu sebevražd u alkoholiků. V České republice spáchalo v roce 2012 sebevraždu 1647 lidí. Jednalo se o 1370 mužů a 277 žen (ČSÚ, 2013). Národní monitorovací středisko pro drogy a drogově závislé nesleduje údaje o počtu úmrtí alkoholiků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem zpracovala poznatky a informace z odborné literatury. Zpracovávám zde problematiku výskytu sebevražd v České republice a problematiku konzumace alkoholu. Praktickou část práce tvoří výzkum, který jsem realizovala v PL Červený Dvůr. Výzkum byl realizován kombinací kvalitativně kvantitativní metody. Kvalitativní část výzkumu je založena na rozhovorech s respondenty. Kvantitativní část proběhla pomocí dotazníkového šetření v PL Červený Dvůr. Dotazníková akce sloužila jako pilotní studie výzkumu. Na základě odpovědí na dotazníky jsem mohla vybrat vhodné respondenty, se kterými jsem provedla rozhovor a zjistila doplňující informace. Stanovila jsem si několik cílů výzkumu. Hlavním cílem bylo zmapovat sebevražedné chování u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. K jeho splnění jsem si stanovila dílčí cíle. Prvním cílem je porovnat důvody realizace pokusu o sebevraždu u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. Nejčastějším důvodem pro spáchání sebevražedného pokusu u zkoumaného souboru byla nešťastná láska nebo rozchod s partnerem. Dalším cílem výzkumu bylo porovnat způsoby realizace sebevražedného pokusu. Nejčastějším způsobem bylo podřezání žil v opilosti. Tento způsob použila většina oslovených respondentů. Třetím cílem bylo porovnat důvody a způsoby realizace sebevražedného pokusu a alkoholiků a toxikomanů v PL Červený Dvůr. Hlavním důvodem toxikomanů, který vedl ke spáchání pokusu o sebevraždu, se ukázala být ztráta smyslu života, zatímco u alkoholiků byla nejčastějším důvodem nešťastná láska. Nejčastěji voleným způsobem spáchání pokusu o sebevraždu bylo podřezání žil, a to jak u toxikomanů, tak u alkoholiků.
|
|
| |
|
|
Odbavování hovorů se sebevražednou tematikou na jednotné evropské lince tísňového volání 112 v Jihočeském a Plzeňském kraji
KUČEROVÁ, Renáta
Operátoři obsluhující linku tísňového volání 112, během výkonu své profese, přijímají, vyhodnocují a odbavují informace o mimořádných událostech různého typu. Dostávají se tak do situace, kdy řeší i tísňová volání ? tísňové hovory se sebevražednou tematikou. Vést hovor se sebevrahem představuje pro operátory stresující a psychicky náročnou záležitost. Operátoři jsou si dobře vědomi, že život člověka se sebevražednými úmysly visí mnohdy doslova ?na vlásku?, a že právě oni mohou sebevraha od svého záměru odradit, ale že ho mohou během hovoru i ztratit. Vzhledem k závažnosti dané problematiky je tudíž nezbytně nutné, aby operátoři byli profesně připraveni na vedení takového hovoru a dokázali tak tuto velmi náročnou situaci úspěšně řešit. Předkládaná diplomová práce se zabývá odbavováním hovorů se sebevražednou tematikou na jednotné evropské lince tísňového volání 112 v Jihočeském a Plzeňském kraji. Pro řešení diplomové práce jsem stanovila dva cíle. Prvním cílem práce je porovnat odbornou připravenost obsluhy linky tísňového volání 112, pro odbavování hovorů se sebevražednou tematikou, v Jihočeském kraji a kraji Plzeňském. Jako druhý cíl jsem určila vytvořit návrh metodiky na zvýšení odborné připravenosti obsluhy linky tísňového volání 112 pro odbavování hovorů se sebevražednou tematikou. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy týkající se suicidální tematiky. Čtenář se zde seznamuje se suicidální problematikou jako celkem. Jsou mu zde popisovány například formy, motivy, příčiny, vývojové fáze, způsoby či rizikové faktory suicidálního jednání, včetně společenských postojů minulé i současné doby, a jiné skutečnosti. Dále je zde objasněna problematika krizové intervence z hlediska telefonních center tísňového volání 112 a jejich operátorů. Teoretická část práce se opírá o poznatky získané na základě analýzy, syntézy a rešerší dostupných literárních zdrojů zabývajících se danou tematikou. Jako studijní literatura byly použity tištěné knižní zdroje, periodika, zákony, zákonné předpisy a metodiky Hasičského záchranného sboru ČR, Bojový řád jednotek požární ochrany, Katalogový soubor typové činnosti a elektronické zdroje. V diplomové práci byla k dosažení cílů a získání odpovědi na výzkumnou otázku použita kvalitativní metoda výzkumu. V obou krajích bylo, na základě dotazníkového průzkumu, provedeno zhodnocení připravenosti operátorů linky tísňového volání 112 na odbavování hovorů se suicidálními jedinci a byla zodpovězena výzkumná otázka. Odpovědí na výzkumnou otázku byla skutečnost, že odborná připravenost obsluhy linky tísňového volání 112 pro odbavování hovorů se sebevražednou tematikou vyžaduje rozšíření profesních znalostí a dovedností této obsluhy. Na základě dat získaných dotazníkovým průzkumem a na základě studia odborné literatury je vypracován návrh metodiky na zvýšení odborné připravenosti obsluhy linky tísňového volání 112 pro vedení hovorů suicidálního typu. Z výsledků dotazníkového výzkumu vyplynulo, že ne všichni operátoři prokazují stejné znalosti a dovednosti, a že ne všichni pravidelně procházejí stejnými školeními zaměřenými na suicidální tematiku. Do návrhu metodiky jsou proto zapracována školení rozdělená dle jednotlivých kategorií, pro každou kategorii je zpracován časový harmonogram, obsahová skladba školení a doporučena osoba školitele. V diskuzi a v závěru této práce jsou uvedena i další užitečná doporučení, která se týkají zkoumané problematiky, a která nejsou v návrhu výše uvedené metodiky obsažena.
|
|
|
Vztah ke smrti a pohřbívání ve vnímání studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity
ZAHRADNÍKOVÁ, Marie
Práce se zabývá problematikou týkající se smrti, pohřbívání a vše s tím spojeným. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě vnímají tuto problematiku. Napsat bakalářskou práci na toto téma mě napadlo potom, co jsem se zúčastnila pohřbu mého dědy. Pohřeb se konal v krematoriu v Českých Budějovicích a velice mě udivilo, jak neosobně to na mě zapůsobilo. Díky této události mě napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jaký mají vtah ke smrti studenti, kteří studují obor, jenž by je v budoucnu mohl zavést do této oblasti (péče o umírající, pozůstalé apod.). Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá pojmy, jako jsou smrt, dystanazie smrti, tabuizace smrti, umírání a s tím související známé fáze pre finem, in finem a post finem. Dále v této části můžeme najít nejznámější fáze umírání podle Elisabeth Kübler-Rossové. Následně se v práci objevuje problematika péče o umírající, jaké možnosti péče jsou využívány a s tím také nezbytně související paliativní péče. Toto téma bylo do teoretické části zahrnuto, protože si myslím, že v institucích kde je nabízena paliativní péče, je pomoc sociálního pracovníka důležitou součástí. Teoretická část je také zaměřena na profesionální poradenství pro pozůstalé, které se u nás objevilo teprve před nedávnem. Dále můžeme v teoretické části najít krátkou historii pohřbů, pohřbívání a to nejen v Čechách, ale i napříč světem kdy různost rituálů je často dána náboženstvím. A v neposlední řadě je v této části také zmíněna problematika sebevraždy. V empirické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí polostandardizovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnilo 10 komunikačních partnerů, respektive studentů ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity oboru Sociální práce ve veřejné správě. Rozhovory probíhaly v rozmezí 30-60 minut na místech, která byla určena komunikačními partnery. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze přepsány. Otázky byly rozděleny do tří okruhů pro účely lepšího vyhodnocování. První okruh byl zaměřen na znalosti pojmů, o kterých bylo psáno v teoretické části, druhý okruh se týkal smrti a umírání v rámci výkonu budoucího povolání komunikačních partnerů či jejich praxí a poslední okruh se zabýval tím, zda již mají zkušenost se smrtí ve smyslu účasti na pohřbu a jak vnímají vlastní smrtelnost. Polostandardizované rozhovory byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Cílem bylo zjistit, jak vnímají studenti prezenční formy studia oboru Sociální práce ve veřejné správě Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otázky týkající se smrti a pohřbívání.
|
|
|
Je sebepoškozování racionální?
Procházka, Michal ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Když se člověk rozhoduje o život-zkracujícímu jednání, poměřuje hodnotu současného a budoucího života s náklady a výnosy tohoto jednání, které lze zjednodušeně rozčlenit do čtyř kategorií na psychologické, finanční, náboženské a altruistické. Hlavní otázkou práce je, jakou roli hraje při rozhodování altruismus. Model rozhodování, který je použitý v této práci, vychází z modelu od Beckera s Posnerem, je upraven tak, aby obsáhl všechny preventivní a rizikové faktory, resp. náklady a výnosy. Následným srovnáním jednotlivých druhů život-zkracujícího jednání je pak ukázáno, že altruismus má při rozhodování největší relativní váhu.
|
|
| |
host ::
RSS.