|
|
Použití přenosného spektrometru pro detekci radionuklidů v přepravovaných materiálech
PLAŇANSKÝ, Jiří
Cílem mé diplomové práce bylo posoudit možnosti dohledání a následné identifikace radionuklidů v přepravovaných materiálech zachycených detekčními rámy na hranici střeženého prostoru Jaderné elektrárny Temelín použitím přenosného spektrometru Inspector 1000. K dosažení výše uvedeného cíle jsem navrhl sérii měření založených na simulovaném průjezdu motorového vozidla osazeného zářiči ionizujícího záření o různých aktivitách v navržených měřících bodech tak, aby tato měření co nejlépe odpovídala skutečnému průjezdu vozidel s rozměrnými náklady. Rozborem naměřených hodnot byly stanoveny hraniční aktivity pro jednotlivé měřící body a správnost výpočtů byla prověřena dalším praktickým průjezdem vozidla stabilním měřícím zařízením. Upřesněné hodnoty hraničních aktivit v jednotlivých měřících bodech byly poté následně měřeny pro srovnání přenosným spektrometrem Inspector 1000. Výsledky měření prokázaly, že přenosný spektrometr Inspektor 1000 je schopen účinně detekovat, identifikovat, ale i lokalizovat zdroje ionizujícího záření, které způsobí překročení alarmové úrovně na stabilním měřícím zařízení v určených měřících bodech s vyšší citlivostí než stabilní měřící zařízení. Výstup z této diplomové práce bude poskytnut útvaru radiační ochrany Jaderné elektrárny Temelín jako podklad pro upřesnění, případně i rozšíření metod měření zdrojů ionizujícího záření při transportu rozměrných nákladů v provozu jaderné elektrárny a jejich zavedení do programu monitorování.
|
|
|
Optimalizace podmínek stanovení sorpčních vlastností dnových sedimentů
Ramešová, Lucie ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Lucie Ramešová Přírodovědecká fakulta Květen 2014 Ústav pro životní prostředí a VÚV T.G.M. v.v.i. OPTIMALIZACE PODMÍNEK STANOVENÍ SORPČNÍCH VLASTNOSTÍ DNOVÝCH SEDIMENTŮ ABSTRAKT Cílem diplomové práce byla optimalizace podmínek laboratorního stanovení distribučních koeficientů radionuklidů v systému sediment-voda. Výsledky práce budou uplatněny v úkolu Výzkum vlivu nehody jaderné elektrárny Temelín na kontaminaci vodního prostředí řek Vltavy a Labe, který byl podpořen Ministerstvem vnitra. Po nalezení optimální metodiky pro sorpční pokusy bude tato metodika aplikována při experimentech s reálnými vzorky sedimentů a jim odpovídající povrchové vody odebranými z různých lokalit na řece Vltavě a Labi. Cílem celého projektu je přispět k tvorbě krizového scénáře havárie jaderné elektrárny Temelín a jejích případných účinků na vodní prostředí Vltavy a Labe. Zejména jde o zodpovězení otázky, k jakým procesům by docházelo v nádržích a vodních tocích při kontaminaci produkty jaderného štěpení a aktivace, zda a u kterých produktů by docházelo spíše k adsorpci a sedimentaci a u kterých by se dal spíše předpokládat transport do dolních částí povodí. Praktická část práce sestává ze čtyř dílčích a jednoho doplňkového pokusu, ve kterých byly používány především 137 Cs a 60 Co jako zástupci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení plynných výpustí
Fialová, Lada ; Kulich, Vladimír (oponent) ; Matoušek, Antonín (vedoucí práce)
V této diplomové práci se zabývám hodnocením plynných výpustí z Jaderné elektrárny Dukovany. Cílem je posouzení naplňování legislativních požadavků České republiky a Doporučení komise Euratom o typizování informací o radioaktivitě šířící se vzduchem z jaderných reaktorů do okolního prostředí za normálního provozu. Popisuji zdroje plynných radioaktivních odpadů v JE Dukovany, způsob jejich čištění a monitorování v technologických vzduchotechnických okruzích JE. Dále uvádím přehled požadavků legislativy České republiky z hlediska monitorování výpustí jaderných elektráren a platná rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) pro uvádění radionuklidů do životního prostředí z JE Dukovany, ve kterých jsou stanoveny autorizované limity radioaktivních výpustí do ovzduší. V další části popisuji jednotlivé složky monitorování plynných výpustí, včetně technických parametrů jednotlivých měřících přístrojů. Také je zde uveden přehled radioaktivních výpustí do ovzduší za rok 2007 a přehled výpustí za posledních 10 let. V závěru práce se zabývám analýzou naplnění požadavků Komise Euratom při monitorování plynných výpustí v JE Dukovany a hodnotím nedostatky, které se v oblasti monitorovaní výpustí vyskytují, a doporučuji jejich odstranění. Závěrem lze konstatovat, že Jaderná elektrárna Dukovany naplňuje požadavky státní legislativy a Rozhodnutí SÚJB v oblasti monitorování výpustí do ovzduší. Uvedených nedostatků si je elektrárna vědoma a pracuje na jejich odstranění v rámci připravovaných investičních akcí na modernizaci zařízení.
|
|
|
Metody stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích
Tesař, Jakub ; Bartusková,, Miluše (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Diplomova´ pra´ce poda´va´ uceleny´ přehled o metoda´ch stanovení radiologicky´ch dopadů v potravních řetězcích. Popisuje stanovení radionuklidů v potravina´ch za obvykle´ radiační situace a za mimořádne´ radiační situace. V prakticke´ části jsou modelova´ny dvě radiační uda´losti a to radiační uda´lost na u´zemí ČR a radiační uda´lost na u´zemí jine´ho sta´tu a její dopad na ČR. Na za´věr jsou obě modelove´ situace porovna´ny.
|
|
|
Rizika spojená s uvolněním radioaktivních látek při transportech na pracoviště nukleární medicíny
HELEŠIC, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá analýzou, rozborem a vyhodnocením rizik spojených s uvolněním radioaktivních látek během transportů, eventuálních dopravních nehod a radiačních zátěží osob při manipulaci, během celého řetězce přepravy na pracoviště nukleární medicíny, v návaznosti na platnou legislativu a technické zabezpečení přepravovaných látek. Teoretická část se zaměřuje na popis současného stavu této problematiky, důvodů využití radionuklidů v České republice, na popis transportů radiofarmak a legislativy s tím spojené. Ve výzkumné části je provedena analýza a rozbor zdravotních rizik osob, které by přišly do kontaktu s uvolněnou radioaktivitou, výpočet radiačního zatížení osoby v blízkosti uvolněné radioaktivity a řešení následků úniku ionizujícího záření. V této práci je mapována výroba a využití umělých radionuklidů, způsoby přepravy a její technické zabezpečení a manipulace s radionuklidy během transportu. Dále výzkum v oblasti případné dopravní nehody během přepravy a připravenost a postupy záchranných složek integrovaného záchranného systému. V diskusi je komentářem porovnáván zjištěný stav legislativy bezpečnosti přepravy, radiační zátěže a rizika transportů. V závěru je zjištěno, že úroveň legislativy a radiační zátěže je na přijatelné úrovni. Práce přichází s vlastním návrhem vylepšení bezpečnosti přepravy radionuklidů v České republice, a to zavedením práva přednosti v jízdě přepravujícím vozidlům.
|
|
| |
|
|
Možná rizika zneužívání radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary
ŘEPA, Libor
Možná rizika zneužití radioaktivních materiálů jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Práce se právě tímto tématem zabývá a je zaměřena na možná rizika při zneužití radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V úvodních kapitolách popisuji současný stav bývalé úpravny uranových rud. Zabývám se historií provozu MAPE, údaji o odkalištích a o uložených kalech v nich a dalšími charakteristikami týkající se tohoto provozu. Po celá léta byly do odkališť ukládány kaly, ve kterých jsou obsaženy radionuklidy, a proto se také zabývám ionizujícím zářením. Jelikož tématem je zneužití radioaktivních materiálů, kterého by mohli využít především teroristé, popisuji také tento celosvětový fenomén posledních let, kde jsem se především zaměřil na superterorismus pomocí radiologické zbraně, konkrétně tzv. ?špinavé bomby?. Cílem práce je zjistit možnosti zneužití radioaktivních materiálů z bývalé úpravny. Proto jsem na určitých místech areálu MAPE zjistil prostřednictvím exploračního výzkumu hodnoty radioaktivity a expozice záření. To znamenalo odebrání vzorků zemin a vody a také měření příkonu dávkového ekvivalentu záření gama. Po zjištění potřebných radiačních hodnot jsem provedl simulace možných zneužití radioaktivních materiálů z areálu MAPE. U zneužití radioaktivního materiálu pomocí špinavé bomby jsem využil program TerEx. Poté jsem provedl několik výpočtů, které byly zaměřeny na inhalaci, ingesci nebo zevní ozáření z radioaktivních materiálů a také výpočet, kolik je potřeba materiálu k získání významného zdroje ionizujícího záření. Z těchto podkladů jsem vyvodil dopady pro člověka, společnost či životní prostředí. Na základě analýzy a zhodnocení dané problematiky se potvrdila stanovená hypotéza ?Zneužitím radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary nedojde k závažnému ohrožení osob?. Výsledky práce mohou být použity jako studijní materiál k doplnění a rozšíření znalostí o rizicích vyplývajících ze zneužití radioaktivních materiálů. Dále také zvýšení informovanosti a osvětlení určitých následků ionizujícího záření na člověka z materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary, pro obyvatele Mydlovar a přilehlého okolí a taktéž i užitečné informace pro laickou a odbornou společnost, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
|
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany proti nim
KAŇKOVSKÝ, Josef
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany Pojem aktivní částice (AČ) se na jaderné elektrárně Temelín (ETE) používá pro drobné shluky vysoce radioaktivního materiálu o velikosti do jednotek milimetru majícího původ v primárním okruhu. Dle dosavadních poznatků jsou tvořeny převážně korozními produkty, které se aktivují průchodem aktivní zónou reaktoru. V důsledku technologických manipulací na roztěsněném primárním okruhu při odstávkách bloku dochází k jejich uvolňování do pracovního prostředí v kontrolovaném pásmu. AČ vykazují v poměru ke svým rozměrům relativně vysokou aktivitu a mohou tak pro pracovníky, kteří s nimi přijdou do styku, představovat radiační riziko. Toto riziko se vztahuje zejména k případu, kdy by došlo k průniku AČ do vnitřního prostředí organismu cestou ingesce či inhalace. Cílem práce je provést analýzu příčin výskytu aktivních částic na ETE, zhodnotit jejich radiobiologická rizika a zhodnotit postupy radiační ochrany a prostředky ochrany osob ohrožených výskytem AČ. V práci jsou rozšířeny a sumarizovány dosavadní poznatky o aktivních částicích vyskytujících se na ETE. To spolu s návrhem postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob napomůže k omezení rizik z jejich výskytu plynoucích. Analýzy se týkají následujících oblastí: - analýza vzniku a materiálového složení AČ - popis AČ z hlediska jejich fyzikálně radiačních parametrů - určeních hlavních zdrojů uvolňování AČ z primárního okruhu - stanovení a zhodnocení radiobiologických rizik spojených s výskytem AČ v pracovním prostředí KP ETE - zhodnocení postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob ohrožených výskytem AČ
|
host ::
RSS.