|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Schwarzenberský patronát v 18. století na příkladu fary v Němčicích
HOSPASKOVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce se zabývá patronátem rodu Schwarzenbergů v 18. století nad farou v Němčicích, jež patřila do netolického panství, a zároveň se snaží o obecnější charakteristiku schwarzenberské patronátní správy. Pro základní seznámení s předmětem studia je práce uvedena oddíly věnovanými patronátu obecně a dějinám Němčic a tamější fary. Pak již na příkladu němčické fary představuje základní oblasti uplatňování patronátních práv Schwarzenbergů nad farami na jejich panstvích. Studuje patronátní práva především z hlediska správního, všímá si i symbolické roviny patronovy autority a věnuje zvláštní pozornost analýze a interpretaci stěžejních typů písemností patronátní agendy a vzájemné komunikaci příslušných patronátních úřadů. Další kapitoly se tedy věnují založení němčické fary jako příkladu farní fundace a jejím příjmům, dále pojednávají o udělování presentací, o instalacích farářů, o účasti patronátních úředníků na kanonických visitacích a o vyřizování pozůstalostí světských duchovních. Přílohy doplňují text práce prostřednictvím edice zakládací listiny němčické fary, přehledu tamějších farářů a reprodukcí některých pramenů.
|
|
|
Droughts in the Czech Lands during 18th century
Brázdil, Rudolf ; Řezníčková, Ladislava ; Kotyza, O. ; Valášek, H. ; Dobrovolný, Petr
Th is paper addresses dry episodes and droughts in the Czech Lands during the 18th century. It is based on various types of documentary evidence, including data describing phenomena related to drought patterns, from the occurrence of precipitation (or lack of it) to derived impacts (bad yields, water shortages, drying watercourses, etc.). Th e documentary data include various degrees of detail, but their interpretation allows work at the level of monthly resolution. Dry conditions for at least two consecutive months in a given year were considered as drought for our purposes. A total of 49 years with droughts were derived from documentary data, with the prevailing occurrence of dry months in the summer half-year (April–September: 66.0%) associated with the most severe impacts. Th is shows that probably all the droughts with two-year re-occurrence intervals were identifi ed from the documentary data available. As examples of impacts and their territorial extent, some years with severe droughts in the eastern part of the Czech Lands, Moravia, are described (1718, 1719, 1726, 1746, and 1790). Th e results obtained are an important contribution to the more broadly-oriented study of droughts in the Czech Lands during the past 500 years based on documentary and instrumental data.
|
|
| |
|
|
"A poněvadž předešlý vejměnkář ještě živ jest ... ." Problematika výměnku na třeboňském panství v 18. století
PECKOVÁ, Štěpánka
Předložená diplomová práce vznikla za podpory projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity r. č. 130/2010/H (Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17.-20. století). Předkládaná diplomová práce se na příkladu třeboňského panství zabývá dobovou proměnou instituce výměnku a postavením výměnkářů a výměnkářek v průběhu 18. století na třeboňském panství, konkrétně v letech 1725-1735 a 1775-1785. K výzkumu byly využity dvě ze čtyř knih výměnkářských smluv uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Jako základní metodologické východisko pro analýzu konkrétních případů byla zvolena mikrohistorická metoda výzkumu. Předmětem badatelského zájmu se také stalo uplatňování konkrétních životních strategií v rodinném prostředí na venkově. Cílem této práce bylo zjistit, jaké okolnosti ovlivňovaly vznik výměnku a z jakých důvodů byl požadován. Analýza volených životních postupů jednotlivých skupin odcházejících na odpočinek odhalila, že v chování osob na výměnku se odrážely nejen zažité vzorce chování a jednání, ale i individuální strategie. Tento závěr bylo možné učinit i v případě zkoumání obsahové stránky výměnku. Výzkum poukazuje na rozdílnost možností, které se výměnkářům a výměnkářkám naskytly a dokládá, že výměnek neznamenal konec života, ale jeho dílčí etapu.
|
|
|
Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny
Wögerbauer, Michael
Text se zaměřuje na pokusy pražského tiskaře Jana Tomáše Höchenbergera o získání výsadního postavení vojenského knihtiskaře v sedmdesátých letech 18. století, kdy bylo pro nové podniky obtížné prosadit se v zastaralém systému privilegií. Po prvním neúspěšném pokusu v letech 1779-1780 se pokusil získat výsadní pozici s pojízdným tiskařským lisem, který byl autorem i historikem Josefem Dobrovským označen za Höchenbergerův vlastní vynález. Pokus je analyzován na pozadí zkostnatělosti existujícího systému privilegií a na základě teze francouzského historika knižní kultury Frederica Barbiera, že na konci 18. století nastala "druhá knižní revoluce", která však na rozdíl od první (Gutenbergův vynález) a třetí (digitalizace) nebyla charakterizována technickým pokrokem, ale šířením a demokratizací tištěné komunikace. Na tomto pozadí je Höchenbergerův pokus ještě pozoruhodnější z hlediska naplňování potřeb armádní správy a komunikace se vzrůstajícím počtem vojáků, kteří už nebojují jako žoldáci za peníze, nýbrž za "vlast" a "národ".
|
host ::
RSS.