|
|
Sugestopedie jako inspirace pro výuku anglického jazyka v kontextu zájmového vzdělávání dospělých
MALÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce pojednává o sugestopedické výuce anglického jazyka v kontextu zájmového vzdělávání. Charakterizuje zájmové vzdělávání, jako součást celoživotního učení, definuje jeho cíle, funkce, motivace a bariéry v rámci jazykového vzdělávání dospělých. Podrobněji se zaměřuje na alternativní metodu sugestopedii, její vznik, vývoj, znaky a principy. Popisuje jednotlivé fáze učení, které tvoří charakteristický profil této netradiční metody. Empirická část je zaměřena výhradně na prostředí sugestopedického kurzu. Za použití případové studie jsou sledovány podoby sugestopedického vzdělávání, procesy a podmínky sugestopedie z hlediska prožitků a postojů samotných aktérů jednotlivých kurzů, resp. výhody a nevýhody této metody.
|
|
|
Specifika sociální integrace dětí mladšího školního věku se zdravotním postižením v zájmovém vzdělávání
FENCLOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat specifika sociální integrace žáků se zdravotním postižením v mladším školním věku ve školní třídě a ve školní družině. V první kapitole analytické části jsem se věnovala vymezení samotného pojmu sociální integrace. Dále jsem charakterizovala proces začlenění jedince do společnosti a uvedla některé dokumenty pro tento proces výchozí. Protože úspěšnost sociální integrace může ovlivnit řada faktorů, bylo potřeba je v práci vymezit. Mezi nejdůležitější faktory lze řadit samotného žáka se zdravotním postižením, rodinu, pedagogy, podpůrná opatření a další faktory. Druhá kapitola se zabývala specifiky sociální integrace žáka ve školní třídě a ve školní družině. Mezi ně řadíme zejména možnost využívání podpůrných opatření, rozlišnost v postavení školy a školského zařízení a pedagogů v nich působících aj. V této kapitole jsem také uvedla úskalí, která jsou se sociální integrací spojená. Dále jsem přistoupila ke sběru dat. Rozdílnost zdravotního postižení žáků výzkumného vzorku jsem pro svoji práci vnímala jako výchozí, neboť se domnívám, že významným způsobem může sociální integraci ovlivnit. Využila jsem metodu polostrukturovaného interview, nezúčastněného pozorování a sociometrického dotazníku B-4. Poslední dvě metody byly pro porovnání specifik sociálního začlenění velmi podstatné, neboť ověřují informace získané dotazováním a ukazují na skutečný stav bez subjektivního smýšlení dotazovaných. Na základě získaných dat jsem vytvořila tři případové studie. V rámci každé z nich jsem porovnala specifika sociální integrace ve školní třídě a ve školní družině. Následně jsem případové studie celkově vyhodnotila. Zjistila jsem, že některé faktory hrály roli při integraci ve škole i školní družině současně. Tak tomu bylo především v případě počtu žáků. Vyšší počet byl pro obě zařízení k podpoře integrace nevhodný. Také postoje pedagogů hrály v obou případech velkou roli. K velmi odlišným výsledkům jsem dospěla v oblasti možnosti seberealizace a rozvoje sebedůvěry žáka. Přestože jsou možnosti a schopnosti jedince v obou případech obdobné, školná družina nabízí prostor pro seberealizaci patrně větší. V rámci volnočasových a svobodně zvolených aktivit žák může dosahovat úspěchů a vlastních cílů. Aby ale k seberealizaci mohlo docházet, musí být pedagog schopný reflektovat potřeby žáků a na jejich základě nabízet činnosti, které budou tyto potřeby uspokojovat. Jednou ze zkoumaných oblastí byly sociální interakce a prostor pro jejich realizaci. Z případových studií se školní družina jeví jako zařízení nabízející přirozeně větší prostor. Zároveň se ale ukázalo, že potenciál školní družiny pro podporu sociální interakcí není z části využit. Nestačí totiž pouze umožnit prostor pro sociální interakce, ale je potřeba je aktivně podporovat prostřednictvím různých podnětů a vhodně zvolených aktivit Významným úskalím školní družiny byla míra žáků, kteří denně přechází ze školní družiny do zájmových kroužků. Tyto neustálé odchody totiž narušují souvislou pedagogickou činnost družiny, v rámci níž se vychovatel snaží podporovat sociální integraci. Ukázalo se, že i během pobytu ve školní třídě je možné sociální integraci podporovat prostřednictvím skupinových her a pozitivních podnětů ze strany třídního učitele. Školní družina má v oblasti sociální integrace vlastní potenciál, ale záleží, zda bude činnostmi a fungováním družiny využit. Případové studie naznačily určitou pestrost, která je patrnější školní družině. Ta je dána její volnější strukturou a činnostmi, které zde probíhají. Zjištěná úskalí zkoumaných školních družin značí jejich potřebu naučit se využívat potenciál, které mají. Zároveň také ukazují na nedostatečně propracovaný systém školství v oblasti integrace do zájmového vzdělávání. Získané výstupy bakalářské práce by mohly být využity učiteli na základních školách a vychovateli ve školních družinách jako podnět pro řešení a zvyšování kvality integrace žáků se zdravotním postižením.
|
|
|
Mediální výchova v zájmovém vzdělávání: Sociální sítě jako výzva pro výchovné pracovníky
DOBOSIOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá výchovnými přístupy a postoji k sociálním sítím v zájmovém vzdělávání v Českých Budějovicích. Teoretická část popisuje současné sociální sítě a přínosy pro jejich uživatele. Dále charakterizuje období pubescence, volný čas jako čas, kdy jsou sociální sítě nejvíce používány a zájmové vzdělávání. Práce obsahuje srovnání přístupů českého a nizozemského školství k mediální výchově Výzkumná část obsahuje názory vedoucích působících v zájmovém vzdělávání na výchovu k používání sociálních sítí a jejich zkušenosti. Do výzkumu bylo zapojeno 9 škol a školských zařízení zájmového vzdělávání z Českých Budějovic. Polovina dotazovaných zařízení se této problematice nevěnuje. Druhá polovina vychovatelů se snaží děti vychovávat k uvědomění rizik, pochopení jejich pravidel a hovoří s nimi o obsahu, s nímž se děti na svých účtech setkávají. Jejich působení však podle dotazovaných v dětech zanechává pouze teoretické znalosti. Je tedy třeba najít způsob, jak vychovávat děti tak, aby se výchovné působení vychovatelů projevilo i ve způsobu používání sociálních sítí a obeznámili je i s dalšími možnostmi využití sociálních sítí.
|
|
|
Organizace zájmového vzdělávání seniorů
FLÍČKOVÁ, Žakelína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přehledné představení organizací zájmového vzdělávání seniorů nejen v České republice, ale i v Českých Budějovicích. První kapitola vymezuje pojmy stáří a stárnutí z demografického hlediska a seznámení se s cílovou skupinou raného stáří z hlediska biologických, psychických sociálních a duchovních změn. Druhá kapitola charakterizuje volný čas z pohledu seniorů a zaměřuje se také na faktory, které pozitivně nebo negativně ovlivňují volný čas seniora. Třetí kapitola nastiňuje zájmové vzdělávání v kontextu raného stáří (seniorského věku). Kapitola definuje cíle a typy metod zájmového vzdělávání se zaměřením na seniory. Čtvrtá kapitola je věnována organizacím zájmového vzdělávání v České republice. Organizace zájmového vzdělávání rozděluje na tři druhy institucí specializované vzdělávací instituce, instituce, které mají vzdělávací činnost jako dodatkovou a instituce, které z jednou jejich oblastí je i vzdělávání. V podkapitolách se s každou blíže seznamuje. Pátá kapitola přehledně poukazuje na organizace zájmového vzdělávání v Českých Budějovicích. Každé oblasti je přehledně věnována podkapitola. Závěrem celou problematiku shrnuje a vzájemně porovnává možnosti organizací zájmového vzdělávání v České republice a zároveň v Českých Budějovicích. Vyzdvihuje pozitivní stránky, ale upozorňuje i na možné nedostatky.
|
|
|
ALTERNATIVNÍ CYKLISTIKA - LEHOKOLA a program zájmového vzdělávání
HOLFAIER, Martin
Práce vytváří program zájmového vzdělávání pomocí lehokol a propojuje oblast výchovy a cyklistiky. Účastníci programu si lehokolo sestrojí, osvojí si potřebné související znalosti a dovednosti. V teoretické části je popsána historie cyklistiky a základní cyklistické disciplíny. Dále práce seznamuje s tématem ležatých kol, jejich historií a klasifikací modelů. V praktické části práce je předložen návrh na program zájmového vzdělávání, který zahrnuje organizaci programu (cílovou skupinu, materiální podmínky, personální podmínky a další) a také obsah a metody programu (participaci, animaci, popisuje jednotlivé schůzky).
|
|
|
Priority školního klubu
NOVÁKOVÁ, Radka
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na priority školního klubu Základní školy Bernarda Bolzana o.p.s. v Táboře. V teoretické části diplomové práce se zmiňuji o volném čase v souvislosti s dětmi, o historickém vývoji výchovy ve volném čase, o funkcích, formách a činnostech zájmového vzdělávání, vztazích a komunikaci, definici školního klubu a o jeho přednostech, o účastnících školního klubu, o školním vzdělávacím programu a o klíčových kompetencích. V praktické části diplomové práci jsem si stanovila cíl výzkumu, který měl ukázat priority školního klubu. Na základě zkoumaného školního klubu jsem vytvořila hypotézy. Pravdivost či nepravdivost hypotéz měl ověřit dotazník sestavený z výzkumných otázek. K upřesnění výzkumu posloužily doplňující odpovědi strukturovaného rozhovoru s rodiči a s vychovatelkami daného školního klubu. Vyhodnocení dotazníku a rozhovorů přineslo ověření hypotéz.
|
|
|
Skill & love share v Čechách aneb Buďte každý den o něco lepší
Losekoot, Michelle
Všichni si asi pamatujete, že studium jakékoliv školy byl strašný vopruz. Obecně nám náš vzdělávací systém vryl do paměti, že učení je mučení. Já vám dokážu, že není. Existují projekty, díky kterým se budete učit rádi a díky kterým dokonce zjistíte, že vy sami máte několik znalostí či dovedností, které můžete předávat dál. Skillshare projekty jsou budoucnost vzdělávání a já s Naučmese.cz vám vysvětlíme proč.
Prezentace: idr-599_1 -  PDF
Videozáznam: idr-599_2 -  MP4
|
|
|
Klíčové kompetence ve vzdělávacích programech školních družin
PLÍVOVÁ, Klára
Práce se zabývá zařazením a rozpracováním klíčových kompetencí ve školních vzdělávacích programech školních družin. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku školní družiny, vymezení jejích cílů, poslání a funkce. Dále se práce okrajově zmiňuje také o dokumentaci školní družiny. Podrobněji se však věnuje školnímu vzdělávacímu programu, který školní družina vypracovává. Práce upozorňuje na propojenost školního vzdělávacího programu školní družiny se školním vzdělávacím programem základní školy. Poukazuje na různé přístupy k začlenění klíčových kompetencí do dokumentu ? zda se jedná o povinnost či nikoliv. Představuje také různé možnosti rozvíjení klíčových kompetencí ve školní družině. Praktická část je poté zaměřena na konkrétní zpracování klíčových kompetencí v školních vzdělávacích programech školních družin z celé České republiky. Dokumenty byly rozčleněny do různých skupin podle jejich hloubky zařazení a rozpracování klíčových kompetencí. Práce se dále zabývala pouze třetí skupinou, kde zkoumá obsah, styl a rozsah zpracování klíčových kompetencí. Také je zde poukázáno na nedostatky při propojení jednotlivých činností a rozvíjených kompetencí.
|
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmová vzdělávání
SUCHÁ, Kateřina
Téma jsem si vybrala, protože si uvědomuji, že všichni lidé včetně dětí na základě svých potřeb tráví různým způsobem svůj volný čas. Jedinci se zdravotním postižením jsou postaveni před různé bariéry, které jim trávení volného času komplikují. V případě dětí se organizované volnočasové aktivity odehrávají nejčastěji v rámci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Aktivity ve volném čase plní funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní, sociální a preventivní. Základními cíli práce je proto zjistit, jaké faktory ovlivňují integraci dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmové vzdělávání, zjistit, jaké překážky brání dětem se zdravotním postižením v integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání a v neposlední řadě zjistit zájem dětí se zdravotním postižením a jejich zákonných zástupců o integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
|
|
|
Volnočasové aktivity žáků základních a středních škol v mikroregionu Vltavotýnska.
TERINGL, Miroslav
Bakalářská práce mapuje poskytované volnočasové aktivity v mikroregionu Vltavotýnska. Zjišťuje, jak žáci základních a středních škol tráví svůj volný čas, zda znají nabídku volnočasových aktivit a zda ji využívají. Cílovou skupinou je dospívající populace ve věku 11 až 20 let. V teoretické části je rozpracováno období dospívání. Zabývá se pojmem volný čas, jeho zhodnocováním, zájmovým vzděláváním, sociálně patologickými jevy a významem prevence. V závěru teoretické části je popsán mikroregion Vltavotýnsko a možnosti trávení volného času. Výzkumná část obsahuje cíl, charakteristiku výzkumného souboru a vlastní kvantitativní výzkum provedený metodou dotazovací, technikou dotazníkem.
|
host ::
RSS.