|
Role of systemic inflammation in Parkinson's disease
Veselá, Karolína ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd University of Seville, Faculty of Pharmacy Department of Biochemistry and Molecular Biology Kandidát: Karolína Veselá Školitelé: Prof. Dr. José Luis Venero Recio, Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Systémový zánět v patogenezi Parkinsonovy choroby. Parkinsonova choroba (PD) je po Alzheimerově chorobě druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, a s rostoucím průměrným věkem populace prevalence stále roste. Charakteristické příznaky jsou způsobeny úbytkem nervového přenosu v dopaminergní nigrostriatální dráze, přičemž patogeneze této neurodegenerace není doposud objasněna. Rostoucí poznatky ukazují, že klíčovým mechanismem je bludný kruh oxidativního stresu a patologické aktivace mikroglií, avšak otázky, kde tento proces začíná a jak ho zastavit, zůstávají bez jasných odpovědí. Tato práce se zabývá rolí systémového zánětu jako faktoru zhoršujícího neurodegeneraci a jednou z možných příčin vyvolávajících chronický zánět v mozku spojený s úbytkem dopaminergních neuronů. Používá model intraperitoneálního podání neurotoxinu 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6- tetrahydropyridinu (MPTP) myším, který navozuje specifickou dopaminergní neurodegeneraci, a na rozdíl od ostatních modelů PD nezpůsobuje...
|
|
Toxoplazmóza-vybrané epidemiologické charakteristiky a plzeňské laboratorní zkušenosti
Fajfrlík, Karel ; Pazdiora, Petr (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Staňková, Marie (oponent)
Při zjišťování prevalence protilátek v populaci lze využít KFR nebo detekci imunoglobulinů IgG. K laboratornímu stanovení diagnózy je i v rutinních laboratořích nutno spektrum rozšířit o detekci specifických imunoglobulinů IgM a IgA. Diagnostické sety musí projít schvalovacím řízením a doporučením NRL. Interpretaci sérologického nálezu musí provádět odborník v této problematice. Infekce je nejrozšířenějším protozoárním onemocněním v České republice. Výskyt protilátek v populaci je vyšší u žen. Od roku 2000 dochází k postupnému snižování počtu případů onemocnění i snižování vysokých titrů protilátek Musí být věnována větší pozornost při pojmenovávání jednotlivých forem onemocnění. Nebyl prokázán významný rozdíl v přítomnosti protilátek u městské a venkovské populace Onemocnění vykazuje určitou sezónnost s vyšším výskytem v prvních měsících roku. U žen dochází k druhému sezónnímu vrcholu také v podzimních měsících. Nebyla potvrzena teorie, že v současnosti dochází častěji k nákaze z nedostatečně tepelně upraveného masa. Kontakt se zvířetem a hlínou převažuje. Bohužel velké množství pacientů neuvádí žádný z uvedených zdrojů. Pro odhalení hlavních zdrojů infekce pro člověka a z toho plynoucí preventivní opatření jsou nutné cílené studie. Otázkou je, jsou-li v současném zdravotnictví realizovatelné....
|
|
Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob
CICHROVÁ, Lenka
Tématem této práce je Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob (KVO). V dnešní době jsou KVO jednou z nejčastějších příčin úmrtí dospělé populace na celém světě. V Evropě to činí až 40 % úmrtí ročně. Tyto onemocnění postihují srdce a cévy, mohou se objevit v několika podobách, jako například ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody nebo vysoký krevní tlak. Proto je primární prevence v rámci ošetřovatelství a intervencí sestry velmi důležitá. Prevence KVO je úzce spjata se znalostí rizikových faktorů. Měla by tedy směřovat na jejich správné ovlivnění nebo případnou léčbu. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a druhá je praktická. V této práci byly určeny dva cíle, první cíl: ?Zmapovat úlohu sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob.? Druhý cíl: ?Zjistit zda jsou sestry u praktických lékařů zapojeny do primární prevence kardiovaskulárních chorob.? Pro výzkum v této práci byly určeny výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: ?Jaká je hlavní úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č 2: ?Jakým způsobem se sestry zapojují u praktických lékařů do primární prevence kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č. 3: ?Využívají sestry u praktických lékařů tabulkové SCORE kardiovaskulárních chorob??. Pomocí výzkumu kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že se sestry v rámci prevence KVO nejčastěji věnují edukaci klienta o správném životním stylu, sledují krevní tlak, hodnoty cholesterolu a glykémie. Dále bylo zjištěno, že se setry u praktických lékařů věnují a provádí primární prevenci KVO. V práci jsou rozhovory se sestrami zaznamenány a popisovány ve výsledcích. Nejčastější a nejzajímavější odpovědi sester se objevují v tabulkách. Výsledky bakalářské práce lze využít jako zdroj informací o správné primární prevenci KVO v ordinacích praktických lékařů. Tyto informace byly využity k vytvoření brožury pro sestry, jak správně postupovat v primární prevenci KVO.
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
|
Vliv stavu chrupu na celkové zdraví seniorů a role výchovy ke zdraví v této věkové skupině
VALKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřená především na zjištění informovanosti seniorů v oblasti dentální hygieny a vlivu stavu chrupu na celkové zdraví u vybrané věkové skupiny. Bohužel v dnešní době není u seniorů problematice dutiny ústní a orálnímu zdraví věnována dostatečná pozornost. Nedostatečná péče o dutinu ústní a špatná informovanost seniorů může vést až k předčasné ztrátě přirozeného chrupu. Proto je informovanost základní prevencí v oblasti dentální hygieny, jak u seniorů, tak i u ostatních věkových skupin. Teoretická část bakalářské práce obsahuje, jak základní informace týkající se anatomie chrupu, onemocnění závěsného aparátu či protetické stomatologii, tak i nástin příčiny a prevence v této oblasti. Dále se teoretická část práce zabývá druhem dentálních pomůcek vhodných pro seniory, technikou čištění chrupu a zubních náhrad, bez kterých by se dokonalá ústní hygiena seniorů neobešla. Praktická části bakalářské práce zahrnuje přípravu a realizaci edukačního programu u seniorů týkající se dentální hygieny a prevence. Ve výzkumné části práce zjišťuji informovanost seniorů v oblasti dentální hygieny za pomoci dotazníkového šetření a následného vyhodnocování v grafické části práce.
|
|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
|
Vliv nadbytku železa na indukci apoptózy u savčích buněk
Kabíčková, Tereza ; Balušíková, Kamila (vedoucí práce) ; Klíma, Martin (oponent)
Kationty železa jsou důležité ionty kovů nezbytné pro řadu základních buněčných funkcí. Při nadbytku železa však mohou být pro organismus velmi toxické. Volné ionty železa katalyzují prostřednictvím Fentonovy reakce vznik vysoce reaktivních kyslíkových (především hydroxylových) radikálů. Homeostáza železa v organismu je regulována pomocí striktního mechanismu a to především na úrovni příjmu železa enterocyty. Absorpce, transport a skladování železa v rámci organismu jsou dále regulovány pomocí mechanismů lišících se na úrovni buňky a na úrovni celého organismu. Narušení přísné homeostázy železa vede k jeho akumulaci v buňce a ke vzniku reaktivních kyslíkových radikálů. Reaktivní částice mohou způsobovat vážné buněčné poškození až apoptózu. Skladování přebytečného železa v organismu a následný vznik oxidativního stresu tak může ovlivňovat celou řadu tkání. Orgánová poškození, jako je fibróza, cirhóza, hepatocelulární karcinom, srdeční selhání, ztráta β buněk a nízká glukózová tolerance či diabetes mellitus, jsou u nemocných s přetížení železem velmi často pozorována. Nicméně proces indukce apoptózy v důsledku přetížení buněk nadměrným příjmem železa není dosud dobře prozkoumán. Stále neexistují žádné komplexní informace o tom, jak oxidativní stres ovlivňuje různé typy buněk, či zdali se indukce...
|
|
Utilization of forensic dentistry in indentification of individuals
Fialková, Martina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Forenzná identifikácia a určovanie veku má nezastupiteľný význam v prípadoch nájdenia neznámej mrtvoly, pri rozlišovaní obetí hromadných katastrof, ale aj v otázke imigrantov. A práve táto oblasť je veľmi dôležitou súčasťou forenznej odontológie, pretože dentálny vývoj ako komplexný proces, ktorý prebieha už od skorého vývoja plodu až do približne 20. roku života je menej ovplyvnený endokrinnými poruchami alebo nutričnými zmenami tak ako iné tkanivá. Odhad dentálneho veku je zásadný najmä u detí a mladých ľudí, ktorým zuby prechádzajú rôznymi vývojovými štádiami, na základe ktorých je možné dospieť k veľmi presným výsledkom.
|
|
Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných
CANDROVÁ, Daniela
Ve své práci se zabývám zvláštnostmi v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných. V diagnostice novotvarů má biopsie zvláštní význam mezi intervenčními výkony. Je základem histologické a cytologické diagnostiky. Cílem práce bylo zjistit incidenci bioptických výkonů u onkologických pacientů v průběhu jednoho roku na radiologickém pracovišti Nemocnice České Budějovice, a. s. a porovnat výhody a nevýhody použitých modalit. Práce vycházela z hypotézy, že stoupá počet výkonů prováděných pod kontrolou zraku metodami bez použití ionizujícího záření. V teoretické části mé práce jsou popsány bioptické metody intervenční radiologie ve vztahu k onkologii, a jaké jsou její metody, biopsie, zobrazovací metody používané při biopsii (biopsie pod ultrazvukovou kontrolou, biopsie pod kontrolou výpočetní tomografie, biopsie pod kontrolou magnetické rezonance, biopsie pod skiaskopickou kontrolou), instrumentarium, zvláště jehly používané pro odběr tkáně (punkční a bioptické jehly), charakteristika onkologického pacienta, podstata nádorového onemocnění, kancerogeneze, onkologicky změněná tkáň a základní diagnostika onkologického onemocnění. V praktické části jsou uvedeny počty biopsií provedených v roce 2012 v Nemocnici České Budějovice, a. s. pod kontrolou výpočetní tomografie, ultrazvuku a mamografu i počty ostatních intervenčních výkonů u onkologických pacientů, mezi které patří lokalizace nehmatných lézí prsu, perkutánní drenáž žlučových cest pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou a mikroembolizace pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou. U těchto výkonů a biopsií jsou popsány standardně používané metody s jejich výhodami i nevýhodami použití u jednotlivých orgánů v těle. Dále jsem popsala práci radiologického asistenta a vytvořila fotodokumentaci daných výkonů. Na radiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. bylo v roce 2012 provedeno 96 biopsií pod kontrolou některé z diagnostických zobrazovacích metod. Tvořily 0,06 % z celkových 171 466 diagnostických výkonů na tomto oddělení v uvedeném roce. Současně byly částí 3,4 % z celkem 2844 intervenčních výkonů radiodiagnostického pracoviště ČB v tomto období. Z celkového počtu 96 biopsií bylo 79 % provedeno onkologickým pacientům. Pod kontrolou magnetické rezonance ani pod skiaskopicko-skiagrafickou kontrolou nebyly provedeny žádné biopsie. Jelikož vznik nádoru se považuje za hlavní somatické riziko, které jedinci při ozáření nízkými dávkami hrozí, předpokládala jsem, že se zvyšuje počet bioptických vzorků odebraných pod kontrolou zraku bez použití ionizujícího záření a významně tak přispívá k ochraně před zářením. Není jednoznačně dáno, která zobrazovací metoda je pro biopsie nejvhodnější. Většinou se u různých orgánů upřednostňuje ta, která dané místo dokáže nejlépe zobrazit a lze s ní výkon nejbezpečněji, nejrychleji a ekonomicky nejvýhodněji provést. Vybraná metoda by měla lékaři umožnit určení místa, kde se vzorek tkáně odebere. Při výběru také záleží na zvyklostech a přístrojovém vybavení dané nemocnice. Vzhledem k tomu, že podle výsledků této práce je výpočetní tomografie nejčastěji používanou metodou při bioptických odběrech a pod kontrolou magnetické rezonance se zde žádné biopsie neprovádějí, stoupá důležitost a prestiž radiologického asistenta, protože jeho přítomnost u modalit, které využívají ionizující záření, je standardně nezbytná. Hypotéza mé práce nebyla potvrzena. Konkrétní výsledky nepodporují pracovní hypotézu mé práce. Další studie dlouhodobého rázu a multicentricky zpracovaných vzorků mohu však doporučit. Byla bych ráda, kdyby má práce poskytla informační základ pro přípravu radiologických asistentů k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných.
|
|
Software pro rozvrhování operací a evidence nástrojů pro nemocniční zařízení
Tupec, Pavel ; Šerý, Ondřej (vedoucí práce) ; Kruliš, Martin (oponent)
V současné době je ve většině nemocničních zařízeních vytvářen denní rozvrh pro operační sály ručně, nebo jen s minimálním využitím softwarových nástrojů. Důsledkem toho je občasná neefektivita rozvrhů a hlavně značná každodenní časová náročnost pro vedoucího lékaře, který by mohl využít ušetřený čas na důležitější věci ve svém oboru. Dalším důvodem vzniku této aplikace je, že data o pacientech, operacích, operačních sálech, diagnózách jsou uložena decentralizovaně v různých systémech, což značně stěžuje práci s nimi. Předmětem této práce je implementace aplikace pro tvorbu rozvrhů na operačních sálech v nemocničních zařízeních se zajištěním potřebných nástrojů a kapacit, a evidence nástrojů. Kde budou data pro o všech potřebných entitách ke generování rozvrhu uložena a spravována centrálně. Výsledný program má za úkol, zefektivnit a částečně automatizovat proces plánovaní operací.
|
host ::
