|
Rolnický akciový cukrovar Němčice nad Hanou (1910-1948)
Lecián, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Tematem teto diplomove prace je problematika vJ'voje cukrovarnickeho prumyslu na uzemi severni, stredni a easti jiznf Moravy se zvlastnfm zamerenim ke zakladani rolnickych cukrovaru. Badatelskou einnost jsem pfedevsim zamei'il na nejmodernejsi rolnicky akciovy cukrovarni stfedni Morave, zalozeny v NemCicfch nad Hanou zivotopisu jeho zakladatele Jana Rozkosneho. Nebyla to v zadnem pfipade pnice snadna, nebot' dosavadni literatura zahrnujici prumysl na Kojetinsku je velmi skromna. Mam na mysli predevsim knihy razu vlastivedneho a to Fr. Perinka "Vlastiveda moravska - Kojetsky okres" z roku 1930 a ponekud blizsi memu tematu, sbornik v fade Narodohospodarska propagace Ceskoslovenska od R. Jaruska "Kojetinsko - narodohospodarsky pfehled z roku 1933. Avsak i v teto knize elanky 0 prumyslovych podnicich Kojetinska jsou povetsine razu propagaeniho a pokud se tykaji minulosti, jsou to opravdu jen prehledy, protoze kniha si vsima jen zavodil pracujfcich i v letech ti'icatych to jeste ne vsech. Odborne prace v cukrovarnictvi vsak zminuji tuto tematiku temer vzdy pro uzemf Cech a Morava byla opomijena nebo pi'ipomenuta jen okrajove. To je i pripad asi nejpodrobnejsi prace z 80. let zabJ'vajici se cukrovarnictvim, dvojdilne monografie od Fr. Dudka "VJ'voj cukrovarnickeho prumyslu veeskych zemich do roku 1872 a...
|
| |
|
Židé na Frýdecku a Místecku. Židovské společenství a jeho tvůrci.
Baránek, Daniel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce sleduje proces vzniku, rozvoje, úpadku a zániku židovské komunity na Frý- decku a Místecku, jež reprezentuje jedno z židovských společenství na Moravě a ve Slezsku vyvíjejících se v důsledku emancipace židů. Na rozdíl od většiny dosavadní literatury týkající se moravských a slezských "emancipačních" židovských komunit si tato práce nevšímá pouze vnějších jevů (počtu a socioekonomickému postavení židů, výstavby náboženských budov), ale věnuje pozornost také - a především - samotnému společenství židů, jeho vnitřnímu vývo- ji a limitům, různým koncepcím rozvoje společných institucí, náboženské a později také ná- rodnostní identitě členů frýdecko-místecké židovské komunity, dále práce sleduje meze in- tegrace židů do okolní společnosti, jakož i teritoriální specifika vyplývající ze skutečnosti, že se toto židovské společenství utvářelo na moravsko-slezské hranici. 1
|
|
Nábytkové řešení kavárny Noiva - Avion
Hrabovská, Romana
Bakalářská práce je primárně zaměřena na kavárnu Noiva -- Avion v Českém Těšíně a její znovu vystavění a obnovení provozu. Dále se zabývá srovnáním kavárenského života ve Slezsku a na Moravě -- především srovnává kavárny s podobným souběhem událostí. Týká se to tedy těch kaváren, které byly v průběhu let zničeny a zrekonstruovány. Také se zaměřuje na návrhářskou činnost, průběh prací na zadaném projektu a realizaci interiéru.
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
|
| |
|
Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Bělina, Pavel (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...
|
| |
|
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
|
host ::
