|
| |
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
|
|
Vliv substrátu na výkon bioplynové stanice
RATAJ, David
V diplomové práci jsem se zaměřil na zhodnocení dat a hodnot v jednotlivých bioplynových stanicích. K tomuto tématu jsem v jednotlivých kapitolách předložil názory a poznatky odborníků a porovnal je s mými dosaženými výsledky, které jsem získal na základě vlastního měření a získaných dat. V této práci jsem dále shrnul údaje k technologii anaerobní fermentace, novým technologiím úpravy bioplynu a jeho čištění a výhled tohoto ekologického způsobu získávání energie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ekologické nároky kriticky ohroženého druhu \kur{Sedum villosum}
PRŮŠOVÁ, Monika
Rozchodník huňatý patří ke skupině rostlin, kterým hrozí reálné riziko zániku a pokud nebudou přijata náležitá opatření, stane se dalším druhem, který nenávratně zmizí z území naší republiky. Takovým zásadním opatřením by mělo být vypracování záchranného programu pro tento druh, podle kterého by se plánovaly potřebná opatření. Cílem práce bylo ověřit ekologické nároky tohoto kriticky ohroženého druhu. Testovala jsem vliv pH půdy a vliv stínění na klíčení a růst rostlin rozchodníku v experimentálních podmínkách.
|
|
|
Experimentální iniciální stádia sukcese na různých substrátech: analýza pokryvnosti rostlin, vybraných půdně biologických charakteristik a jejich vzájemného vztahu
KRESÁČ, Martin
Diplomová práce porovnává průběh iniciálních stádiích sukcese na různých typech substrátů (písek, rašelina, výsykové miocénní jíly) a půdách, ve dvou rozdílných krajiných. Cíle práce jsou: - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí pokryvnosti a několika vybraných biologických vlastností druhů rostlin; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí vybraných půdně biologických charakteristik; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Zhodnotit vztah vybraných půdně biologických charakteristik studovaných substrátů a pokryvnosti rostlin v průběhu iniciálních stádií sukcese.
|
|
| |
|
|
Porovnání vybraných kulturních a plevelných druhů z rodu Amaranthus
VÁLEK, Jan
Amaranthus (L.) patří mezi staré kulturní rostliny. Zkulturnělé formy některých druhů pěstovali již ve starověku Aztékové a Inkové. K znovuobjevení této plodiny přispěla vysoká nutriční hodnota semen. Zkoušené odrůdy kulturního laskavce se zákonitě dostávají do styku s plevelnými druhy laskavce. Tato práce by měla přispět k lepšímu poznání ekologie běžného křížence odrůda x plevel (A. x turicensis = A. cruentus x A. retroflexus). Cílem práce bylo popsat produkční a morfometrické vlastnosti vybraných příbuzných kulturních a plevelných druhů rodu Amaranthus (Amaranthus hypochondriacus, Amaranthus cruentus, Amaranthus retroflexus) a křížence odrůdy A. cruentus vs. plevel A. retroflexus (A. x turicensis) a zjisitit výskyt a přežívání plevele A. retroflexus na plochách, kde byl již v minulosti kulturní amarant pěstován. A. retroflexus se jeví jako velmi odolný poškození. Kulturní druhy odpovídají na poškození ve většině případů redukcí svých parametrů. Kulturní druhy laskavce výrazněji reagují na rozdílné podmínky substrátu než plevelný druh. Odezva hybrida na sledované parametry se pohybovala uprostřed spektra reakcí kulturního rodiče a plevele, jeho netečnost k substrátu by měla být lépe objasněna v dalších studiích. Plevelný druh je ke kompetici ve většině případů málo citlivý a jeho růstové charakteristiky se velmi málo liší. Účinek kompetice na hybrida poukázal na jeho nestejnorodé reakce, což poukazuje na jeho značnou variabilitu. Vliv kompetice jsou nejvíce patrné u kulturních druhů ve výšce a biomase listů. Plevelný druh je ke kompetici ve většině případů málo citlivý a jeho charakteristiky (celková biomasa, květenství,výška, počet listů) se velmi málo liší. Účinek kompetice na hybrida poukázal na jeho nestejnorodé reakce, což poukazuje na jeho značnou variabilitu Nepřítomnost jakýchkoli kulturních druhů amarantu včetně jejich vnitrodruhových kříženců poukazuje jasně na vazbu těchto rostlin k teplejšímu klimatu, která je pravděpodobně hlavním faktorem ovlivňující jejich výskyt.
|
host ::
RSS.