|
|
Respektující komunikace v mateřské škole
BAUDIŠOVÁ, Lenka
Tato bakalářské práce ověřuje, zda je v mateřských školách užívána respektující komunikace. Popisuje cíle výchovy, potřeby dítěte a výchovné styly, které mohou těchto výchovných cílů dosáhnout. Je zde definována respektující komunikace, její přínos a rizika používání v prostředí mateřské školy. Způsob komunikace zjišťuji u absolventů různých vysokých škol.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Balabánová, Jitka ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Pochopit principy minulosti a v jejich osnově návázat novým způsobem. Nesměřovat k opakování a napodobování, ale naopak podtrhnout rozdíl starého s novým. Nezastiňovt, ale pouze doplnit. Podpořit a spolupůsobit. Tyto principy mě dovedly k organickému pojetí předpolí zahrad. Pravoúhlý systém je ponechán řádu formální zahrady. Pouze zachovalé stávající stavby kontrastují s rozvolněnou hrou, čímž tento dojem jen umocňují. Tento vzlet umožňuje fakt, že předpolí je odděleným prostorem (a to i ideově) takže rozdílné pojetí, uspořádání a náplň neruší susední formální zahradu.
|
|
| |
|
|
Respekt autonomie a intimita pacienta jako základní komponenty uchování lidské důstojnosti.
PETROVICOVÁ, Eva
V současné době, s rozvojem vědy a techniky, zaujímá stěžejní pozornost pouze tělesná stránka člověka a lidská důstojnost se posouvá daleko do ústraní. Zdravotničtí pracovníci by s pacienty měli jednat s úctou, respektem a pochopením. Právě tato práce poukazuje na problematiku zachování pacientovy autonomie a intimity jako základních komponentů uchování lidské důstojnosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry sestry shledávají možnost zachování pacientovy autonomie, intimity a podpory lidské důstojnosti v nemocničním prostředí. Diplomová práce byla zpracována kvalitativní metodou výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty z chirurgického oddělení a oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 10 všeobecnými sestrami, z toho 5 sestrami z chirurgického oddělení a 5 sestrami z oddělení následné péče. Dále byl tvořen 20 pacienty z toho 10 pacienty z chirurgického oddělení a 10 pacienty z oddělení následné péče. Technikou sběru dat byly rozhovory s předem připravenými otázkami. Rozhovory, které umožnily získat cenné informace, byly zaznamenávány dvojím způsobem, a to za pomoci diktafonu či písemného záznamu. Poté probíhalo samotné zpracování dat, které spočívalo v doslovném přepisu informací. V těchto informacích byla vyznačena důležitá data, přičemž bylo využito metody zvané "tužka a papír". Tímto značením jednotlivých slov probíhalo tzv. kódování, při kterém byly informace uskupeny a ze kterých následně vzešly koncepty, kterýmiž jsou autonomie, intimita a všeobecně lidská důstojnost. Uskutečněným šetřením byly zjištěny rozdílné názory samotných sester na možnost zachování pacientovy autonomie. Na chirurgickém oddělení se pacienti dostatečně rozhodují na rozdíl od pacientů z oddělení následné péče, kde pacientova autonomie není zachována. Většina pacientů (chirurgické oddělení, oddělení následné péče) si je alespoň vědoma možnosti rozhodovat se i za podmínek, kdy je veškerá iniciativa, na samotném konci, přenechána lékaři. Dalším konceptem, který vyjadřoval náš zájem, byla péče důstojná. Sestry pacientům prokazují respekt prostřednictvím lidského přístupu, zahrnující dále informace, zájem, klidné prostředí a úsměv. Tento přístup svými výpověďmi stvrzují též pacienti, kteří zmiňují pouze kladné zkušenosti s uchováním a podporou důstojnosti. Mnoho pacientů uvádí, že právě péče důstojná je poskytována tam, kde jsou hospitalizováni. Bohužel, dle sester možnost podpory pacientovy důstojnosti v některých případech je znesnadněna nedostatečným počtem personálu, nedostatkem času či nevhodným zařízením prostor, pročež je i tak zřejmé, že s pacienty, v žádném případě, není zacházeno nedůstojně. Sestry se snaží zachovávat profesionální přístup, který je založen právě na slušném chování orientujícím se na respektování lidské důstojnosti. Jako poslední koncept uvádíme zajištění intimity a soukromí. Sestry hodnotí koncept zajištění intimity jako uskutečnitelný a zároveň jako důležitý aspekt důstojné péče. Nejčastěji intimitu zajišťují prostřednictvím žaluzií, dveří a rolet. Za stěžejní problém je však vnímán počet lidí na pokoji, a to jak sestrami, tak pacienty. Ti nadále zdůrazňují snahu a kladení důrazu sester právě na zachování intimity a soukromí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že současné ošetřovatelství naplňuje právo pacienta na lidskou důstojnost pravděpodobně na průměrné úrovni. Vzhledem k uvedeným výsledkům, by bylo vhodné provést další výzkum, a to formou kvantitativního výzkumného šetření, které by vyjádřilo pohled na situaci v rozsáhlejším měřítku. Výsledky nynějšího i případného dalšího výzkumu by bylo možné poskytnout vedoucím pracovníkům jako prostředek k identifikaci a eliminaci zjištěných překážek v interakci personál pacient, v podporování lidské důstojnosti a v zajišťování intimity a soukromí. Tím by se zvýšila úroveň kvality poskytované ošetřovatelské péče a možného uvědomění si, že středem našeho zájmu stále zůstává člověk se všemi lidskými potřebami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Koučink jako nástroj sociální práce a jeho etické aspekty ve vztahu k jednotlivci
VÁGAIOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá koučinkem jakožto nástrojem sociální práce ve vztahu k jednotlivci spolu s jeho etickým rozměrem. Je rozdělena na tři oddíly. V prvním oddíle je definován koučink, jeho východiska a modely. Koučink je zde odlišen od jiných nástrojů sociální práce, jako je poradenství a terapie a zároveň je zasazen do rámce pomáhání v sociální práci. Druhý oddíl se zaměřuje na vztah pomáhajícího pracovníka a klienta při využití koučinku. Jsou zde uvedena paradigmata vztahu, dále rovina pomáhajícího pracovníka s důrazem na kompetence a osobnostní dispozice a rovina klienta se zaměřením na jeho pojetí a vnitřní svět. Pojednává také o tématu pomoci a kontroly. Třetí oddíl se věnuje etickým aspektům, které jsou ve vztahu pomáhajícího pracovníka a klienta klíčové a které vyplývají z definování tohoto vztahu v druhém oddíle této práce. Mezi tyto aspekty patří svoboda, lidská důstojnost, respekt, autonomie, sebeurčení, osobnost pomáhajícího pracovníka, hodnoty, odpovědnost, svědomí a moc.
|
|
|
Žurnalistika v éře nových médií
Ischia, Michal ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Koubský, Petr (oponent)
Práce je zaměřena na digitální a sociální média v prostředí žurnalistiky. V úvodu nastiňuje stav v českém mediálním prostředí, kde každým rokem sílí vliv online zpravodajství na úkor tištěných médií. Zabývá se vlivem nových médií na novinářskou práci. Hledá řešení v podobě nových publikačních metod, pro které je klíčovou vlastností digitalizace obsahu a také snaha o zpoplatnění obsahu. V původním průzkumu představuje chování a zvyky uživatelů sociálních sítí a ověřuje, zda se stávají pro příznivce týdeníku Respekt relevantním zdrojem informací. Výzkum pak analyzuje, jak české noviny a magazíny využívají sociální média. V závěru tohoto bloku přináší best practices a doporučení pro komunikaci v sociálních sítích. Oba celky digitálních a sociálních médií jsou propojeny praktickými příklady z praxe v týdeníku Respekt. V závěrečné části práce je v obrysech navrhnuta digitální strategie Respektu pro další roky.
|
|
|
Odměna a trest v předškolním vzdělávání
HEJDOVÁ, Eva
Zvolené téma bakalářské práce naznačuje ústřední problematiku, kterou se práce zaobírá. Teoretická část shrnuje oblast odměn a trestů se specifickým zaměřením do oblasti předškolního vzdělávání. Jedná se především o pohledy současného pedagogického přístupu v porovnání s teologickým a společenským názorem na uvedenou problematiku. Praktická část mapuje oblast odměn a trestů tak, jak je ve společnosti akceptována a užívána. Výzkum, zaměřený do rodin věřících a ateistických, porovnáná vlastní zkušenosti rodičů v oblasti odměn a trestů a jejich požadavky ve vztahu k vlastním dětem. Cílem práce je prokázat vliv rodinné filosofie a vlastních zkušeností na užívání odměn a trestů ve výchově dětí. Závěr práce shrnuje zjištěné skutečnosti a vyvrací navrženou hypotézu.
|
|
|
Výživové trendy ve zdraví a nemoci ve vybraných náboženstvích
PILEČKOVÁ, Renata
V současné době se v naší společnosti vyskytuje mnoho odlišných kulturních zvyků, trendů, které souvisejí mimojiné i s výživou. V rámci rozvoje naší země se do zdravotnických zařízeních dostane mnoho nemocných, kteří mají odlišné náboženství a s tím související výživové zvyklosti. My si zajisté nepřejeme, aby nemocný zůstal pasivním článkem přijímané péče. Je proto nutné dbát na individuální vyhledávání výživových zvyklostí ze strany sester. Pokud sestra bude vědět, co si nemocný přeje, či nepřeje, co má tedy respektovat, může tyto potřeby aktivně uspokojit. Přispěje tak ke kladné a aktivní spoluúčasti nemocného na péči a bezpochyby napomůže k získání důvěry ke zdravotnickému personálu. V teoretické části jsme se zabývali především výživou ve vybraných náboženstvích. Jednalo se o judaismus, islám, buddhismus, římskokatolickou církev a církev bratrskou. Další části teorie rozebíraly další alternativní výživové trendy. Bylo zmíněno také stravování ve zdravotnických zařízeních a kompetence nutričních terapeutů a asistentů. Pro empirickou část byly stanoveny čtyři cíle, a to specifikovat hlavní znaky výživových trendů ve vybraných náboženstvích, změřit znalosti sester o stravovacích návycích ve vybraných náboženstvích, zjistit, zda sestry zjišťují a respektují výživové trendy u klientů ve vybraných náboženstvích při poskytování ošetřovatelské péče a posledním cílem bylo zjistit význam a dodržování specifických výživových trendů ve vybraných náboženstvích z pohledu klienta a z pohledu sestry. Metodikou práce byl kvalitativní výzkum za pomoci standardizovaného rozhovoru s klienty a kvantitativní výzkum za pomoci dotazníků pro klienty a sestry. Pro kvalitativní výzkum byly stanovené výzkumné otázky, a to s jakými specifickými stravovacími návyky se můžeme setkat u klientů z vybraných náboženství? Dále jestli má respektování výživových trendů vliv na spokojenost klienta s ošetřovatelskou péčí? Pro kvantitativní výzkum se předpokládalo, že neznalost výživových trendů ze strany sester negativně ovlivňuje spokojenost klientů s ošetřovatelskou péčí, a že dodržování odlišných výživových trendů v různých kulturách ztěžuje práci ošetřovatelského týmu ve zdravotnických zařízeních. Výzkum byl realizován v jihočeském a středočeském kraji. Na základě výsledků lze říci, že cíle byly splněny, hypotézy potvrzeny a výzkumné otázky objektivizovány. Byl vytvořen edukační list pro sestry i veřejnost.
|
host ::
RSS.