|
|
Episodic like memory in nonhuman animals
Gálik, Michal ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Epizodická pamäť je schopnosť, ktorá umožňuje človeku mentálne prežívať minulé udalosti z vlastného života. Táto schopnosť bola dlho považovaná za výhradne ľudskú vlastnosť. U ľudí totiž slúži ako dôkaz epizodickej pamäte subjektívne vedomie, ktoré prežívame pri epizodickom spomínaní. Z tohto dôvodu, je zložité túto kognitívnu schopnosť preukázať aj u iných živočíšnych druhov. Napriek tomu však existuje niekoľko nepriamych dôkazov, ktoré nasvedčujú tomu, že aj ostatné živočíšne druhy epizodickou pamäťou do určitej miery disponujú. Táto bakalárska práca sumarizuje doterajšie poznatky o epizodickej pamäti, poskytuje prehľad štúdií epizodickej pamäte u jednotlivých živočíšnych taxónov a porovnáva metodiky, ktorými sa jednotliví autori snažili danú schopnosť demonštrovať. Zvláštny dôraz je kladený predovšetkým na vtáky, hlodavce a primáty. KLÚČOVÉ SLOVÁ : Epizodická pamäť, Episodic-like memory, Hipokampus, Kognitívna schopnosť, Zvierací model
|
|
| |
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Moravec, Jan (oponent) ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
Úloha glukokortikoidů v cirkadiánním systému
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Glukokortikoidy jsou savčí hormony steroidní povahy sekretované z nadledvin. Jejich hladina v organismu se vyznačuje denním rytmem rytmem s maximem na počátku aktivní periody organismu a minimem na jejím konci. Glukokortikoidy ovlivňují množství pochodů organismu a jejich sekrece je přesně regulována. Tato regulace je závislá mimo jiné na cirkadiánním systému, který dále pomocí glukokortikoidů seřizuje periferní tkáně organismu indukováním rytmické genové exprese. Mechanismus účinku glukokortikoidů na hodinový systém savců však doposud nebyl přesně definován, především co se týká rozdílného vlivu glukokortikoidů na genovou expresi v jednotlivých tkáních a dynamiky obsazení glukokortikoidních receptorů (GR). Tato práce se zabývá vlivem absence glukokortikoidní signalizace vyvolané pomocí adrenalektomie na expresi hodinových genů v centrálních hodinách suprachiasmatických jader a v periferních hodinách v hipokampu a distálním kolonu. Efekt adrenalektomie na genovou expresi vybraných genů v hipokampu je dále porovnán s efektem omezení doby příjmu potravy, který taktéž ovlivňuje hladinu kortikoidů v těle. Další experimenty byly zaměřeny na zjištění vlivu změn aktivity GR na expresi vybraných genů pomocí syntetického antagonisty GR in vitro. Výsledky získané těmito experimenty potvrzují existenci...
|
|
|
Analýza změny objemu hipokampu u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Pham, Minh Tuan ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Walek, Petr (vedoucí práce)
Zájem o hipokampus prudce vzrostl poté co byla publikována jeho významnost v procesu učení a uchovávání informací. Zejména je velký zájem v oblasti změn jeho objemu a jejich vliv na Alzheimerovou chorobu. Pochopení struktury a funkcí hipokampu by přispělo k přesnější diagnóze této nemoci. V této práci byla vytvořena metoda segmentace hipokampu s využitím aktivních kontur. S jeho pomocí pak byla segmentována data složená jak ze zdravých, tak z nemocných pacientů. Výsledky segmentace pak byli statisticky analyzovány s využitím statistických metod jako jsou Kruskal-Walisův test, Mann-Whitneyův test. Výsledky těchto testů podporují na dané hladině významnosti alternativní hypotézu, která přisuzuje významnost rozdílu v objemu hipokampů mezi oběma studovanými skupinami.
|
|
|
Mezinárodní obchod s druhy rodu Hippocampus
NEDOROSTOVÁ, Anna
Tato práce komplexně vyhodnocuje mezinárodní obchod s mořskými koníčky, tj. s rodem Hippocampus, od roku 1997 do roku 2012. Rod Hippocampus byl do přílohy II úmluvy CITES přidán v roce 2002, s platností od roku 2004. Před tímto zařazením byl uveden v příloze D, pro neCITES druhy, u nichž Evropská unie monitoruje dovoz na svoje území. Jako zdroj dat o obchodu byla použita obchodní databáze CITES, která je řízena sekretariátem UNEP - WCMC. Frekvence obchodu s mořskými koníčky měla celkově stoupající trend s mírným poklesem od roku 2009. S rodem Hippocampus se obchodovalo v následujících formách: živí jedinci, mrtvá těla, deriváty, exempláře, léky, řezby, živá vajíčka, extrakty, plůdek, prášek, kostry, kousky kůže, polévka, trofeje a nespecifikované formy. Zdrojem obchodu byli jedinci: (1) z volné přírody, (2) z chovu v zajetí, (3) jedinci F1 generace narození v zajetí, jejichž rodiče byli vzati z volné přírody, (4) jedinci, kteří byli do lidské péče přijati jako juvenilní z volné přírody, kde by měli jen malou šanci na přežití, (5) zvířata zabavená a (6) exempláře, jejichž původ se datuje před zařazení rodu Hippocampus do CITES. Účely obchodu byly: (1) komerční, (2) osobní, (3) vědecké, (4) chov v zoo (akváriích), (5) školní pomůcky pro výuku či vzdělání, (6) chov v zajetí, cirkus a jiné exhibice, (7) konvenční medicína a (8) vymáhání práva, soudní a forenzní účely. Nejvíce se obchodovalo s neurčenými rody (Hippocampus spp.) a s rody H. kuda, H. reidi a H. erectus ve formě živých jedinců či mrtvých těl. Nejčastěji se obchodovalo s jedinci z volné přírody a to pro komerční účely. Tito jedinci většinou pocházeli z Vietnamu, Thajska nebo Austrálie. Exportovaní byli nejvíce z Indonésie, Srí Lanky a Austrálie. A importovali se nejčastěji do Spojených států amerických, Německa a Velké Británie.
|
|
| |
|
|
Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií
FILÍPKOVÁ, Brigita
Tato práce s názvem Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií se zabývá časovou a konomickou stránkou při diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsii. Temporální epilepsie jsou nejčastějšími fokálními epilepsiemi (až 85%) a farmakologicky se daří kontrolovat asi jen 25% případů. Zároveň jde o nejlépe chirurgicky řešitelný typ epilepsie. Včasná a precizní diagnostika umožňuje včasný chirurgický zákrok. Časové a ekonomické nároky se zvyšují, stejně tak jako nároky na práci technického personálu. Cílem práce bylo najít časově a ekonomicky výhodný protokol při zachované diagnostické výtěžnosti při porovnávání dvou neurozobrazovacích metod - funkční (PET) a morfologické (MR), kdy jsme dále porovnávali dva protokoly pro vyšetření mozku - standardní a speciální epileptologický. Metodika: Retrospektivní studie 44 pacientů s klinicky ověřenou fokální epilepsií vyšetřených na MR a PET, kteří podstoupili mikrochirurgický zákrok a jsou od zákroků bez záchvatů. Porovnali jsme jednotlivé vyšetřovací protokoly na MR - standardní (sekvence T2/PD tse tra, FLAIR tra, T2* tra a T1 se sag) a epileptologický (rozšířený o 3DT1 ge, T2 tse fs cor a FLAIR cor) z hlediska možné diagnostiky (vyšetření čtena erudovaným radiologem), časově a finančně jsme je vyhodnotili. Stejně tak jsme vyhodnotili i PET vyšetření, které je prováděno jedním protokolem. Ve výsledcích je demonstrován rozdíl ve vyšetřovacích časech a finančních nákladech mezi standardním a epileptologickým protokolem na MR a mezi metodami MR a PET. Dále jsou uvedeny výsledky odečtu obrazů MR a PET a jejich koreláty. Závěrem je, že epileptologický protokol na MR nelze nahradit standardním protokolem, k časové úspoře můžeme dojít lepší organizací práce nebo vhodnou úpravou parametrů jednotlivých sekvencí při zachované dostatečné kvalitě MR obrazů. Stejně tak si myslíme, že k bezpečné diagnóze je zapotřebí obou metod, jak MR, tak PET. Finanční úspora při předoperační diagnostice není možná.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.