|
|
Živý font
Jiříček, Milan ; Špiřík, Jan (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Práce ve svém začátku popisuje historický vývoj písma, dále pak typografická pravidla využívaná při návrhu znakových sad, a také především teoretické základy tvorby nových fontů moderními metodami, tedy za použití informačních technologií, konkrétně vektorových programů. Okrajově se věnuje i Římskému písmu, dále základnímu rozdělení skladby písem a popisuje také jeho jednotlivé prvky. Další část projektu se zaměřuje na tvorbu digitálního fontu s návazností na jeho oživení za použití algoritmů a metod, které se snadno dají zpracovat v programovacím jazyce Matlab. Popsán je zde i způsob realizace oživení fontu a prezentace vytvořených výsledků je ukázána na několika příkladech. Dále je pozornost věnována soustavě souřadnic, která je důležitá při řešení geometrických transformací, a dvourozměrné vektorové grafice, která se hojně využívá právě při návrhu a vykreslení písma. Detailněji jsou popsány Bézierovy křivky a také jejich varianty Bézierovy kubiky společně s možnostmi rasterizace vektorové grafiky. Část textu je také věnována důležitému algoritmu de Casteljau. Poslední kapitola se zaměřuje na implementaci v programovém prostředí Matlab, tvorbu křivek, potažmo znaků, a způsoby práce s jednotlivými transformacemi. Zde lze také nalézt ukázky transformací při různém nastavení vstupních parametrů. Nakonec je zhodnocen přínos této aplikace a možnosti jejího dalšího rozšíření.
|
|
|
Vývoj grafického projevu dětí mladšího školního věku
VILINGEROVÁ, Isabela
Bakalářská práce se zabývá vývojem grafomotoriky v mladším školním věku. V teoretické části je charakterizováno toto vývojové období z hlediska vývojové psychologie. Konkrétně jsou popsány kognitivní složky důležité pro grafický projev, jsou to myšlení, inteligence, percepce, pozornost, paměť, představivost, jazykové kompetence a tvořivost. Dále je zde nastíněn ontogenetický vývoj písma i ontogenetický vývoj kresby. Praktická část práce popisuje výzkum, v němž jsou porovnány krátké texty a kresby postavy od žáků 1. a 5. třídy základní školy. Pro hodnocení písma i kresby byla vytvořena kritéria. Na základě těchto kritérií lze pozorovat změny, ke kterým dochází od 1. do 5. třídy. Grafický projev jednotlivých žáků je analyzován slovně.
|
|
|
Grafomotorická připravenost dětí při vstupu do základní školy z pohledu učitelek mateřské školy a učitelů základní školy.
KYSILKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá grafomotorickou připraveností dětí při vstupu do základní školy. V první části jsou uvedeny teoretické poznatky o vývoji dítěte z hlediska motorického, kresebného a grafomotorického. Dále se zmiňuji o prvopočátečním psaní a současných kurikulárních dokumentech pro předškolní a základní vzdělávání v oblasti psaní. Praktická část je věnována pedagogickému výzkumu, který řeší problematiku vnímání úrovně připravenosti dětí předškolního věku z hlediska rozvoje jejich grafomotorických dovedností, a to z pohledu učitelek mateřských škol a učitelů prvních tříd základních škol. Hlavní výzkumnou metodou je metoda dotazníkového šetření. V praktické části jsou popsány výzkumné metody využité pro získání požadovaných informací, analýza získaných dat a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Jak napsat literární příběh
BEZOUŠKA, Ondřej
Práce se zabývá metodikou tvorby literárního příběhu. Jejím cílem je čtenáři poskytnout rady literárně činných spisovatelů, kteří se této problematice v minulosti nějak věnovali. Je rozdělena do čtyř částí. První se zaobírá dispozicemi vrozenýma a získanýma, které by autor měl mít. Druhá seznamuje čtenáře s příběhem a jeho plánováním. Třetí se samostatným procesem tvorby příběhu. A poslední čtvrtá část se zaobírá procesem korekce.
|
|
|
Testování žáků v německém jazyce na základní škole.
KOSOBUD, Ondřej
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, zda úroveň jazykových znalostí německého jazyka u žáků základních škol v ČR stoupá, stagnuje či klesá a jaké faktory jejich znalosti ovlivňují. V teoretické části se budu zabývat problematikou testování žáků v Evropě a v ČR. Dále uvedu seznam všech dostupných standardizovaných jazykových zkoušek německého jazyka na úrovni A1 a A2 a porovnám mezinárodně uznávané zkoušky ?Fit in Deutsch? a ?Start Deutsch? s testem ČŠI ve školním roce 2012/2013. Ve výzkumné části se budu na základě testů zadaných v letech 2007, 2010 a 2013 zabývat vývojem jazykových znalostí němčiny u žáků na základních školách. Na základě výsledků testů a vyplněných dotazníků se budu snažit odpovědět na vytýčené výzkumné otázky a potvrdit či vyvrátit správnost vytýčených hypotéz a případně najít další faktory, které jazykové znalosti žáků ovlivňují.
|
|
|
Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Piorecká, Kateřina
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopise Švanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století máme doklady rukopisu odevzdávaných sazeči /Karel Čapek/); 3. anonymnost textu (na rozdíl od rukopisu strojopis nepoukazuje přímo na svého autora). Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille.
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností ve výuce cizího jazyka
KLIMASOVÁ, Martina
Diplomová práce se věnuje rozvoji komunikačních dovedností ve výuce cizího jazyka. Cílem je zjistit, jakými způsoby rozvíjejí učitelé komunikační dovednosti ve výuce cizího jazyka a jejich zpětnou vazbu u žáků. Teoretická část se soustředí na jednotlivé komunikační dovednosti z hlediska jejich obsahu, procesu, rozvoje a hodnocení. Dále se teoretická část zabývá jazykovými prostředky, bez nichž by nebylo možné komunikační dovednosti realizovat. V další řadě se pak věnuje zařazení cizího jazyka v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání. V praktické části se autorka zaměřuje na výsledky výzkumu, který zjišťuje názory žáků a učitelů na používání komunikačních dovedností v cizích jazycích dotazníkovým šetřením. Zjištěné výsledky jsou zachyceny v tabulkách a grafech.
|
|
|
Chybovost v písemném projevu u dětí s dysortografií
STAŇKOVÁ, Marie
Diplomová práce je zaměřena na studium dysortografie, jedné ze specifických vývojových poruch učení. Teoretická část pojednává o specifických vývojových poruchách učení obecně, dále charakterizuje konkrétní poruchu, dysortografii, z hlediska jejích typů, příčin a projevů, uvádí používané diagnostické metody a reedukační techniky. Dále naznačuje dopady uváděných obtíží do různých oblastí školní práce i každodenního života. Výzkumná část sleduje některé typy chyb a jejich četnost v písemném projevu u dětí s diagnostikovanou dysortografií a u dětí bez této diagnózy.
|
|
|
Národní jazyky v teritoriálně českých náhrobních nápisech
Roháček, Jiří
Analýza průniku národních jazyků do teritoriálně českých středověkých a novověkých sepulkrálních nápisů. Překvapivý je zejména malý podíl jazykově německých nápisů vůči latinským a českým a jejich relativně pozdní nástup i v etnicky německých oblastech. Zvláštnosti lze nalézt i v nápisovém formuláři a preferencích užitého písma. Jiné jazyky se vyskytují pouze okrajově.
|
|
|
Psaní písmen alternativní metodou
HAVRÁNKOVÁ, Veronika
V diplomové práci se zabýváme alternativní metodou prvopočátečního psaní {--} zdokonalením výuky psaní v prvním ročníku základní školy. Navrhujeme alternativní metodiku psaní, která by měla zajistit co nejrychlejší a nejefektivnější postup rozvoje písařských dovedností žáků. Navrhovaný postup ke zkvalitnění výuky psaní v elementární třídě se opírá v oblasti teoretické a aplikační o poznatky koncipované J. P. Galperinem v {\clqq}teorii formování rozumových operací`` a dále rozpracované doc. PhDr. J. Šemberovou, CSc. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce je nastíněn rozdíl mezi klasickou metodou psaní a navrhovanou metodou inovativní. Druhá část diplomové práce je část praktická. Najdeme zde návrh pracovních listů pro výuku prvopočátečního psaní.
|
host ::
RSS.