| |
|
Kvalita ovzduší ve vnitřním prostředí knihoven a archivů
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří
Tento projekt zahrnuje monitoring kvality ovzduší ve vnitřním a vnějším prostředí ve čtyřech vybraných lokalitách, kterými jsou depozitář Jihočeské knihovny na Zlaté Koruně, Statní oblastní archiv Třeboň, knihovna v klášteru Osek a Národní archiv v Praze. Tyto lokality reprezentuji jednotlivá venkovní prostředí: malá obec, malé město s turistickou sezonou, průmyslová oblast a velké město s dopravním zatížením. V roce 2012 probíhá měření v archivech na Zlaté Koruně a v Třeboni a v roce 2013 v Oseku a Praze. V tomto roce proběhly tři intenzivní měřící kampaně v různých ročních obdobích v archivech na Zlaté Koruně a v Třeboni, v průběhu kterých byly sledovány distribuce početní a hmotnostní koncentrace částic ve vnitřním a vnějším prostředí a jejich chemické složení. Dle očekávání v Třeboni byla penetrace vyšší než na Zlaté Koruně. Tyto výsledky byly potvrzeny i pomocí měření ventilační rychlosti. Ta se ukázala v Třeboni téměř desetkrát vyšší než na Zlaté Koruně.
Plný tet: SKMBT_C22012102615332 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Molecular simulations unravel preference of haloalkanes for the air/water interface
Habartová, Alena ; Minofar, Babak ; Obisesan, A. ; Roeselová, Martina
Halogenated organics are emitted into the atmosphere from a variety of sources of both natural and anthropogenic origin (Finlayson-Pitts et al., 2000). Their uptake at the surface of aerosols can affect their reactivity, for example in processes which take part in ozone destruction due to production of reactive chlorine, bromine and iodine radicals. This study presents results of molecular dynamic (MD) simulations carried out to investigate the interaction of short-chain haloalkanes with aqueous surfaces. We report on a free energy minimum that the haloalkanes exhibit at the air/water interface.
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
Využití neseparovaného digestátu jako zdroje fosforu pro zahradní rostliny
Kujanová, Denisa ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Nástup moderního trendu obnovitelných zdrojů byl nevyhnutelným vyvrcholením vývoje civilizace. Lidstvo se učí více využívat zdroje nevyčerpatelné oproti ztenčování zásob neobnovitelných zdrojů. Mezi zprostředkovatele obnovitelných zdrojů energie patří také bioplynové stanice, jejichž hlavní funkcí je výroba bioplynu. Bioplyn vzniká procesem anaerobní fermentace bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích. Jako vstupní substráty do zemědělských bioplynových stanic jsou užívány bioodpady, kejda dobytka nebo například energetické traviny. Proces vzniku bioplynu na svém konci přináší fermentační zbytek neboli digestát. Jeho složení je závislé na vstupních složkách pro výrobu bioplynu.
Digestát je směs velmi bohatá nejen na fosfor, ale i další živiny, s vysokou hodnotou pH. Existuje mnoho studií zabývajících se teorií i praxí aplikace digestátu na půdu, za účelem zlepšení jejich vlastností a využití digestátu. Podobný cíl má i tato diplomová práce, jež zkoumá kombinace neseparovaného digestátu s rašelinou a vápnitým dolomitem, se snahou vytvořit vhodný substrát pro různé druhy rostlin, z hlediska obsahu přístupného fosforu.
V rámci pokusů byly v letech 2011 až 2015 využity tyto rostliny: Gazánie zářivá (Gazania rigens), Bazalka pravá (Ocimum basilicum) a Máta peprná (Mentha piperita). Jako kontrolní substráty byly použity tyto varianty: Pěstební substrát B, Gramoflor a Zahradnický substrát Primaflora. S rašelinou byl kombinován neseparovaný digestát v poměrech: 5, 10, 15, 20, 25 % objemových. V určitých letech byl za účelem stabilizace hodnot pH přidáván také vápnitý dolomit v dávkách 3, 6, 10, 15 g/l.
Z výsledků práce vyplývá pozitivní vliv digestátu na vlastnosti substrátu, jako je např. hodnota pH (s možným přídavkem vápence pro stabilizaci) či sušina. Digestát se jeví jako vhodný zdroj fosforu pro rostliny. Z hlediska výnosu nadzemní hmoty dosáhl nejvyšších hodnot kontrolní substrát Gramoflor, z testovaných substrátů to byl nejčastěji substrát s 10 % digestátu (ve dvou letech s dávkou dolomitu 6 a 15 g/l). Nejvyššího procentuálního zastoupení sušiny rostlin dosahovaly v průměru kontrolní substráty.
|
|
Zhodnocení aktuální zásobenosti půd v ČR sírou a prognóza vývoje
Vojtěch, Jaroslav ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Obsahem této práce jsou souhrnné informace o významu síry jako důležitého makrobiogeního prvku ve výživě rostlin, dále pak o koloběhu síry v půdě, vývoji obsahu síry v posledních letech a možnosti přísunu síry k pěstovaným plodinám.
Síra je důležitým makroelementem ve výživě rostlin, je součástí důležitých aminokyselin, vitamínů a bílkovin. Obsah síry v rostlinách předurčuje kvantitu a kvalitu sklízených zemědělských produktů.
Síra se v našich zeměpisných šířkách dostávala do půdy zejména pomocí atmosférického spadu. Z důvodů odsíření elektráren došlo v posledních desetiletích k významnému poklesu vstupu síry do půdy, a to z přibližné hodnoty 120 kg čisté síry na hektar v roce 1990, až na hodnotu 6 až 8 kg síry na hektar v roce 2013. Vzhledem k malému přísunu síry do půdy, pěstování plodin odčerpávajících značné množství síry a poměrně rychlému vyplavování síry z ornice do hlubších vrstev půdy, kde se stává síra pro rostliny nedostupnou, se velmi často setkáváme s nedostatkem síry ve výživě pěstovaných plodin, a to jak plodin velmi náročných na síru, jako jsou olejniny, tak i plodin u kterých se nedostatek síry až dosud neprojevoval, například obilniny.
V půdě je obsažena síra ve formě anorganické a organické. Anorganická síra je v zemědělských půdách zastoupena méně než organická, ale je hlavním přístupným zdrojem síry pro rostliny a je vysoce dynamickou složkou půdy. V půdách je přítomna zpravidla ve formě síranů. Příjem síranů a jejich koncentrace v půdním roztoku ovlivňuje pH, množství oxidů Fe a Al a chování půdních koloidů. Obsah anorganické síry jsme schopni ovlivnit přísunem minerálních hnojiv, ale nezvýšíme tím celkovou dlouhodobou zásobu síry v půdě. Dlouhodobou a hlavní zásobou síry v půdě představuje síra organická, vázaná v sirných aminokyselinách, sulfolipidech, sulfonových kyselinách a sulfátovaných polysacharidech. Tuto složku celkového obsahu síry můžeme ovlivnit organickým hnojením a to jak hnojem, tak zeleným hnojením, posklizňovými zbytky a čistírenskými kaly.
|
|
Vyživa hříbat a mladých koní do dvou let.
Morávek, Filip ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Výživa hříbat a mladých koní hraje zásadní roli při růstu a vývoji organismu rostoucích koní. Velice důležitým faktorem, který ovlivňuje růst, je obsah živin v krmivech.
Živiny, které jsou zásadní pro správný růst a vývoj hříbat, nazýváme bílkoviny. U bílkovin je třeba hledět na jejich aminokyselinové složení. První limitující aminokyselinou se stává pro hříbata lysin. Další limitující aminokyselinou u rostoucích hříbat je treonin. Krmné dávky, které budou poskládány tak, aby obsahovaly dostatek lysinu a treoninu, budou podporovat rychlejší růst. Toto bude ovšem platit pouze tehdy, pokud nebude omezujícím faktorem energie.
Důležitou roli hrají sacharidy a tuky, které jsou především energetickým zdrojem. Pro hříbata je důležitým energetickým zdrojem mlezivo a následně mléko.
V případě, že jsou v organismu v nadbytečném množství přítomny kvalitní aminokyseliny a energie, je třeba být velice opatrný z důvodu toho, aby nedošlo ke vzniku vývojových ortopedických onemocnění, mezi která patří fyzitida, osteochondróza, subchondrální cysty, angulární a flexní deformity.
Pro správný růst a vývoj mladých rostoucích koní jsou následně důležité hladiny minerálních prvků a vitaminů. Makroprvky, které mají největší dopad na zdraví hříbat, jsou vápník a fosfor. Především vyvážený poměr mezi těmito dvěma prvky je velice zásadní.
V průběhu vývoje trávicího traktu hříbat dochází k vývoji mikrobiální populace v tlustém střevě. Tato bakteriální populace se následně podílí na fermentaci vlákniny. Při tomto procesu vznikají těkavé mastné kyseliny, které následně pokrývají největší podíl energetických potřeb.
|
|
Egon Schiele - sexualita
HOFFMAN, Rostislav
Rakouský malíř, kreslíř a návrhář. Spolu s Oskarem Kokoškou je jedním z předních postav rakouského expresionismu, i když se nikdy sám formálně k tomuto hnutí nehlásil.
|
|
Měření hluku v místech konkrétního dopravně-inženýrského opatření
Smejtek, Daniel ; Lachnit, František (vedoucí práce) ; Dvořák, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá měřením hluku generovaného silniční dopravou. V teoretické části je popsána fyzikální podstata zvuku, šíření zvuku, způsob vnímání zvuku člověkem, účinky hluku na člověka, metody snižování hluku, zdroje hluku ze silniční dopravy, legislativa týkající se hluku a dopravně-inženýrská opatření. V praktické části byl měřen hluk. Vyhodnocoval se hluk na autobusové zastávce, rozdíl hlučnosti na rovné vozovce a na vozovce se zpomalovacím prahem a rozdíl hlučnosti na komunikaci s odlišnou maximální povolenou rychlostí.
|
|
Ekonomika neziskové organizace
Jindřichová, Jana ; Řezbová, Helena (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Cílem diplomové práce je vymezit závěry, návrhy a doporučení pro další stabilizaci a rozvoj dvou neziskových organizací Siriri o. p. s. a Wontanara, o. p. s., včetně zdrojů financování organizací.
V teoretické části je využita metoda studia sekundárních zdrojů dat, v literární rešerši je čerpáno z odborné literatury a ověřených internetových zdrojů. Je popsán neziskový sektor, součástí teoretické části je i fundraising, který je klíčovou aktivitou při získávání finančních prostředků. Dále je charakterizována metodika finanční analýzy, upravená pro neziskové organizace. V analytické části jsou zhodnoceny vybrané neziskové organizace Siriri, o. p. s. a Wontanara, o. p. s. a to zejména z hlediska aktivních projektů, jsou ekonomicky charakterizovány, a dále je aplikována metoda finanční analýzy. Mezi užité vzorce pro výpočet finanční analýzy patří ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti, samofinancování, aktivity a autarkie. Jako zdroje dat potřebných pro analytickou část práce sloužily výkazy a informace dostupné z webových stránek organizací a také konzultace s vedením organizací. Poté jsou organizace porovnány v oblasti ekonomické a finanční analýzy a v závěru práce vymezeny výsledky analýz, návrhy a doporučení.
Z provedených ekonomických a finančních analýz je možné konstatovat, že nezisková organizace Siriri, o. p. s. se nachází v negativním a dlouhodobě neudržitelném trendu. Vykazuje hospodářskou ztrátu, kdy většinu výnosů organizace tvoří přijaté příspěvky, dary a provozní dotace a jen malý podíl měly tržby z prodeje vlastního zboží. Organizace by se měla pokusit o dosažení kladného výsledku v hospodaření a to nejlépe zvýšením podílu samofinancování, tedy tržeb z vlastního prodeje. Wontanara, o. p. s. vykazovala v posledním roce sledování (2014) hospodářský zisk, lze tedy předpokládat, že se bude snažit zisk nadále udržovat a vyhne se tak hospodářské ztrátě. K tomu by ji mohlo pomoci samofinancování, tak, aby společnost nebyla ekonomicky závislá jen na příspěvcích od dárců.
Obě dvě organizace by měly zvýšit své výnosy, nejlépe samofinancováním. Jednou z možností je rozšíření jejich aktivit a stávajících projektů. Možným řešením by mohl být společný koncert, kde by vystupovaly umělci přímo z Guinei a Středoafrické republiky. Jedná se tedy o státy, kde se organizace angažují a kam by případné zisky z koncertu putovaly. Návrh řešení tohoto projektu je uveden v příloze.
|
host ::
