|
Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn
Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním.
Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce.
Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
Vliv zahraničních investic na nezaměstnanost ve vybraném regionu
Růžičková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Česká republika se svou ekonomikou patří mezi úspěšné příjemce přímých zahraničních investic, z čehož vyplývá řada pozitivních dopadů. K jednomu z nejdůležitějších se řadí tvorba nových pracovních míst u zahraničních investorů, ale také u tuzemských dodavatelů. Mezi další se řadí například zvyšování produktivity práce, nové technologie či manažerské know-how. Diplomová práce popisuje problematiku přímých zahraničních investic. Jejich vliv a působení na nezaměstnanost, konkrétně v okrese Louny je zhodnocen v analytické části.
|
|
Aplikace metod projektového řízení ve veřejné správě
Labancová, Karolina ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Aplikace metod projektového řízení ve veřejné správě" zpracovává reálný projekt, který se uskuteční ve veřejné správě, a to za pomoci projektového řízení. Práce popisuje, jaké kroky musí sledovaný subjekt provést, aby bylo možno učinit daný investiční záměr, v tomto případě stavbu nové budovy, která bude zadavateli sloužit jako spisovna.
První část práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů projektového řízení, zabývá se upřesněním, co jednotlivé pojmy znamenají a jak se dají využít v praktickém směru. Zároveň s těmito pojmy se také zabývá jednotlivými metodami a principy, které jsou používány v projektovém řízení. Jedná se zejména o analýzu STEP, která sleduje, jaké vnější prostředí subjekt obklopuje a analýzu SWOT, která naopak sleduje vnitřní prostředí daného subjektu. V práci je rovněž použita i metoda kritické cesty, tzv. CPM a vytvořena hierarchická struktura činnosti WBS. Práce se také zabývá analýzou rizikových situací a postupem při veřejných zakázkách a jejich finanční hodnotou. Teoretická část slouží jako podklad pro praktickou část práce.
Druhá část je již zaměřena na praktické využití poznatků, které jsou popsány v teoretické části. Je zde popsán samotný subjekt, který bude provádět daný investiční záměr a co všechno se musí připravit a zařídit před tím, než bude projekt zdárně ukončen. Analýzy STEP a SWOT jsou v praktické části aplikovány na konkrétní subjekt a z jejich závěrů je potom učiněno rozhodnutí, zda je stavba potřebná či nikoli. Ostatní metody, tzn. metoda kritické cesty, hierarchická struktura činnosti a analýza rizikových metod, jsou již zaměřeny na samotný začátek a realizaci investičního projektu. Tento souhrn je uveden v závěrečné části práce.
|
|
Zhodnocení hospodaření vybraných zemědělských podniků
Mlejnková, Ivana ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením hospodaření vybraných zemědělských podniků. Pro hodnocení byly vybrány společnosti ZS Dublovice, a.s. a ZS Kosova Hora, a.s., které sídlí ve stejném regionu. Jejich činnost v odvětví zemědělství má již letitou tradici, obě společnosti jsou stabilní a fungující. Primární činnost ZS Dublovice, a.s. je výroba elektrické energie, v posledních letech klade značný důraz na rozvoj živočišné výroby a ochranu životního prostředí. ZS Kosova Hora exceluje v rostlinné výrobě, hlavním zdrojem tržeb je však živočišná výroba, především maso. Hodnocení ekonomické situace společností je za roky 2010 až 2014.
V teoretické části je vysvětlena finanční analýza, její postupy, jednotlivé metody, ukazatelé. Dále jsou popsány základní ekonomické pojmy. Další část praktická je pak zaměřena na charakteristiku akciových společností, rozbor rostlinné a živočišné výroby, veškeré investice za sledované roky. V neposlední řadě také výpočty finanční analýzy provozních výsledků za pomocí vybraných metod. Veškeré propočty vychází z účetních výkazů a podnikové dokumentace firem.
V závěru diplomové práce je zhodnocení a porovnání stavu hospodaření, finančního zdraví obou firem. Pohled do budoucnosti na možný rozvoj, nové inovace nebo změny, které by přispěly ke zlepšení situace obou společností.
|
|
Řízení motivace a zvýšení pracovních výkonů
Kocourová, Lenka ; Hron, Jan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Řízení motivace a zvýšení pracovních výkonů. Hlavní náplní práce je zhodnotit styl motivace v podniku, v případě vyskytnutí nedostatků, je potřeba navrhnout nová řešení motivačních nástrojů.
První část, teoretická, obsahuje základní pojmy z oblasti managementu společně s motivační teorií a řízení pracovníků, kde je možné se seznámit s veškerými pojmy z oblasti řízení lidí. Teoretická část je zpracována ze sekundárních zdrojů na základě odborné literatury.
Praktická část navazuje na první teoretickou část, která obsahuje představení společnosti. Vybraná firma si nepřála být zveřejňována, tudíž v práci se nevyskytuje její název. V praktické části se zjišťuje situace motivace ve společnosti (jako jsou vzdělávání zaměstnanců, odměňování a benefity). Ke zjištění situace byly využity informace z dostupných interních a externích zdrojů. Následná analýza byla zjištěna metodou dotazníkového šetření zaměřená na spokojenost zaměstnanců s poskytovanými benefity, kterým dávají přednost. Pokud zaměstnancům poskytnuté benefity nevyhovují, pak je potřeba sestavit nový motivační program. Dále byla použitá výzkumná metoda formou řízeného rozhovoru, která posloužila k doplnění primárních dat získaných dotazníkovým šetření. Otázky řízeného rozhovoru byly sestaveny podle oblastí, kterých se týká řízení zaměstnanců, zejména z oblasti hodnocení a odměňování a předávání informací.
Závěrem diplomové práce bylo zjištění poznatků z výzkumu. Získaná data byla sestavena, utříděna a vyhodnocena. Na základě zjištění situace v podniku byly doporučené nové možnosti motivačních programů, díky kterým by mohla společnost dosáhnout lepších výsledků.
|
|
Analýza datových zdrojů ve státní správě
Rezek, Martin ; Ulman, Miloš (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou datových zdrojů státní správy. Cílem práce je popis datových zdrojů ČSSZ z hlediska procesní analýzy a návrh změn vedoucích k optimalizaci procesů v rámci instituce. Teoretická část práce definuje elektronickou komunikaci mezi občanem a veřejnou správou, popisuje její základní články. Pozornost je věnována také projektu Procesního řízení ve veřejné správě a posuzování žádostí o nové ICT projekty.
Praktická část se zaměřuje na aplikaci získaných poznatků z teorie na konkrétní orgán státní správy, Českou správu sociálního zabezpečení. Provedená procesní analýza datových zdrojů pobočky Okresní správy sociálního zabezpečení včetně dvou případových studií má za cíl navrhnout optimalizaci vybraných procesů v rámci celé instituce.
|
host ::
