|
|
Tvorba výpočtového modelu pro deformačně napěťovou analýzu prvků generátoru
Sedláček, Radek ; Fučík, Karel (oponent) ; Návrat, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou výpočtového modelu pro deformačně napěťovou analýzu prvků generátoru. Výpočtový model je parametrický a umožňuje použití různých variant geometrie hřídele i rotorových plechů. Parametrický výpočtový model v APDL jazyce se sestaví v přiloženém sešitu softwaru MS Excel po zadání vstupních hodnot. Po výpočtu v programu ANSYS 14.5 jsou výsledky importovány do sešitu Excelu k dalšímu zpracování a následnému vyhodnocení úlohy.
|
|
|
Analýza zbytkových napětí ve stěně tepny
Novák, Kamil ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním vlivu zbytkového napětí v idealizované geometrii cévy a následnou aplikací dosažených poznatků na aneurysma břišní aorty. Z hlediska kvality výpočtového modelu bylo dosaženo zpřesnění v podobě snížení nejistot, které jsou do výpočtového modelu vneseny bez uvažování vlivu zbytkového napětí. Pro každou úroveň výpočtového modelu byl splněn základní předpoklad snížení výrazných rozdílů napětí mezi vnitřní a vnější stěnou cévy. Metody, které byly použity, jsou: deformační metoda, inverzní mechanika velkých deformací, fiktivní teplota – a to jak pro lineárně elastický materiál, tak hyperelastický materiál definovaný daným konstitutivním modelem. Numerické ověření bylo realizováno pomocí programu ANSYS.
|
|
| |
|
|
Vliv okolní tkáně na napjatost výdutě mozkových tepen
Lipenský, Zdeněk ; Burša, Jiří (oponent) ; Polzer, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá napjatostí výdutí mozkových tepen. Je rozdělena do tří částí. První část je věnována rešeršní studii aktuálních článku zabývajících se daným tématem. Další částí je analýza vlivu geometrie mozkové výdutě na napjatost. Analýza byla provedena na čtyřech základních obecných modelech. Byl identifikován nejriskantnější tvar výdutě. Poslední část se zabývá vlivem okolní tkáně na napjatost výdutí mozkových tepen. Byl proveden výpočtový model vlivu okolní tkáně na napjatost mozkových tepen se závěrem, že šedá kůra mozková má příznivý, ovšem nevýznamný vliv na napjatost v mozkových výdutích.
|
|
|
Posouzení kyvných podpěr turbíny z hlediska vzniku MS deformační stability
Bukovský, Petr ; Navrátil, Petr (oponent) ; Skalka, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním dvou řad podpěr podpírajících turbínu. Výstupem práce je nalezením maximálního možného zatížení, při kterém ještě nedochází ke vzniku MS deformační stability pro různé geometrické imperfekce. Výpočet byl řešen v MKP dvěma způsoby: lineární řešení (využití převedení výpočtu na vlastní problém) a nelineární řešení (využití deformační varianty MKP). Analýza výsledků porovnává výstupy z obou způsobů řešení. Se zohledněním známých vlivů ovlivňující provozní stav byl navržen koeficient bezpečnosti pro provoz podpěr.
|
|
|
Určování elastických parametrů pro modely izolovaných buněk
Krbálek, Jaroslav ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek buněk. Cílem je vytvořit model buňky a simulovat na něm tlakovou zkoušku. Pokud to bude nutné, upravit model tak, aby jeho chování odpovídalo chování reálné buňky. Byl vytvořen strukturní model buňky, který zohledňuje cytoplasmu, jádro, membránu a cytoskelet buňky. Cytoskelet byl modelován jako tensegritní struktura. Poté byla na tomto modelu simulovaná tlaková zkouška. Chování modelu buňky a reálné buňky bylo porovnáváno na základě zatěžovací síly. Křivky zatěžovací síla – deformace buňky pro model buňky a reálnou buňku se výrazně lišily. Proto byl upraven model materiálu cytoplasmy. Po této úpravě byl rozdíl křivek přijatelný. Výpočty bylo dále zjištěno, že se model cytoskeletu minimálně podílí na přenosu zatížení. Toto nerespektuje chování reálné buňky, proto je použitý model považován za nevhodný k simulaci tlakové zkoušky.
|
|
|
Napjatostní analýza keramické hlavice totální kyčelní endoprotézy zatížené šikmo
Janovský, Martin ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Fuis, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá napěťovou analýzou keramické hlavice totální kyčelní endoprotézy, která je zatížena šikmo. Zatížení bylo získáno z experimentálního měření in vivo (uvnitř lidského těla) na třech pacientech, přičemž dva měli stejnou hmotnost. Jako vstupní parametry z těchto experimentů byly použity kontaktní síly, a to pro dřep a stoj na jedné noze. Dále jsou při modelování uvažovány výrobní odchylky geometrie dříku a to: odchylka od kuželovitosti mezi hlavicí a dříkem, ovalita 0°, ovalita 45°, ovalita 90° a odchylka od kuželovitosti společně s ovalitou.
|
|
|
Napjatostní analýza keramické hlavice totální kyčelní endoprotézy zatížené dle ISO 7206-5
Varga, Jozef ; Hlavoň, Pavel (oponent) ; Fuis, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je provést analýzu rotačně symetrické úlohy dle normy ISO 7206-5, která se používá na určování statické pevnosti keramických hlavic. Při numerické analýze budou uvažovány tvarové odchylky od nominální kuželovitosti a kruhovitosti průřezů dříků tj. možné odchylky vzniklé při výrobě. Dále budou uvažovány tvarové změny zápichu uvnitř hlavice, které byly naměřeny na reálných vzorcích. Všechny tyto odchylky od nominálních hodnot je nutno podrobně analyzovat, protože se mohou podílet na destrukci keramických hlavic. Soustava dřík, keramická hlavice a zatěžovací kužel (DHK) bude modelována jako 2D osově symetrická (axisymetrická) úloha a 3D čtvrtinově symetrická úloha. Proto je nutno provést také srovnávací analýzu pro 2D a 3D úlohu a porovnat výsledky případně zhodnotit chybu. Tato úloha je řešena s použitím konečno prvkového systému ANSYS 11.0
|
|
| |
|
|
Rešerše možností výpočtového modelování výdutí mozkových tepen
Lipenský, Zdeněk ; Polzer, Stanislav (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na získámí obecných informací o mozkových výduťích. Toto onemocnění se projevuje vyboulením stěny některé z mozkových tepen do kulového tvaru. Na počátku práce je uveden popis kardiovaskulárního systému člověka, který je důležitý k pochopení problému mozkových výdutí. Bakalářská práce dále ukazuje možnost řešení napětí ve stěně aneurysmatu za pomoci znalostí získaných z předmětu Pružnost a Pevnost II během šestého semestru. Poslední kapitola ukazuje shrnutí tří prací, které se zabývají výpočtovým modelováním mozkových výdutí.
|
host ::
RSS.