|
|
Řízení rozpustnosti biodegradovatelných obalů na bázi škrobu
Krobot, Štěpán ; Ondreáš, František (oponent) ; Lepcio, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a testováním biodegradovatelných fólií na bázi škrobu. Cílem práce je laboratorní příprava fólií na bázi různých druhů škrobu, glycerolu, polyvinylalkoholu a s přídavkem plastifikátoru – kyseliny citronové. Byly použity čtyři různé druhy škrobu a dva druhy polyvinylalkoholu. V první sérii vzorků byl měněn poměr přidaného glycerolu k obsahu škrobu. Vzorky ve druhé sérii byly připraveny ve stejných poměrech, avšak s rozdílným PVA. Do poslední série vzorků byl navíc přidán roztok kyseliny citronové. Druhým cílem práce, po vylisování fólií, bylo stanovení jejich rozpustnosti a stability ve vodném prostředí v závislosti na poměru mezi přidaným glycerolem k obsahu škrobu, na druhu použitého polyvinylalkoholu, a na přídavku kyseliny citronové do směsi. Bylo zjištěno, že kyselina citronová má zřejmě vliv na chemickou strukturu fólií a tím ovlivňuje jejich rozpustnost ve vodném prostředí a rovněž mechanické vlastnosti. Ke studiu struktury fólií a objasnění jejího vlivu na rozpustnost byla použita infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR).
|
|
|
Rostlinné polysacharidy a jejich význam v potravinářském průmyslu
Klanicová, Barbora ; Illková, Kateřina (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V práci jsou popsány literární poznatky o rostlinných polysacharidech, jejich vlastnosti a struktury, modifikace, změny, jejich biosyntézy a izolace a především jejich význam v potravinářském průmyslu. Větší pozornost byla věnována škrobu a celulose zejména kvůli jejich modifikacím a významné úloze při využití těchto látek v potravinářství. Pro pochopení dějů a jejich celkového významu bylo nutné věnovat se tématu od začátku – tedy i stavbě rostlinné buňky a následně syntézám, především fotosyntéze, kterými monosacharidy a polysacharidy vůbec vznikají.
|
|
|
Optimalizace přípravy biodegradovatelných obalů na bázi škrobu a jejich charakterizace pro adaptaci na výrobní technologie
Krahulová, Veronika ; Ondreáš, František (oponent) ; Lepcio, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přípravy biodegradovatelných obalů na bázi škrobu. Cílem práce je optimalizovat přípravu a ověřit jejich charakterizaci pro adaptaci a výrobní technologie. Fólie byly tvořeny škrobem, polyvinylalkoholem a glycerolem. Byly testovány 4 druhy škrobů, 3 druhy PVA a různé poměry přidaného glycerolu. Škrobové fólie byly připravovány litím, kdy za účelem termoplastifikace škrobu nebyla využita destilovaná voda, ale pouze glycerol pro snížení energetických nákladů na přípravu. U takto připravených filmů byly testovány mechanické vlastnosti. Experimentálně zjištěné hodnoty prodloužení při přetržení a pevnosti v tahu u fólie tvořené pšeničným škrobem byly porovnány se semiempirickým modelem. Ukázalo se, že příprava termoplastifikace škrobu glycerolem vede k značnému navýšení prodloužení při přetržení, ale zároveň ke znatelnému poklesu pevnosti v tahu oproti přípravě z roztoku. Byly zkoumány i reologické vlastnosti připravených fólií. Infračervená spektroskopie (FTIR), termogravimetrická analýza (TGA) a diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) byly využity ke studiu struktury fólií.
|
|
|
Stanovení želatinizace škrobu zrna ječmene pomocí přístroje Rapid Visco Analyzer
Cetkovský, Tomáš
Teplota želatinizace je jedním z důležitých znaků při hodnocení kvality ječmene. Při želatinizaci dochází ke změně viskozity směsi škrobnaté látky s rozpouštědlem působením teploty. Cílem práce bylo v procesu želatinizace škrobu zrna ječmene změřit viskozitu pomocí přístroje Rapid Visco Analyzer (RVA). Celkově bylo hodnoceno 36 odrůd ječmene. Byly použity 13minutové a 15minutové metody měření. Výsledky byly statisticky zhodnoceny a porovnány. Výsledky měření prokázaly validitu obou metod. Maximální rozšířená nejistota měření se u sledovaných znaků pohybovala od 1 po 16 %. Sledované znaky byly podle analýzy variance a odhadu komponent rozptylu parametrů RVA z 61,8–84,8 % ovlivněny metodou a z 2,6–30,6 % byly ovlivněny odrůdou. Teplota želatinizace byla ovlivněna metodou z 84,8 % a odrůdou pouze z 2,6 %. Teplota želatinizace odrůd byla odlišná v závislosti na typu použité metody. Hodnoty RVA13 dosahovaly průměrně 87,3 °C a nabývaly vždy vyšších hodnot, a to v průměru o 5,8 °C oproti hodnotám naměřeným RVA15. Průměrná teplota želatinizace změřené pomocí RVA13 byla 81,5 °C.
|
|
|
Stanovení nutričních hodnot a antioxidační kapacity různých jedlých okopanin
Ciffrová, Karolína ; Bendová, Agáta (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vybraných okopaninách. Konkrétně se zabývá jejich nutričním složením, antioxidační kapacitou a využitím ve zdravém stravování. Bylo zkoumáno osm vybraných okopanin, jako zástupci brambor byly vybrány brambory varného typu A, B a C, červené brambory, batáty a fialové brambory. Zbylé dvě okopaniny zastupují topinambury a maniok. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází základní charakteristika okopanin a brambor. Popis a složení nutričních látek, které obsahují. Zejména to jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a antioxidační vlastnosti. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výsledky, použité chemikálie a laboratorní vybavení na stanovení základních nutričních hodnot a antioxidační kapacity těchto vybraných okopanin. Stanovuje se tedy celkový obsah sušiny, který se ve vybraných okopaninách pohybuje okolo 23 %. Vyšší obsah sušiny byl stanoven u manioku a to na 35 %. Obsah hrubých bílkovin stanovených metodou podle Kjeldahla se pohybuje v rozmezí 6,5–9,9 %. Gravimetricky stanovená vláknina v daných okopaninách vyšla v rozmezí 0,27–0,91 %. Dále je stanoven obsah škrobu, který je výrazně vyšší u manioku (46 %) než u ostatních okopanin. V batátech a topinamburech místo obsahu škrobu byl stanoven obsah inulinu, tato hodnota je výrazná u topinamburu (258,58 g/kg). Extrakcí podle Soxhleta byl stanoven obsah tuků v gramech na 100 gramů sušiny. Výrazný obsah tuků byl stanoven u batátů (12,6 g/100 g). Z vyextrahovaných tuků byl stanoven profil mastných kyselin, jako obsah nasycených (SFA), mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Celkové a redukující sacharidy stanovené spektrofotometrickou metodou byly měřeny zvlášť ve slupce a dužině okopanin. Antioxidační kapacita byla stanovena pomocí hodnot antioxidační aktivity, koncentrace polyfenolů a flavonoidů. Z vitamínů byl stanoven vitamín C, vitamín E pouze u brambor varného typu B, C a fialových brambor. Pro batáty byl stanoven betakaroten na 540,56 g/g. Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Význam odrůdy v utváření produkčních parametrů konzumních brambor (Solanum tuberosum L.)
ŠPLÍCHAL, Jonáš
V teoretické části bakalářské práce byla pozornost věnována popisu bramboru hlíz-natého, morfologické charakteristiky bramboru, ale i rozdělení odrůd dle délky ve-getační doby a dle varného typu. V následujících kapitolách byly definovány pěsti-telské zásady a podmínky produkce brambor, obsahové látky v hlízách brambor a možnosti jejich ovlivnění pěstitelskou technologií i šlechtěním. Neméně významný je i kapitola věnující se odrůdové variabilitě produkčních a obsahových parametrů hlíz bramboru, neboť praktická část bakalářské práce se věnovala tomuto tématu. Na stanovišti Lukavec (620 m. n. m.) byl za tímto účelem založen maloparcelový pokus s konzumními odrůdami Adéla, Antonia, Rosara, kde byly sledovány výno-sové parametry (celkový výnos, podíl hlíz nad 35 mm) a vybrané obsahové charak-teristiky (obsah škrobu a sušiny). Největší obsah škrobu a sušiny měla odrůda Rosa-ra.
|
|
|
Reakce brambor na dělenou aplikaci dusíku a pomocných rostlinných přípravků
MICHALÍČEK, David
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení výnosu hlíz a podílu škrobu v hlízách, při reakci na jednorázovou a dělenou aplikaci dusíku u odrůd brambor s rozdílnou vegetační dobou a poukázat nebo vyvrátit skutečnost potřeby dusíku během pěstování. Dále se pak zaměřit na vliv hnojení dusíkem u obsahu sušiny a škrobu. Jedná se o maloparcelkový pokus, který byl založen na pokusné stanici Valečov. Do pokusu byly vybrány dvě odrůdy, velmi raná a poloraná. První variantou byl porost nehnojený dusíkem. Další varianta byla hnojena před výsadbou. U další varianty byla provedena dělená aplikace dusíku a u čtvrté varianty byl naaplikován pomocný rostlinný přípravek podporující růst stolonů a tvorbu kořenů. Pokus dále zaznamenával ošetřování a podmínky během vegetace. Při provádění pokusu byly zaznamenávány i jednotlivé rozdíly mezi odrůdami. U variant č. 2 s přidanou močovinou během vegetace a 3 hnojené před sázením byl prokázaný vliv hnojení na výnos hlíz brambor u obou odrůd. Výrazně se zvyšoval výnos i u varianty s použitím pomocného rostlinného přípravku. Poloraná odrůda Antonia nejlépe reagovala na pomocný rostlinný přípravek a velmi raná odrůda Colomba dosáhla nejvyššího výnosu u varianty s foliární aplikací močoviny. Antonia zaznamenala výnos u kontrolní varianty 58,4 t/ha, u druhé varianty 64,3 t/ha a u třetí hnojené před sázením 66,9t/ha. Varianta s pomocným přípravkem pak zaznamenala výnos 68,53 t/ha, což byl výnos vyšší oproti kontrolní variantě o 10,1 t/ha. U velmi rané odrůdy Colomba byly výnosy u varianty bez hnojení 66,14 t/ha, varianta č.2 pak 83,18 t/ha, varianta s hnojením před sázením zaznamenala výnos 79,26 t/ha a varianta s pomocným přípravkem 78,85 t/ha. Rozdíly mezi hnojenými variantami během vegetace byl u odrůdy Antonia 4,23 t/ha ve prospěch pomocného rostlinného přípravku. U odrůdy Colomba pak rozdíl tvořil 4,33 t/ha ve prospěch varianty s močovinou. Současně se měnil i velikostní podíl hlíz. U odrůdy Antonia došlo k poklesu škrobnatosti u hnojených variant, ale u odrůdy Colomba se pokles u všech variant nepotvrdil.
|
|
| |
|
|
Využití odpadních banánových slupek pro obalové materiály
Vachta, Jonáš ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá izolací celulózy z odpadních banánových slupek a jejím využitím jako plniva v kompozitních filmech. Cílem bylo připravit bioplast, který by byl vhodnou ekologickou alternativou k tradičním polymerům a měl by potenciál pro aplikaci v obalovém průmyslu. Celulóza byla z banánových slupek izolována za použití kombinace metod alkalické a kyselé hydrolýzy a bělení pomocí chloritanu sodného. Vzorky po izolaci byly charakterizovány infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR) a byla u nich stanovena průměrná velikost částic pozorováním pod mikroskopem. Následně byly připraveny kompozitní filmy za použití agarové a škrobové matrice, glycerolu jako změkčovadla a izolované celulózy jako plniva v různých koncentracích pro posouzení vlivu přídavku celulózy na vlastnosti výsledných bioplastů. Charakterizace připravených bioplastů zahrnovala měření FT-IR, zkoumání povrchu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) a stanovení mechanických vlastností měřením meze pevnosti, prodloužení při přetržení a Youngova modulu. Bylo zjištěno že přídavek celulózy z banánových slupek má pozitivní vliv na mechanické vlastnosti všech připravených kompozitů na bázi agaru i škrobu, s výjimkou prodloužení při přetržení u agarových filmů, kdy došlo k mírnému poklesu oproti referenčním filmům.
|
|
|
Příprava polysacharidových pojiv používaných v uměleckých dílech
Švajcrová, Lenka ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce byla příprava polysacharidových pojiv z vybraných druhů škrobů (bramborového, kukuřičného, pšeničného, rýžového, kuzu), arabské gumy a jejich barvení pomocí anorganických pigmentů. Dále byly vzniklé vzorky polysacharidových pojiv připraveny k dalšímu zkoumání pomocí metody kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) a infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR). Tato práce se rovněž zabývala historií výroby škrobu, jeho původem, obsahovými látkami a pěstováním konkrétních rostlin, ze kterých je získáván. Dále bylo do práce zahrnuto pojednání o technologické výstavbě obrazů a jiných polychromovaných uměleckých děl. Technický charakter malby totiž určují hlavně pojidla barev, a proto z toho důvodu zde byla kromě polysacharidových pojiv popsána i olejová, proteinová a olejovo-pryskyřičná pojiva. Klíčová slova: polysacharidová pojiva, škrob, arabská guma, umělecká díla
|
host ::
RSS.