|
|
Formy poskytování přednemocniční neodkladné péče Armádou České republiky aplikované na zahraniční mise
SMUTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá formami poskytování přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) zdravotníky Armády České republiky (dále jen AČR), to znamená především takovými formami PNP, které poskytuje Combat Medic a Combat Lifesaver (voják s kurzem CLS). Vzhledem k terminologii a pojetí práce zahrnující oblasti poskytování PNP se zabývám úrovněmi 1 - 3 léčebně-odsunového řetězce, tudíž péčí o pacienta do příslušné Role 1 včetně. Cílem práce bylo zmapovat základní odlišnosti v poskytování PNP u AČR ve srovnání se systémem Zdravotnických záchranných služeb ČR a dále zjistit, jaké jsou specifické předpoklady pro výkon povolání zdravotníka u AČR. Tyto poznatky jsem se snažila podložit jak praktickou částí práce, tak i částí teoretickou. V teoretické části se zabývám problematikou dosažení zařazení na pracovní pozici zdravotníka AČR, ať už ve formě Combat Medic nebo Combat Lifesaver, a to v požadovaném vzdělání a potřebných kurzech. Dále se především věnuji poskytování PNP na bojišti až po samotnou Roli 1, kde se raněnému dostává prvotního ošetření zdravotnickým personálem. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru a výzkumných otázek. Zde jsem dokázala realizovat jednotlivé cíle práce díky rozhovorům s respondenty zdravotnické složky AČR a respondentů zdravotnických záchranných služeb (zdravotnický záchranář). U zkoumaného souboru zdravotníků AČR bylo nutnou podmínkou absolvování alespoň jedné zahraniční mise. Mezi respondenty byli jak vojáci s kurzem CLS, vojáci na pozici Combat Medic, tak i jeden vojenský lékař. Práce bude dle mého názoru přínosná především pro zdravotníky AČR a zdravotnické záchranáře, kteří by se v této bakalářské práci mohli dozvědět více o problematice poskytování PNP v extrémních podmínkách nebo si případně sjednotit doposud nabyté informace, které k danému tématu znají. Výzkum ukázal, že základními odlišnostmi v poskytování PNP mezi zkoumanými soubory (tzn. vojenská zdravotnická složka a zdravotničtí záchranáři) jsou především okolní podmínky, terén a materiál, dále také druh poranění raněného či hierarchie zdravotnického personálu na zahraniční misi. Přiblížil též specifika pro výkon povolání zdravotníka AČR, kterými jsou například absolvované kurzy před odjezdem na zahraniční mise.
|
|
|
Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
DAŇHEL, Petr
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné. Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné. Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy. Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy. Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.
|
|
|
Rodinný život vojáka z povolání
ŠÍSTKOVÁ, Romana
Cílem bakalářské práce je nahlédnout na rodinný, partnerský a osobní život vojáků z povolání z různých úhlů pohledu. Jako specifické zaměstnání, jehož výkon je spojen s mnohými riziky, má jeho průběh dominantní vliv nejen na vojáky samotné, ale bezprostředně se týká i jejich rodin, partnerů a blízkého okolí. Výrazným způsobem je toto akcentováno po roce 1990, kdy se naši vojáci začali účastnit zahraničních vojenských misí. Práce se soustřeďuje na poznání, jak příprava, průběh a návrat vojáka ze zahraniční mise ovlivňuje výše uvedené. Jako hlavní metoda v praktické části bude použita kvalitativní výzkumná strategie a metoda hloubkového rozhovoru s účastníky misí, jímž bude předcházet obsahová analýza diskusních fór na internetu týkajících se dané problematiky.
|
|
|
Stavby provizorních mostních souprav v krizových situacích
DUDEK, Jan
V současné době se již stalo uznávaným faktem, že k úspěšnému zvládnutí krizové situace je potřebné zabezpečení základních funkcí dopravy, zejména sjízdnosti dopravní infrastruktury. Jednou z mnoha problémových oblastí při zajištění provozu v dopravě je zajištění funkčnosti kritických umělých staveb a tím se stávají velmi důležité právě mosty, které můžeme ve většině případů považovat za hrdlo na komunikacích. Mosty je nutné držet dostatečně sjízdné, a pokud nelze jinak, jen nutné přijmout opatření ve formě stavby dočasného náhradního přemostění. Obecným záměrem mé diplomové práce bylo analyzovat využitelnost stavby provizorních mostních souprav v krizových situacích. V teoretické části diplomové práce je popsána související legislativa problematiky s krizovým řízením, základní pojmy týkající se krizového řízení, mostová souprava MS, těžká mostová souprava TMS a využití armády České republiky v krizových situacích. Krizovému řízení byla po zásadních povodních v roce 1997 a v roce 2002 věnována zvýšená pozornost. Bylo postupně zjišťováno, že pět let po povodních na Moravě v roce 1997 byla v armádě ve větší míře absence globálního pohledu na celkovou tématiku krizového řízení. Předmětem zájmu je mostová souprava MS. Jedná se o rozebíratelnou ocelovou mostní konstrukci, která byla nejdříve navržena pouze pro vojenský sektor k možnosti rychlé realizace provizorního přemostění překážky. Dalším předmětem zájmu se stává těžká mostní souprava. Těžká mostní soustava je ocelový normovaný skládací most pouze pro jeden jízdní pruh s dolní mostovkou, který je určený pro stavbu mostů o jednom či více mostních polích a také pro stavbu železničních nadjezdů. Využití armády České republiky je dále definováno jako úloha integrovaného záchranného systému v oblasti vnitřní bezpečnosti, kde jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a další složky podílející se na zajištění vnitřní bezpečnosti státu a ochrany obyvatelstva musí být schopny profesionálně reagovat a v součinnosti s dalšími subjekty účinně zasáhnout v případě mimořádné události či krizové situace způsobené teroristickými útoky, živelními a ekologickými pohromami, průmyslovými haváriemi, nehodami a dalším nebezpečím, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, životní prostředí, vnitřní bezpečnost či veřejný pořádek v České republice. Armáda České republiky se využívá k dočasnému organizovanému nasazení vojenských útvarů a také vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem a pod velením příslušného velitele. Pomoc armády se stává potřebnou v případě, kdy určené správní úřady, orgány územní samosprávy či o požární ochrany nemohou dále zajistit záchranné práce vlastními silami. Využití armády k záchranným pracím lze dosáhnout na žádost hejtmanů krajů, primátorů a starostů obcí či ministerstvo vnitra prostřednictvím operačního a informačního střediska Hasičského záchranného přes stálé operační centrum Armády České republiky. V praktické části se zaměřuji na shromáždění dostupných obecných i interních informací, hlášení a dokumentace o využití provizorních mostních souprav v krizových situacích a analýzu dokumentů, předpisů a metodik, týkající se stavby provizorních mostních souprav při krizových situacích. Praktické využití nových trendů a technologií na základě zkušeností u ženijní mostní roty Armády České republiky. Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a MS Excel.
|
|
|
Hodnocení přístrojů používaných v AČR v případě radiační mimořádné události
LOŠKOVÁ, Romana
Diplomová práce se zabývá možností využití Armády České republiky při radiační mimořádné události. Prioritně je zaměřena na hodnocení vybraných přístrojů používaných zejména k radiačnímu průzkumu, shromáždění legislativy týkající se problematiky radiační ochrany i prostudování schválených postupů. Na začátku se práce věnuje historii vzniku sítě včasného zjištění na území tehdy ještě Československé socialistické republiky a jejím postupným vývojem až do současné podoby. Z hlediska závažných radiačních mimořádných událostí je tato síť, díky celoplošnému pokrytí, neocenitelným pomocníkem při pozorování šíření radioaktivní kontaminace, ale také při varování. V další části práce shrnuje základní informace o tom, co je to ionizující záření, jak vzniká a jaké základní veličiny ho charakterizují. Rovněž zde dochází k jeho členění na základní druhy, popsání účinků na lidský organizmus a nejvýznamnějších interakcí nejpravděpodobněji zneužitelných druhů zdrojů ionizujícího záření. Tato tématika je rozebrána zejména z důvodu další části diplomové práce, která nese název Radiological Dispersion Device, tedy špinavá bomba. Podstatnou část diplomové práce tvoří shrnutí a utřídění legislativy. Jako první jsou zmiňovány Mezinárodní normy, které jsou zde zastoupeny dvěma dokumenty. Publikace 103 Doporučení Mezinárodní komise radiologické ochrany 2007 se zabývá mimo jiné koncepty dávkových optimalizačních mezí, které určují úroveň dávky v plánovaných expozičních situacích a referenčních úrovní, které se používají pro nehodové expoziční situace a existující expoziční situace. Pro tuto práci podstatnější Publikace 96 Ochrana lidí proti ozáření v případě radiačního útoku, řešící z části ochranu prvosledových jednotek, kterými jsou složky integrovaného záchranného systému, a doporučuje maximální expozici zasahujících osob. Podle Katalogu typových činností IZS, STČ 01/IZS Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, by byla Armáda České republiky jedna ze zasahujících složek při takovémto útoku. V diplomové práci jsou podrobněji rozebírány jednotlivé postupy AČR, a to od činností před zasazením, přes předcházení ohrožení, reakcí na vzniklou událost, po činnosti po události, dekontaminace a následnou kontrolu kontaminace osob a sledování jejich zdravotního stavu. Prakticky orientovaná část se zabývala především na naplnění jednoho z cílů práce, kterým bylo zhodnocení vybraných dozimetrických přístrojů používaných v Armádě České republiky určených pro radiační průzkum. K tomuto účelu bylo využito metody kvantitativního zpracování jejich hlavních parametrů. Při porovnání byla použita analýza ve vybraném vzorku a pomocí souhrnného indexu IVi byl vyjádřen stav použitelnosti přístrojů z hlediska dnešního využití při radiační mimořádné události. Stanovené cíle diplomové práce byly naplněny prostřednictvím uvedených metod. V diskuzi byla provedena komparace jednotlivých přístrojů a jejich zhodnocení z hlediska využitelnosti při společném zásahu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému při radiační mimořádné události. Došlo ke zjištění, že některé z přístrojů jsou zastaralé a nesplňují požadavky pro takovouto činnost. Tento fakt vychází ze skutečnosti, že některé přístroje byly vytvořeny v době nebezpečí jaderné války. Tomu jednak odpovídá jejich bytelná konstrukce, ale také vysoký práh citlivosti, což je při řešení radiační mimořádné situace nežádoucí. Největším problémem se ale ukázalo, že některé přístroje měří veličiny ve starých, již nepoužívaných jednotkách, což by mohlo způsobit předání zavádějících informací. Jiné přístroje jsou naopak velmi moderní, citlivé již při nízkých hodnotách dávkového příkonu a poskytují informace v reálném čase na přehledném LCD displeji. V případě celkového shrnutí připravenosti Armády České republiky zasahovat při radiační mimořádné události je nutno konstatovat, že AČR je připravena plnit úkoly zajišťující záchranné a likvidační práce na dostatečné úrovni.
|
|
|
Profesionální voják ve volném čase - přání, potřeby, rizika a přínosy v zahraničním nasazení
FORRÓ, Peter
Práce se zabývá organizací a plánováním volného času v armádě České republiky a jejího vlivu na plnění úkolů ve specifické situaci vojenského kontingentu AČR nasazeného v zahraniční operaci. Teoretická část poukazuje na způsob organizace a plánování volného času příslušníků armády České republiky v podmínkách míru na pracovišti. Dále popisuje odlišnosti v podmínkách, v plánování a organizaci volnočasových aktivit mezi mírovým stavem a zahraničním nasazením. V teoretické části je také poukázáno na rozdíly v přístupu k volnému času v armádě České republiky a zahraničních armádách. Obsahem praktické části práce je vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo koncipované tak, aby odráželo hodnocení trávení volného času příslušníků AČR působících v zahraniční misi. Problematika volného času je zde řešena komplexně, prozkoumávány byly otázky dostatku času materiálního zabezpečení, preferovaných činností, organizace a plánování či srovnání přístupu AČR k zabezpečení volnočasových aktivit v porovnání se zahraničními armádami.
|
|
|
Vyzbrojování Armády České republiky
Čermáková, Kamila ; Faltejsek, Filip ; Hlouchová, Iveta ; Hornát, Jan ; Kulda, Tomáš ; Soural, Aleš
Jak nejefektivněji vyzbrojit armádu České republiky (AČR)? Text zkoumá, zdali je zájmem České republiky více investovat do rozvoje obranného průmyslu a vývoje nových technologií či pořizovat více armádní techniky a výstroje v zahraničí. Finanční situace Ministerstva obrany jej značně omezuje při provádění reforem AČR, které jsou vytyčeny ve strategických dokumentech, například Bezpečnostní strategii ČR z roku 2003.1 V roce 2013 obranný rozpočet klesl až na 42 miliardy Kč.2 Rozpočtová kapitola určená na akvizici nové výstroje a techniky tvořila v roce 2011 pouze 13% z celého rozpočtu ministerstva. 3 AČR je přitom nutné přezbrojit, aby byla schopna se zapojit do zahraničních misí Evropské unie (EU) či Severoatlantické aliance (NATO). Ministerstvo obrany musí zvážit oba tyto aspekty před uskutečněním dalších reformních kroků. Nabízejí se dvě možná řešení. První z nich počítá s investicemi do rozvoje českého obranného průmyslu. Druhé preferuje akvizice armádní techniky a výstroje od zahraničních výrobců. Česká republika má za sebou dlouhou a úspěšnou tradici českého zbrojního průmyslu, která sahá až do dob Rakouska – Uherska. Výroba se rozvíjela i v období obou světových válek a největšího významu dosáhla v období socialismu. Česká republika byla v té době významným exportérem v rámci východního bloku. V roce 1987 dosáhla produkce zbrojního průmyslu 29 miliard Kčs, kdy přibližně 70 % našeho exportu putovalo do Sovětského svazu.4 Po rozpadu Sovětského svazu produkce prudce klesla na 4,6 miliard Kč a v současné době jsou pro rozšíření výroby nutné značné investice. Rozvoj českého průmysl by mohl významně pomoci české ekonomice a především snížit nezaměstnanost. Získat novou techniku a výstroj může AČR i od zahraničních firem, mezi něž patří například Lockhead Martin, Boeing či BAE, jejichž technika byla prověřena i ve válkách v Iráku a Afghánistánu. Nákupy v zahraničí může AČR uskutečňovat skrze veřejné tendry nebo za pomoci agentur pro společné nákupy spadajících pod NATO či EU. Výhodou takových nákupů může být nižší cena a pořízení velmi kvalitních produktů. V minulosti však byly tyto nákupy často provázeny korupčními skandály.
Plný text:  PDF
|
|
|
Systém vzdělávání v Armádě České republiky s důrazem na motivaci
Rusinová, Zuzana ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Krejčířová, Olga (oponent)
Cílem diplomové práce je za pomoci studia odborné literatury vymezit systém vzdělávání Armády České republiky a zjistit, zda je dostatečně motivující pro její příslušníky. Praktickým cílem je hledání rezerv pro zkvalitnění vzdělávání zaměstnanců vojenské organizace, kdy pomocí dotazníkového šetření zjišťovány názory příslušníků AČR na zabezpečení jejich vzdělání, na jejich vztah k nutnosti studia cizích jazyků a jeho využitelnosti při jejich služebním zařazení a ujištění se o významnosti vzdělávání jako motivačního faktoru vstupu zaměstnanců do AČR. Ke splnění cílů byly použity tyto metody: indukce a dedukce, studium a analýza textů a dokumentů, metoda komparace, metoda ohniskových odpovědí, zúčastněné pozorování a metoda dotazování. Stanovený cíl, byl v rámci zpracování diplomové práce splněn. Oprávněnost tohoto tvrzení je dokázána pomocí vytyčených hypotéz a jejich verifikací. Pomocí použitých metod bylo zjištěno, že Armáda České republiky má vhodně nastavený systém přípravy vojenského personálu, který napomáhá efektivnímu řízení oblasti vzdělávání.
|
|
|
Plánování přípravy jednotek 15. ženijní brigády AČR na mimořádné události při plnění úkolů IZS.
SNÍŽEK, Libor
V dnešní době, kdy se stále častěji objevují přírodní či průmyslové katastrofy, je potřeba, aby integrovanému záchrannému systému při těchto katastrofách pomáhala i Armáda České republiky. Dříve byly pro tyto operace předurčeny záchranné prapory, které byly zrušeny. Z 15. ženijní záchranné brigády se stala 15. ženijní brigáda, do jejíž podřízenosti patří ženijní prapory a samostatné záchranné roty. Právě z těchto jednotek bývají vyčleňovány odřady pro pomoc integrovanému záchrannému systému. První část práce je věnována zejména vzniku Civilní obrany a záchranným útvarům Armády České republiky. Další podstatnou částí je příprava plánování ženijních a záchranných jednotek. Další část je věnovaná technice, která je využívána při pomoci v rámci spolupráce s jednotkami integrovaného záchranného systému. Jedná se jak o techniku používanou všemi druhy vojsk, tak je představena speciální ženijní technika. Druhá část se zabývá přímo problematikou schopnosti nasazení jednotek 15. ženijní brigády při plnění úkolů během pomoci při přírodních či průmyslových katastrofách. V této části jsou uveřejněny počty zásahů a jejich vyčíslení po jednotlivých útvarech 15. ženijní brigády. Důležitou částí práce je vytvoření záchranného praporu, který by nahrazoval nutnost tvoření záchranných odřadů. I přesto, že je záchranný prapor fiktivní, je založen na skutečné struktuře jednotek 15. ženijní brigády. Stejně tak je to tomu u jednotlivých pracovních funkcí a jejich požadavcích. Odborné kurzy, které jsou u požadavků zveřejněny, vycházejí z interního dokumentu Armády České republiky, kterým je Věstník Ministerstva obrany 20-2012 Vzdělávací aktivity 2013. Z prozkoumávání interních dokumentů 15. ženijní brigády a převedením těchto dokumentů do praxe bylo zjištěno, že jednotky 15. ženijní brigády jsou připraveny na mimořádné události při plnění úkolů v rámci integrovaného záchranného sytému.
|
|
|
Vývoj tělesné zdatnosti vojáků z povolání v časovém úseku tří let služby.
FILIPČÍK, Miroslav
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění reálného stavu úrovně tělesné zdatnosti vojáků z povolání u vybraných jednotek, jako jednoho z hlavních pilířů přípravy vojenského profesionála, v časovém úseku deseti let služby. Práce je založena na použití dotazovací metody, kdy vychází z informací získaných od tělovýchovných pracovníků a instruktorů tělesné přípravy jednotek AČR. Informace byly získávány osobně, formou strukturovaného rozhovoru. Získané informace, které byly nahrávány na záznamové zařízení, jsou v plném rozsahu použity do této bakalářské práce. Výzkumem bylo zjištěno, že fyzická zdatnost u vojáků z povolání sloužících u vybraných jednotek po dobu deseti let je z hlediska požadavků na ně kladených na velmi dobré úrovni a má stoupající tendenci.
|
host ::
RSS.