|
|
Analýza chromozomových aberací u spermií metodou FISH
Bendová, Petra ; Diblík, Jan (vedoucí práce) ; Novotná, Drahuše (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na stanovení frekvencí chromozomálně abnormálních spermií v ejakulátu zdravých mužů (dárců) s normálním karyotypem (46,XY). Významným dějem, který hraje nezastupitelnou roli při vzniku numerických aberací chromozomů či v segregaci strukturních abnormalit do gamet je meióza. Proto jí věnuji pozornost v teoretické části práce. Teoretická část je dále zaměřena na proces předcházející vzniku zralé spermie (spermatogeneze) a důsledkům oplození oocytu aneuploidní spermií. Předkládám proto přehled numerických abnormalit u autozomů či gonozomů s jejich frekvencí a distribucí do gamet zdravých mužů. Zaměřila jsem se i na rozdělení a stručný popis strukturních aberací postihujících chromozomy a v neposlední řadě věnuji pozornost metodě vícebarevné interfázní fluorescenční in situ hybridizaci, která se v kombinaci s dekondenzací chromatinu spermií stala nezastupitelným a hodnotným výzkumným nástrojem při rychlé analýze chromozomálních abnormalit ve velkých vzorcích spermií. Experimentální část bakalářské práce se zabývá sledováním frekvence vybraných numerických abnormalit ve vzorcích spermií 5 dárců ve věkovém rozmezí 23 - 30 let s využitím I-FISH (interfázní fluorescenční in situ hybridizace) se satelitními sondami pro autozom 18 a gonozomy X a Y. Četnost aberací autozomu 18...
|
|
|
Izolace a charakterizace proteinů oviduktu podílejících se na tvorbě oviduktálního rezervoáru spermií u skotu
Kračmerová, Jana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Tvorba oviduktálního rezervoáru spermií hraje důležitou roli v procesu fertilizace savčího vajíčka. Izolace a charakterizace některých komponent hovězího oviduktu účastnících se interakce spermií s povrchovými složkami oviduktu byla předmětem této studie. Byly připraveny dva afinitní nosiče obsahující imobilizované proteinové složky býčí semenné plasmy: jednak neseparované proteiny býčí semenné plasmy a jednak frakci fosforylcholin vázajících proteinů z býčí semenné plasmy. Tyto afinitní matrice pak byly použity pro studium interakcí imobilizovaných ligandů se složkami oviduktálních epithelů. Byly izolovány dva preparáty oviduktálních membránových proteinů oblasti isthmu: celkové membránové proteiny a apikální frakce membránových proteinů. Tyto membránové preparáty byly separovány pomocí afinitní chromatografie s použitím připravených afinitních nosičů. Afinitní chromatografie ani v jednom případě neposkytla dostatečné množství membránových složek interagujících s afinitními nosiči pro další studie. Dále byla pozornost věnována identifikaci čtyř proteinových zón detekovaných po elektroforetické separaci v přítomnosti SDS (relativní molekulová hmotnost 15 500 - 18 500) ve frakci apikálních membránových proteinů Tyto proteiny byly identifikován po elektroforetické separaci a tryptickém štěpení pomocí...
|
|
|
Vliv oxidativního stresu na kvalitu a fertlizační schopnost spermií savců.
Dudková, Barbora ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Práce se zabývá tematikou působení oxidativního stresu na struktury a fyziologické funkce spermií savců. Oxidativní stres je důsledek nerovnováhy mezi prooxidanty a antioxidanty v těle, podílí se výrazně na snížení kvality spermií a je považován za jednu z nejčastějších příčin neplodnosti samců savců, včetně lidí. Práce přináší formou rešerše přehled o místech generování reaktivních forem kyslíku v reprodukčním traktu samce, o konkrétních strukturách a fyziologických funkcích spermií, které jsou jimi pozitivně či negativně ovlivňovány a o ochranném antioxidačním systému seminální tekutiny.
|
|
|
Vliv kryoprezervace na spermie myší.
Veselá, Kateřina ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Kryoprezervace neboli zamrazení spermií je v reprodukční biologii stále aktuálnějším tématem. Dnes je jedinou používanou metodou uchovávání spermií, ať již pro potřeby asistované reprodukce, či pro vědecké účely. Tato metoda má však negativní dopady na takto uchovávané buňky a je proto neustále předmětem řady studií. Mezi hlavní příčiny vznikajících poškození spermatických buněk hlodavců řadíme použití nevhodné kryoprotektivní látky, nedostatečnou eliminaci vznikajícího oxidativního stresu při kryoprezervaci i špatně zvolenou rychlost a teplotu zamrazení. Správně zvolený postup a složení médií, ve kterých jsou spermie uchovávány, mohou velice výrazně ovlivnit kvalitu těchto spermií při jejich následném využití. Tato práce se zabývá vlivem kryoprezervace na spermie zástupců řádu Rodentia. Mezi hlavní vlivy této metody patří vliv zamrazení na DNA spermie, její membránu a s ní související akrozóm, a v neposlední řadě vliv zamrazení na motilitu spermie.
|
|
|
Vliv estrogenů na spermie savců.
Šidlová, Adéla ; Šebková, Nataša (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Po mnoho let byly estrogeny brány jako typicky samičí pohlavní hormony. Dnes už je jisté, že jsou velmi důležité i v regulaci samčí reprodukce. A to ať už je jejich účinek pozitivní či negativní. Endogenní estrogeny jsou u savčích samců důležitou částí endokrinního systému. Estrogeny hrají významnou roli při růstu a udržování kostní hmoty, stejně jako při vývoji zárodečných buněk a při pochodech spermatogeneze. Zdravé spermie jsou esenciální pro úspěšnou reprodukci. A právě endogenní estrogeny se svým vlivem částečně podílejí v regulaci správného vývoje spermií. Vedle pozitivního vlivu endogenních estrogenů je zde ovšem i negativní vliv estrogenů z vnějšího prostředí, tzv. environmentálních estrogenů. Mezi environmentální estrogeny patří chemické látky vznikající lidskou činností, xenoestrogeny, které čím dál více kontaminují životní prostředí. Nebezpečí těchto látek estrogenní povahy se skrývá v jejich schopnosti fungovat jako endokrinní disruptory, které způsobují defekty v řadě aspektů savčí reprodukce. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se vyskytuje v prostředí čím dál více environmentálních estrogenů, které mohou interferovat s hormonální drahou savců a ovlivňovat tak jejich reprodukci, je důležité se tomuto tématu věnovat. Reprodukční poruchy, které mohou být vyvolány endokrinními disruptory...
|
|
|
Akrozomální reakce spermií u vybraných druhů savců
Frolíková, Michaela ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Savčí spermie musí před oplozením projít sérií fyziologických a biochemických změn v procesu zvaném kapacitace. Vyvrcholením kapacitace je akrozomální reakce (AR). Během AR dochází k exocytóze akrozomálního váčku do extracelulárního prostředí. Spermie, které AR neprošly, nebo se u nich dokonce akrozóm vůbec nevyvinul, nejsou oplození schopné. Výsledkem akrozomální reakce jsou dramatické změny v celé oblasti hlavičky spermie. Dochází k reorganizaci či ztrátě mnohých proteinů přítomných v plazmatické a vnější akrozomální membráně, rozsáhlým změnám v uspořádání cytoskeletu a v neposlední řadě k uvolnění intraakrozomálních proteinů do extracelulárního prostředí a odkrytí nových povrchových domén. Během kapacitace in vitro dochází u určitého druhově specifického počtu spermií ke spuštění akrozomální reakce i bez přítomností indukčního činidla v kapacitačním médiu. Tento jev je označován jako spontánní (zrychlená) akrozomální reakce. Nejnovější výzkumy ukazují, že spontánní AR je přirozenou součástí procesu oplození. Myšice rodu Apodemus vykazují vysokou mírou výskytu promiskuitního chování, a tudíž u nich existuje velké riziko výskytu kompetice spermií. U myšic se vyvinula unikátní reprodukční strategie, kdy se jejich spermie spojují do tzv. spermatických vláčků. Součástí tohoto procesu je spontánní AR,...
|
|
|
Kryokonzervace spermií kapra obecného (Cyprinus carpio) při různých podmínkách zmrazování.
SOCHOROVÁ, Denisa
V této studii bylo zkoumáno několik různých zmrazovacích médií (kryoprotektantů), které již dříve byly vyzkoušeny různými autory, byly také vyzkoušeny různé zmrazovací protokoly pro zachování jednotlivých parametrů při zamrazování spermií. Byly prozkoumány účinky řízeného seedingu a změny rychlosti ochlazování v různých fázích zamrazování. Sperma bylo odebráno od 7 mlíčáků kapra obecného, které bylo zamrazeno v pejetách o objemu 0,5 ml. V objektu zájmu bylo porovnat čtyři zmrazovací protokoly, které byly na různých hladinách nad tekutým dusíkem (1, 3, 6, 9 cm) (což odpovídá -190 °C, -150 °C, -110 °C, -70 °C) po dobu 20 minut a následně byly přeneseny do tekutého dusíku. Nejvyšší přežití bylo dosaženo ve 3 cm nad hladinou tekutého dusíku (pohyblivost 33 ? 8 %) a rychlost pohyblivosti po rozmrazení spermií (118 ? 9 ?m/s). Bylo zjištěno, že teplota -90 °C je optimální, při které je vhodné ponořit vzorky do tekutého dusíku bez negativního vlivu pohyblivosti spermií po rozmrazení. Pohyblivost spermií ponořených do tekutého dusíku před nebo bezprostředně po bodu krystalizace (-16 °C) je 0 %. Pohyblivost spermií zmrazených za pomoci metody seedingu nebo bez použití této metody se po rozmrazení významně nelišila. Přechlazování vzorku během běžného zmrazovacího postupu není hlavní příčinou poškození spermií v průběhu zmrazování.
|
|
|
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
|
|
|
Pracovní plodnost mlíčáků jesetera malého v provozních podmínkách českých chovů
SCHACHERLOVÁ, Jiřina
V současné době jsou studie plodnosti ryb většinou zaměřeny na plodnost jikernaček. Studie, které by vypovídaly o plodnosti mlíčáků kteréhokoli druhu, ve velké míře chybí. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké pracovní plodnosti dosahují mlíčáci jesetera malého (Acipenser ruthenus) v provozních podmínkách českých chovů. Porovnáváni byli mlíčáci z chovu ve Vodňanech, kde chovaná populace pochází z Ruska a u mlíčáků z chovu v Pohořelicích, kde chovaná populace pochází z Dunaje. Celkem bylo mezi sebou porovnáno 49 kusů ryb. Po umělém výtěru, kdy bylo mlíčákům odebráno sperma, byla ze vzorku 1 ml-1 spermatu vypočítána koncentrace spermií (.109.ml-1). Následně byl vypočítán počet spermií na 1 kg-1 mlíčáka (.109.ml-1), objem spermatu na 1 kg-1 mlíčáka (ml-1) a celkový počet spermií od mlíčáka (.109). Nejvyšších hodnot hmotnosti, které byly u mlíčáků zjištěny, byly naměřeny na rybí líhni v Pohořelicích. Nejnižších hodnot hmotnosti dosáhli mlíčáci jesetera malého na rybí líhni ve Vodňanech. Nejvyšší i nejnižší objemové hodnoty odebraného spermatu na 1 kg-1 mlíčáka byly zjištěny ve Vodňanech. Průměrné objemové hodnoty obou chovů se ale významně nelišily. Porovnáním bylo zjištěno, že objem odebraného spermatu není závislý na hmotnosti dané ryby. Relativní pracovní plodnost se významně lišila i mezi mlíčáky stejné populace. Nejvyšší i nejnižší hodnoty počtu spermií na 1 kg-1 mlíčáka byly vypočítány u jesetera malého ve Vodňanech. Průměrné minimální i maximální hodnoty počtu spermií na 1 kg-1 mlíčáka se velice lišily, z čehož je patrné, že je důležité při výtěru použít větší množství mlíčáků, aby byla zajištěna dostatečná oplozenost jiker. Průměrné hodnoty celkové pracovní plodnosti obou chovů jsou velice podobné a liší se především u konkrétních jedinců jak v chovech, tak i mezi těmito chovy. Z výsledků bylo zjištěno, že celkový počet spermií ve spermatu je závislý na objemu odebraného spermatu. Dále bylo zjištěno, že pracovní plodnost jesetera malého nezávisí na velikosti (hmotnosti) ryby.
|
|
|
Elektrostimulace spermiace u raků
KUBEC, Jan
Raci patří k důležitým a nepostradatelným živočichům v akvakultuře. Ve vodním prostředí vystupují jako predátoři, slouží jako potrava pro jiné ryby, působí jako detrivoři a jsou důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. V dnešní době jsou však původní evropské druhy raků na ústupu z důvodu nevhodných úprav toků, znečištěním vod a výskytu račího moru. Hlavní cíl mé práce bylo zkoumání vlivu elektrostimulace na samce raků a získávání pohlavních produktů ? spermií. Principem tohoto zkoumání bylo zjišťování, zda samec vlivem elektrického stimulu v oblasti gonoporů je schopen vytlačit spermatofory se spermiemi. Při experimentech byl použit transformátor na střídavý proud. Všechny experimenty probíhaly v laboratoři experimentálního rybochovného zařízení ve Vodňanech. Experimenty proběhly v průběhu roku 2011 na samcích raka pruhovaného (Orconectes limosus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a raka červeného (Procambarus clarkii). Výsledky této práce a úspěšnost experimentů naznačují, že je možné získat pohlavní produkty (spermie) pomocí elektrostimulace. Výsledky laboratoře elektronové mikroskopie potvrzují neškodnost elektrostimulace na tvar a stavbu spermií. V budoucnu je tedy možné použít spermie k umělému oplodňování račích vajíček. Problém je však s kapacitací spermií.
|
host ::
RSS.