Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 75 záznamů.  začátekpředchozí57 - 66další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čistírny odpadních vod v horských oblastech
Frank, Ivo ; Plotěný, Karel (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Cieľom diplomovej práce je spracovať prehľad technológií používaných pri čistení odpadových vôd v horských oblastiach ako na Slovensku, tak aj v zahraničí. Súčasne diplomová práca mapuje spôsoby čistenia vôd používané na vybraných objektoch v oblasti Vysokých Tatier. Na objektoch s nevhodnou technológiou bude navrhnuté vhodnejšie riešenie spomedzi skúmaných technológií.
Intenzifikace čistírny odpadních vod v obci Krumsín
Krejsová, Věra ; Ježek, Jiří (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Úkolem diplomové práce bylo zpracování možností intenzifikace biologických rybníků využívaných pro čištění odpadních vod a následná aplikace vybraných systémů na stávající čistírnu odpadních vod v obci Krumsín v okrese Prostějov, včetně ekonomického posouzení. První část diplomové práce obsahuje přehled dostupných možností pro intenzifikaci biologických rybníků. V praktické části je vypracován posudek stávajícího stavu čistírny odpadních vod sloužící jako podklad pro návrh intenzifikace, který je rovněž zpracován v praktické části. K navrhovaným variantám intenzifikace je zpracováno i ekonomické posouzení.
Provozování čistíren odpadních vod během podzimní vinařské kampaně
Šaldová, Lenka ; Vachovec, Roman (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je na ČOV Mutěnice, která leží ve vinařské oblasti Morava podoblast slovácko, navrhnout technologická opatření, aby při podzimní vinařské kampani nevznikalo extrémní přetížení ČOV Mutěnice. Bude vypracováno několik variant, které mezi sebou budou porovnány.
Využití oxidačních procesů (AOP) pro odstraňování mikropolutantů
Stříteský, Luboš ; Pešoutová,, Radka (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím pokrokových oxidačních procesů (AOPs) k odstraňování mikropolutantů z odpadních vod. První kapitola je věnována vysvětlení potřeby AOPs, jakosti vod, znečištění a látkám, které se ve vodě vyskytují. Dále je v první kapitole nastíněn vztah současné legislativy k mikropolutantům. Druhá kapitola je věnována vysvětlení teorie a principu fungování AOPs. Tato kapitola je rozdělena na dvě části. V první části je jsou popsány AOPs, který byly následně testovány na vybrané ČOV. V druhé části jsou ostatní AOPs. Třetí kapitola je rešerše studií, které se zabývají odstraňováním mikropolutantů. Kapitola je zaměřena na odstraňování hormonů pomocí AOPs využívající ozon. Čtvrtá kapitola popisuje samotné testování vybraných AOPs. V kapitole je popsána vybraná ČOV, vlastní poloprovozní jednotka a výsledky testování. V poslední, páté kapitole je proveden a popsán návrh terciárního stupně pro odstraňování mikropolutantů. Součástí poslední kapitoly je i ekonomická analýza navrženého terciárního stupně.
Znovu-užití vyčištěných odpadních vod v papírenském a textilním průmyslu
Matysíková, Jana ; Vachovec, Roman (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aplikací pokrokových oxidačních technologií (AOP) pro čištění odpadních vod z textilního průmyslu a následným znovu-užitím vyčištěných vod v procesu textilní výroby. AOP jsou moderní technologie, kterým je v současné době věnována zvýšená pozornost z důvodu jejich vysoké účinnosti při odstranění rezistentních a obtížně degradovatelných znečištění. Práce je tvořena rešeršní a praktickou částí. Rešeršní část tvoří tři kapitoly. První kapitola stručně popisuje problematiku znovu-užití odpadních vod. Druhá kapitola je věnována pokrokovým oxidačním technologiím s výraznějším zaměřením na technologii ozonizace. Třetí kapitola je úvodem do problematiky textilního průmyslu a textilních odpadních vod. Praktická část práce je tvořena dvěma kapitolami. Kapitola 5 popisuje testování účinku ozonizační technologie na odbarvení textilní odpadní vody z vybraného textilního podniku a stručně uvádí naměřené hodnoty. Tyto výsledky jsou poté použity v kapitole 6. Kapitola 6 je studie znovu-užití odpadních vod ve vybraném textilním průmyslu. Studie obsahuje návrh dvou variant čištění textilních odpadních vod za účelem jejich znovu-užití ve výrobě.
Alternativní zdroje vody pro technologické procesy ve vybraných průmyslových odvětvích
Bártů, Tomáš ; Mifková,, Tatiana (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Úkolem diplomové práce je zpracování studie zaměřené na znovuužití procesních a odpadních vod ve firmě Kostelecké uzeniny, a.s. Práce obsahuje popis čistírny odpadních vod, průtoky čistírnou a látkové zatížení vod na jednotlivých procesech čištění. V diplomové práci jsou popsány limitní požadavky pro technologické postupy v areálu podniku. Bylo uvažováno s několika variantami použití alternativních zdrojů vody pro technologické procesy Na základě hygienických podmínek byla navržena technologie pro čištění odpadních vod z mycí linky automobilů. Vyčištěná odpadní voda se opětovně využívá v objektu mycí linky. Součástí návrhu je i ekonomické zhodnocení a vyhodnocení návratnosti řešení.
Odbourávání tuků v odpadech
Artýszková, Jana ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na studium možností odbourávání tuků v odpadních vodách se zaměřením na využití mikroorganismů s lipolytickou aktivitou pro specifické odpadní vody bohaté na tuky, vznikající v potravinářských provozech či restauracích. V teoretické části práce je pojednáno o čištění odpadních vod se zaměřením na zpracování kalů a využití odlučovačů tuků jako způsobu předčištění těchto odpadních vod. V teoretické části práce jsou popsány lipolytické enzymy mikrobiálního původu a podmínky pro jejich produkci, včetně různých možností jejich využití. Praktická část je věnována optimalizaci kultivačních podmínek pro produkci lipáz u vybraných mikroorganismů (Bacillus subtilis, Geobacillus thermodenitrificans, G. thermocatenulatus a směsná termofilní kultura Thermus a Bacillus) a komerčního preparátu (Sany Duo Spezial). Produkce lipáz a růst mikroorganismů byly testovány spektrofotometricky na různých koncentracích tuků. S použitím tuhého živného média byl posouzen vliv kuchyňských čistících prostředků na růst kultury Bacillus subtilis, neboť jsou často ve zmíněných odpadních vodách přítomny. Závěrem byly výše zmíněné mikroorganismy charakterizovány z hlediska schopnosti rozkládat triacylglyceroly.
Rozklady organických barviv metodami AOP
Olexová, Barbora ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu pokročilých oxidačních procesů (AOP) na rozklad organických barviv. Mezi AOP – velmi účinné fyzikálně-chemické metody čištění odpadních vod – patří aplikace silných oxidačních činidel, UV a ionizujícího záření a elektrického výboje. Pro tuto práci byly zvoleny dvě z těchto metod – aplikace oxidačního činidla (ozón) a UV záření. Spolu s elektrolýzou, jež je v této práci zmíněna spíše okrajově (její studie je předmětem předchozí práce), jsou tyto jevy produktem elektrického výboje v kapalinách, kde se různou měrou podílejí na rozkladných procesech. Pro všechny série měření byla za modelové sloučeniny zvolena dvě přímá azobarviva – C.I. Direct Blue 106 a C.I. Direct Red 79. Pro rozklad barviv pomocí ozónu byl použit ozonizátor, do kterého byl jako výchozí plyn pro generaci ozónu zaváděn buď O2 anebo syntetický či technický vzduch. Vznikající ozón byl zaváděn do promývačky s roztokem barviva o různé počáteční koncentraci (10–130 mg.dm-3), na kterou navazovala promývačka s roztokem KI pro následné analytické stanovení množství generovaného ozónu. Z dalších parametrů byl měněn průtok plynu (1–2 dm3.min-1), výkon ozonizátoru (minimální a maximální), druh barviva, pH roztoku barviva (neutrální a kyselé) a přídavný elektrolyt (NaCl, Na2SO4 nebo žádný). Reaktor pro studium vlivu UV záření na rozklad barviv tvořil UV sterilizátor, do kterého byl umístěn odpovídající objem roztoku barviva. Možnosti nastavení experimentu zde byly omezenější, nastavoval se pouze druh barviva a přídavného elektrolytu a pH roztoku barviva (vše jako v případě ozónu). Celkem bylo naměřeno několik sérií měření za různě nastavených podmínek, které více či méně ovlivňovaly rozklad zvolených barviv. Bylo zjištěno, že v případě obou použitých metod se lépe odbourává barvivo Direct Blue 106, přičemž ozónem podstatně lépe než UV zářením. K rozkladu barviva Direct Red 79 došlo pouze působením ozónu, při aplikaci UV záření k rozkladu nedošlo. Při zkoumání vlivu počáteční koncentrace barviva na jeho rozklad bylo potvrzeno, že s rostoucí počáteční koncentrací barviva roste i jeho konečná koncentrace, přičemž při nízkých koncentracích (10–50 mg.dm-3) již nehraje počáteční koncentrace roli. V případě obou použitých metod měl urychlující efekt na rozklad barviva přídavek elektrolytu (NaCl i Na2SO4 vykazoval podobné konečné výsledky i přes rozdílný průběh rozkladu), přídavek HCl pak urychlil rozklad pouze v případě UV záření, při aplikaci ozónu nemělo pH prostředí na rozklad barviva vliv. Z plynů pro generaci ozónu měl nejlepší účinnost O2 a syntetický vzduch (srovnatelné výsledky), v případě technického vzduchu byla konečná koncentrace barviva o zhruba 30 % vyšší. Optimální objemový průtok plynu byl stanoven na 1,5 dm3.min-1, optimální výkon ozonizátoru na 30 W (maximální), při minimálním výkonu ozonizátor prakticky nepracoval.
Využiti ozonu při čistění odpadních vod
Hásová, Eva ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Derco, Ján (vedoucí práce)
Diplomová práce bude zaměřená na možnosti využití ozonu při čištění odpadních vod. Experimentální část bude zaměřena na studium využití ozonu ve dvou typech ozonizačních reaktorů (probublávaná kolona, ejektorový ozonizační reaktor s vnější cirkulací reakční směsi). Dojde k porovnání těchto reaktorů základě celkového úhrnného koeficientu a saturační koncentrace. Ozonizace bude aplikována na odstraňování biologicky rezistentní a toxické látky 2-merkaptobenzothiazolu. Změny biologické rozložitelnosti budou měřeny a hodnoceny s využitím respirometrických měření.
Vegetační čistírny odpadních vod a jejich úloha v současnosti
Petrů, Lukáš ; Červinka, Martin (oponent) ; Štigler, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vypracování rešerše na téma Vegetační kořenové čistírny odpadních vod a jejich úloha v současnosti. V práci jsou popsány jednotlivé metody čištění a jejich princip. Druhá část obsahuje zmapování kořenových čistíren v ČR.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 75 záznamů.   začátekpředchozí57 - 66další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.