|
|
Biometrická brána využívající kamer pro identifikaci osob
Jelen, Vilém ; Drahanský, Martin (oponent) ; Goldmann, Tomáš (vedoucí práce)
Biometrické brány se používají pro rychlou a přesnou identifikaci osob. Z~biometrických charakteristik jsou běžně používány duhovka, obličej a otisky prstů. Jejich kombinací lze dosáhnout lepších výsledků identifikace. Cílem této práce je vytvoření takové biometrické brány společně s~řídící aplikací. Využita je kombinace duhovky obou očí a obličeje, který je snímán kamerami ze tří úhlů pro zvýšení přesnosti. K~detekci a extrakci příznaků obličeje jsou použity neuronové sítě. Rozpoznání duhovky je realizováno pomocí Daugmanova algoritmu.
|
|
|
Deskriptor pro identifikaci osoby podle obličeje
Coufal, Tomáš ; Orság, Filip (oponent) ; Goldmann, Tomáš (vedoucí práce)
Práce shrnuje dosavadní poznatky v oboru biometrie při řešení problematiky identifikace osoby podle tváře. Zaměřuje se na konvoluční neuronové sítě a kapslové sítě. Dále se zabývá současnými, modernímy postupy a jejich implementacemi. V neposlední řadě nabízí vlastní implementaci obdobného řešení na bázi architektury CapsNet - kapslových neuronových sítí. Práce dále rozebírá přínosy a možnosti využití této architektury pro identifikaci podle obličeje.
|
|
|
Multikamerová biometrická brána pro identifikaci osob
Kosík, Dominik ; Orság, Filip (oponent) ; Goldmann, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce řeší vytvoření biometrické brány pro identifikaci osob. Identifikace probíhá za pomocí 5 barevných kamer a IR kamery. IR kamera zajišťuje detekci osoby a následně se ze snímku barevných kamer vytváří 3D model obličeje osoby. Na základě tohoto modelu se provádí identifikace. Jelikož při vytváření samotného 3D modelu docházelo k nepřesnostem, což má vliv na rozpoznání osoby, není výsledná identifikace dostatečně přesná. Z toho důvodu je zapotřebí upravit algoritmy zpracovávající 3D model, a tak dosáhnout dostatečné přesnosti.
|
|
|
Určení místa původu hudebních interpretací české komorní a orchestrální hudby za pomoci technik Music Information Retrieval
Miklánek, Štěpán ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá statistickou analýzou nahrávek české komorní a orchestrální hudby. Významná část této práce je věnována problematice extrakce parametrů z nahrávek. V rámci extrakce parametrů jsou využity techniky zpracování hudebního signálu používané v oblasti Music Information Retrieval. Dále jsou v práci představeny kroky při zpracovávání databází nahrávek a výběru stejných notových úseků z jednotlivých interpretací skladeb pomocí dynamického borcení časové osy. Pro účely výběru stejného notového úseků z interpretací byl naprogramován nástroj v prostředí MATLAB. V neposlední řadě je představen vyhodnocovací systém, pomocí kterého je prováděna klasifikace nahrávek podle místa původu. Samotná klasifikace je provedena v podobě binárního rozdělení na dvě skupiny Česko a svět. První část vyhodnocení spočívá v individuální analýze jednotlivých statistických parametrů, přičemž je hodnocena jejich diskriminační síla. Druhá část vyhodnocení spočívá v selekci skupin parametrů, které by měly zvýšit přesnost klasifikace oproti individuální analýze parametrů.
|
|
|
Rešeršní studie metod rozpoznávání gest rukou snímaných kamerou
Rybnikář, Petr ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Kovář, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo seznámit se s metodami zpracování obrazu, které je možně použít k rozpoznávání gest rukou ze snímaného obrazu. Poté vybrat jednu z metod, podrobněji ji popsat a realizovat. V první části práce je popsáno několik metod pro zpracování obrazu. V druhé kapitole je vybrána a podrobněji popsána metoda Level set, která je v následující části práce realizována v prostředí MATLAB R2019a. V poslední kapitole jsou rozebrány a zhodnoceny výsledky realizace metody.
|
|
|
Agreements and Disagreements between Automatic and Human Speaker Recognition
Valenta, Jakub ; Matějka, Pavel (oponent) ; Rohdin, Johan Andréas (vedoucí práce)
This thesis deals with the problem of speaker recognition. The term is defined and individual methods related to it are described. The aim of the work is to point out the agreements and disagreements between human and automatic speaker recognition. At the beginning of the thesis, theoretical knowledge from both mentioned areas are described, i.e., what aspects of human speech do people, or automatic system respectively, focus on. Then, several experiments are performed to compare these two methods. These experiments are evaluated in such a way, that it is possible to observe which tasks can be better solved by people, in order to use the knowledge to improve the function of the automated system. At the end of the thesis, such an attempt to improve the automatic system is demonstrated and tested. Testing was successful and higher evaluation accuracy could be observed. Thus, such a result can be used in other research to allow further development in the field of automatic speaker recognition.
|
|
|
Demonstrační program pro předmět IZU
Hreha, Tomáš ; Šůstek, Martin (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá návrhom aplikácie pre vizualizáciu základných algoritmov umelej inteligencie. V úvodnej časti popisuje teoretický základ pre jednotlivé témy a metódy spracované v rámci tejto práce, ďalej stručne popisuje vybrané technológie a dôvody ich použitia a základne prvky použité v rámci implementácie. Ďalšia časť práce je venovaná návrhu užívateľského rozhrania, jeho hlavným komponentám a popisuje spôsoby akými aplikácia interaguje s užívateľom a ako užívateľ interaguje s aplikáciou. Posledná časť obsahuje porovnanie s pôvodnými demo aplikáciami a zhrnutie výsledkov testovania.
|
|
|
Jsou velikost těla a druhově specifické zbarvení důležitými znaky pro rozpoznávání predátorů potenciální kořistí?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V krmítkových experimentech jsem v letech 2015 ̶ 2018 pomocí plyšových atrap testovala vliv velikosti těla a celkového zbarvení na rozpoznávání krahujce obecného (Accipiter nisus) vybranými druhy pěvců. Atrapy nesly specifické znaky dravce (zahnutý zobák, pařáty) a specifické znaky rodu Accipiter (žluté oko, respektive žluté oko a celkové zbarvení). Jako kontrola byla použita atrapa neškodného holuba domácího. Atrapy zmenšené na velikost sýkory koňadry nebyly rozpoznány jako dravec bez ohledu na zbarvení. Jako dravec nebyly rozpoznány ani velké atrapy se zbarvením holuba a koňadry. Naopak jako dravec, respektive krahujec byla rozpoznána velká atrapa se zbarvením červenky. Většina ptáků přilétajících na krmítko věnuje přednostně pozornost globálním znakům (velikost, celkové zbarvení). Pokud tyto znaky patří známým neškodným ptákům, lokálním (dílčím) znakům charakterizujícím dravce, repsktive krahujce, pozornost nevěnují. Záleží tedy na kontextu, v jakém se potenciální lokální klíčové znaky vyskytují.
|
|
|
Je rozpoznávání predátorů obratlovci naučené nebo vrozené?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Rozpoznání predátora je nezbytným předpokladem efektivního antipredačního chování. Znalost predátorů může být buď vrozená a/nebo naučená. Pro savce i naprostou většinu ptáků je společná péče o potomstvo. Řada zástupců obou skupin také vytváří jednodušší nebo složitější society. To vše umožňuje naivním jedinců získávat poznatky o predátorech sociálním učením, které je efektivnější a méně riskantní než učení se z vlastní zkušenosti. Studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u savců a ptáků by tedy mohlo přinést obecnější závěry o roli různých forem učení v životě obou skupin. Překvapivě ale nebyla této problematice věnována soustavná pozornost. Stávající studie ukazují, že i naivní savci a ptáci mohou predátory rozpoznávat, jejich závěry ale nejsou jednotné. Rozpoznání zjevně závisí na typu předkládaného stimulu. Živý predátor vyvolává intenzivnější odpověď než model, u čichových stimulů zřejmě záleží na jejich "nosiči". Podstatná část stávajících studií navíc neumožňuje bližší určení přesnosti rozpoznání. To by vyžadovalo použití většího počtu predátorů i kontrol. Takové studie jsou ovšem vzácné. Je tedy zřejmé, že studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u ptáků a savců stále představuje atraktivní výzkumné téma. Klíčová slova: predátor, rozpoznávání,...
|
|
| |
host ::
RSS.