|
| |
|
| |
|
|
Vliv vybraných společenstev pastevního porostu na množství mléka se zaměřením na spektrum mastných kyselin v tuku mléka
BOHÁČOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv pastvy a složení pastevního porostu na množství a skladbu mléka a obsah mléčných složek u českého strakatého skotu v oblasti LFA v letech 2007 až 2009. Byla sledována kvalita pastevního porostu podle chemického složení skupin porostu, určení dominantních druhů trav, jetelovin a bylin a jejich procentuelního zastoupení a měření výšky pastevního porostu. Dále bylo analyzováno mléko na spektrum mastných kyselin a jejich zastoupení a na ověření přídavků objemných krmiv a jadrných komponentů na složení mléčného tuku.
|
|
|
Vliv pastvy masného skotu na utváření porostové skladby a rozvíjení mimoprodukčních funkcí travních porostů
TRNKOVÁ, Ivana
V letech 2005 až 2006 byl v oblati Šumavy (Kaplice) v nadmořských výškách 550 {--} 850 m.n.m sledován vliv pastvy masných plemen skotu na složení pastevního porostu. Zároveň byl sledován vliv různých způsobů obhospodařování travních porostů na jejich porostovou skladbu a mimoprodukční funkce. V pastevním porostu převažovaly travní a vikvovité druhy. Na lokalitě ponechané ladem převažovaly bylinné druhy. Na kombinovaně využívané lokalitě (pastva, seč) byl zjištěn vyšší výskyt smetánky lékařské (Taraxacum officinale), jetele lučního (Trifolium pratense ) a srhy laločnaté (Dactylis glomerata ).
|
|
|
Sledování pohybové aktivity masného skotu v průběhu roku
RUDA, Jan
Diplomová práce se zabývá hodnocením pohybové aktivity masného skotu s celoročně venkovním ustájením v závislosti na vybraných vnějších i vnitřních vlivech. Práce byla provedena na soukromé farmě, která obhospodařuje 40 ha v podhorské oblasti. Chovaná zvířata jsou kříženci masných plemen charolais, piemontese, aberdeen angus, hereford, gasconne, limusine, české strakaté.
|
|
| |
|
|
Využití skotu a ovcí při údržbě krajiny
HOUŠKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit a vyhodnotit podmínky pro společný chov skotu a ovcí při pastevním způsobu chovu a stanovit základní životní projevy plemenic v obou stádech v průběhu pastevního období.Do sledování bylo zařazeno 79 kusů plemenic masného skotu Aberdeen angus a 56 kusů bahnic plemena Suffolk. Etologická sledování proběhla třikrát v průběhu pastevního období (po dobu 24hodin) metodou přímého pozorování (délka intervalu 10 minut). Obě stáda jsou chována v průběhu pastevního období společně.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu pastvy na užitkovost dojnic
TOMAN, Michal
Tato práce se zabývá analýzou vlivu pastvy na užitkovost dojnic v podniku, který se nachází v LFA oblasti. Dále se také zabývá postupy při obhospodařování pastvin a při samotné pastvě. Operace, prováděné před pastvou a během pastvy, jsou důležité z hlediska množství a kvality píce. Z výsledků této práce vyplývá, že v podniku Těšovský statek s. r. o. byla mléčná užitkovost během pastevní sezóny nižší než v zimním období. Nižší mléčné užitkovosti bylo dosaženo z důvodů zvýšené pohybové aktivity, změny krmné dávky a nízké kvality porostu, s čímž souviselo vysoké zatížení pastvin, které bylo 2,2 DJ . ha-1.
|
|
|
Porovnání výživy ovcí v konvenčních a ekologických podmínkách
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem bakalářské práce byl odběr travních vzorků z jednotlivých oplůtků a jejich následný rozbor. Obec v níž jsme prováděli odběry pastvy se nazývá Hojovice, které leží v lokalitě okresu Pelhřimov. Sledovali jsme stádo 13 bahnic, 9 jehňat a jednoho berana. Jednalo se o masné plemeno Charolais. Vzorky se odebíraly v roce 2009 z šesti oplůtků o výměře jeden metr čtvereční a to před pastvou i po ní. Odebrané vzorky jsme zvážili v čerstvém stavu a po usušení. Hned po odběru jsme provedli rozbor materiálu s ohledem na zastoupení jednotlivých travních druhů. Provedením analytického rozboru pastvy jsme získali informace o zastoupení jednotlivých látek, které byly obsaženy v odebraných pastevních vzorcích. Rozborem bylo zjištěno, že žádný vzorek neobsahoval více než 5 % tuku. Hranice obsahu hrubé vlákniny byla ve všech případech nad 17 %. Rovněž v obsahu NDF odebrané vzorky nesplňovaly optimální rozsah od 28 do 32 % NDF. Lze říci, že z uvedených odběrů a rozborů jsme o pastvě zjistili, že není nikterak závadná. Přesto samotná pastva by pozorovanému stádu nestačila k pokrytí veškeré energie. Proto je zde možnost dokrmování a nádrž s pitnou vodou. Lepšího pastevního porostu bychom dosáhli například dosíváním, většími vstupy hnojiva a lepší úpravou pastvy po vypasení.
|
|
| |
host ::
RSS.