|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Kršková, Božena ; Müller, Svatopluk (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá v současnosti velmi aktuálním problémem a to stresem působícím na zaměstnance v pracovních podmínkách. Analyzuje typy stresu, příznaky, projevy a vlivy na zdraví a pracovní výkon zaměstnance. Soustřeďuje se na faktory vyvolávající stres, jejich identifikaci a snižování v konkrétním podniku. Teoretická část je zaměřena na teoretický rozbor problematiky. Praktická část je věnována měření faktorů stresu v pracovním prostředí u zaměstnanců cateringové společnosti JHREST s.r.o. Závěr práce obsahuje návrh na snížení stresových faktorů v této společnosti.
|
|
|
Porovnání analýzy řečového signálu v závislosti na věku a pohlaví mluvčího
Báňa, Josef ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na analýzu věku a pohlaví. Dále pak byli zkoumány vhodnosti příznaků a vhodnost jejich použití při klasifikaci mluvčích. Je v ní pojednáno o základní teorii řečového signálu a problematice zobrazení a zpracování řeči. Je zde popsán volně dostupný program Praat, kterým se používá pro řečovou analýzu. Zaměřili jsme se na suprasegmentální příznaky řeči. Dále je zde popsána teorie příznaků které byly pro práci zvoleny. Prvním z kroků v této práci bylo získání dostatečného počtu promluv (nahráváním) od mluvčích různého věku a pohlaví. Řečový korpus je poměrně obsáhlý. Mluvčí byli rozděleni do šesti věkových skupin. Dále byly nahrávky zpracovány v programu Praat. Průměrné hodnoty byly vyneseny do tabulek a sloupcových grafů pro větší přehlednost. Dále bylo vybráno dvanáct nejvhodnějších příznaků podle kritéria kvality. S nimi poté byla provedena analýza zvolených příznaků pro automatické rozpoznávání pohlaví a věku. Příznaky byly při testování po jednom ubírány. Jako klasifikátor pro rozpoznávání byla zvolena neuronová sít. Pro práci se sítí byl zvolen Neural Network Toolbox v programu Matlab. Vytvořené sítě byly použity pro klasifikaci mluvčích na základě věku a pohlaví. Výsledky byly rozebrány v závěru práce.
|
|
|
Určení výšky osob z řečového projevu
Pelikán, Pavel ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na určení výšky osob z řečové nahrávky. Nejprve je hodnocen současný stav řešení problému s odkazem na již vytvořené studie a získané poznatky jsou využity k vlastní práci. Byla vybrána studie, která se prezentuje nejlepšími výsledky určení výšky osob. Experimentální část této studie je v rámci diplomové práce rekonstruována. Dále je v rámci experimentální části této práce vytvořen vlastní systém pro odhad výšky řečníka z řečové nahrávky. Úspěšnost systému byla testována s využitím několika příznaků na nahrávkách z databáze TIMIT.
|
|
| |
|
|
Rozpoznávání a klasifikace emocí na základě analýzy řeči
Černý, Lukáš ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustředí na klasifikaci emocí. Práce pojednává o parametrizaci zvukových souborů pomoci segmentálních a suprasegmentálních metod s ohledem na jejich další použití. Tato databáze obsahuje mnoho zvukových nahrávek s emocemi. Z těchto zvukových nahrávek jsou vytvořeny data, které jsou rozděleny do dvou částí. První část je použita pro trénik a druhá pro klasifikaci. Práce je soustředěna hlavně na samoorganizující sítě. Tato práce obsahuje programy v Matlabu, které mohou být použity pro parametrizaci jakékoliv databáze. Parametrizovaná data jsou předložena samoorganizující síťi ke klasifikaci. Dosažené výsledky jsou prezentovány na konci diplomové práce.
|
|
|
Rozpoznání paralingvistických signálů v řečovém projevu
Mašek, Jan ; Míča, Ivan (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Tento dokument popisuje tři metody pro klasifikaci paralingvistických výrazů jako smích a pláč z každodenních rozhovorů analýzou zvukového signálu. Pro tento účel byla vytvořena databáze nahrávek. Protože se dnes často setkáváme i s hudbou, byly do databáze začleněny i stavy: řeč, hudba, hudba se zpěvem a řeč s hudbou v pozadí. Extrakce příznaků, redukce příznaků a klasifikace jsou společné kroky v rozpoznání pro všechny tři popsané metody. Rozdíl metod spočívá v samotné klasifikaci. První metoda využívá přímého přístupu a klasifikuje všechny třídy najednou. Druhá metoda využívá postupnou klasifikaci ve stromové struktuře, která se skládá z pěti dílčích klasifikátorů. Poslední metoda využívá klasifikaci každé z dvojic tříd samostatně. Nejlepší příznaky pro každou z dílčích klasifikací byly identifikovány využitím statistické metody F-poměru a pro každou klasifikaci byly použity Gaussovy smíšené modely.
|
|
|
Rozpoznávání emočních stavů na základě analýzy řečového signálu
Čermák, Jan ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na klasifikaci emočních stavů s použitím neuronových sítí a klasifikátoru na bázi směsi Gaussových hustotních funkcí s využitím programu Matlab. Pojednává o problematice zpracování řečového signálu, z něhož byly extrahovány prozodické, spektrální příznaky a MFCC koeficienty. Práce se zabývá určením kvality jednotlivých příznaků a výběrem nejvhodnějších pro správnou klasifikaci emočních stavů. Pro určení emočních stavů byly použity dvě rozdílné metody. První metodou jsou neuronové sítě s různě zvolenými parametry. Druhou metodou klasifikace je použití smíšených Gaussových modelů tzv. GMM. U obou metod byla pro klasifikaci rozdělena databáze emočních promluv na trénovací a testovací skupinu. Při testování byla využita metoda nezávislá na mluvčím. Součástí práce je porovnání jednotlivých analyzovaných postupů, zobrazení a porovnání výsledků. Závěrem práce je návrh nejvhodnějších parametrů a klasifikátoru pro rozpoznání emočního stavu mluvčího.
|
|
|
Syndrom vyhoření
Woitsch, Marek ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Honsová, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice syndromu vyhoření. Práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část vymezuje pojmy syndromu vyhoření, jeho rizika, příznaky, fáze a léčbu. Druhá, praktická část se zabývá výzkumem v gastronomii a v pomáhajících profesích pomocí MBI dotazníku. Její cílem je zjistit míru vyhoření zkoumaného vzorku v závislosti na pohlaví, věkové skupiny a délce praxe. Výsledky analyzovat a určit, jaká skupina je ohroženější.
|
|
|
Syndrom vyhoření u studentů Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
Řehková, Lenka ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Hlavní podstata této diplomové práce spočívá ve zkoumání studentů Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a následném zjištění, zda jsou studenti ohroženi syndromem vyhoření nebo jím již trpí. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů - především syndromu vyhoření, jeho rizikových faktorů, příznaků a fází. Dále je zde věnovaná část prevenci a léčbě syndromu vyhoření. Za zmínku stojí také porovnání vztahů mezi syndromem vyhoření a stresem, depresí a time managementem. Následuje kapitola popisující charakteristiky lidí, kteří mohou být ohroženi syndromem vyhoření, a popisem profesí, kterých se syndrom vyhoření nejvíce týká. Závěr této části je věnován informacím o Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakultě podnikohospodářské a studentech. Na teoretickou část navazuje část praktická, která je založena na dotazníkovém šetření, z něhož vyplývá, zda jsou studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze ohroženi syndromem vyhoření nebo jím již trpí. Po vyhodnocení dotazníků a zhodnocení hypotéz je na konci práce uvedeno několik doporučení pro studenty.
|
|
|
Fytoplazma stolburu bramboru (Potato stolbur phytoplasma) na zelenině
Staňková, Zuzana
Bakalářská práce na téma "Fytoplazma stolburu bramboru (Potato stolbur phytoplasma) na zelenině" je vypracována jako literární rešerše zaměřená na výskyt choroby na území České republiky a dalších zemí. Dále charakterizuje původce choroby, příznaky na hostitelských rostlinách, možnosti přenosu, zdroje infekce, ekonomický význam a ochranu rostlin. Ekonomicky nejdůležitějšími hostiteli, ve kterých byla fytoplazma prokázána jsou lilek brambor (Solanum tuberosum L.), rajče jedlé (Lycopersicon esculentum Mill), paprika roční (Capsicum annuum L.), celer bulvový (Apium graveolens L.) a réva vinná (Vitis vinifera L.). Fytoplazma stolburu bramboru byla na území České republiky poprvé zjištěna v 50. letech 20. století na jižní Moravě. Výskyt na révě vinné byl však zjištěn teprve v roce 2006. Nebezpečí šíření spočívá zejména v zanedbání agrotechnických postupů - likvidace plevelů, přes které se může choroba šířit na pěstované kultury.
|
host ::
RSS.