|
|
Názory seniorů na příspěvek na péči
POHLOVÁ, Vendula
Od 1.1.2007 je účinný zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který opravuje řízení o přiznání příspěvku na péči a další postupy. Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech stupních. Příspěvek na péči má být dle zákona využíván na zajištění potřebné péče. Od roku 2007 se v rámci sběrných dat zjišťuje, že příspěvek na péči (zejména v 1. stupni) není využíván na zajištění péče registrovanými poskytovateli, a peníze vyplacené ze státního rozpočtu se nevrací přes poskytovatele zpět do systému, jak bylo původně zamýšleno. Práce se zabývá vývojem příspěvku na péči a problémy, které příspěvek na péči přináší. Odpovědi na výzkumné otázky byly zjišťovány pomocí kombinace kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu: sekundární analýza dat a polořízený rozhovor. Pro analýzu dat byly použity informace ze systému OK SLUŽBY, ve kterém se zpracovávají a evidují data související s příspěvkem na péči. Polořízený rozhovor se odvíjel na základě připravených otázek. První část otázek byla identifikační, druhou část tvořily připravené otevřené otázky, které bylo možno během rozhovoru upravovat s ohledem na konkrétního respondenta. Základní soubor pro sekundární analýzu dat tvořili příjemci příspěvku na péči v seniorském věku na území obce s rozšířenou působností Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s vybranými seniory ze základního souboru. Výběrový vzorek odpovídá sociodemografickému stavu v základním souboru. Práci je možné využít jako materiál pro účely MPSV, pro komunitní plánování na krajské i obecní úrovni, a pro samotné zaměstnance obcí s rozšířenou působností, kteří mají agendu příspěvku na péči na starosti.
|
|
|
Problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů
AUGUSTINOVÁ, Hana
Práce se zabývá jednotlivými problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů. V úvodu práce byl popsán současný stav pro oblasti sociální politiky a služeb, byly vymezeny základní pojmy používané v této oblasti. Krátce byl odborně charakterizován pojem stáří a jeho průvodní jevy. Hlavní část práce se věnuje způsobům získávání, zpracování, rozdělování a fungování příspěvku na péči pro seniory v oblasti Milevska. Vzhledem ke specifikám jednotlivých krajů ČR bylo nezbytné rámcově popsat region Milevsko a charakterizovat Odbor sociálních věcí Městského úřadu Milevsko, který v souladu s legislativou vykonává veškeré činnosti spojené s agendou příspěvku na péči pro definovanou oblast. Cílem práce bylo detailně zmapovat problematiku příspěvku na péči v jednotlivých fázích tj. od podání žádosti až po její vyřízení a částečně popsat i následné využívání příspěvku. V detailu jsou popsány především ranné fáze zpracování příspěvku tj. podávání žádostí, kde se vyskytuje stále nejvíce problematických oblastí. Při zpracování problematiky jsem úzce spolupracovala s Městským úřadem Milevsko, příslušnými pracovníky Odboru sociálních věcí a vybraným vzorkem seniorů v dané lokalitě. K dosažení vytčeného cíle jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku nestandardizovaného polořízeného rozhovoru vybraných klientů-seniorů a pracovníků Odboru sociálních věci. Jako doplňující metodu jsem použila analýzu sociální a zdravotní dokumentace příslušné skupiny klientů spolu s legislativou pro oblast příspěvku na péči. Výstupy z použitých technik jsem detailně zaznamenala a sumarizovala pomocí souhrnných tabulek. Závěry výzkumu přinesly mnohá zajímává zjištění, především se stále jedná o poměrně nízkou obecnou informovanost veřejnosti ohledně příspěvku na péči a prokázalo se, že nejdůležitějším zdrojem informací pro seniory žadatele je sociální pracovník. Co je třeba permanentně zlepšovat je informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků na jaké typy péče a kompenzačních pomůcek či aktivit lze příspěvek na péči využívat. Stále je také zapotřebí vysvětlovat seniorům a jejich rodinám způsob využívání příspěvku na péči, například kontrolní činnost ze strany sociálních pracovníků. Dle zjištění mohu potvrdit, že příspěvek na péči je velmi významným faktorem, který výrazně pomáhá vyrovnat závislost seniorů, byť je diskutabilní jeho výše. Dalším zjištěním byla nezastupitelná role rodiny, rodinných příslušníků, kteří zajišťují péči o seniora a snaha všech zúčastněných, aby senior mohl fungovat v přirozeném prostředí, což považuji za mimořádně pozitivní zjištění. V žádném případě se pak nepotvrdily tzv. hororové scénáře o zneužívání příspěvku na péči, což potvrzuje fakt, že kontrolní mechanismy v příslušné legislativě jsou poměrně dobře nastaveny. Vylepšení, podle závěrů mé práce, je nutno zahrnout do fáze šetření k přiznání příspěvku na péči, zde je zapotřebí skloubit obecné sociální metody s mimořádně citlivým a individuálním přístupem k jednotlivým žadatelům, tak aby bylo dosaženo optimálního využití příspěvku na péči pro jednotlivce, který by tak mohl co nejdéle zůstávat ve svém přirozeném prostředí. Další oblast rozvoje spatřuji především ve vzájemné provázanosti subjektů, které se podílejí na celém procesu přiznání příspěvku na péči a to například automatizovaným zpracováním agendy pomocí elektronických formulářů.
|
|
|
Informovanost seniorů o poskytování sociálních služeb na vesnici a ve městě
TRNKOVÁ, Michaela
V této bakalářské práci jsem se snažila zjistit informovanost u seniorské populace o sociálních službách a dále zjistit rozdílnost v informacích u seniorů na vesnici a ve městě. Vzhledem ke stárnoucí populaci je i zvýšená potřeba sociálních služeb pro seniory. V teoretické části práce bylo snahou popsat specifické projevy stárnutí, jak z hlediska fyziologických změn, tak na úrovni psychiky a zdůraznit tak celkový involuční proces probíhající ve stáří. Dále byla přiblížena situace starého člověka ve společnosti, oblast sociálních služeb, zejména služby určené pro seniory. V poslední fázi teoretické části bylo popsáno město Klatovy a mikroregion Plánicko, kde výzkum probíhal. Byla zmíněna četnost organizací poskytujících sociální služby a celkový počet seniorské populace ve dvou uvedených lokalitách. V kvantitativním výzkumu byl metodou dotazníků osloven základní vzorek respondentů potřebných pro zajištění validity. Celková návratnost činila 51%. Ze získaných dotazníků se potvrdila vyšší informovanost a dostupnost sociálních služeb ve městě oproti seniorům na vesnici. Dále z výzkumu vyplynulo, že senioři si informace o sociálních službách nejčastěji předávají neformální cestou prostřednictvím svých známých. Vyšší množství respondentů se vyslovilo, že by rádo získávalo informace od svého ošetřujícího lékaře. Jistě by bylo vhodné poskytnout výsledky této práce poskytovatelům sociálních služeb v lokalitě, kde výzkum probíhal. Informace by pro ně byly jistě přínosné, vzhledem k možnostem zkvalitňování sociálních služeb.
|
|
|
Příspěvek na péči v benešovském regionu
NOVOTNÁ, Soňa
Tématem bakalářské práce je příspěvek na péči v benešovském regionu. Jejím cílem je představit čtenáři problematiku příspěvku na péči od jeho vzniku, nástin historie, a jeho postupné vyvíjení v období od ledna roku 2007 do února roku 2010. Práce obsahuje teoretickou část, praktickou část a přílohy. V teoretickém konceptu je vymezen příspěvek na péči a jeho právní úprava. Další kapitoly popisují příjemce příspěvku na péči a jejich potřeby, řízení o příspěvku na péči, problematiku sociálního šetření, práci lékařské posudkové služby a kontroly využívání příspěvku na péči. Součástí teoretické části je i kapitola vymezující téma obcí a sociálních pracovníků vybraného městského úřadu. V praktickém konceptu bakalářské práce je představena v rámci kasuistik problematika klientů využívajících příspěvek na péči. Přílohy obsahují příklady závěrečných zpráv z provedeného sociálního šetření, přehled úkonů posuzovaných při sociálním šetření u dospělého žadatele, záznam o kontrole využívání příspěvku na péči, statistické údaje o příspěvku na péči Městského úřadu Benešov.
|
|
|
Přijímání žadatelů do Domovů pro seniory podle zákona o sociálních službách
SAMCOVÁ, Monika
Nejeden senior odešel do domova pro seniory právě proto, že nechtěl být na obtíž svým dětem či vzdálenějším příbuzným, nebo chtěl mít v době podání žádosti o umístění jen jistotu, že nezůstane bez pomoci, nebo se již např. nebyl schopen postarat o své hospodářství nebo finančně pokrýt náklady na velký byt. Občané přičítají státu primární odpovědnost za péči o staré lidi, a jednak jde o určitý stereotyp v uvažování většiny z nás {--} jsem/jsi starý, nemocný a potřebuji/potřebuješ pomoc, půjdu/půjdeš do domova. V úvodní části se zabývám problematikou stáří. Popisuji stárnutí jako postupující řadu změn u člověka nejen ze stránky biologické, ale i psychologické. Stárnoucích a starých lidí na celém světě přibývá. Tito lidé potřebují pomoc. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, zabezpečuje základní rámec k zajištění potřebné pomoci. Práce je zaměřena zejména na poskytování pomoci v pobytových sociálních zařízeních, v domovech pro seniory. Cílem výzkumu bylo zjistit podmínky pro přijetí žadatelů do domovů pro seniory. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo použito standardizovaného rozhovoru s pracovníky sociálních oddělení zkoumaných domovů pro seniory a techniky sekundární analýzy dat získaných z webových stránek zařízení. Zpracováním dat bylo zjištěno, že se věk obyvatel v zařízení zvyšuje. Průměrné věkové složení obyvatel všech zkoumaných domovů činí 80,5 roku. Potřebnost a závislost na pomoci druhé osoby se zvyšuje s přibývajícím věkem. Vzhledem ke stárnutí populace masivně narůstá počet neuspokojených žádostí o přijetí do domovů pro seniory. Domnívám se, že počet žadatelů o umístění by se mohl snížit pokrytím dostatečného počtu kvalitních terénních sociálních služeb.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení {-} se zaměřením na příspěvek na péči
SUCHANOVÁ, Markéta
Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky, který slouží k vyrovnávání sociálních nerovností a napomáhá řešit sociálně nepříznivé situace. Tato práce poskytuje základní přehled o jednotlivých dávkách nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a nabídce sociálních služeb. Práce se také zabývá Lékařskou posudkovou službou a posuzováním zdravotního stavu osob pro účely jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Hlavní pozornost je věnována příspěvku na péči, dávce určené osobám, jež jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Výzkum je zaměřen na příjemce příspěvku na péči, kteří žijí v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a ve vlastních domácnostech s rodinou či samostatně. Cílem této práce je zmapovat poskytování dávek sociálního zabezpečení, činnost Lékařské posudkové služby a problematiku procesu posuzování zdravotního stavu pro účely nároku na příspěvek na péči. Dále zjistit kvalitu života osob pobírajících příspěvek na péči. Součástí práce je dotazník, který zjišťuje průběh posuzování příspěvku na péči, důvody o jeho zažádání a způsoby využívání, dále zjišťuje zdravotní stav respondentů a kvalitu jejich života. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů. Zjistila jsem, že 93,6 % respondentů příspěvek na péči používá na platby pečovatelských služeb, osobní asistence či na úhradu nájmu a služeb v domově pro seniory, tedy na platby služeb, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku. První hypotéza, že příspěvek na péči je převážně využíván na úhradu výdajů souvisejících se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku, se potvrdila. Dále bylo zjištěno, že s výjimkou respondentů žijících v domech s pečovatelskou službou, se kvalita života respondentů v průběhu pobírání příspěvku nezměnila. Druhá hypotéza, že příspěvek na péči zlepšil kvalitu života pobírajících osob, se nepotvrdila. Za zjednodušení a zvýšení efektivnosti posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvku na péči lze pokládat chystané nahrazení současných posuzovaných 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti 10 oblastmi základních životních potřeb.
|
|
|
Dopady zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na čerpání sociálních služeb seniory
RUDKOVÁ, Eva
Zvyšováním životní úrovně a úrovně zdravotní péče se dožívají naši občané stále vyššího věku, což je příznivé kritérium společenského klimatu. K zajištění financování potřebných sociálních služeb starším občanům má pomoci dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc, a to buď v rámci rodiny nebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociálních služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby. Teoretická část mé práce je zaměřena zejména na aspekty stárnutí, zákon o sociálních službách a z něho především na příspěvek na péči. V praktické části jsem se zabývala vlivem zákona č. 108/2006 Sb. na čerpání a využívání sociálních služeb seniory. Zajímalo mě zejména, jaký postoj mají starší občané k sociálním službám. Jak a v jaké míře je využívají, pobírají-li příspěvek na péči a zda správně chápou jeho význam. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. V průběhu měsíců června a července roku 2010 bylo osloveno 100 seniorů žijících na prachaticku. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí být dostatečně informováni o nabídce sociálních služeb ve svém okolí a jsou rovněž spokojeni i s jejich kvalitou. Ženy, které pobírají příspěvek na péči nejvíce využívají oficiální terénní a pobytové služby. Pobytové služby využívají dle výzkumu v častějším případě i muži pobírající příspěvek na péči. Senioři, nepobírající příspěvek na péči, v naprosté většině nevyužívají žádný druh sociálních služeb. Velká část seniorů využívá také služby neoficiální, poskytované blízkou osobou. Z výsledků rovněž vyplývá že o problematiku sociálních služeb se zajímají v daleko větším procentu ženy než muži. Byla bych ráda, kdyby byla má práce využita jak pro další výzkum zabývající se tímto tématem, tak pro studijní účely. Dále by mohla posloužit poskytovatelům sociálních služeb k posouzení toho, na které skupiny potenciálních klientů by se měli zaměřit a zvýšit tím jejich informovanost o možnostech nabízených sociálních služeb.
|
|
|
Výkon veřejné správy samosprávnými územními orgány ve zdravotně sociální oblasti
BEČVÁŘOVÁ, Klára
Od roku 2007 je v platnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který radikálně změnil sociální oblast. Byla zavedena zcela nová dávka příspěvek na péči, na kterou se práce zaměřuje. Příspěvek náleží osobám s omezenou soběstačností a je určen na zajištění sociálních služeb, které uživatel potřebuje. Sociální služby mohou zajišťovat jak registrovaní poskytovatelé, tak i soukromé osoby. Cílem práce je zmapovat skupiny občanů, kteří žádají o posouzení stupně závislosti a jak příspěvek na péči využívají. Pro výzkum byla zvolena technika sekundární a obsahové analýzy spisové dokumentace Městského úřadu Milevsko, v období leden až srpen 2008. Výzkum ukázal, že nejčastějším příjemcem příspěvku na péči, jsou lidé starší 70 let, kteří vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu potřebují pomoc od druhých. Zároveň se ukázalo, že nejčastěji tuto pomoc jim poskytují blízké osoby. Čímž nedochází k návratu vynaložených prostředků na příspěvek na péči k registrovaným poskytovatelům. Někteří kombinují soukromou péči s registrovanými službami a to nejčastěji s pečovatelskou službou. To se objevuje hlavně u I. a II. stupně závislosti. U III. a IV. stupně závislosti jsou více využíváni registrovaní poskytovatelé. Praxe ukázala, že tento zákon byl správným krokem. Zároveň se, ale ukázaly i problémy. Hlavně se to týká zvyšujících se výdajů na sociální služby, nevyužívání příspěvku na sociální služby, některé děti s vážným onemocněním nedosáhnout na příspěvek na péči. Proto by měl být zákon novelizován.
|
|
|
Sociální služby ve stáří a nemoci
Šarochová, Miloslava ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kubát, Jiří (oponent)
Práce zhodnotí dopady Zákona o sociálních službách do oblasti péče o seniory z hlediska potřeb seniorů, pozornost bude věnována zejména dávce "příspěvek na péči". Součástí práce bude také analýza nákladů rodinných příslušníků na péči o seniora, tedy vyčíslení nákladů spojených s péčí o seniora v domácím prostředí v porovnání s náklady vydanými za pobyt v sociálním příp. zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Reforma sociálních služeb
Richtariková, Pavlína ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vybíralová, Ivana (oponent)
Reforma sociálních služeb, která vstoupila v platnost 1. ledna 2007, má za úkol změnit způsob jejich financování a umožnit efektivnější poskytování sociálních služeb osobám nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci. Po dobu její účinnosti však prochází úpravami, které by měly celý systém financování stabilizovat. Cílem této práce je popsat důsledky reformy na státní rozpočet a poskytovatele služeb a také přiblížit marketingové řízení takovéto organizace.
|
host ::
RSS.