|
Prevence katétrových infekcí krevního řečiště
SVOBODOVÁ, Jitka
Infekce krevního řečiště představují závažný problém i na počátku 21. století a jsou stále diskutovaným problémem. Tyto komplikace infekční povahy postihují v průměru 5 {--} 10 % pacientů. Teoretická část této práce představuje druhy vaskulárních katétrů, nozokomiální nákazy, bariérové ošetřovací techniky a prevenci katétrových infekcí krevního řečiště. Část empirická obsahuje výsledky auditu a dotazníku orientovaných na problematiku intravaskulárních katétrů, které jsou vyhodnocené formou grafů a tabulek. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště, a dále jestli sestry dodržují správnou techniku při zavádění periferní žilní kanyly. Na začátku výzkumu jsme si stanovily dvě hypotézy. Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště. Hypotéza 2: Sestry dodržují správnou techniku postupu zavádění periferní žilní kanyly. Provedené šetření je výzkumem kvantitativním. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování a pozorování. Výzkum formou ošetřovatelského auditu byl proveden u 31 sester (100 %) a zaměřoval se na zavedení a péči o periferní žilní katétr. Sestry měly k dispozici vypracovaný standardní ošetřovatelský postup {\clqq}Péče o periferní žilní katétr`` a standard formou DySSSy. Výzkumný soubor dotazníku tvořilo 31 sester(100 %) a týkal se centrálních venózních katétrů. Na výzkumu se podílely sestry z lůžkových oddělení v Nemocnici Třebíč. Z výsledků ošetřovatelského auditu vyplývá, že sestry znají zásady prevence katétrových infekcí při zavádění periferní žilní kanyly a v praxi se jimi řídí. Všechny sestry v auditu překročily minimální hranici úspěšnosti (84,10 %). V rámci dotazníkového šetření bylo sledováno 13 ukazatelů ošetřovatelské péče o centrální venózní katétr. V 11 kritériích sestry dosáhly nebo překročily 80% správnost odpovědí a prokázaly tak dobré znalosti péče o centrální venózní katétr. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu Nemocnice Třebíč jako jeden z indikátorů kvality ošetřovatelské péče.
|
|
Využití terapie za pomoci ryb Garra rufa pro humánní léčbu
Nacvalač, Tomáš ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Garra rufa obývá biotopy řek, malých vodních toků, nádrží a jezer a jedná se o málo
dotčený druh. Její původní výskyt je v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku. Žije na dně potoků a řek,
kde se pomocí adhezivního orgánu přisává ke dnu a kamenům. Jelikož má Garra rufa malý
pohlavní dimorfismus, je její rozmnožování v zajetí složitější. Pro efektivní rozmnožení je
důležité připravit třecí nádrž tak, aby se vytvořily podmínky co nejvíce podobné těm
v přirozeném prostředí, jako je například období dešťů.
Garra rufa se stává v poslední době velmi oblíbenou, a to díky svému využití
v ichtyoterapii a v zařízeních, kde se provádí takzvaná "rybí pedikúra". V některých zemích
jsou dokonce terapie za pomoci této ryby zakázány a to z důvodu nedostatečné hygieny a často špatných chovných podmínek.
Bakalářskou práci na toto téma jsem si zvolil proto, abych soustředil a posbíral co
nejvíce vědecky podložených informací ke zlepšení názoru na tento druh terapie. V práci
uvádím použití vhodné techniky pro použití v nádržích, která zvyšuje bezpečnost a kvalitu
prováděných procedur jak pro ryby, tak pro osoby, které podstupují celkovou, či lokální
terapii pomocí ryby Garra rufa.
Z hlediska rizika léčby jsem vycházel ze zdrojů, při kterých vědecké týmy testovaly vodu
v nádržích na přítomnost bakterií, jako jsou například Mycobacterium marinum, Aeromonas
hydrophila, Escherichia coli či Staphylococcus aureus. A uvedl možné druhy přenosu infekcí
na osoby podstupující terapii.
Ne všechny způsoby využití této ryby jsou pouze negativní. Některé mohou naopak
být velmi užitečné. Například při ichtyoterapii, léčbě osob, trpících lupénkou, atopickým
ekzémem, či akné. Výsledky těchto terapií jsou velmi dobré a při dodržování nezbytných
hygienických a bezpečnostních doporučení jsou bezpečné. V oboru akvaristiky je tato ryba
také přínosem, a to zejména pro odstraňování řasy a podle jedné studie pozitivně ovlivňuje
léčení ostatních druhů ryb v případě propuknutí infekce v nádrži.
Práce pojednává i o současném stavu v chovu a bezpečnosti výše zmíněných procedur
v České republice. Tuto problematiku jsem zpracoval podle Ing. Jaroslava Macenauera, který
mi poskytl informace o původu ryb k nám dovážených, správném výběru vybavení nádrže a o
péči, kterou je nutné provádět při zmiňovaných procedurách.
|
|
Problematika nozokomiálních nákaz v Domově seniorů Mšeno
Procházková, Barbora ; Pečenková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Míčková, Eva (oponent)
Autor: Barbora Procházková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Problematika nozokomiálních nákaz v Domově seniorů Mšeno Vedoucí práce: Jaroslava Pečenková Počet stran: 127 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: nozokomiální infekce, přenos a zdroj nákaz, prevence nozokomiálních nákaz, MRSA, dezinfekce, sterilizace, úklid, bariérová péče, klient Předmětem mé bakalářské práce je prevence nozokomiálních nákaz. Pozornost je věnována nejzávažnějším původcům nozokomiálních infekcí a preventivním opařením. Bakalářská práce zjišťuje míru informovanosti všeobecných sester, pečovatelek a pracovnic úklidu v oblasti nozokomiálních nákaz.
|
|
Antimikrobiální peptidy při infekcích gramnegativními bakteriemi
Tocháčková, Petra ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Andrýs, Ctirad (oponent)
Bc. Petra Tocháčková Antimikrobiální peptidy při infekcích gramnegativními bakteriemi Diplomová práce - abstrakt Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Cíl práce: Cílem práce je vypracování metodiky a stanovení možné genové aktivace antimikrobiálních peptidů (beta defensinů 1 a 2 - pBD1 a pBD2) v ileu při infekci gnotobiotických selat gramnegativními bakteriemi. Jako zástupce gramnegativních bakterií různé virulence byla zvolena Salmonela enterica serovar Typhimurium, kmen LT2 a její R mutanty (rfaG- a rfaL-). Metody: 1) Návrh systémů pro stanovení prasečích pBD1 a pBD2 (software), 2) Purifikace celkové RNA (komerční kolony), kvantifikace (spektrofotometricky) a odhad její čistoty (poměr A280/A260), 3) Reverzní transkripce (směs náhodných n- merů a oligo d(T)m), 4) Kvantifikace cDNA (polymerázová řetězová reakce v reálném - LNA sondy) a 5) Normalizace genového přepisu pro pBD1 a pBD2 vůči beta aktinu, cyklofilinu A nebo oběma kontrolním genům zároveň. Výsledky: Pro purifikaci celkové RNA a syntézu cDNA jsme použili metody, které snižují riziko kontaminace genomovou DNA a tím i falešně pozitivních výsledků. Navrhli jsme detekční systémy pro stanovení pBD1 a pBD2, jejichž efektivita byla okolo 100% (srovnatelná s efektivitami systémů pro kontrolní geny). Transkripce pBD1...
|
|
Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy
SIVOKOVÁ, Jaroslava
Téma Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy mě zaujalo, protože mě zajímala otázka, zda zvýšená spotřeba antibiotik a následkem toho i stoupající rezistence projeví i u této bakterie. Cílem mé práce je kromě získání praktických poznatků o kultivaci a identifikaci bakterie Streptococcus pyogenes i ověření její citlivosti na beta-laktamová antibiotika a makrolidy. Dále mě zajímalo, jak ve své terénní praxi lékaři pro děti a dorost postupují při podezření na streptokokové onemocnění horních cest dýchacích. Také toto téma stalo jedním z cílů. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejdříve vyšla z dostupných informací o bakterii Streptococcus pyogenes. Popisuji zde její morfologii a vlastnosti, faktory patogenity a virulence. Těchto informací se využívá při kultivaci bakterie a její následné identifikaci. Dále se zmiňuji o onemocnění, která pyogenní streptokok způsobuje. Součástí je i popis antibiotik, která jsou doporučena k léčbě onemocnění vyvolaných touto bakterií. Do druhé části jsem zahrnula metody kultivace a identifikace Streptococcus pyogenes, které se používají v mikrobiologické laboratoři Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Identifikační metody vychází z aplikace PYR-testu, latexové aglutinace, u nejednoznačných výsledků pak použití identifikačního systému Api 20 Strep. Z výsledků, které jsem získala v mikrobiologické laboratoři, vyplývá, že záchyt bakterie Streptococcus pyogenes u onemocnění horních dýchacích cest tvořil 4,4% ze všech výtěrů z horních dýchacích cest zaslaných do laboratoře Tato onemocnění jevila sezónní výskyt s maximem na jaře a v zimě. Z výsledků vyšetření citlivosti vyplynulo, že citlivost k penicilinu byla ve 100% a k erythromycinu v 91,6%. Zkřížená rezistence mezi erythromycinem a clindamycinem se vyskytla u 57 případů, což představovalo 4,5 %. Streptococcus pyogenes podle mého šetření způsobil otitidu ve 13 případech, což odpovídá 10%. Nejvyšší výskyt otitid způsobených Streptococcus pyogenes se objevil na jaře. Kmeny vyizolované ze sliznice uší byly citlivé ze 100% k penicilinu a z 92,3% k erythromycinu. Tyto uvedené výsledky platí pro materiál zaslaný do mikrobiologické laboratoře Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Pro získání uceleného obrazu jsem navštívila 20 lékařů pro děti a dorost, kteří byli ochotní vyplnit můj dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem zjistila, že všichni dotázaní lékaři čekají na výsledek kultivace a citlivosti kmene na antibiotika, pokud klinický stav pacienta není vážný. Přednostně podávají penicilin. Kontrolní výtěr provádí většina lékařů jen u recidivujících infekcí. Z dat v mikrobiologické laboratoři Laboma s.r.o. jsem se dozvěděla, že tři lékaři zasílají materiál ke kultivačnímu vyšetření a následné citlivosti kmene na antibiotika až poté, co u pacienta selhala již nasazená léčba.
|
|
Infekce přenášené klíšťaty - epidemiologické aspekty
Komárová, Tamara ; Janovská, Daniela (vedoucí práce)
Bakalářská práce je věnována problematice infekcí přenášených klíšťaty. Podává ucelený přehled celého spektra infekcí, o kterých je v současné době známo, že jsou přenášeny klíštětem obecným Ixodes ricinus. Práce je pak zaměřena na analýzu výskytu dvou nejčastějších nákaz s přírodní ohniskovostí v České republice - lymeské boreliózy a středoevropské klíšťové encefalitidy. Podle epidemiologických charakteristik byl analyzován výskyt lymeské boreliózy v Moravskoslezském kraji v letech 2006 a 2007.
|
|
Současný zdravotní stav populace jelena lesního (Cervus elaphus) v oblastni KRNAPu
Bártl, Josef ; Lamka, Jiří (vedoucí práce) ; Ducháček, Lubomír (oponent)
Tato studie probíhala v roce 2006 a 2007 a obsahuje i výsledky z roku 2005 je zaměřená na ověření zdravotního stavu volně žijící populace jelena lesního (Cervus elaphus) v oblasti KRNAP v České Republice. Sběr vzorků trusu a krve probíhal v zimních měsících v přezimovacích objektech v oblasti KRNAP. Výskyt parazitárních infekcí byl vyšetřován koprologickými metodami a to kvanlitativní ovoskopickou metodou a kvantitativní larvoskopickou metodou na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, katedře Farmakologie a toxikologie. Ve všech objektech byly z parazitujících hlístic s největší četností prokazovány Elaphostrongylus cervi, s menší četností ostatní hlístice z čeledi Strongylida a rod Capillaria. Mykobakteriální infekce způsobované Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis a Mycobacterium bovis byly vyšetřovány kultivační metodou na mykobakterie a sérologickými metodami imunodifuzním testem (IDT) a reakcí vazby komplementu (RVK) na odloučeném pracovišti Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Centru laboratoří, akreditovanou zkušební laboratoří v Brně (registrační číslo: 1354). V roce 2005 bylo vyšetřeno 439 anonymních vzorků kultivační metodou na mykobakterie. Nebyl zaznamenán jediný pozitivní vzorek. V roce 2005 bylo kultivační vyšetření i sérologické vyšetření jak metodou...
|
|
Experimental murine leishmaniasis and its application for drug discovery and study of host-pathogen interactions
Grekov, Igor ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Šírová, Milada (oponent)
Původce leishmaniózy Leishmania spp. má velký klinický význam. Leishmania je přenášena na obratlovce flebotomy, drobným dvoukřídlým hmyzem z čeledi Phlebotominae. Parazit infikuje profesionální fagocyty (neutrofily, monocyty a makrofágy) a řadu dalších buněk. Klinické příznaky leishmaniózy se pohybují od vytvoření kožní leze, která může být lokální nebo difuzní, přes mukosní až k viscerální patologii. Prvokem Leishmania je nakaženo dvanáct milionů lidí a 350 milionů lidí v 88 zemích je infekcí ohroženo. Zatím nebyla vyvinuta žádná účinná vakcína a také léčba vyžaduje značné zlepšení. Z tohoto důvodu hrají zvířecí modely leishmaniózy klíčovou roli v pochopení mechanismu onemocnění a v hledání způsobů, jak tuto chorobu léčit a najít účinnou prevenci. Tato práce shrnuje výsledky mého postgraduálního studia věnovaného zdokonalování laboratorního modelu leishmaniózy a jeho využití pro mapování genů a pro zkoumání látky s leishmanicidním potenciálem. Namnožení velkého množství infekčních forem leishmanií je klíčové v mnoha experimentálních postupech. Vypracovali jsme proto postup s dvoufázovým médiem SNB-9 pro pěstování leishmanií ve velkém množství a porovnali tento postup s pěstováním v běžném tekutém médiu. Pro detekci a kvantifikaci leishmanií jsme modifikovali a optimalizovali metodu PCR-ELISA s využitím...
|
|
Analýza výskytu importovaných nákaz v Jihočeském kraji v posledních pěti letech
MYSLÍK, Ladislav
V teoretické části je tato diplomová práce zaměřena na popis příjezdového a výjezdového cestovního ruchu, rozdělení cestovatelských aktivit a cestovatelů podle různých kriterií, mezinárodní cestovní ruch včetně jeho prognózy a problematiku migrace osob. Dále se práce zabývá přehledem nejběžnějších importovaných nákaz podle současného trendu jejich výskytu, epidemiologií importovaných onemocnění a stručnou charakteristikou systémů monitorování importovaných nákaz. Cílem empirické části je provést analýzu a vyhodnocení výskytu importovaných nákaz v Jihočeském kraji v období let 2007?2011. Metodologie je založena na principech statistické analýzy výzkumného souboru pomocí deskriptivní statistiky, ke konfirmaci hypotéz je použito především lineární regrese, t-testů a ?2-testů. Celkem bylo analyzováno 190 případů importovaných přenosných onemocnění ze 46 destinací, z nichž největší podíl (n = 166) připadá na rezidenty a 24 importů bylo zavlečeno cizinci. Podle klasifikace nemocí bylo zaznamenáno celkem 32 diagnóz, nejvyšší zastoupení měla alimentární onemocnění (68,4 %), nákaz přenášených krví a biologickým materiálem bylo 11,6 % a nákaz přenášených vektory 6,8 %. Mezi alimentárními nákazami zcela převládala kampylobakterióza (n = 38), salmonelóza (n = 33) a shigelóza (n = 30). Chronických hepatitid B bylo celkem 21 (nejvíce u Vietnamců). Jihočeskému kraji se nevyhnula ani malárie (n = 6) a 1 případ dengue. Hypotéza H1 "Existuje souvislost mezi objemem turistických cest a výskytem importovaných nákaz" nebyla potvrzena. Od hypotézy H2 "Mezi zeměmi původu importu nákaz je odlišná míra rizika" bylo upuštěno pro neexistenci potřebných dat. Hypotéza H3 "Nejvíce frekventované země původu importu jsou evropské destinace" byla potvrzena. Hypotéza H4 "Nejvyšší incidence importovaných nákaz je v okrese České Budějovice" byla potvrzena. Hypotéza H5 "Nejvyšší podíl z importovaných nákaz představují alimentární nákazy" byla potvrzena. Hypotéza H6 "Tendence incidence importovaných nákaz je na mírném poklesu" byla vyvrácena. Od poslední hypotézy H7 "Většina nemocných nepodstoupila očkování v souvislosti s jejich onemocněním" bylo upuštěno pro absenci požadovaných dat.
|
|
Faktory virulence Bordetella pertussis
Držmíšek, Jakub ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Bordetella pertussis je Gram negativní, aerobní, nesporulující kokobacil. Přestože se jedná o výhradně lidský patogen, v laboratorních podmínkách infikuje i jiné savce. Přenos mezi hostiteli je zprostředkován kapénkovou infekcí, ke které dochází bud' přímo z hostitele na hostitele nebo sekundárně z kontaminovaného prostředí. Bordetella se usazuje v horních dýchacích cestách, odkud posléze sestupuje do plic a působí onemocnění známé jako dávivý kašel, černý kašel nebo pertuse, které má ročně na svědomí přibližně 195 000 úmrtí z 16 mil. incidencí (dle zprávy WHO z roku 2010). Na základě objevu pertuzového toxinu byl černý kašel původně označován jako toxinem zprostředkované onemocnění. Postupem času byla odhalena řada dalších faktorů virulence, které lze rozdělit na adheziny, toxiny a ostatní faktory. Mezi adheziny patří filamentózní hemaglutinin, pertaktin a fimbrie, toxiny zastupuje pertuzový toxin, adenylát cyklázový toxin, tracheální cytotoxin, dermonekrotický toxin a lipopolysacharid. Většina faktorů je regulována dvoukomponentním systémem Bvg. K úspěšnému infikování hostitele je však potřeba řady dalších faktorů, jako jsou např. autotransportéry či tzv. siderophory, sloužící k získávání železa z okolního prostředí. Sekrece faktorů virulence probíhá pomocí vlastních transportních cest (autotransportéry)...
|
host ::
