|
|
Divadlo v exteriéru
Štěpán, Jakub ; ŽIŽKA, Tomáš (vedoucí práce) ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (oponent)
V bakalářské práci představuji celkem čtyři divadelní projekty, které mají jeden společný
prvek a tím je otevřený prostor nebo-li plenér. Hledám další propojení všech čtyř projektů a ostatních, které jsem za dobu studia realizoval.
Vytvářím si slovník cizích slov a pojmů, které se vztahují k práci v otevřeném prostoru.
Většina mých projektů se odehrává venku, rád nacházím lokace a stavím svoje vize.
Projekty spojuje filmový svět a jeho střihovost jako dramaturgický styl, ale zároveň jeho
vizuální stránka jakou je fikce.
Kočovnictví nebo jiným slovem nomádství je rovněž silnou propojovací linkou projektů.
Cestování z místa na místo a objevování nových technologií a možností je dalším z nálezů
této práce.
|
|
|
Divadelní výprava? Jevištní výtvarnictví ? Scénografie? porovnání teoretického vnímání scénograf ie v dílech Otakara Zicha a Růženy Vackové
Vöröšová, Markéta ; KOUBSKÁ, Vlasta (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na porovnání teoretického vnímání scénografie v dílech českých estetiků Otakara Zicha a Růženy Vackové.
Celé srovnání je začleněno do kontextu české moderní scénografie. Na vybraných nejvýznamnějších inscenacích lez také ukázat nové tendence, jež se v divadelní historii u nás objevují. Uznala jsem za důležité připomenout si divadelní tvůrce a jejich díla, na nichž se právě názory Zicha a Vackové na pojetí divadla formovaly.
Vzhledem k tomu, jakými všestrannými osobnostmi Otakar Zich a Růžena Vacková byly, se musím v bakalářské práci zmínit alespoň okrajově o všech oblastech jejich působení. Pokusím se shrnout jejich profesní dráhu a vliv na následovníky ? bez opomenutí jejich životních osudů. U osobnosti Otakara Zicha se věnuju významu jeho nejpodstatnější práce Estetiky dramatického umění. Také se pokouším shrnout osobnost Růženy Vackové a okolnosti vzniku díla Výtvarný projev v dramatickém umění.
Jedná se o kompilační dílo, v němž se snažím představit dva pohledy na výtvarnou složku v divadle. Porovnávám jejich používanou terminologii, stejně jako se pokouším přiblížit jednotlivé scénografické aspekty, které Vacková ze svého předchůdce a učitele rozvinula, nebo proti kterým se naopak vyhranila. Svou pozornost jsem zaměřila také na otázky možné podoby scénografie, spojení scénografie s výtvarným uměním a architekturou, jak si daní autoři představovali ideální scénu, jakou váhu přikládali scénickým poznámkám, stejně jako otázky světla, kostýmu, masky, scénických předmětů?
Tato bakalářská práce poskytuje pouze odrazový můstek pro další hlubší zkoumání. Nabízí se možnost jít do větších podrobností, stejně jako rozšířit náhled o další představitele české divadelní teorie a jejich pojetí scénografie. Snad se mi v budoucnu podaří obsáhnout dané téma ve své celistvosti až do dnešních dnů.
|
|
|
Karel Čapek - RUR komplexní scénografické řešení
Bardić, Bojana ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; , (oponent)
When Karel Čapek´s R.U.R. (the acronymic title is short for ??Rossum?s Universal Robots??) was first performed in 1921, it became a major international success and made Čapek an internationally known playwright. Although R.U.R. may appear slightly dated nearly hundred years later, the concerns expressed by the playwright are still interesting to modern audiences which explains why this play was chosen to be stage designed in the first place.
|
|
|
Georges Bizet - Carmen komplexní scénografický projekt
Trpković, Andrijana ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DAVID, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem na fenomén opery především ze scénografického hlediska. Scénografie je výtvarný obor, a povětšinou pro studenty bývá nejtěžší seznámení s hudbou a práce s ní po dvou letech studií, kdy pracují pouze s dramatickým textem. Při tomto mém úkolu zpracovat Bizetovu operu Carmen, jsem narazila právě na tento problém nedostatku informací o opeře , ale že také nevím, jak pracovat s hudbou v ní. Proto jsem se rozhodla úvodní část bakalářské práce věnovat historii opery, hlavně z pohledu scénografie. Tento přehled pak dále přechází v zamyšlení se nad mým vlastním pronikání do opery a současných interpretacích, díky kterému jsem došla mnohem dál v mém vlastním konceptu Carmen, který dopodrobna rozebírám. Součástí práce je také uvedení několika významných inscenací Carmen v českých divadlech od poválečné doby po současnost a na závěr pojednání o tom, zda a jak je možné pracovat s operou dnes.
|
|
|
Obsluhoval jsem anglického krále
Krčmářová, Petra ; VOHLÍDALOVÁ, Ivana (vedoucí práce) ; ZBOŘILOVÁ, Jana (oponent)
Tématem magisterské práce je divadelní hra Obsluhoval jsem anglického krále napsaná Bohumilem Hrabalem. Studie se v teoretické části zaměřuje na stručný životopis autora, rozbor jeho literárního rukopisu a přehled divadelních her tohoto dramatického textu, uzavřené zkrácený obsahem hry. Praktická část navazuje stručným popisem dějin odívání a dějin Československé republiky v příslušném období. V první řadě zde však objasňuji svoji vlastní koncepci a zvolené inspirační zdroje. Popisuji jednotlivé dramatické postavy a zdůvodňuji použití příslušného kostýmu. Na závěr jsou přiložené ukázky kostýmních návrhů jednotlivých postav.
|
|
|
Albert Camus - Cizinec komplexní scénografický projekt
Strmisková, Denisa ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; GLOGR, Karel (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji významnému francouzskému autorovi Albertu Camusovi a následně analyzuji vlastní scénografické řešení jednoho z jeho předních děl - Cizinec (1942). V první části představuji tuto osobnost v kontextu dějin filosofie, literatury a dramatické tvorby. Přibližuji zde historické pozadí jeho života v první polovině dvacátého století, zejména pak vliv jeho původu v Alžíru, té doby politicky a kulturně ovládaném Francouzi, v kontrastu s pozdějším pobytem v samotné Francii. Právě tato životní zkušenost zásadně ovlivnila osobitost Camusovy tvorby a jasně ho nasměrovala k vlastnímu výkladu a literárnímu vyjádření existencialismu. Dále nastiňuji základní principy této filosofie a představuji jeho nejvýznamější literární a dramatická díla. V konkrétnějším rozboru se pak věnuji samotné novele Cizinec. Tématem dalších kapitol je ztvárnění vybraných Camusových textů na českých i světových jevištích a jejich specifikace. V krátkosti také zmiňuji jejich filmové adaptace nebo prostředky filmové předlohy. V druhé části práce analyzuji vlastní zpracování Cizince se zaměřením na scénografii. Ta úzce souvisí s praktickou složkou diplomové práce, tedy s návrhy jednotlivých scén a maketami, které přikládám ve fotodokumentaci. Vysvětluji způsob práce se samotným textem novely a uzpůsobením jeho struktury v souvislosti se scénografií. Detailněji pak analyzuji jednotlivé dramatické situace a scény z hlediska scénografického řešení. V krátkosti se věnuji i technickému a světelnému řešení této inscenace. Závěr diplomové práce odkazuje na přínos Camusova díla a jeho vliv na umění 20. století.
|
|
|
Scénografie jako dramaturgie představení Ekvipáž
Sléhová, Tereza ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; KRÁLOVÁ, Andrea (oponent)
V práci mluvím o postupech v představení Ekvipáž, kde jsem použila
výtvarnost jako složku komunikace.
Tedy scénografie, fungující i jako dramaturgie. Představení pak
působí komplexně a práce všech lidí na představení je založená na
spolupráci. Výtvarná podoba je tak povýšená na větší význam, než
je jen vizuál a promlouvá k divákovi. Kominikace s divákem je velice
důležitá a napojení na jeho zkušenost a jazyk se dá prohloubit i přes
vizuální složku .
|
|
|
Giuseppe Verdi: Rigoletto - Comlex scenografical project
Lippertová, Dominika ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
This work is a theoretical part of the scenographic project of opera Rigoletto. I analyze here the whole process of creating and the comprehensive visual concept.
The first part of the work discusses the foreign productions of Rigoletto. It is focused on the stage design of relatively contemporary productions. It compares them with the staging from the 1970's that is more classical in terms of the stage design.
The analysis of the productions is a basis for further analysis of the possibilities of visual adaptation of opera Rigoletto.
The second part is based on the previous analysis. It describes the way to the visual conception of stage design and costumes to opera Rigoletto.Visual design is based on a minimalistically conceived stage and a relationship between music and the abstracted geometric shapes of costumes as the art objects and of the stage design itself.
|
|
|
Scénografie: William Shakespeare- Zkrocení zlé ženy
LIŠKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se věnuje životu a dílu Williama Shakespeara. První část přibližuje autora a jeho hry, především pak komedii Zkrocení zlé ženy. Část druhá popisuje samotnou tvorbu makety, návrhů a ideovou základnu, z níž se při tvorbě vychází. Obě části na sebe tematicky navazují.
|
|
|
JAN KVĚT (1896-1965): MEZI UMĚNÍM A HISTORIÍ.
DUBOVÁ, Stanislava
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zachytit osobnost historika umění Jana Květa. Na základě dosud nezpracovaných archivních materiálů se snaží ukázat jeho osobní život, veřejnou činnost i dílo v kontextu vývoje první poloviny 20. století. Heuristický základ tvoří materiály vzniklé z činnosti Jana Květa, korespondence, memoárová literatura, i dosavadní poznatky vydané literatury z oboru historie, dějiny umění a scénografie. V neposlední řadě práce využívá vzpomínek pamětníka. Text je rozdělen do čtyř kapitol, z nichž první tři líčí životní osudy Jana Květa v biografickém sledu. První kapitola zachycuje rodinné prostředí a dobu studií, tedy období zásadní pro formování mladého člověka. Druhá část pak pojednává o období do konce druhé světové války, o Květově působení v Národním muzeu a na Karlově univerzitě. Třetí kapitola se zabývá životním úsekem od roku 1945 do roku 1965, tedy překotnou dobou plnou budování základny nové vědy a kultury. Poslední kapitola se věnuje dílu Jana Květa a to jak teoretickému ? vědeckému, tak i praktickému ? scénografickému.
|
host ::
RSS.