|
Pařížská a vídeňská kytarová škola a jej í přínos
Moučková, Michaela ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Jak sám název napovídá, cílem mé magisterské práce bylo vystavit ucelenou klenbu, která by zaštiťovala kytaru v době jejího nejzářivějšího lesku, tedy v dobách působení pařížské a vídeňské školy. Z mého pohledu je právě tato éra kytary, časově vymezená přerodem klasicismu v epochu raného romantismu, ve vesmíru hudby jedna z nejpozoruhodnějších. Tuto atraktivitu potvrzuje především dobová kytarová literatura, jež je svou krásou, nápaditostí a stálou uměleckou aktuálností jednoznačně nejvýznamnější vůbec.
První kapitola, dále rozčleněna do dvou podkapitol, vykresluje sociálně -politickou i kulturní situaci přelomu 18. a 19. století. V první podkapitole stručně zachycuji ráz proměn hudební řeči, předurčující poté i jazyk kytarových tvůrců hudby raného romantismu. V podkapitole druhé pak zmiňuji stěžejní žánry a formy hudby, preferované zejména na konci 18. století a počátku 19. století, z nichž právě námi mapované kytarové školy vycházely. V druhé kapitole pak shrnuji podobu raně romantické kytary počátku 19. století. Uvádím zde i nejvýraznější evropská jména mistrů stavitelů a charakteristiku jejich stylu práce.
Ve stěžejních kapitolách, tedy třetí a čtvrté, se na větší ploše zabývám nejdůležitějšími moderními kytarovými skladateli vídeňské a pařížské školy. Pod stručným životopisem a význačnými mezníky v životě každé z osobností uvádím vybraná díla pro kytaru, která svým významem přesahují obvyklý rámec.
Podkapitola poté upozorňuje na nejvýznamnější současníky a pokračovatele, působící paralelně s oběma zmapovanými kytarovými školami, nikoliv však v jejich rámci.
Závěr v několika větách upozorňuje na důležitost a nevyčíslitelnou hodnotu kytarové hudby první poloviny 19. století, mající dodnes revoluční význam celosvětového měřítka.
|
|
Prevence zdravotních obtíží hobojistů
Jenešová, Ivana ; SEQUARDTOVÁ, Liběna (vedoucí práce) ; BROŽKOVÁ, Jana (oponent)
V souvislosti s nedávnými výzkumy v oblasti zdraví profesionálních hudebníků, se stává častěji předmětem diskuzí otázka prevence jejich zdravotních obtíží.
Tato magisterská práce se zabývá vztahem mezi lidským tělem a hrou na hoboj, soustředí se na podání obecných informací ohledně fungování pohybového aparátu a fyzických procesů, které v těle probíhají během hraní. Odpovídá na otázku, jak je důležitá kompenzace jednostranných pohybů během hry, a uvádí možnosti kompenzace.
Cílem práce je shrnout pozorování, vlastní zkušenosti a analýzy zdrojových odborných materiálů do zdraví prospěšného cvičebního systému pro hobojisty, který je orientovaný nejen na způsob cvičení na hudební nástroj, ale i na vhodná tělesná cvičení.
Závěr rekapituluje nejdůležitější aspekty prevence.
|
| |
|
Martina Maixnerová - pedagog a koncertní umělkyně
Pelcová, Zuzana ; BILINSKÁ, Kvitoslava (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Předmětem této práce je osobnost pianistky a vynikajícího pedagoga Martiny Maixnerové, která díky emigraci upadla v zapomnění. Seznámíme se s jejím životním příběhem , koncertním působením i pedagogickými úspěchy. Dotkneme se i osobnosti výzmaného houslisty Pavla Prantla, který se stal jejím životním partnerem a to jak v osobním, tak i v profesním životě.
|
|
Umění koloraturního sopránu
Dolejší, Anna ; JONÁŠOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (oponent)
Téma " Umění koloraturního sopránu" jsem si vybrala , protože úzce souvisí s programem mého magisterského koncertu,který obsahoval árie vesměs z tohoto oboru. V první části své práce se snažím objasnit význam a prospěšnost technických prostředků spojovaných s technikou koloratury i pro lyrické soprány. Dále se zabývám historií a rozdělením rolí v rámci tohoto oboru. Ve druhé části uvádím mnou zvolené představitelky Editu Gruberovou, Janu Jonášovou a Marii Tauberovou, které se velmi zasloužily v oboru koloraturního sopránu, a objasňuji pozitivní přínos jednotlivých reprezentantek pro moji osobu. Mapuji vývojové etapy těchto tří pěvkyň, zabývám se teoreticky studiem jejich repertoáru v té či oné etapě a hodnotím jej. Snažím se pomoci autio nahrávek osvojit si některé technické a výrazové prostředky jednotlivých interpretek, pojmout je za své a následně implementovat do své interpretace arií ( Karolína - Dvě vdovy, Bedřich Smetana, Gilda - Rigoletto, Giuseppe Verdi, Lucie z Lammermooru, Gaetano Donozatti).
|
|
Hornová třída Konzervatoře P. J. Vejvano vského Kroměříž
Mlčák, Daniel ; DIVOKÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; BABORÁK, Radek (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Hornová třída Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž. Práci rozděluji do tří kapitol a jejich podkapitol. V první kapitole píši o městě Kroměříž. Ve druhé kapitole představuji Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž. Třetí kapitola je věnována absolventům, studentům a pedagogům Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž. Třetí kapitolu a její podkapitoly považuji za stěžejní část této bakalářské práce. Jako přílohu přikládám CD s fotografiemi absolventů a pedagogů.
|
|
Rozvíjení hlasových dovedností u dětí v předškolním věku
BENEŠOVÁ, Karolina
Práce zabývající se hudebním rozvojem dětí je rozdělena do čtyř kapitol.V první kapitole této práce je shrnuta celková charakteristika vývoje dítěte v předškolním věku. Následuje kapitola osvětlující funkce orgánů participujících na hlasovém projevu. Ve třetí kapitole se zabývám rozvojem vhodných návyků při dětském zpěvu zábavnou formou, z tohoto důvodu jsou u každé problematiky připojené názorné ukázky jednoduchých cvičení, která dětem zpříjemní nácvik základních dovedností, jejichž znalost je nutná pro zdravý zpěv. V následující kapitole je nastíněna práce a využití jednoduchých rytmických nástrojů při práci s dětmi v hudební výchově.
|
|
Koncepce výuky hry na flétnu v zájmových střediscích
PRZECZKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá koncepcí výuky hry na flétnu v zájmových střediscích.. Práce je zaměřena na hudbu v oblasti volného času a jejího dalšího využití v životě. Popisuje hudbu v jednotlivých oblastech výchovně-vzdělávacího procesu. Zmiňuji zde poslání základních uměleckých škol, dále pak poslání mateřských škol a úlohu domů dětí a mládeže při výuce hry na flétnu. První část práce je zaměřena na význam a vliv hudby na dítě. Kapitoly mapují pojem hudba, emocionální reakce dítěte na hudbu a hudební klima dítěte v rodině. Druhá část práce se zabývá výčtem jednotlivých hudebních činností a aktivit. Poslední část diplomové práce se zaměřuje na hudební školu Yamaha a příklady hudebně-pohybových her.
|
|
Rozvíjení hudebního cítění pomocí hlasové výchovy u dětí předškolního věku
CERMANOVÁ, Lucie
Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou část. Zpočátku tato práce shrnuje základní hudební terminologii, dále se pak věnuji psychologii hudebních schopností a vývojové psychologii v dětském věku. Důležitou částí je kapitola o hlasové výchově a dětském hlasu vůbec. Nejobsáhlejší kapitolou je nezpěvnost a její náprava. Zde se věnuji příčinám nezpěvnosti a zároveň jejich důsledkům. V praktické části potom metodicky popisuji samotnou pedagogickou činnost s dětmi v předškolním věku, nácvik jednoduché jarní písně v rámci hudebního projektu {--} jarní besídka.
|
|
Rozíjení rytmického cítění u dětí předškolního a mladšího školního věku
BÝČKOVÁ, Daniela
Práce se zabývá rozvojem hudebního vnímání se zaměřením na hudební rytmus v mimoškolní edukaci. Podrobněji rozebírá složky rytmu, dělení rytmu a jeho vývoj. Dále je charakterizován hudební vývoj dítěte v předškolním a mladším školním věku. Značná část práce se věnuje pohybovým činnostem. Rozebírá jejích formu, způsoby provedení a možnosti hudební improvizace. Věnuje se metodám Carla Orffa, postupům při rozvíjení hudebnosti a popisuje jeho instrumentář dětských hudebních nástrojů. Dále se zabývá problematikou hudební pedagogiky a interakcí hudebního pedagoga a dítěte. Je doplněna ukázkami her, které jsou zaměřeny na rozvíjení rytmu.
|