|
|
Onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu
TICHÁ, Anděla
Základní myšlenkou mé práce je průzkum onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu. Úvodem objasňuji základní pojmy související s výživou, zdravím, nemocí a prevencí. V další kapitole se věnuji zjištění zdravotního stavu a signálům, které nám tělo dává, když nedostává vše potřebné. Obsahovou stránku zaměřuji na determinanty působící na naše zdraví. Důraz kladu na komplexnost. Dozvíme se jaký je optimální pitný režim, jaké makroživiny a mikroživiny tělo potřebuje, jaké je jejich dělení a z jakých potravin je získáváme. Rozebírám i potřeby pohybu, odpočinku, spánku a duševní hygieny. Tento materiál zobecňuje aktuální požadavky zdravého životního stylu, podle kterých se mohou řídit, budovat a dlouhodobě upevňovat správné návyky pro zdraví a vitalitu.
|
|
|
Duševní hygiena po náročném zásahu u složek IZS
SYNEK, Antonín
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u složek IZS po náročném zásahu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje šest hlavních celků, v nichž je zpracována problematika duševní hygieny, základních složek IZS, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření zaměřené na duševní hygienu a trávení volného času příslušníků a zaměstnanců IZS po náročném zásahu. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jaké prostředky duševní hygieny nejčastěji využívají pracovníci IZS po náročném zásahu.
|
|
|
Aplikace a možnosti využití technik duševní hygieny u sportujících a nesportujících pubescentů
BURDOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat výsledky změn psychického stavu a změny v sebepojetí své postavy po intervenčním programu duševní hygieny u sportujících a nesportujících pubescentů. Psychotréninkového programu se zúčastnilo dohromady 700 pubescentů (12-15let). Intervenčního psychotréninku ?Krok ke zdraví? pod mým vedením se zúčastnilo 10 pubescentů. Práce zkoumá vliv tělesného cvičení, relaxace, koncentrace a různých cviků jógy na psychický a fyzický stav jedince. Program obsahoval 4 setkání po dobu 4 týdnů. Lekce trvala přibližně 90 ? 120 minut. Po absolvování každého setkání následovaly dotazníky. Po ukončení 4 ? týdenního tréninku následovalo uspořádání dat. Na základě porovnání údajů z testů před provedením psychotréninku a po provedení a statického zpracování docházíme k závěru, že pravidelným programem jde docílit psychické vyrovnanosti a uvědomění si problémových partií těla a díky tomu s tělem a psychikou pracovat.
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Psychosociální zátěž v práci sester
KOTTINKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá zátěží v práci sester a to po stránce fyzické, psychické a sociální. Definuje pojem syndrom vyhoření a pojem stres. Zaměřuje se také na duševní hygienu a na význam prevence syndromu vyhoření. Popisuje úlohu zdravotní sestry, definuje význam pomáhajících profesí a význam supervize u těchto povolání. Ústředním tématem je zátěž sester v sociálních službách z hlediska bio-psycho-sociálního. V práci je popsán syndrom vyhoření, jeho příznaky a prevence, dále je zde popsán stres, jeho příčiny a druhy, význam duševní hygieny a relaxace v práci sester a význam supervize. Praktická část je zaměřena na to, jak sestry, které pracují v sociálních službách, vnímají bio-psycho-sociální zátěž ve své profesi. Výzkum je zaměřen na sestry pracující v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem a domově pro osoby se zdravotním postižením. Tato práce zkoumá, která forma zátěže je pro sestry nejvíce stresující, zda se cítí dostatečně ohodnoceny a zda mají čas na odpočinek.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů
ŘEHÁKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u vysokoškolských pedagogů. Teoretická část má celkem tři hlavní kapitoly a je zaměřena na definici syndromu vyhoření, popis jeho projevů a příčin. Další dvě kapitoly jsou věnovány syndromu vyhoření u pedagogů a prevenci burnoutu. Praktická část zkoumá kvantitativní metodou míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u pedagogů na pedagogické fakultě v Plzni a v Českých Budějovicích. K tomuto účelu byl použit dotazník Inventář projevů syndromu vyhoření. Závěrečná část práce obsahuje srovnání a popis výsledků obou fakult.
|
|
|
Waldorfská škola - strategie výuky duševní hygieny
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, jaká je strategie výuky duševní hygieny na waldorfské škole. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se duševní hygiena na waldorfské škole vyučuje a tuto strategii poté porovnat se strategií výuky duševní hygieny na škole tradičního vzdělávacího systému. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda má správná strategie výuky duševní hygieny na základní škole nějaký vliv na rozvoj dítěte. Výzkum byl prováděn jednak analýzou Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání waldorfské školy v Českých Budějovicích a dále dotazníkovou metodou, kdy do šetření se zapojilo 28 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu waldorfského typu a 13 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu tradičního typu. Rodičům obou skupin byly položeny stejné otázky vztahující se k problematice strategie výuky duševní hygieny na základní škole. Shromážděné odpovědi probandů obou skupin byly navzájem komparovány, vyhodnoceny a byl z nich vyvozen závěr šetření, který byl poté konfrontován s našimi výzkumnými předpoklady. Výzkumem bylo zjištěno, že waldorfská pedagogika věnuje péči o duševní zdraví a duševní hygienu dítěte více prostoru než tradiční pojetí výuky realizované na klasických základních školách. Dále bylo zjištěno, že správná strategie výuky duševní hygieny má pozitivní vliv na rozvoj duševního zdraví dítěte.
|
|
|
Aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry
PAPEŽOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce je zaměřeno na aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry. Nádorová onemocnění u dětí jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku. Incidence dětských nádorových onemocnění stoupla počátkem druhé poloviny minulého století přibližně o 1 % za rok, ale od konce 80. let již není vzestup výskytu patrný. Nádory v dětském věku nejčastěji vznikají v krvetvorné tkáni a řadí se na první místo z jednotlivých druhů nádorů u dětí. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách problematiku dětské hematoonkologie, hospitalizovaného dítěte a jeho potřeb, role sestry, zátěže psychické i fyzické, syndromu vyhoření a duševní hygieny. Praktická část měla za úkol ověření třech cílů. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester na dětské hematoonkologii. Druhým cílem bylo zjistit, jaké nároky jsou kladeny na sestry pracující na dětské hematoonkologii. Třetím cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na tomto oddělení zvládají psychickou zátěž. K dosažení cílů byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, formou polostandardizovaného rozhovoru a dvou standardizovaných dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen třinácti sestrami pracujícími na jednotce dětské hematoonkologie. Z toho byly tři sestry z nemocnice České Budějovice, dvě sestry z Fakultní nemocnice Motol v Praze, pět sester z Fakultní nemocnice Brno a tři sestry z fakultní nemocnice Olomouc. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry považují práci na oddělení dětské hematoonkologie za velmi odbornou. Specifika svého oddělení shledávají sestry různorodě. Za největší specifika považuje většina dotazovaných sester přítomnost rodičů na oddělení, dlouhodobou hospitalizaci dětí a práci s cytostatiky. Nároky na práci sester jsou dle jejich výpovědi značné. Jejich práce klade zvýšené nároky na znalosti a manuální zručnost. Za největší zátěž považují zátěž psychickou, zejména v oblasti péče o dítě v terminálním stádiu a jeho následné úmrtí. Z rozhovorů vyplynulo, že většina sester je na oddělení spokojena. Svou práci považují za velice rozmanitou a specifickou. Výstupem diplomové práce bude vytvoření power pointové prezentace (Příloha č.7), která bude použita jako prezentační materiál na V. Mezinárodní konferenci na téma Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence, která proběhne ve dnech 6. ? 7. září 2012 v Českých Budějovicích. Dále je v plánu vytvořit z těchto materiálů odborný článek a následně jej publikovat v recenzovaném časopise se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Analýza změn psychického stavu v důsledku jógových dechových cvičení- laboratorní měření
DRHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá změnou psychického zdraví v důsledku jógových dechových cvičení. Dechová cvičení pránájámy prohlubují dýchání a mají velký vliv na snížení psychického napětí. Teoretická část popisuje význam duševní hygieny, neboť neuropsychická zátěž je součástí našeho každodenního života. Cílem této práce je analyzovat změny psychického zdraví jógovým dechovým cvičením, zda prohloubené dýchání přispívá k odbourání napětí, jestli s pomocí dýchání může člověk regulovat a lépe ovládat své duševní stavy, své celkové zdraví. Výzkumná část obsahuje výsledky laboratorních měření, grafická znázornění a srovnání změny hloubky a frekvence dechu vzhledem ke způsobu dýchání. K monitoringu byl využit přístroj Biofeedback Schulfried, zaznamenáno bylo dýchání adolescentek a seniorek, začátečnic i pokročilých, které cvičí jógu podle systému Jóga v denním životě. Získaných poznatků lze využít v oblasti prevence a podpory zdraví.
|
|
|
Edukační model výuky duševní hygieny ve vybrané škole a její vliv na psychické zdraví pubescentů.
PETRÁNOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se svým obsahem a formou zakládá na edukačním modelu duševní hygieny, který je určen pro žáky pubescentního věku. O duševní hygieně je zde pojednáno jako o součásti zdravého životního stylu a předmětu výchovy ke zdraví. V teoretické části jsou zahrnuty literární prameny a zdroje, vztahující se k tématu. Intervenční program duševní hygieny byl aplikován v 7. třídě ZŠ Oskara Nedbala pro 29 žáků ve věkovém průměru 13 let. Vliv aplikovaného intervenčního programu duševní hygieny byl měřen pomocí vstupního a výstupního dotazníkového měření životních rytmů a spánkového režimu. Měření probíhalo i v kontrolní třídě. Samostatně byl také měřen vliv hodiny relaxace pomocí testů POMS. Tato hodina přinesla zajímavé výsledky v pozitivní změně v aktuálním psychickém stavu pubescentů.
|
host ::
RSS.