|
|
Dochované stopy komponované krajiny v okolí poutního místa Lomec u Vodňan
Daňková, Lenka ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; Diana, Diana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem krajiny v okolí poutního místa Lomec v jižních Čechách.
Výběr řešené lokality proběhl na základě osobní návštěvy a následného získání základních informací o území. Při výběru a vymezování oblasti se rovněž dbalo na to, aby obsahovala všechny klíčové hodnoty a prvky, jež jsou pro zdejší krajinu charakteristické.
Práce je tvořena dvěma částmi, přičemž první část je obecná (teoretická) a druhá konkrétní (analytická). Obecná část pojednává o dané problematice a představuje seznámení s tématem. Konkrétní část pak obsahuje již samotnou vlastní činnost autora. Ta mimo jiné ztělesňuje i hlavní přínos diplomové práce (zejména některé její pasáže, v katalogu).
Cílem a zároveň výsledkem práce je vytvoření rozboru (ve formě katalogu) výše zmíněného území. K tomuto účelu je využito dat získaných během vlastní terénní obchůzky. Dále se aplikují poznatky ze všech dostupných pramenů týkajících se dané problematiky.
|
|
|
Vývoj krajiny na Jáchymovsku
Končelová, Zuzana ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje montánní krajiny na Já-chymovsku v Krušných horách. V práci je pozornost věnována historii horního města Jáchy-mova založeného v 16. století, která je úzce spjatá s rozmachem hornictví v Krušných horách. Zároveň se práce soustřeďuje na události, které nejvýrazněji poznamenaly tuto kulturní krajinu, v období od poloviny 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnou exploatací uranových rud.
Práce se věnuje všem výrazným faktorům, které ovlivnily a formovaly tuto specifickou kulturní krajinu a dále analyzuje data využívání krajiny (land use) z databáze LUCC. Pro přesnější a názornější hodnocení změn v krajině byly použity nejen písemné podklady s historickými popisy, ale také podklady grafické. Srovnáváním starých fotografií především z první poloviny 20. století s dnešním stavem je pozornost orientována nejen na krajinný po-kryv a změny terénu, ale také změny v zástavbě. Součástí práce je dále také srovnávání Císař-ských otisků stabilního katastru a leteckého snímkování s mapami současnými prostřednictvím programu ArcGis. Zde jsou hodnoceny lokální změny související se zástavbou a změnou terénu. Dále byl ruční vektorizací zaznamenán krajinný pokryv (land cover) v mapách stabil-ního katastru a nejnovější ortofotomapě. Krajinný pokryv byl zjednodušen na tři nejvýraznější kategorie: lesní plochy, nelesní plochy a zástavba. Výstupem je samostatná mapa katastrálního území Jáchymov, kde jsou promítnuty nejvýraznější změny, tedy přírůstek a úbytek lesa, a přírůstek zástavby.
Tato bakalářská práce poukazuje na extrémy v míře antropického tlaku v této specifické krajině. Na jedné straně stavění pracovních táborů, masivní změny terénu a ponechávání hlušin po těžbě, na straně druhé opuštěná půda a sídelní celky po vystěhovalém obyvatelstvu, dílo sukcese a mizení mikrostruktury krajiny.
|
|
|
Srovnání přístupů k ochraně kulturní krajiny v České republice a v Nizozemí
Übelacker, Martin ; Fanta, Václav (vedoucí práce) ; Kupka, Jiří (oponent)
Dle odborné diskuze nelze považovat stav ochrany kulturní krajiny v České republice za ideální. Jako inspirace k její ochraně mohou sloužit nástroje uplatňované v jiných evropských státech. Hlavní částí této bakalářské práce rešeršního typu je rozbor literatury zabývající se problematikou ochrany kulturní krajiny v České republice a v Nizozemí. Dále je zde kulturní krajina rozdělena do několika typů a je zde nastíněn historický vývoj kulturní krajiny v obou zemích. Hlavním cílem této práce je porovnání, jak je v České republice a Nizozemí přistupováno k ochraně kulturní krajiny. Výstupem této práce je srovnání obou přístupů a doporučení, jakým způsobem zlepšit ochranu kulturní krajiny v České republice.
|
|
|
Proměny české kulturní krajiny
Řeháčková, Kristýna
Tato diplomová práce se zabývá proměnami české kulturní krajiny v modelovém území obce Ostopovice. Předně je podrobně popsána kulturní krajina a identifikována specifika vybrané oblasti. Následně jsou srovnány a vyhodnoceny změny v této krajině za posledních 60 let. V metodické části jsou uvedeny použité metody, kterými byly: snímkování, dotazníkové šetření a SWOT analýza. Dále je zde podrobně charakterizována obec Ostopovice a krajinně-ekologické souvislosti daného území v časovém průřezu. Srovnáním historických map se současnými byly identifikovány průkazné změny krajiny v čase. Následně bylo formou dotazníkového průzkumu a rozhovorů zachyceno vnímání těchto proměn obyvateli obce Ostopovice. Výsledky SWOT analýzy reflektují převážně příležitosti krajiny vybraného území. Použitím zvolených metod a následným vyhodnocením získaných výsledků byly potvrzeny všechny 3 stanovené hypotézy. Práce tedy potvrzuje významné změny v kulturní krajině zájmové obce Ostopovice.
|
|
|
Cestička k domovu
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ústředním motivem projektu Cestička k domovu (inspirací pro název projektu byla stejnojmenná báseň Karla Václava Raise) je práce s pamětí krajiny. Projekt se týká 700 metrů dlouhého úseku z části zaniklé cesty u Stráže nad Nežárkou, které se ve své práci snažím navrátit její původní účel, zjistit její historické opodstatnění a navrátit její celistvost. Cesta vedla z obce Dvorce a končila u dnes zrušeného Gablerova mlýna (dům č. p. 98) ve Stráži nad Nežárkou. Součástí práce bylo také pozorování proměn kulturní krajiny v okolí obce. Práce samotná se skládá ze tří etap. CESTA, JABLONĚ, OBJEKT.
|
|
| |
|
|
Komponovaná krajina Křinecko
Šesták, Ondřej
Diplomová práce se zabývá problematikou kulturní krajiny a komponovaných krajin obecně. Okrajově je zde nastíněna i problematika nakládání s komponovanými krajinami v dnešní době. Modelovým územím je katastr obce Křinec u Nymburku. Zdejší krajina byla podrobena detailním analýzám primární a sekundární krajinné struktury. Historická sekundární krajinná struktura a komponovaná vrstva krajiny byly důkladně rozebrány a na základě dostupných materiálů byly definovány etapy jejich vývoje. Zjištěné poznatky byly ilustrovány na mapových výstupech a kresebných schématech. Tato rozborová část byla východiskem pro definování hodnot a problémů modelového území. Tyto byly stěžejní pro návrhovou část, jejímž výstupem je krajinářská studie. Krajinářská studie řeší tři základní návrhové vrstvy, komponovanou vrstvu krajiny, ekologickou stabilitu území a provozní vztahy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.