Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22,282 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.65 vteřin. 

Analýza vlivů cestovního ruchu na území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj z hlediska ochrany přírody a krajiny a návrhy šetrného rozvoje
Kacafírková, Dominika ; Maršálek, Milan (vedoucí práce) ; Petrů, Anita (oponent)
Chráněná krajinnná oblast Kokořínsko byla vyhlášena již roku 1976. Její rozloha činí 270 km2 a rozkládá se zhruba mezi městy Mělník, Litoměřice a Česká Lípa. Tato CHKO je turisty velmi oblíbena nejen díky přítomnosti Máchova jezera, ale také díky mnoha dalším památkám. Kokořínsko je také neodmyslitelně spjato s tvorbou romantického básníka Karla Hynka Máchy. Až v roce 2014 byla CHKO Kokořínsko rozšířena o dokeskou část a vzniklo tak nové území a to CHKO Kokořínko - Máchův kraj. Práce analyzuje vliv turistiky a cestovního ruchu v části Dokeska a řeší jeho šetrný rozvoj k životnímu prostředí. Výsledkem práce je SWOT analýza, anketní šetření, závěr a vlastní návrhy na šetrný rozvoj.

Role kulturních památek v rozvoji regionu
Synková, Adéla ; Kment, Petr (vedoucí práce) ; Kubálek, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem zámku Hořovice na rozvoj regionu, ve kterém se památka nachází. Teoretická část práce definuje pojmy, které se k tomuto tématu vážou, vymezuje kulturu a její dělení, region a organizace zabývající se památkovou péčí. Dále je zde stručně shrnuta historie města Hořovice a hořovického zámku. Druhá část práce se zaměřuje pouze na zámek Hořovice, jeho vliv na region a okolí. Popisuje se zde, jakým způsobem je zámek propagován, kdo tuto propagaci a fungování zámku financuje, a jak se vyvíjí návštěvnost této památky. Je zde definováno, kdo jsou nejčastější návštěvníci zámku, jakou má zámek konkurenci v okolí, a jaký vliv má probíhající rekonstrukce na aktuální zájem o zámek. Nakonec jsou vyjmenovány kulturní akce, které zde byly pořádány v minulém roce a uvádí se, kdo zaštiťuje jejich organizaci.

Vliv hnojení na výnos a kvalitu sladovnického jarního ječmene
Mužík, Jiří ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Ječmen jarní je obilninou s nejkratší vegetační dobou, vysokými nároky na půdní strukturu a kvalitní hnojení. Experimentální část práce byla prováděna na dlouhodobých stacionárních pokusech na dvou stanovištích s rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami, a to v Červeném Újezdě a Praze Suchdole. Pokusy byly založeny roku 1996 s rotací plodin brambory (kukuřice), pšenice, jarní ječmen. Použitá organická hnojiva jsou: čistírenský kal, hnůj a sláma. Minerální hnojiva byla aplikována přímo k ječmeni, a to fosforečná a draselná na podzim se zaoráním a dusíkatá hnojiva při předseťové přípravě půdy. Použitá minerální hnojiva jsou: LAV, trojitý superfosfát a draselná sůl. Ječmen jarní je až třetí plodinou po aplikaci organických hnojiv, a proto využívá organická hnojiva až v třetím roce. Cílem práce bylo zhodnotit vliv organického a minerálního hnojení na výnosové parametry jarního ječmene a vybrané kvalitativní ukazatele. Hodnocen byl počet odnoží, počet zrn v klasu, výnos zrna a slámy a obsah N-látek v zrnu. Na počet odnoží a počet zrn v klasu mělo největší vliv hnojení minerálními hnojivy. Nejvyšší počet odnoží byl zjištěn u varianty NPK Červený Újezd v roce 2013 (2357 odnoží/m2) a největší počet zrn v klasech na stejné stanici v roce 2014 u varianty Hnůj 1/2 + N (24,6 zrn). Výnos zrna byl výrazně ovlivněn, jak stanovištěm, tak variantou hnojení. Odlišný byl rok 2013, kdy byly vyšší výnosy zjištěny na stanici Suchdol, ovšem výnosy v letech 2014 a 2015 byly vyšší na stanici Červený Újezd, především u variant hnojených minerálními hnojivy. Nejvyšší výnos zrna byl na stanici Červený Újezd na variantách NPK a N + sláma (9 t/ha) a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos zrna na variantě NK (6,1 t/ha), v obou případech v roce 2015. Výnos slámy byl ovlivněn, jak minerálními hnojivy, tak organickými hnojivy podle vlivu jednotlivých ročníků. Nejvyšší výnos slámy byl zjištěn na stanici Červený Újezd u varianty N + sláma (5,6 t/ha) v roce 2015 a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos u varianty N (4,3 t/ha) v roce 2014. Obsah N-látek byl v zrnu jarního ječmene zjištěn nízký, a to u všech variant hnojení ve sledovaných letech. Optimálních hodnot v celém tříletém pokusu bylo dosaženo na Červeném Újezdě pouze v roce 2015 u variant N (10,5 %) a N + sláma (10,6 %) a na stanici Suchdol v roce 2014 u variant N (10,3 %) a NP (10,4 %). Bylo zjištěno, že příznivý vliv na výnos i kvalitu jarního sladovnického ječmene má hnojení minerálními hnojivy, a to jak dusíkatými, tak fosforečnými a draselnými. Hnojení organickými hnojivy působí příznivě v horších půdně klimatických podmínkách.

Srovnání početnosti pilatky Pristiphora abietina v mladých smrkových porostech v nižších polohách po 10 letech
Jirásková, Nikola ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Pilatka smrková (Pristiphora abietina) představuje podstatnou hrozbu pro lesy v České Republice. Lepší znalost vývoje její populace tak může předcházet budoucím problémům. V období 1998-2005 a v roce 2015 byla sledována početnost p. smrkové. Sledování bylo prováděno na několika plochách mladých smrkových porostů v České republice ve Vítkovské vrchovině, Javorníkách a v dalších oblastech - Albrechtice, Fryčovice, Skřipov, Spy a Stanovnice. K odchytu byly použity Malaiseho lapače a kontroly probíhaly od konce dubna do konce července každých 14 dní v dané lokalitě. Zjištěna byla početnost smrkových pilatek na studijních lokalitách, druhové spektrum a jejich letová aktivita. Letovou aktivitu jsme demonstrovali pouze na lokalitě Spy, která probíhala od začátku května do začátku června. Zjistili jsme, že u pilatky smrkové převládaly samičky nad samečky. V roce 2015 došlo k razantnímu poklesu výskytu pilatek.

Srovnání početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po 10 letech
Klápšťová, Hana ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáváním početnosti pilatky Pristiphora leucopodia na území České republiky po deseti letech. V roce 2015 byly na předem určené lokality po celé České republice nainstalovány Malaiseho lapače Townesova (1972) typu, do kterých se odchytával hmyz. Sběry na těchto lokalitách probíhaly od konce dubna do konce června. Po ukončení sběrů byl všechen odchytaný hmyz převezen a následně manuálně roztřízen v entomologické laboratoři Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky ukazují, že současná populační hustota je nižší než v minulých letech, ale statistické testy toto nepotvrzují.

Srovnání letové aktivity lýkožrouta smrkového (Ips typographus) ve dvou regionech
Presslová, Šárka ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Studie letové aktivity jedinců podčeledi Scolytinae, konkrétně pak druhu Ips typographus byla zaměřena na období a počty jedinců během rojení. Sledovány byly dvě oblasti a to Vojenský újezd Boletice a Vojenský výcvikový prostor Libavá v roce 2015 od 10.4. do 11.9.2015. Ve studovaých oblastech bylo rozmístěno 10 deskových lapačů typu Theyson s feromonovými odparníky Pheroprax. Tyto lapače byly pravidelně kontrolovány v 5 - 7 denních intervalech. Sledována byla letová aktivita lýkožrouta a počty jeho generací. Celkem bylo odchyceno 92 368 jedinců I. typographus, z toho 15 820 na Horní Plané a 76 548 na lokalitě Libavá. Již z těchto počtů je zřejmé, že lokalita na Libavé, která se nachází v nižším výškovém stupni, má v lesních porostech mnohem vyšší populační hustoty lýkožrouta smrkového než lokalita na Horní Plané. Analýza odchytů ukázala 2 vrcholy letové aktivity na Horní Plané, ty lze považovat za hlavní rojení a 3 vrcholy na Libavé, z čehož 2 vrcholy považujeme za hlavní rojení a 1 za sesterské.

Srovnání početnosti pilatky proužkované Pikonema scutellatum v České republice po 10 letech
Pešek, Marcel ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Pikonema scutellatum je druh s vysokým gradačním potenciálem, který ve 20. století způsobil lokální gradace na mnoha územích v Evropě. V rámci našeho výzkumu jsme sledovali abundance pilatky proužkované v České republice v roce 2015 na vybraných 10 lokalitách. Používali jsme Malaiseho lapač Townesova (1972) typu na odchyt dospělců od konce dubna do konce června. Pilatka proužkovaná byla zjištěna na 9 z 10 lokalit v celkovém počtu 55 jedinců, což je méně než v letech 1999-2006, ale výsledky nebyly staticky průkazné (Kruskal Wallis test; p>0,05). Samců bylo více než samic, to také statisticky neprůkazně (Wilcoxonův párový test; p>0,05). Letová aktivita P. scutellatum probíhala od května a během června značně klesla. Populační hustoty sledovaného druhu jsou velmi nízké a populace je v latentní fázi.

Floristický průzkum přírodní památky Vinice v Jincích (okres Příbram)
Ambrožová, Veronika ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Petrů, Veronika (oponent)
Floristický průzkum přírodní památky Vinice (Příbramsko) byl proveden ve vegetační sezóně let 2012 a 2015. Studovaná lokalita se nachází u obce Jince a je významných paleontologickým nalezištěm kambrické fauny. Cílem bakalářské práce byla floristická inventarizace cévnatých druhů rostlin se zaměřením na ověření výskytu chráněných a ohrožených druhů. Práce dále obsahuje zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území v kontextu s platným plánem péče o PP. Na vybraných částech studovaného území PP Vinice bylo v roce 2015 inventarizováno celkem 61 druhů cévnatých rostlin (v roce 2012 bylo determinováno 47 druhů bez čeledí lipnicovité, sítinovité a šáchorovité). Byl potvrzen (v obou letech) výskyt dvou druhů v různém stupni ohrožení udávaných v předchozím botanickém výzkumu v roce 2006, výskyt dalších tří uvedených ohrožených druhů potvrzen nebyl. Dále byl ve vegetační sezóně 2015 zjištěn výskyt 5 nepůvodních druhů, z toho trnovník akát (Robinia pseudacacia) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) jsou invazivního charakteru. Potenciální hrozbou pro studovanou lokalitu může být i janovec metlatý (Cytisus scoparius), přestože nepatří mezi invazivní druhy v ČR. Na základě floristické inventarizace byly orientačně stanoveny 4 hlavní biotopy (hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, acidofilní teplomilné doubravy a suché acidofilní doubravy). Pro zachování této paleontologicky i botanicky významné lokality lze doporučit dodržování schváleného plánu péče na období 2007-2016, kde jsou podrobněji rozvedeny vhodné zásahy. Při tvorbě nového plánu péče by měl být kladen důraz na intenzivnější ochranu paleontologického naleziště a na likvidaci či omezování populací invazivních druhů včetně janovce metlatého, zejména na skalních výchozech s teplomilnou vegetací.

Druhová diverzita a početnost drobných zemních savců v několika typech lesních porostů v zájmovém území CHKO Třeboňsko
Dvořák, Jiří ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Cílem předložené práce bylo určit diverzitu a početnost drobných zemních savců v zájmové oblasti CHKO Třeboňsko v několika typech lesních a nelesních ekosystémů, získané výsledky pak porovnat s obdobnými daty z Krušných hor a následně je diskutovat ve vztahu k početnosti hnízdících párů sýce rousného (Aegolius funereus) v obou oblastech. Odchyty se v obou zájmových územích uskutečňovaly pomocí sklapovacích pastí. Na Třeboňsku bylo vymezeno šest jarních a šest podzimních kvadrátů přičemž výměra jednoho kvadrátu činila 270 m2 a na každý bylo kladeno 40 pastí. V Krušných horách se drobní zemní savci chytali na třech jarních a třech podzimních kvadrátech. Výměra jednoho kvadrátu činila 1 ha a na každém kvadrátu bylo položeno 121 pastí. Výsledné počty odchycených jedinců byly přepočteny na počet chycených kusů na 100 pasťonocí. Počty hnízdících párů sýce rousného byly zjišťovány pravidelnými kontrolami vyvěšených budek v obou zájmových oblastech. V roce 2014 se na Třeboňsku podařilo odchytit celkem 42 jedinců, zaznamenány byly následující druhy: myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus) a hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší druhová diverzita byla v tomto roce evidována na lokalitách "borovice sever" a "volná plocha jih". Nejvíce jedinců (21) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever". Rok 2015 byl druhově pestřejší nicméně jedinců bylo odchyceno jen nepatrně více (celkem 49 jedinců). Chyceny byly tyto druhy: myšice lesní, myšice křovinná, norník, rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis). Nejvyšší druhové diverzity bylo dosaženo na kvadrátu "smrky sever" a nejvíce jedinců (24) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever". V Krušných horách bylo v roce 2014 odchyceno 31 jedinců a v roce 2015 193 jedinců. Druhové složení drobných zemních savců bylo stejné jako na pokusných lokalitách na Třeboňsku, navíc se zde vyskytl pouze rejsek malý (Sorex minutus). Pravidelnou kontrolou hnízdních budek byly zjištěny následující počty hnízdících párů sýce rousného: v roce 2014 nezahnízdil na Třeboňsku ani jeden pár, v roce 2015 zde zahnízdily 3 páry. V Krušných horách zahnízdilo v roce 2014 10 párů a v roce 2015 34 párů. I přes podobnou výši potravní nabídky je rozdílný počet hnízdících párů na Třeboňsku a v Krušných horách značný. Zdá se tak pravděpodobné, že sýc rousný na Třeboňsku preferuje přirozené hnízdní dutiny před vyvěšenými budkami.

Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách v Plzeňském kraji
Daňková, Barbora ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Bakalářská práce Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách v Plzeňském kraji se zabývá uplatněním trvalek v obcích okresů Plzeň - sever a Tachov se zaměřením na venkovské zahrady a částečně i na veřejnou zeleň obsahující trvalky ve výsadbách. Z celkového počtu 149 obcí ve sledovaných okresech bylo náhodně vybráno a navštíveno celkem 103 obcí. Práce se také zaměřuje na charakteristiku těchto rostlin. Je věnována pozornost i venkovským zahradám. Zabývá se i částečným doporučením pro využívání vhodných trvalek na dané stanoviště a také na následné uplatnění v zahradách a ostatních prostorách. Zabývá se oblastmi Plzeňského kraje, konkrétně okresy Plzeň - sever a Tachov. Dokumenace těchto okresů probíhala od června do září v roce 2015. Charakterizuje tyto okresy z pohledu klimatu, tzn. průměrné roční teploty a úhrnu srážek a dále řeší nadmořské výšky obou okresů. Také konkrétně uvádí vybrané obce okresů Plzeň - sever a Tachov. Vymezuje obce, ve kterých byla zeleň soustředěna na dřeviny a travnaté plochy a dále na obce, kde tyto plochy byly rozšířeny ještě o květinovou výsadbu, zejména o trvalkovou. Bylo zjištěno, že v malých obcích bylo využito celkem 16 druhů trvalek, ve středních obcích 39 druhů a ve velkých obcích 32 druhů trvalek. Nejvíce druhů trvalek je tedy využíváno ve středních obcích (600 - 2000 obyvatel). V malých obcích (pod 600 obyvatel) jsou trvalky vysazovány hlavně v zahradách u rodinných domů a ve veřejné zeleni spíše chybí. Mezi nejčastěji vysazované trvalky v okresu Plzeň - sever a Tachov patří Aster dumosus, Bergenia crassifolia, Hemerocallis sp., Hosta sp., Iris sp., Phlox paniculata, Sedum spectabile, Sedum spurium, Yucca sp. a další druhy.