|
Etologické projevy u stáda klisen v podmínkách ekologického zemědělství na Šumavě
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnotit základní životní projevy u klisen chovaných na farmě s ekologickým způsobem hospodaření, s ohledem na změny v průběhu pastevního ob-dobí. Sledování bylo prováděno u jednoho stáda v průběhu celé pastevní sezony. Sledování bylo uskutečněno celkem čtyřikrát, metodou snímkování, v desetiminutových interva-lech během 24 hodin. Stádo bylo tvořeno 13 koňmi, z toho 12 bylo klisen a jeden ple-menný hřebec. Bylo zjištěno, že stádo se nejvíce věnovalo příjmu potravy. Pasení bylo dominantním projevem, i když čas jím strávený tvořil vždy jiný časový úsek. Při prvním sledování koně využili na pastvu celkem 58,13% času, při druhém 58,94%, při třetím 53,73% a konečně při čtvrtém sledování se koně pásli 61,01% času. Druhým nejdominantnějším projevem koní bylo stání, kdy koně stáli v klidovém nebo normálním bdělém postoji. Při prvním pozorování stáda tvořilo samotné stání 34,45% dne. Při druhém 34,29% dne, při třetím sledování stáli koně 39,2% a při čtvrtém 29,24% dne. Odpočinku formou ležení se koně věnovali při prvním sledování 2,91% času, při druhém 2,03% času, při třetím 1,23 % a konečně při posledním sledování 4,62% času. Pohybová aktivita byla většinou motivována snahou o změnu stanoviště, kde se koně pásli. S ohledem na změny v průběhu pastevního období lze konstatovat, že vliv na jednotlivé kategorie chování koní mají klimatické podmínky, výška porostu i věková skladba sledovaného stáda.
|
|
Abnormální chování koní
KOHOUTOVÁ, Monika
Abnormální chování koní je problémové chování, které vzniká zejména u koní domestikovaných a držených v zajetí, vlivem nesprávného způsobu chovu nebo nesprávným zacházením s těmito zvířaty. Mezi abnormální chování koní patří i stereotypní chování, které je hlavním předmětem této práce. Příčin stereotypního chování je mnoho. Může se jednat o trauma v době časného odstavu, nedostatek pohybu, vliv výživy, genetiky a jiných faktorů. Je obtížné najít pravou příčinu stereotypního chování a ještě těžší bývá nalézt způsoby vedoucí k odstranění stereotypů. Zmírnění projevů je ovšem téměř vždy možné. Cílem diplomové práce bylo na základě literárních zdrojů vysvětlit pojem stereotypního chování u koní, popsat jeho projevy, příčiny a nastínit možné způsoby odstranění. Dalším cílem práce bylo i sledování stereotypního chování koní pomocí dotazníkového šetření v rámci České republiky. Byly zjišťovány informace související s příčinami stereotypního chování koní - věk, ustájení, využívání koní (práce, jízda atd.), plemenná příslušnost, temperamentní skupina, přítomnost dalších koní, apod. Snahou bylo nejen podchytit výskyty stereotypních projevů u koní, ale i s pomocí zjištěných informací v literární rešerši, navrhnout způsoby snížení projevů nežádoucího chování a navrhnout preventivní opatření u koní, kteří se takto dosud neprojevují.
|
|
Vliv postřiku insekticidy na diverzitu střevlíků (\kur{Carabidae}) na poli ozimé řepky
KEPL, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá stanovením přímého dopadu postřiku na půdní bezobratlé na základě porovnání ošetřených a neošetřených ploch postřikem na ochranu rostlin. Pokus probíhal na jaře roku 2012 v porostu řepky ozimé v západní části Jižních Čech. Jako bioindikátor byli využiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Odchyt probíhal metodou zemních pastí. V práci se porovnával rozdíl ve výskytu střevlíků v ošetřeném a neošetřeném porostu řepky ozimé a v navazující stromové aleji. Z vyhodnocených dat se pouze 15 % střevlíků nacházelo v plochách, na které byl aplikován postřik pesticidů, 69% se nacházelo na kontrolních neošetřených plochách a 16% v aleji. Z toho lze usuzovat na přímý dopad postřiku na necílové organismy. Na to navázal druhy experiment, jehož cílem bylo určit dlouhodobý dopad intenzivního hospodařeni na populaci střevlíkovitých v biotopech navazujících na sledované pole řepky. Zvolené biotopy byly louka, pastvina, alej, ruderál a břehový porost. Z výsledků práce tedy vyplývá zásadní význam těchto navazujících biotopů jako útočiště a místa šířeni střevlíkovitých na pole, které pak na poli poskytují službu v biologickém boji.
|
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
|
Možnosti využití přísevů při regeneraci pastevních areálů koní
Hortová, Magdaléna
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv přísevu na kvalitu píce a podíl přisetých odrůd jetele lučního a mezirodových hybridů. K přísevu byly zvoleny secí stroje s různou intenzitou narušení původního drnu - stroj GP TP -- 300, stroj SE 2 -- 024 a stroj pro pásový přísev PP -- 2. Hodnocené byly výnosy sušiny, obsah NL, vlákniny a NEL. Hodnoty byly stanovovány pomocí metody Spektroskopie v blízké infračervené oblasti (NIR Systems 6500). Podíl přisetých druhů byl hodnocen metodou projektivní dominance. Přísev neměl vliv na obsah dusíkatých látek (NL). Obsah NL ovlivnilo (P<0,05) pořadí seče. Přísev jetele lučního měl příznivý vliv (P<0,05) na obsah NEL v píci. Do pastvin pro koně lze doporučit přísev mezirodového hybridu (Festuca arundinacea Schreb x Lolium multiflorumo Lam.) odrůdy Felina, která snáší sešlapávání, dobře přezimuje, poskytuje dobrý výnos a svojí strukturou a obsahem živin je vhodná pro pastvu koní.
|
|
Vliv klimatických podmínek na chování koz
MOJŽÍŠKOVÁ, Nikola
Cílem práce bylo zaznamenat základní kategorie chování dojených koz na ekologické farmě s ohledem na různé klimatické podmínky v průběhu celého roku. Stádo cca 100 koz s produkcí mléka bylo chováno celoročně s neomezeným přístupem na pastvu popř. do výběhu. Sledovaly se základní kategorie chování: příjem krmiva, pohyb, ležení a stání. Celkem bylo uskutečněno 5 sledování intervalovou metodou (interval 10 minut) po 24 hod při rozdílných makroklimatických podmínkách (déšť, mírná zima, mráz, horko, optimální teplota). Ve všech sledováních byla nejvíce zastoupená kategorie odpočinku formou ležení. Nejdéle kozy odpočívaly při nízkých teplotách (-12°C) a to až 42 % dne. Naproti tomu nejkratší dobu věnovaly odpočinku při vysokých letních teplotách (32°C) a to 35 % dne. Délka příjmu krmiva byla poměrně vyrovnaná s nejdelším příjmem v zimě až o 10 % na úroveň 25 % dne. Klimatické podmínky mají vliv na režim dne, především v určování doby příjmu krmiva. Kozy se pásly v létě při vysokých teplotách převážně brzo ráno, zatímco při optimálních teplotách byla pastva rovnoměrně rozdělena po celý den. Kozy jsou velmi aktivní, což je dáno jejich živým temperamentem. Zvýšený neklid ve stádě byl zaznamenán při vytrvalém dešti.
|
| |
|
Monitoring tvorby dřeva smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.)
Gongol, Jaroslav
Jaroslav Gongol, Monitoring tvorby dřeva smrku ztepilého (Picea abies(L.)Karst.) Bakalářská práce se zabývá monitoringem tvorby xylému smrku ztepilého(Picea abies(L.)Karst.)na výzkumné ploše Rájec-Němčice v roce 2012. V týdenních intervalech během vegetačního období od 5. 4. do 1. 11. probíhaly odběry mikrovývrtů z 6 vybraných stromů pomocí trephoru. Z odebraných mikrovývrtů se zhotovily trvalé mikroskopické preparáty, které byly vyhodnocovány pod mikroskopem. Tato práce je zaměřena na zhodnocení kambiální aktivity a proces tvorby dřeva ve vztahu ke klimatickým podmínkám. Součástí této práce bylo také určit výsledný charakter letokruhu a následně posoudit vliv tvorby dřeva na jeho vlastnosti a použití. Zjištěná fakta byla porovnána s literaturou, která se již zabývala podobnou problematikou. Průměrná délka činnosti kambia v roce 2012 byla 4 měsíce. Přirůst xylému u jednotlivých vzorníků se pohyboval v rozmezí 20 až 100 vrstev buněk.
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Hadincová, Věroslava (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
|
Vliv potravy a krmení mláďat na jejich kvalitu u vrabce domácího (Passer domesticus)
Lusková, Miroslava ; Klvaňová, Alena (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Cílem práce bylo popsat složení potravy mláďat vrabce domácího a určit její vliv na kondici mláďat ve venkovském prostředí na území České republiky. Zároveň bylo studováno využití jednotlivých mikrobiotopů ke sběru potravy. Většina studií potravního chování na našem území se dosud zaměřovala jen na frekvenci krmení. V této práci je popsána potrava mláďat dvou věkových kategorií u budkové populace na zemědělském statku u Veselí nad Lužnicí. Složení potravy mláďat a stanovení podílu rostlinné a živočišné potravy bylo studováno pomocí krčních prstenců a analýzou výkalů. Dále byly zaznamenány i frekvence krmení obou rodičů. Nejčastějším druhem kořisti zjištěným analýzou výkalů byli brouci (Coleoptera), naopak metodou krčních prstenců byli jako hlavní skupina určeni dvoukřídlí (Diptera). V potravě mladších mláďat převažoval dvoukřídlý hmyz (převážně čeleď Tipulidae) a v potravě starších mláďat brouci (převážně čeleď Scarabeidae). Rostlinná složka převažovala u starších mláďat. Nejvyšší zastoupení měla semena čeledi Poaceae. Starší mláďata byla krmena více (celková váha vzorku byla větší). Zatímco se u mladších mláďat se zvyšováním podílů živočišné složky běhák prodlužoval, u starších mláďat se zkracoval, což může potvrzovat odlišné potravní nároky během vývoje mláďat na hnízdě. S rostoucím množstvím podílu...
|
host ::
