|
|
Role malých států v mezinárodních vztazích: Komparativní analýza České republiky a Izraele
Hlavsová, Aneta ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato studie se nazývá Role malých států v mezinárodních vztazích: Komparativní analýza České republiky a Izraele a její hlavní záměr je analyzovat chování typického malého státu v mezinárodním prostředí na příkladech České a Izraelské zahraniční politiky. Je rozdělena do čtyř základních sekcí -- teoretický rámec, historický základ a dvě případové studie. Usiluje o zodpovězení zásadní otázky, zda Česká republika a Izrael mohou být považováni za malé státy v mezinárodních vztazích na pozadí teoretické definice malých států a jejich prostředků zahraniční politiky.
|
|
| |
|
|
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
ZÁLUSKÝ, Jiří
Bakalářská práce se nazývá Organizace spojených národů (OSN). Tato práce je teoretická a je rozdělena do čtyř částí. V první části jsou informace týkající se základních údajů o činnosti a organizační struktuře Organizace spojených národů. Následující druhá část je věnována působení OSN. Třetí část je zaměřena na misi UNPROFOR a situaci v bývalé Jugoslávii. Poslední část je věnována Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a potrestání zločinů (ICTY). Cílem bakalářské práce je zmapovat činnost Organizace spojených národů a její působení ve světě a dále pak zaměřit se na mírové mise, především na misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii v 1. pol. 90. let 20. století. Hlavním tématem této práce je poskytnout informace o působení OSN v tomto konfliktu a zjištění v jakém stádiu je potrestání zločinů v bývalé Jugoslávii u Mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny v Jugoslávii. Organizace spojených národů vznikla již po 2. světové válce, není světovou vládou a nevytváří zákony. Její činnost je zaměřena hlavně na udržování mezinárodního míru na světě a bezpečnosti. OSN vysílá do krizových oblastí své jednotky na urovnání sporů tzv. "modré přilby". V 1. pol. 90. let 20. století došlo na evropském kontinentu k největší lidské tragédii od konce 2. světové války. Opět se v Evropě objevila válka, genocida a koncentrační tábory. V tomto konfliktu působily i mírové jednotky Organizace spojených národů. Situace na Balkáně nebyla jednoduchá a ani poslání mírových vojsk v bývalé Jugoslávii. Mise UNPROFOR (United Nations Protection Forces), byla ustanovena v roce 1991. K nejdůležitějším úkonům patřilo zajišťování a distribuce humanitární pomoci,zabezpečení na desítkách kontrolních a propouštěcích stanovištích (check-point),organizování mobilních a pracovních týmů. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, tzv. ICTY /International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia/ byl zřízen za průběhu jugoslávských válek, z důvodů páchání zločinů, genocidy, koncentračních táborů a porušování lidských práv. Do současné doby tribunál obvinil 161 osob, polovina všech obviněných se vydala dobrovolně.
|
|
|
Indie a její plnění Rozvojových cílů tisíciletí
Vícenecová, Romana ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bartušková, Hana (oponent)
Světová ekonomika prochází v současné době mnohými změnami. Významně roste síla rozvojových zemí, přičemž podíl vyspělých států na globální ekonomice klesá. Jednou z rychle rostoucích ekonomik, která postupně upevňuje svou pozici mezi nejsilnějšími hráči světa, je Indie. Přes veškerý potenciál je Indie stále řazena mezi rozvojové ekonomiky a její vývoj značně brzdí spousta faktorů v čele s chudobou. Největším programem, který se snaží o pomoc právě rozvojovým zemím, jsou tzv. Rozvojové cíle tisíciletí, které byly vydané roku 2000 Organizací spojených národů. Cílem této bakalářské práce je analýza současného stavu plnění Rozvojových cílů tisíciletí v Indii a to se zaměřením na progres dosažený v cestě za splněním třech konkrétních cílů, které se týkají chudoby, vzdělání a postavení žen. Práce zachycuje úspěchy, kterých indická ekonomika již dosáhla, a zároveň poukazuje na cíle, ve kterých ke splnění nedojde.
|
|
|
Etické aspekty účasti vojáků Armády České republiky v zahraničních operacích
ŠPÁNIKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty účasti vojáků Armády České republiky v zahraničních operacích, a to nejen ve vztahu k legalitě a legitimitě vojenských intervencí, ale také z pohledu praktických etických otázek vojáků vysílaných k plnění úkolů v těchto operacích. První část práce představuje Armádu České republiky jako nástroj k zajištění národní bezpečnosti a státní suverenity budovaný s důrazem na naplňování vojenských tradic, ctností a profesní etiky. Dále v historických a současných souvislostech shrnuje základní etická východiska pro legitimní použití síly při řešení mezinárodních konfliktů. Druhá část práce reflektuje humanitární a bezpečnostní operace probíhající na území bývalé Jugoslávie, Iráku a Afghánistánu jako následky masivního porušování lidských práv, etnického násilí a globálního terorismu. V kontextu etického a křesťanského rozměru oprávněnosti použití vojenských prostředků shrnuje základní otázky při řešení bezpečnostních hrozeb a prosazování národních zájmů.
|
|
|
Mírové operace jako nástroj řešení konfliktů: Pomocná mise OSN pro Rwandu
Nevolová, Markéta ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi nasazení mírových vojsk při řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Zaměřuje se především na aktivity OSN jakožto nejvýznamnější globální organizace zajišťující udržení světového míru. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá problematikou konfliktů v mezinárodních vztazích. Druhá kapitola se věnuje jednotlivým možnostem využití mírových vojsk při konfliktech definovaných v první kapitole. Nejvýznamnější částí práce je třetí kapitola, která analyzuje využití mírových vojsk v praxi, konkrétně Pomocnou misi OSN pro Rwandu (UNAMIR). Zásah OSN ve Rwandě je obecně považován za jedno z největších selhání OSN při řešení konfliktů. Práce se na základě analýzy bližších historických souvislostí a jednotlivých rozhodnutí příslušných orgánů OSN týkajících se řešení rwandského konfliktu zaměřuje na to, co zapříčinilo selhání této mírové operace.
|
|
|
Pozice a aktivity České republiky v OSN
Šlehoferová, Vanda ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tématem této práce jsou "Pozice a aktivity České republiky v OSN". V rámci tohoto tématu se pak blíže věnuji úloze OSN při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti a zahraniční politice České republiky ve vztahu k tomuto hlavnímu úkolu OSN jako organizace kolektivní bezpečnosti. Zaměřuji se na zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti proto, že toto téma vždy bylo, je a bude aktuální, neboť zajistit mírový rozvoj všech států světa je hlavním úkolem pro celé mezinárodní společenství. V této otázce se také setkávají všechny vědní disciplíny, které se mezinárodními vztahy jako takovými zabývají. Jak teorie mezinárodních vtahů, tak mezinárodní právo, se snaží nacházet řešení, která by zabránila vypuknutí další války. V této práci analyzuji českou zahraniční politiku na třech rovinách analýzy, a to na úrovni mezinárodního systému, na hladině státu a na rovině vnitrostátních institucí. Na úrovni mezinárodního systému popisuji realitu z perspektivy mezinárodní mezivládní organizace, v tomto případě Organizace spojených národů, přičemž tento pohled na světovou politiku analyzuji pomocí sociologického institucionalismu, který se jako jedna z konstruktivistických teorií nejlépe definuje kritickým vymezením vůči strukturálnímu realismu, jenž působí na stejné úrovni analýzy. Na hladině státu analyzuji českou zahraniční politiku z pohledu klasického realismu, jelikož ten je na této hladině analýzy se svým státocentrickým pojetím nejsilnější a stále nejvlivnější teorií mezinárodních vztahů a na úrovni vnitrostátních institucí nahlížím na českou zahraniční politiku z pohledu byrokratického modelu. Samotná práce má tři hlavní kapitoly, ekvivalentně ke třem hladinám analýzy. V první kapitole se nejprve věnuji dvěma teoriím mezinárodních vztahů, a sice strukturálnímu realismu a sociálnímu institucionalismu. Dané teorie a jejich pohledy na určité koncepty reality světové politiky uvádím proto, že se na této hladině analýzy snažím především o vymezení teoretických předpokladů pro úlohu OSN jako mezinárodního suveréna. V praxi dle mého názoru tento post již zastává, s ohledem například na koncept odpovědnosti za ochranu, ovšem v teorii mezinárodního práva stále někteří autoři uvádějí, že nejenže v mezinárodním právu chybí donucení, ale státy jsou dokonce jedinými plnoprávnými subjekty mezinárodního práva. Ve druhé kapitole se věnuji obecně zahraniční politice České republiky ve vztahu k OSN jako systému kolektivní bezpečnosti, který představuje optimální řešení pro zajištění bezpečnosti ČR jako tzv. malého státu. V této kapitole také poukazuji na tradici a prestiž, jaké se těšilo Československo jako zakládající člen OSN. Třetí kapitola navazuje na druhou a analyzuje vnitřní procesy, které předcházejí tvorbě české zahraniční politiky. V tomto ohledu se zaměřuji především na vnitrostátní instituce. Z analýzy na této úrovni je vidět, jak je tvorba zahraniční politiky složitý proces, který se navíc odvíjí od názorů politický stran, které jsou zrovna u moci.
|
|
|
Mezinárodní organizace a jejich rozvojová agenda: vybrané případy
Králová, Martina ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem této práce je analýza rozvojové agendy mezinárodních organizací v obecné a případové rovině. První kapitola analyzuje příčiny a formy dnešního nerovnoměrného rozvoje světa. Část první kapitoly je věnována také efektivitě rozvojové pomoci, která se stala jedním z nejdiskutovanějších témat v rozvojové agendě vůbec. Ve druhé kapitole řeším postavení mezinárodních organizací, zejména Organizace spojených národů, v globálním vládnutí. Zmiňuji vliv OSN na mezinárodní rozvojovou agendu a nutnou reformu OSN. V poslední kapitole analyzuji přístupy k rozvojové agendě a řešené problémy v rámci Organizace spojených národů.
|
|
|
International Organizations And Developing Countries
Slobodníková, Nina ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Nejedlý, Michal (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat činnost mezinárodních organizací v rámci poskytování pomoci rozvojovým zemím. V práci je nejprve popsán vznik a vývoj mezinárodních organizací a jejich klasifikace a úkoly, které v průběhu času plnily. V další části je uvedeno vymezení pojmů jako rozvojová země či rozvojová politika. Pozornost je upřena i na globalizaci a její dopad na sociálno-ekonomické nerovnosti ve světě. Dále práce nabízí analýzu efektivity rozvojové pomoci. Část práce je také věnována Organizaci spojených národů, její orgánům a institucím, mezi které patří i významní aktéři rozvojové pomoci jako Skupina Světové banky a Mezinárodní měnový fond.
|
|
|
Mezinárodněprávní subjektivita mezinárodních organizací
Voclová, Karolína ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezinárodněprávní subjektivity mezinárodních organizací v současném světě. Hlavním cílem práce je zjistit obsah pojmu mezinárodněprávní subjektivita mezinárodních organizací, a to obecně a na konkrétním příkladu Organizace spojených národů. První kapitola práce je věnována mezinárodním organizacím obecně; zdůrazněn je jejich význam v současném světě, důvody, které vedly k jejich vzniku, je definován pojem mezinárodní mezivládní organizace. Uvedeny jsou tři základní teorie, které se snaží objasnit podstatu pravomocí mezinárodních organizací jakožto subjektů mezinárodního práva. Je poukázáno na význam zakládající dokumentu mezinárodní organizace, tzv. statutu, na rozsah práv a povinností, kterými mezinárodní organizace disponuje. Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu mezinárodněprávní subjektivita a zejména na uvedení demonstrativního výčtu rysů, které dokazují existenci mezinárodněprávní subjektivity mezinárodních organizací. Třetí kapitola je věnována OSN, která je jakožto nejdůležitější mezinárodní organizace použita jako příklad, na kterém jsou demonstrovány základní projevy existence mezinárodněprávní subjektivity mezinárodních organizací. Mezi základní rysy, které určují rozsah pojmu mezinárodněprávní subjektivita mezinárodních organizací patří zejména: způsobilost mezinárodních organizací uzavírat mezinárodní smlouvy, dále jejich způsobilost být stranou mezinárodního sporu, s čímž je spojená i odpovědnost mezinárodní organizace za své jednání. Velmi důležitá je jejich normotvorná způsobilost a kontrolní funkce, popřípadě i pravomoc ukládat sankce. Dále se existence mezinárodněprávní subjektivity projevuje v právu mezinárodní organizace vysílat a přijímat diplomatické zástupce, tzv. legační právo, a v právu požívat výsad imunit samotnou organizací i jejími pracovníky. Nakonec je zmíněna samostatná vůle mezinárodních organizací, která taktéž potvrzuje jejich existenci jakožto subjektů mezinárodního práva.
|
host ::
RSS.