|
|
Využití extraktů z vybraných řas v kosmetice
Plášková, Anna ; Rapta, Marek (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou extraktů z vybraných druhů řas a sinic, jejich charakterizací, testováním cytotoxicity a neposledně využitím v kosmetických výrobcích. V teoretické části byla vypracována rešerše, která se zaměřuje na celkové taxonomické zařazení a charakteristiku řas a sinic se základními informacemi o použitých organismech. Byly zde popsány nejvýznamnější faktory ovlivňující kultivaci řas a tvorbu biomasy. Dále byly popsány účinné látky nacházející se v řasách a sinicích, které by mohly být využity v kosmetických výrobcích s důrazem na ochranné látky proti UV záření. Byly zde popsány použité metody přípravy extraktů a enkapsulace účinných látek do liposomů, stanovení antioxidační aktivity, charakterizace částic a test cytotoxicity. V praktické části práce byly chlotofyl a a celkové karotenoidy (-karoten) stanoveny spektrofotometricky z řasových extraktů a u těchto extraktů byla taktéž proměřena antioxidační aktivita. Po dobu tří týdnů byla sledována stabilita těchto extraktů při laboratorní teplotě. Byly vytvořeny liposomy s ethanolovými extrakty pomocí sonifikace a dále u nich byla zjištěna enkapsulační účinnost. Metodou DLS byla stanovena polydispersita, velikost připravených liposomů i velikost liposomů aplikovaných na lidské keratinocyty. Pomocí zeta potenciálu byla zjištěna jejich koloidní stabilita. Testy cytotoxicity byly provedeny pomocí MTT testu. Připravené extrakty, částice a lyofilizovaná biomasa z řas a sinic byli dále využity jako aktivní složky při formulaci kosmetických produktů typu o/v. Tyto krémy byly testovány na lidské kůži.
|
|
|
Houboví parazité jako faktor ovlivňující dynamiku společenstev mikrořas
Rosa, Jan ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá houbovými parazity, kteří jsou jedním z významných faktorů ovlivňujících dynamiku společenstev mikrořas. Shrnuji zde především poznatky o parazitech ze skupin Oomycota a Chytridiomycota, opomenuty však nejsou ani další skupiny. Uvedeny jsou základní informace o houbových parazitech, jako je například jejich hostitelská specificita či faktory, které ovlivňují jejich schopnost infikovat hostitele, a to především abiotické podmínky, které působí na schopnost šíření parazita. Diskutována je zejména role světla a teploty jako důležitých faktorů působících při vzniku epidemie. Houboví parazité jsou schopni měnit maximální velikost populace a kompetiční vztahy mezi mikrořasami ve společenstvu. Tyto poznatky jsou dále diskutovány v jednotlivých řasových skupinách. Houboví parazité by mohli být negativním ekonomickým hráčem v bioprůmyslu a jejich možná budoucí role v tomto odvětví je taktéž diskutována. Klíčová slova: parazit, hostitel, hostitelská specificita, dynamika společenstev, řasy, houby, fytoplankton
|
|
|
Raman spectrometry of pigments of cyanobacteria, algae and lichens in the astrobiology context
Kovács, Michal ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Osterrothová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá možností identifikace biomarkerů vybraných druhů extremofilních organismů pomocí Ramanovy spektroskopie. Zaměřuje se hlavně na vybrané sinice, řasy a lišejníky s důrazem na možnost detekce karotenoidů. Tento pigment se v Ramanovských spektrech projevuje třemi charakteristickými pásy, které reprezentují valenční vibrace C=C a C-C a deformační vibrace C-CH3 v molekulách karotenoidů. Ramanova spektra byla měřena nejen pomocí laboratorních mikrospektrometrů (λ - 514 nm a 532 nm) ale též přenosnými a příručními spektrometry (λ - 532 nm, 785 nm a 700 - 1100 nm). V případě sinic byly spektroskopické analýzy doplněny analýzami frakcí získaných pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC). Tato práce kriticky hodnotí možnosti Ramanovy spektrometrie pro identifikaci karotenoidů sinic, řas a lišejníků. Vedle signálů karotenoidů je v několika případech uvedena interpretace dalších Ramanovských pásů získaných spekter, které odpovídají přítomnosti dalších biomarkerů. Získaná Ramanova spektra karotenoidů je nutno interpretovat s velkou obezřetností s ohledem na vliv několika faktorů, potenciálně způsobujících nesystematické posuny poloh Ramanových pásů (vazba karotenoidů v biologické tkáni, interakce s makromolekulami i experimentální faktory včetně spektrálního rozlišení použitých...
|
|
|
Využití autotrofních řas k produkci vybraných metabolitů a biomasy
Chrástová, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Chlorofyly a karotenoidy jsou přírodní pigmenty sloužící jako antioxidanty. Tyto látky jsou vhodné k použití ve farmacii, kosmetice nebo potravinářství. Lipidy jsou dalším významným metabolitem řas a jsou potenciální surovinou k produkci biopaliv. Tato bakalářská práce se zabývá kultivací zvolených druhů autotrofních řas, následnou izolací těchto vybraných metabolitů a jejich využitím. Teoretická část je zaměřena na popis řas, na produkované metabolity, kultivaci a zvolené metody. Experimentální část se zabývá optimalizací kultivace řas rodu Chlorella, Chlamydomonas a Desmodesmus v závislosti na zvoleném médiu a intenzitě osvětlení, stanovením a kvantifikací řasové biomasy. Dále pak extrakcí lipidických a karotenoidních látek a jejich stanovení pomocí HPLC a GC. V celkovém srovnání je nejlepším producentem biomasy rod Desmodesmus a nejvyšší produkce pigmentů a lipidických látek dosahoval rod Chlamydomonas.
|
|
|
Multikulturní aspekty v práci učitele
Sedláčková, Magdaléna ; Tvrzová, Ivana (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
a klíčová slova Anotace v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá multikulturními aspekty v práci učitele. Dále v přehledu uvádí některé historické souvislosti, které se vztahují k oblasti vzdělávání menšin v České republice před rokem 1989 a popisuje současnou situaci v oblasti multikulturní výchovy u nás. Zkoumá jak má být vybaven učitel k řešení situací souvisejících s multikulturní výchovou a jaké vyučovací metody učitel využívá k aktivizaci žáků. V praktické části předkládá ukázky možné realizace několika vyučovacích hodin, ve kterých učitelé pracují v oblasti průřezového tématu multikulturní výchovy. Rovněž obsahuje v přehledu několik kazuistik z praxe. Práce by měla přispět k větší diskusi o tématu. Klíčová slova v českém jazyce Multikulturní výchova, multikulturalizmus, etnicita, rasismus, asimilace, menšiny, rasy, xenofobie, kultura, globalizace, segregace, osobnost, osobnost učitele, kompetence, interkulturní kompetence, diverzita, transkuluturní přístup, kulturně - standardní přístup, identita, interkulturní psychologie, interkulturní senzitivita, integrace, aktivizující metody ve vyučování, učení.
|
|
|
Změna klimatu a její vliv na posun druhového spektra v řasových a sinicových společenstvech
Kosová, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
V reakci na změny klimatu se očekává, že se rozšíření některých druhů bude posouvat směrem k pólům. Tento trend oteplování také zahrnuje výskyt tropických řas v mírných vodách severní polokoule. V posledních desetiletích byly často hlášeny tropické a subtropické druhy řas v kontinentálních vodách Evropy. Cílem této bakalářské práce je shrnout články týkající se změny v druhové rozmanitosti a dynamice se zaměřením na řasy a sinice v temperátních oblastech. Také je zde popsáno několik hypotéz o původu, způsobech distribuce a schopnosti mikroorganismů k překonání stresových podmínek během přepravy.
|
|
|
Morfologické strategie fotoautotrofních protist v různých podmínkám prostředí.
Ševčíková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled morfologických přizpůsobení fotoautotrofních protist různým podmínkám prostředí a popsat význam jejich tvaru a velikosti pro různé životní strategie. Práce shrnuje přehled hlavní faktory ovlivňující přírodní mikrořasová společenstva a ukazuje jejich význam pro život fotoautotrofních protist; konkrétně se jedná o množství živin, pH, teplotu, dostupnost světla a přítomnost predátorů. Dále jsou uvedeny také různé metodické přístupy a názory, jak lze morfologické vlastnosti zkoumat, měřit a reprodukovat.
|
|
|
Vertikální migrace bentických sinic a řas
Mensa, Jakub ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Vertikální migrace fytobentosu byla pozorována u různých taxonomických skupin řas a sinic v mořských i sladkovodních biotopech. Zdá se, že jde o výhodnou životní strategii pohyblivých fotoautotrofních organismů. Řasy obývající sedimenty v přílivové zóně většinou zůstávají na povrchu během denního odlivu a migrují pod povrch před přílivem nebo soumrakem. Sladkovodní řasy zůstávají na povrchu během dne a migrují do sedimentu před soumrakem. Migrační rytmus může být řízen nebo ovlivňován světlem, vlnami, dostupností živin a silně redukčními podmínkami v sedimentu. Někdy rytmus přetrvává i v konstantních podmínkách a je řízen biologickými hodinami.
|
|
|
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
|
|
|
Ekotoxicita nanomateriálů
Viltová, Naďa ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Motejlová, Hana (oponent)
Souhrn V posledních letech dochází k rychlému rozvoji výzkumu v oblasti nanotechnologií a roste i nebezpečí emisí nanomateriálů do životního prostředí a riziko jejich nepříznivého působení. Existuje velmi málo informací o chování a účincích nanomateriálů v životním prostředí, ale doposud provedené studie naznačují vzrůstající míru nepříznivých účinků nanomateriálů s klesající velikostí částic. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit toxicitu nanočástic CeO2 o velikosti 47,7 nm a 2,1 nm CeO2 na zelených, sladkovodních řasách Desmodesmus subspicatus. Dále byl zkoumán vliv přídavku surfaktantu na toxicitu obou látek. Výsledky ukázaly, že částice o velikosti 2,1 nm vykazovaly vyšší toxicitu než částice s větší velikostí, což je v souladu s informacemi nalezenými v literatuře. Po přídavku surfaktantu byl pozorován nárůst toxicity obou forem.
|
host ::
RSS.