|
|
Význam slavení neděle
KUCHTA, Emil
Práce se zabývá významem slavení a zachovávání nedělního dne odpočinku. V první části se upozorňuje na to, že v bytostné podstatě jakéhokoli člověka existují touhy, které poukazují na potřebu transcendence a pravidelného vytržení z plynoucího času. Toto se může naplňovat například během slavností. V části navazující je popisován vývoj významného dne šabatu směrem ke dni Páně s následujícím popisem toho, co židovsko - křesťanská tradice v nedělním dni nabízí. V závěrečné třetině jsou pak vyjmenovány a popsány jednotlivé oblasti, kde se střetávají vnitřní touhy člověka se zmiňovanou nabídkou. V těchto místech křížení je možné postřehnout, proč je rozumné slavit neděli.
|
|
|
Postoj dnešního člověka k pohřebním rituálům
RUDOLFOVÁ, Martina
Řada lidí pohřbívá své blízké bez posledního rozloučení. Ve své práci jsem shromáždila fakta z historie, společenských věd, sociologie, psychologie, teologie a uvedla do souvislosti se současnou situací v této oblasti. K tomu jsem využila i vlastní zjištění z pohřebních ústavů. Cílem bylo nanést příčiny a vývoj tohoto v historii nezvyklého chování a popsat jeho důsledky pro společnost i psychiku člověka.Rovněž jsem poskytla možnosti pro intervenci sociálního pracovníka.
|
|
| |
|
|
Daniel Ignatius Nitsch a svatý František Xaverský v objetí Boží lásky
Linka, Jan ; Kvapil, J.
Studie analyzuje text "Hodinky zlaté Bohmila" jezuity Daniela Ignácia Nitsche, na němž ukazuje proměnu chápání "Boží lásky" v raně novověké společnosti. Dále ukazuje, že o šíření kultu Boží lásky se zásadním způsobem zasloužili jezuité, kteří však Boží lásku nevnímali jen jako prostředek k vnitřnímu upevnění víry, nýbrž i jako účinný nástroj katolické protireformační propagandy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Co se stalo s duchovními kořeny Evropy
Říčan, Pavel
Odnáboženštění lze v duchu Junga a Eliadeho chápat nikoli jako jeho vymizení náboženství, nýbrž jako jeho transformaci. Hlubinná psychologie pracující s pojmem vytěsnění má zvláštní předpoklady k tomu, aby identifikovala a popisovala náboženské jevy v nenáboženském "převleku", což znamená kryptonáboženství, případně implicitní náboženství. Ekologické hnutí lze chápat jako zvláštní případ kryptonáboženského fenoménu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.