|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti dojnic u dojených plemen skotu
VLACHOVÁ, Iva
Chov skotu je považován za nejnáročnější odvětví zemědělské výroby. Nejsložitějším odvětvím v živočišné výrobě je ekonomicky, organizačně i materiálově produkce mléka. Základním cílem pro úspěšný chov je zisk a jeho výše je tvořena rozdílem mezi příjmy a náklady na produkci. Cílem této práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele mléčné užitkovosti, plodnosti, porovnat celkové náklady na výrobu mléka a tržby za mléko ve sledovaném období u stáda dojnic holštýnského a českého strakatého skotu na farmě Ing. Bohuslava Vacka ve Vrchotových Janovicích. Obě plemena byla ustájena v jedné stáji při stejné výživě. Do sledování bylo zapojeno 180 dojnic, které v kontrolním roce 2011/2012 ukončily laktaci. Dojnice holštýnského a českého strakatého plemene byly rozděleny podle genotypu, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Hodnocenými ukazateli byly reprodukční ukazatele (inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a ukazatele mléčné užitkovosti (kg mléka za laktaci, obsah tuku, obsah bílkovin). U sledovaných ukazatelů mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky vysoce významné rozdíly mezi holštýnskými a českými strakatými dojnicemi u množství nadojeného mléka a obsahu bílkovin v mléce na hladině významnosti p ? 0,001. U obsahu tuku nebyly zjištěny významné rozdíly. Z vybraných ukazatelů reprodukce byly zjištěny významné rozdíly mezi plemeny u mezidobí na hladině významnosti p ? 0,01 a vysoce významné rozdíly u servis periody na hladině významnosti p ? 0,001. U inseminačního intervalu nebyly zjištěny významné rozdíly. Holštýnské dojnice nadojily 9 062,68 kg mléka za laktaci s obsahem tuku 4,19 % a bílkovin 3,43 %. České strakaté dojnice nadojily 6 430,83 kg mléka za laktaci s obsahem tuku 4,25 % a bílkovin 3,57 %. To znamená, že mléčná užitkovost byla u holštýnských dojnic proti průměru ČR nadprůměrná a u českých strakatých dojnic se téměř shodovala s průměrem ČR. Z reprodukčních ukazatelů byly mezidobí a inseminační interval u holštýnských dojnic hodnoceny jako nevyhovující a u českých strakatých dojnic jako vyhovující, servis perioda byla nevyhovující u obou plemen.
|
|
|
Analýza vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda holštýnského skotu
KÁŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vybraných ukazatelů u stáda dojeného skotu, které mohou ovlivnit úroveň mléčné a reprodukční užitkovosti. Sledování faktorů probíhalo na pracovišti společnosti Agrospol Mladá Vožice a.s., která chová holštýnský a český strakatý skot. Od roku 2008 se v podniku používá převodné křížení českého strakatého skotu na holštýnský skot. V roce 2012 činil počet krav v průměru 329 ks z toho 249 v laktaci. Pro analýzu vybraných ukazatelů bylo sledováno 190 ks dojnic, dle genotypu, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Ve sledovaném stádě, ve skupinách dojnic vytříděných dle genotypu měly nejlepší výsledky reprodukce dojnice H 99 ? 88 a to inseminační interval 78 dnů, servis periodu 80 dnů a mezidobí 365 dnů. Nejhorší výsledky měl genotyp H 100. Inseminační interval byl 77 dnů, servis periodu 105 dnů a mezidobí 390 dnů. Dle pořadí laktace byly nejlepší dojnice na druhé laktaci (inseminační interval 78 dnů, servis periodu 87 dnů a mezidobí 374 dnů). Nejhorší výsledky měly dojnice na páté a vyšší laktaci (inseminační interval 78 dnů, servis periodu 114 dnů a mezidobí 401 dnů). Dle věku při prvním otelení vykazují prvotelky otelené ve věku 661-720 dnů nejlepší výsledky (inseminační interval 77 dnů, servis periodu 85 dnů a mezidobí 370 dnů) a prvotelky otelené ve věku 721-780 dnů mají výsledky nejhorší (inseminační interval 77 dnů, servis periodu 100 a mezidobí 380 dnů). Celkově lze hodnotit reprodukční ukazatele jako dobré. Ve všech ukazatelích mléčné užitkovosti se nejlépe jeví kříženky H 87 ? 75 (12.016 kg mléka, 3,65 % tuku, 3,35 % bílkovin). Podle pořadí laktace byly nejlepší výsledky na čtvrté laktaci (11 772,34 kg mléka, 3,55 % tuku a 3,29 % bílkovin). Podle věku při prvním otelení měly nejlepší užitkovost prvotelky otelené pod 660 dnů (11 018,46 kg mléka, 3,48 % tuku a 3,21 % bílkovin). Z výsledků výše uvedených ukazatelů jednoznačně vyplývá, že ukazatele plodnosti jsou na velmi dobré úrovni i při užitkovosti nad 10 000 kg mléka. Čím je vyšší genetický potenciál krav pro mléčnou užitkovost, tím jsou vyšší nároky na management stáda. V důsledku této skutečnosti je důležité věnovat náležitou pozornost výživě a zdravotnímu stavu vysokoužitkových dojnic. Klíčová slova: holštýnský skot, dojnice, mléčná užitkovost, reprodukce
|
|
|
Posouzení krmných dávek a jejich vliv na mléčnou užitkovost
ROUBÍČKOVÁ, Jana
V provozních podmínkách na školním statku Měšice byly v letech 2010 a 2011 posouzeny krmné dávky a jejich vliv na mléčnou užitkovost. Především se jednalo o srovnání základních živin krmných dávek s doporučením. Dále byla hodnocena technika krmení, kvalita silážovaných krmiv, složení krmných dávek a obsah mléčných složek. Ve sledovaném podniku byly posouzeny vybrané ukazatele ekonomiky chovu dojnic. Z výsledků je patrné, že krmné dávky dávají dobrý předpoklad vysoké užitkovosti dojnic. Měla by se však zlepšit kvalita objemných krmiv, především kukuřičné siláže.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu
PATÁK, Martin
Zajištění odpovídající úrovně mléčné užitkovosti a reprodukce u dojených stád skotu je základní podmínkou ekonomické produkce v chovu hospodářských zvířat. Proto je v zájmu všech chovatelů dojených plemen v konvenčním zemědělství mít stádo schopné vysoké produkce, které ale bude především ziskové. Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojnic českého strakatého skotu zemědělské společnosti Dublovice a.s. Do sledování bylo zařazeno 430 dojnic, které ukončily laktaci v kontrolním roce 2010/2011. Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace na skupiny na 1., 2., 3. a 4. a dalších laktacích. Dále pak podle genotypů (C100, C1, C2) a otců. U skupin vytříděných podle pořadí laktace byl zjištěn statisticky významný rozdíl v mléčné užitkovosti mezi 1. a 4., 2. a 4., 3. a 4. a dalšími laktacemi na hladině významnosti P< 0,001. Nejvyšší průměrnou užitkovost dosáhly dojnice s genotypem C100 na 4. a dalších laktacích (8 371 kg). Nebyl však potvrzen významný vliv genotypu na užitkovost dojnic dle pořadí laktace. Nejvyšší průměrnou užitkovost (8 277 kg) dosáhly dcery býka REZ 376 (C59R) a byl zde prokázán statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P< 0,05. U servis periody se projevil jako významný pouze vliv otců. U mezidobí a věku při 1. otelení byly rozdíly mezi skupinami statisticky nevýznamné. Nejčastější příčinou vyřazení dojnic bylo onemocnění mléčné žlázy (25,9 % z celkového počtu vyřazených dojnic) a poporodní obtíže (20 %). U dojnic ve sledovaném stádě byla zjištěna vyšší mléčná užitkovost (7 423 kg) oproti průměrné užitkovosti českého strakatého skotu v České republice (6 548 kg). Servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení odpovídají chovnému cíli českého strakatého skotu.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných ukazatelů u dojených plemen skotu ve VOD Kámen
BUŘIČOVÁ, Hana
Chov skotu patří mezi nejnáročnější odvětví zemědělské výroby. Předpokladem úspěšného chovu je ekonomicky efektivní produkce mléka, které je možné dosáhnout pouze při dobrém zdravotním stavu zvířat, dobré plodnosti, přiměřené obměně stáda, vysoké dlouhověkosti krav a odpovídajícím managementem. Chovatelé se musí stále zamýšlet nad způsobem chovu i nad plemenem, které budou chovat. Cílem práce je vyhodnocení vybraných ukazatelů mléčné a masné užitkovosti, plodnosti, dlouhověkosti a ekonomiky produkce mléka u stáda dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve stejném ustájení a při stejné výživě v podniku VOD Kámen. Ze stáda dojnic bylo ke sledování vybráno 60 holštýnských a 60 českých strakatých plemenic. Sledované soubory dojnic byly vytříděny podle genotypu, původu ze strany otce a pořadí laktace. K vyhodnocení byly použity reprodukční ukazatele (inseminační interval, servis perioda, mezidobí, inseminační index), ukazatele mléčné užitkovosti (množství mléka v kg, obsah tuku, obsah bílkovin), dlouhověkosti a důvody vyřazování dojnic z chovu. K vyhodnocení masné užitkovosti bylo vybráno 25 býků holštýnského plemene a 25 býků českého strakatého plemene. Rozdíly mezi mléčnou užitkovostí a plodností mezi plemeny byly vyhodnoceny jako vysoce významné (P < 0,001). Reprodukční ukazatele u holštýnských plemenic byly zhodnoceny jako nevyhovující (inseminační interval 82,06 dní, servis perioda 135,87 dní, mezidobí 412 dní a inseminační index 2,4) a u plemenic českého strakatého skotu jako uspokojivé (inseminační interval 64,8 dní, servis perioda 98,84 dní a inseminační index 2,0). Mléčná užitkovost byla oproti průměru ČR u obou plemen nadprůměrná. Holštýnské dojnice vyprodukovaly 9 123 kg mléka za laktaci při tučnosti 3,87 % a obsahu bílkovin 3,42 % a dojnice českého strakatého plemene 8 100 kg mléka za laktaci při tučnosti 4,08 % a obsahu bílkovin 3,59 %. Nejčastějším důvodem vyřazení plemenic z chovu byly poruchy plodnosti. Ukazatele masné užitkovosti byly lepší u býků českého strakatého skotu. Tito býci měli vyšší porážkovou hmotnost při nižším věku a lepší zatřídění do klasifikačních tříd oproti býkům holštýnského skotu.
|
|
|
Zhodnocení konceptu výživy v daném zemědělském podniku
HAVELKOVÁ, Jana
Práce se zabývá úrovní výživy dojnic na základě posouzení potřeby živin a energie ve vztahu k dosahované užitkovosti. V provozních podmínkách je hodnocen systému výživy a krmení a provedena analýza vybraných ekonomických ukazatelů výroby mléka. Sledované ukazatele výživné hodnoty a energie se pohybují v povolených tolerančních limitech doporučených hodnot.
|
|
|
PLODNOST KRAV CHOVANÝCH V TECHNOLOGIÍCH S AUTOMATIZOVANÝM DOJENÍM
VRBOVÁ, Aneta
Rostoucí úroveň chovu skotu klade stále vyšší požadavky na mléčnou užitkovost a s ní velmi úzce související plodnost. Cílem práce bylo, na základě analýzy dat, zjistit plodnost dojnic chovaných v moderní technologii v kontextu s kvalitou výživy, ustájení a mléčnou užitkovostí a stanovit míru vztahu mezi plodností a mléčnou užitkovostí. Sledování stád probíhalo ve dvou chovech od května 2010 do prosince 2011. Data byla získána ze sestav kontroly užitkovosti, průvodních listů skotu a programu T4C (Time for Cows), který podrobně eviduje údaje o dojení jednotlivých krav. Celkově bylo statisticky vyhodnoceno více než 19 000 údajů o plodnosti a užitkovosti krav. Bylo zjištěno, že dojnice chované v moderní technologii, která využívá dojících robotů dosáhly mezidobí 368,97 dnů a 406,27 dnů, což je o 30 respektive 15,72 dne méně ve srovnání s průměrem České republiky. Hodnota servis periody ve sledovaných chovech byla 109,19 dne a 119,58 dne. Oproti celostátnímu průměru je to o 12,80 a 3,31 dne kratší SP. Inseminační interval 62,63 dne a 81,06 dne byl opět o 20,36 a 1,93 dne kratší než průměrný inseminační interval v ČR za rok 2010. Korelační vztah mezi mléčnou užitkovostí a plodností byl zjištěn jako statisticky průkazný pouze u inseminačního intervalu rxy = - 0,302+ a servis periodou rxy = 0,402+. Byla potvrzena hypotéza, že dojení krav pomocí automatických systémů nemá negativní vliv na plodnost.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení produkčních a reprodukčních ukazatelů u pastevně odchovaných jalovic
PALČISKOVÁ, Barbara
Na Školním zemědělském podniku bylo vybráno celkem 33 jalovic, z toho 13 jalovic pastevně odchovaných a 20 jalovic odchovaných stájovým způsobem. U těchto obou skupin byla sledována plodnost (věk při 1. otelení, inseminační interval, servis perioda) a mléčná užitkovost (množství mléka v kg, obsah tuku v %, množství tuku v kg, obsah bílkovin v % a množství bílkovin v kg). Věk při prvním otelení byl u pastevně odchovaných jalovic nižší, neboť při přirozené plemenitbě je vyšší % zabřeznutí, než je tomu u inseminací. Pozitivní vliv pastvy je pozorován pouze u inseminačního intervalu, který byl kratší u pastevně odchovaných jalovic. Ovšem dosažená hodnota servis periody byla příznivější u jalovic odchovaných stájovým odchovem. Produkce mléka (kg) byla zjištěna vyšší u dojnic odchovaných stájovým odchovem. Totéž platilo i u množství tuku (kg) a bílkovin (kg), což vyplývá z vyšší produkce mléka celkově. U procentuálního zastoupení tuků a bílkovin v mléce nebyl shledán téměř žádný rozdíl. Zjištěné výsledky pochází z malého souboru jalovic a pro objektivnější zhodnocení by bylo vhodné toto ověřit, aby bylo možné diskutovat o vlivu pastvy na produkční a reprodukční ukazatele.
|
|
|
Vliv vybraných společenstev pastevního porostu na množství mléka se zaměřením na spektrum mastných kyselin v tuku mléka
BOHÁČOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv pastvy a složení pastevního porostu na množství a skladbu mléka a obsah mléčných složek u českého strakatého skotu v oblasti LFA v letech 2007 až 2009. Byla sledována kvalita pastevního porostu podle chemického složení skupin porostu, určení dominantních druhů trav, jetelovin a bylin a jejich procentuelního zastoupení a měření výšky pastevního porostu. Dále bylo analyzováno mléko na spektrum mastných kyselin a jejich zastoupení a na ověření přídavků objemných krmiv a jadrných komponentů na složení mléčného tuku.
|
host ::
RSS.