|
| |
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela svatého Jakuba Staršího v Omicích (okres Brno-venkov)
Tetur, Vladan
Předmětem bakalářské práce je určení stáří krovové konstrukce římskokatolického kostela sv. Jakuba Staršího v Omicích, pomocí dendrochronologické analýzy. V této práci je popsán standartní postup při dendrochronologickém datování od samotného odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po datování. Je zde také začleněn stavebně historický vývoj stavby, kde je snaha určit chronologicky vývoj celé stavby z historických literárních zdrojů. Krov kostela je převážně postaven z jedlového dřeva, až na dva staré vazné trámy, které jsou dubové a vazný trám zvonice který je ze smrku. Jedlové stromy použité na krov nad presbytářem byly smýceny na podzim nebo zimu roku 1874 nebo na zimu na počátku roku 1875. Dubové stromy použité na staré vazné trámy byly smýceny po roce 1765. Jedlové stromy nad hlavní lodí byly smýceny po roce 1917. Smrkový strom použitý na vazný trám zvonice byl smýcen na podzim nebo zimu roku 1927 nebo na zimu na začátku roku 1928. Stromy použité na krov zvonice se datovat nepodařilo. Díky dendrochronologickému datování jsme byli schopni doplnit nebo upřesnit historický vývoj kostela.
|
|
|
Rekonstrukce přípravných porostů břízy bělokoré podsadbami
Souchová, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit odrůstání sazenic buku lesního a jedle bělokoré pod přípravným porostem břízy bělokoré na plochách Deštná Horákova Lhota, Bystřice nad Pernštejnem a Opatovec Kukle. Měření probíhalo na 22 plochách s různou intenzitou uvolnění přípravného porostu. Byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části v předchozím roce, výška nadzemní části současná, roční přírůst, délka bočního přírůstu, šířka koruny, výška nasazení dvojáku či trojáku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka listu či jehlice, průměr kořenového krčku, vícečetný kmínek, přímost kmínku, vícečetný vrchol, vitalita rostliny, poškození okusem terminál, poškození klikorohem. Bylo zjištěno, že na každé variantě podsadba odrůstá jinak. Pod březovými porosty bylo zjištěno, že nejlepšího odrůstání je dosaženo na variantě úzký holý pruh. Naopak nejhoršího odrůstání bylo dosaženo na variantě holina malá.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce (okres Nový Jičín)
Sochová, Irena
Cílem práce bylo provedení stavebněhistorického průzkumu a dendrochronologického datování krovu kostela sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce (okres Nový Jičín). Jednalo se o krovovou konstrukci hambálkového typu, která byla vyrobena z jedlového řeziva. Z výsledků dendrochronologické analýzy vyplývá, že stromy použité na stavbu krovu hlavní lodi byly smýceny mezi roky 1712 a 1713. Stromy použité na stavbu krovu nad presbytářem byly taktéž smýceny mezi roky 1712 a 1713. Dubovou zvonovou stolici se nepodařilo spolehlivě dendrochronologicky datovat. Výsledky dendrochronologické analýzy odpovídají historickému vývoji kostela, jak byl zjištěn z literárních a historických pramenů.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek)
Limberg, Tomáš
Předmětem této bakalářské práce byl historický průzkum kostelu nalezení sv. Kříže ve Staříči, okres Frýdek-Místek a určení typu použité dřevěné, střešní konstrukce. V prvé řadě bylo třeba dohledat odbornou literaturu, zabývající se problematikou střech, střešních konstrukcí a historie střešních konstrukcí a dohledat dochované historické prameny o vzniku kostela. Historii krovu jsme zjišťovali pomocí vědního oboru dendrochronologie. Dále bylo za potřebí provést anatomickou analýzu všech vzorků, odebraných presslerovým přírustkovým nebozezem. Pomocí něj byly odebrány vzorky z krovové konstrukce a zvonové stolice. Byl zjištěn druh použité dřeviny jedle v krovu a zvonová stolice byla ze dřeva dubu. Jedle byla skácena v roce 1772 a 1773, přesněji řečeno na podzim nebo v zimě roku 1772, nebo v zimě na začátku roku 1773. Dub byl skácen v roce 1771 a 1772, přesněji řečeno na podzim nebo v zime roku 1771, nebo v zimě na začátku roku 1772. Jedná se o 18. století, kterému odpovídá soustava hambálková. Podle porovnání s literaturou a zjištěných informací z měření odpovídá typ střešní konstrukce danému období.Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek) vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Povrchová úprava starého dřeva
Gerža, Pavel
Tato bakalářská práce řeší problematiku vhodné povrchové úpravy starého, na povrchu zdegradovaného, jedlového dřeva atmosférickou korozí pro použití v interiéru. Porovnávány jsou tři druhy nátěrových hmot. Nitrocelulózová nátěrová hmota, vodou ředitelná nátěrová hmota a dvousložková polyuretanová nátěrová hmota. Na povrchových úpravách jsou hodnoceny fyzikálněmechanické vlastnosti povrchu. Jsou zde porovnány fyzikálněmechanické vlastnosti zdegradovaného povrchu s povrchem čerstvého smrkového dřeva před aplikací nátěrových hmot a po aplikaci nátěrových hmot. Dále bakalářská práce objasňuje problematiku procesu atmosférické degradace dřeva a vlastnosti zdegradovaného povrchu.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu zámku v Miloticích (okres Hodonín)
Foltýn, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovové konstrukce Státního zámku Milotice v okrese Hodonín. Jsou zde použity postupy dendrochronologického datování, a to postup odebírání vzorků, jejich následné zpracování a datování. Součástí práce je také stavebně historický popis stavby, k němuž bylo využito dostupných dokumentů z Moravského zemského muzea v Brně. Stromy jedle použité na stavbu krovu pocházely z konce roku 1721 nebo ze začátku roku 1722. Boroví kmen, z něhož byl datován pouze jeden vzorek odpovídal období po roce 1893. Trámy ze dubových kmenů pocházely ze dvou období, a to po roce 1813 a po roce 1943. Je pravděpodobné, že jedlové prvky krovu jsou původní a ostatní pochází z následujících oprav. Dendrochronologická analýza dat přispěla ke zpřesnění dosud odhadované historie stavby, což má nemalý význam v plánované rekonstrukci krovové konstrukce zámku.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně-historické hodnocení krovu kostela svatého Václava v Lukovanech (okres Brno-venkov)
Brázda, Ondřej
Předmětem této bakalářské práce je pomocí dendrochronologické analýzy určit stáří dřevěné krovové konstrukce římskokatolického kostela svatého Václava v obci Lukovanech v okrese Brno - venkov. Práce popisuje standardní dendrochronologický postup od odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po samotné datování. Práce je doplněna o stavebně historický vývoj objektu, kde byl vytvořen chronologický přehled vývoje chrámového objektu od poznaných počátků jeho výstavby do současnosti na základě tematické literatury a pramenů, využita byla i dotazníková metoda. Stromy použité na stavbu krovu nad hlavní lodí kostela byly skáceny po roce 1810, stromy použité na stavbu zvonové stolice po roce 1837. Dendrochronologické datování a analýza anatomické stavby dřeva napomohly ověřit a zpřesnit některé fáze historického vývoje chrámové stavby. Výsledky této bakalářské práce mohou přispět správcům a budoucím investorům při správě, uvažovaných opravách a rekonstrukčních pracích.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně historické hodnocení krovu budovy LDF MENDELU v Brně
Stefek, Ondřej
Na základě požadavku Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně bylo provedeno datování krovu budovy B v kampusu v Černých Polích v Brně. Současně byla práce také rozšířena o dendrochronologické datování i krovu budovy A, a následně byl proveden i stavebně historický průzkum obou budov. V práci je zaznamenán přesný postup dendrochronologického datování od odběru vzorků, následného měření, určení dřeviny, ze které je krov postaven, pomocí anatomické stavby, včetně konečného datování stáří jednotlivých prvků. Základ historického vývoje byl sestaven z historických literárních pramenů. Zjištěné výsledky průzkumu ukazují na dobrý stav obou konstrukcí, přičemž krov budovy A byl datován do začátku dvacátých let dvacátého století, což se shoduje s dohledanými počátky založení Mendelovy univerzity v Černých Polích a také ranou historií budovy, která ve svých počátcích sloužila jako ústav pro nevidomé. Krov budovy B byl datován na přelom let 1922/1923. I přesto, že některé části univerzitních budov byly během druhé světové války poškozeny, střešní konstrukce obou budov odolaly a zachovaly se.
|
|
|
Pevnost lepeného spoje spárovky ze starého dřeva
Gerža, Pavel
Diplomová práce řeší problematiku vhodného lepidla pro lepení spárovek ze starého, na povrchu zdegradovaného, smrkového a jedlového dřeva pro výrobu čelních viditelných ploch dřevěného nábytku. Porovnávány jsou dva druhy lepidel. Polyvinylacetátové lepidlo a zaječí klih. Na lepených spojích jsou hodnoceny mechanické vlastnosti. Jsou zde porovnány mechanické vlastnosti starého smrkového a jedlového lepeného dřeva s čerstvým smrkovým a jedlovým lepeným dřevem.
|
host ::
RSS.