|
Farmakoterapie úzkostných stavů a poruch spánku
Böhmová, Kateřina ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Kateřina Böhmová Školitel: Prof. MUDr. Hrdina Radomír, CSc. Název diplomové práce: Farmakoterapie úzkostných stavů a poruch spánku Úzkostné poruchy a poruchy spánku patří mezi rozšířené nemoci. Úzkostné ataky jsou charakteristické opakujícími se nepříjemnými emočními stavy. Poruchy spánku se vyznačují nedostatečným nebo nadměrným množstvím spánku či jeho nedostatečnou kvalitou, které trvají významně dlouhé časové období. Tyto běžně se vyskytující choroby představují závažný medicínský a socioekonomický problém. Názory na etiopatogenezi a klasifikaci se neustále vyvíjejí. Úzkostmi a poruchami spánku častěji trpí ženy a jedinci ve starším věku. Komplexní léčba zahrnuje především odstranění příčiny, úpravu návyků v životním stylu jedince, psychoterapii, farmakoterapii akutních ataků ulevující od úzkosti nebo při poruše spánku a profylaktickou farmakoterapii snižující postupně frekvenci, intenzitu a později v optimálním případě způsobí úplné vymizení symptomů. Antidepresiva typu SSRI či SNRI jsou považovány za léčiva první volby při výskytu častých úzkostí či při chronických poruchách spánku. Než začnou antidepresiva působit, je možné použít BZD při akutních atacích. Při akutní poruše spánku...
|
|
Fotoelektrochemická oxidace vodných polutantů
Pachovská, Martina ; Králová, Marcela (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na využití fotochemických reakcí k odstraňování vodných polutantů, jako jsou organické kyseliny. Pro hodnocení fotochemické oxidace byla jako modelový polutant využita kyselina benzoová, u které byla sledována snižující se koncentrace při degradaci pomocí UV-VIS spektrometrie. Zároveň byl sledován vznik oxidačních produktů pomocí měření fluorescence. Dále byla prostudována stabilita a vlastnosti vodného roztoku modelového polutantu a elektrochemické vlastnosti použitých fotoelektrických článků. Cílem bylo stanovit vhodné reakční podmínky a omezující vlivy degradační reakce.
|
|
Kvalita života u pacienta po katétrové ablaci
KOCMICHOVÁ, Jana
Teoretická východiska Katétrová ablace je výkon zaměřený na cílené odstranění nebo poškození oblasti, která způsobuje vznik arytmie. Tento výkon se začal používat na přelomu 80. a 90. let, protože bylo zjištěno, že léčba antiarytmiky je drahá a léky se musí užívat celý život. Díky její vysoké úspěšnosti a nízkému riziku komplikací se využívá v léčbě supraventrikulárních tachyarytmií. V současnosti se úspěšnost pohybuje okolo 75 % a někdy je nutné výkon opakovat, aby se dosáhlo požadovaného efektu. Cíle práce První cíle měl zjistit, zda u pacientů po prodělané katétrové ablaci došlo ke změně v jejich osobním a pracovním životě. Druhým cílem bylo zmapovat, které oblasti pacientova života byly léčbou pomocí katétrové ablace ovlivněny. Třetí cíl zjišťoval rozdíly v pacientově životě před katétrovou ablací a po katétrové ablaci. Výzkumné otázky V1: V jakých oblastech svého života jsou pacienti nejvíce omezeni? V2: Jaké změny nastaly po katétrové ablaci v jejich životě? Metodika Výzkumná část diplomové práce byla realizována pomocí kvalitativního šetření, provedeného za pomoci polostrukturovaného rozhovoru s pacienty trpícími arytmií. Celkem bylo osloveno 9 respondentů, z nichž 5 bylo mužského pohlaví a 4 pohlaví ženského. Získané informace byly zpracovány pomocí programu Atlas.ti. Výsledky jsou prezentovány sítěmi vytvořenými v tomto programu. Výsledky Pomocí získaných dat od dotazovaných respondentů trpících arytmií lze odpovědět na stanovené výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, v jakých oblastech svého života jsou pacienti nejvíce omezeni. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, že nejvíce omezovanou oblastí je osobní život. Kdy arytmie působí svým respondentům nejvíce potíží při sportovních aktivitách. Kvůli svým zdravotním potížím většina respondentů své sportovní aktivity omezila nebo se jich úplně vzdala ve prospěch svého zdraví. Další problémy působí při vykonávání fyzické námahy a při fyzické zátěži. Té se také oslovení respondenti raději vyhýbají. Respondenti jsou také omezováni při výkonu své pracovní činnosti, kdy hlavní příčinou jejich potíží je psychické vypětí, psychická zátěž způsobující příznaky arytmií u jednotlivých respondentů. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaké změny nastaly po katétrové ablaci v jejich životě. Změny, které nastaly, se týkaly oblasti péče o rodinu a o domácnost, ve které mohou vykonávat více činností. Kdy se respondenti mohou více věnovat své rodině, od které jsou podporováni v léčbě. Objevilo se celkové zlepšení jejich zdravotního stavu, umožňující lepší zapojení do běžného života. Nejčastěji uváděnou oblastí změny byla oblast sportu. Kdy v době po katétrové ablaci se respondenti ke svému koníčku začali postupně vracet. Závěr V práci jsou podrobně popsány omezení, která arytmie svým respondentům působí a dále také změny ke kterým po prodělané katétrové ablaci u jednotlivých respondentů došlo a které se vyskytly. Výsledky lze využít v praxi při edukaci pacientů, které čeká výkon katétrové ablace a o následných opatřeních pomocí zpracované myšlenkové mapy.
|
|
Problematika aplikace intramuskulárních injekcí
Stejskalová, Martina ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Eislerová, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice aplikace intramuskulárních injekcí, které patří mezi každodenní činnosti sestry, kterou provádějí na všech úsecích zdravotní péče. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda mají sestry dostatečné znalosti postupu při aplikaci intramuskulárních injekcí, jaké volí jehly pro aplikaci u kachektických a obézních pacientů, kam nejčastěji injekce aplikují, dále ověřit jejich znalost metody Z - traktu, zkušenosti s výskytem komplikací při aplikaci intramuskulárních injekcích, a nakonec zda v praxi dodržují všechny zásady bezpečné a účelné aplikace intramuskulární injekci. V teoretické části se krátce věnuje parenterální aplikaci léků, injekčním jehlám, přípravě léků z lahviček a ampulek. V následujících kapitolách jsou popsány aplikace intramuskulárních injekcí, místa vpichu, polohy při aplikaci, postup aplikace, metoda Z - traktu, zvláštnosti aplikace u dětí a komplikace a problémy při aplikaci. V praktické části je popsána metodika a organizace průzkumu, výsledky průzkumu, včetně jejich rozboru a diskuse. V závěru bakalářské práce shrnuji výsledky průzkumu a uvádím návrhy na řešení zjištěných nedostatků.
|
| |
|
Dvojí verze Nezvalových básní z dvacátých let
Hušáková, Barbora ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Předmětem této práce jsou Nezvalovy autocenzurní zásahy ve sbírkách z dvacátých let. Nejprve sleduji vývoj poetismu, principy skladby poetistických děl a Nezvalovu tvorbu z dvacátých let. Poté se věnuji kulturní situaci v padesátých letech a referátům proneseným na konferenci SČSS. Na základě textového srovnání vydání jednotlivých sbírek z dvacátých let s jejich upravenou verzí v souborném Díle, dospívám k tomu, že obrazy odstraněné autocenzurními zásahy lze rozdělit do následujících skupin − biblické a mytologické obrazy, odkazy k evropské avantgardě, tělesnosti, alkoholu a drogám, cizím místům a tíživé sociální situaci. Klíčová slova: poetismus, socialistický realismus, verze, básně, autocenzura, obrazy
|
|
Genetické faktory rezistence vůči chemoterapii a klinické charakteristiky nádorů prsu.
Kunická, Tereza ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent)
Nádory prsu jsou nejčastějšími malignitami postihujícími ženskou populaci jak u nás, tak i ve světě. Léčba tohoto onemocnění zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, radioterapii, chemoterapii a léčbu systémovou (hormonoterapii). V poslední době se přistupuje i k cílené biologické léčbě. Každá pacientka však na léčbu reaguje jinak - interindividuální variabilita v odpovědi na léčbu je tudíž vysoká. Jednou z nejvýznamnějších překážek úspěšné chemoterapie je mnohočetná léková rezistence (multidrug resistance, dále jen MDR). MDR často souvisí se sníženou intracelulární akumulací protinádorových léčiv a zvýšenou expresí ABC transportérů, jako je např. námi studovaný ABCC1. Tato rodina membránových transportních proteinů zahrnuje nejznámější prostředníky MDR, především ABCB1, ABCC1 a ABCG2, které pumpují různé typy léčiv ven z nádorových buněk, čímž vůči nim způsobují rezistenci. Hlavním cílem této práce bylo stanovení genetické variability genu ABCC1 u 191 pacientek s karcinomem prsu a stanovení expresních profilů 30 pacientek (ze souboru 191 pacientek, viz výše) léčených předoperačně. Dále jsme se zabývali vztahy mezi genotypem, resp. fenotypem ABCC1 a prognostickými faktory, resp. výsledkem chemoterapie pacientek. Genová exprese byla měřena u preamplifikovaných vzorků cDNA pomocí real-time PCR s...
|
|
Význam transportních proteinů pro ochranu plodu
Hahnová, Lenka ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Anzenbacher, Pavel (oponent) ; Geršl, Vladimír (oponent)
SOUHRN Dizertační práce Mgr. Lenka Hahnová (roz. Cygalová) Placenta představuje jedinečné spojení mezi matkou a plodem zajišťující řadu funkcí nezbytných pro správný průběh těhotenství a vývoj jedince. Jednou z hlavních funkcí placenty je výměna plynů, přívod živin do plodu a odvod jeho metabolických zplodin. Mimoto plní placenta také roli endokrinní, metabolickou a především ochrannou, jelikož matka je v průběhu těhotenství vystavována, ať už nevědomě či záměrně, celé škále pro plod toxických látek. Dříve se předpokládalo, že fyziologickou bariéru mezi cirkulacemi matky a plodu tvoří pouze buněčné vrstvy syncytiotrofoblast a endotel fetálních kapilár. Nedávno však bylo zjištěno, že kromě této mechanické složky disponuje placenta i ochrannou složkou aktivní, která je realizována působením efluxních transportérů a biotransformačních enzymů lokalizovaných v polarizované vrstvě syncytiotrofoblastu. Efluxní transportéry jsou membránové proteiny, které jsou díky své afinitě k ATP schopny aktivně vypumpovávat velké množství různorodých molekul ven z buňky. Dosud nejlépe prostudovanými lékovými efluxními transportéry jsou P-glykoprotein (P-gp) a "breast cancer resistance protein" (BCRP), které významným způsobem ovlivňují kinetiku transportu látek přes placentu. Hlavním cílem této dizertační práce bylo studium...
|
|
Antioxidační účinky analogů složek nukleových kyselin.
Procházková, Eliška ; Mertlíková Kaiserová, Helena (vedoucí práce) ; Zusková, Iva (oponent)
Reaktivní formy kyslíku (ROS) se v určité míře přirozeně vyskytují v organismu a mají zde např. signalizační a antimikrobiální funkce. Vznikne-li nerovnováha mezi tvorbou a zánikem ROS, hovoříme o oxidačním stresu. Ten je převážně chápán jako nepříznivý stav způsobující oxidační poškození biomolekul (lipidy, proteiny, nukleové kyseliny). Oxidační stres provází řadu tzv. civilizačních chorob a může být navozen také v důsledku farmakoterapie (nežádoucí účinky některých léčiv). Možnosti ovlivnění oxidačního stresu pomocí antioxidantů jsou stále předmětem intenzivního výzkumu. Analogy složek nukleových kyselin představují strukturně bohatou skupinu látek s významným farmakologickým potenciálem. Zatímco jejich protivirové či cytostatické účinky jsou popsány velmi detailně, informace o jejich potenciálně antioxidačních vlastnostech se v literatuře objevují pouze sporadicky. Předmětem této práce bylo zkoumání antioxidační aktivity ve skupině 126 analogů nukleotidů, nukleosidů a nukleobazí s cílem popsat strukturní motivy, které jsou za ni zodpovědné. Bylo použito několika metodických přístupů: 1) stanovení schopnosti látek zhášet ABTS radikál in vitro (metoda TEAC), 2) vliv látek na proces lipidové peroxidace a 3) schopnost látek ovlivňovat hladinu ROS na buněčné úrovni pomocí fluorescenční sondy...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s transplantací srdce.
VINKLEROVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče o pacienty s transplantací srdce. První srdeční transplantace v České republice byla provedena roku 1984 v pražském IKEMu. V České republice je celkem sedm transplantačních center, ale transplantaci srdce provádí pouze centra v Praze a Brně. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž v teoretické části je i anatomie, historie a charakteristika transplantací. Transplantace srdce se provádí u nemocných, kteří mají srdeční onemocnění ve stádiu terminálního srdečního selhání. Aby mohla být provedena transplantace, musí příjemce splňovat určité podmínky. Musí být zařazen do registru na čekací listině, s dárcem mít stejnou krevní skupinu, podobnou váhu a věk do padesáti pěti let. Nezbytné je, aby se našel vhodný dárce pro transplantaci. Další důležitou podmínkou k transplantaci je, že musí být splněny všechny body v zákoně č. 285/2002 Sb. v platném znění. Dále se vyloučí, že zemřelý není v evidenci národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem orgánů a tkání a musí se prokázat jeho identita. Než je nemocný zařazený na čekací listinu, provedou se mu podrobná vyšetření a podle výsledků vyšetření je zařazen dle naléhavosti na čekací listinu. Jelikož je transplantace brána jako akutní operační zákrok, tak se při nalezení vhodného dárce příjemci provádí pouze bezprostřední tělesná příprava před operací. Dalšími body v teoretické části jsou popis odběru srdce od dárce a operační postup i technika při transplantaci srdce. Dnes máme tři techniky odstraňování srdce. Největší důraz je věnován pooperační péči. Do ní patří endomyokardiální biopsie, která se provádí v pravidelných intervalech, také kontrolní návštěvy a podávání imunosupresivních léků. Dále sem řadíme komplikace po transplantaci srdce, které mohou vzniknout v časném nebo pozdějším pooperačním období. Do pooperační péče ještě spadá edukace o pooperačním režimu. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů po transplantaci srdce a to před i po operaci. Dílčím cílem je zjistit, jakým způsobem jsou pacientům poskytovány informace o pooperačním režimu po transplantaci srdce. Snahou této práce je vyzkoumat rozdíl mezi poskytovanou ošetřovatelskou péčí u pacientů po transplantaci srdce a po kardiochirurgické operaci. V empirické části práce bylo provedeno kvalitativní šetření, pro které byly stanoveny výzkumné otázky. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester. Čtyři sestry byly z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze a tři z kardiochirurgie v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru na denní místnosti sester a jeden v domácím prostředí. Výsledky vycházejí z provedených rozhovorů a byly zpracovány pomocí kategorizovaných skupin. Z výsledků vyplývá, že se ošetřovatelská péče o pacienty s transplantací srdce zásadně neliší od péče o pacienty po kardiochirurgické operaci. Rozdíly jsou ve vyšetření pacienta před transplantací srdce. Můžeme je vidět při nejdůležitějších předoperačních vyšetřeních. K nim patří speciální náběry protilátek, protože určují sílu podávaných imunosupresivních léků. V pooperační péči je rozdílnost v pravidelných kontrolách u lékaře. V sociálních kontaktech mezi pacienty a jejich okolím jsou veliké rozdíly. Důležitou součástí ošetřovatelské péče je podrobná informovanost pacienta. Informace by se měly podávat jak v předoperační péči, tak i v pooperační péči. Ostatní oblasti se shodují. Práce by měla být prospěšná těm sestrám, které se starají o pacienty po transplantaci srdce, ale také lidem, kteří se rozhodují, zda podstoupit transplantaci srdce a nebo se o problematikou transplantací blíže zajímají.
|
host ::
