|
|
Tomášova etika ctností z pohledu filosofie a psychologie
KILBERGR, Pavel
Práce se zabývá pojetím etiky ctností v kontextu Teologické sumy. Základy čerpá z klasické filosofie antických myslitelů. Platónovo paralelní pojetí člověka s obcí a jeho prostý systém ctností je prvním pohledem. Druhým pohledem je Aristotelovo členění na rozumové a morální ctnosti, jež téma začíná komplikovat. Stoický přínos poukazuje na slepou uličku dualistického vidění světa a člověka. Tomáš Akvinský navazuje na tuto filosofickou tradici, kterou rozvíjí svým pojetím kardinálních a teologálních ctností. Kardinální ctnosti jsou v člověku zakotveny skrze habity, a proto je vztah habitů, dispozic a způsobilostí klíčovým tématem. Ctnosti jsou tak bytostnou součástí lidské osoby. Psychologie se setkává s tímto tématem skrze psychologii osobnosti, kde paralelou ke ctnostem jsou specifické vlastnosti. Téma ctností je však pro současnou psychologii stále otevřenou otázkou a výzvou.
|
|
|
Dobro v etickém myšlení Platóna a Aristotela
TOMÁŠKOVÁ, Kateřina
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou dobra v etickém myšlení Platóna a Aristotela. Práce si klade za cíl odpovědět na 2 výzkumné otázky: Jakým způsobem vnímali Platón a Aristotelés podstatu dobra v lidském životě? Jakým způsobem lze podle nich tohoto lidského dobra dosáhnout? První kapitola obsahuje stručné shrnutí etických myšlenek obou filosofů. V následujících kapitolách je rozebíráno a následně komparováno pojetí areté, duše a dobra. Z dané komparace vyplývá, že Platón i Aristotelés se v zásadě shodují na podstatě lidského dobra. Považují ho za jediné kritérium lidského štěstí, spojují ho s morálními hodnotami a zastávají názor, že dosáhnout ho lze pouze pomocí života, který je veden v souladu se ctnostmi. Liší se však ve způsobu, jakým způsobem tohoto lidského dobra dosáhnout. Aristotelovy názory zkoumány etickým pohledem však nemohou být vnímány jako naprosto odlišné od těch Platónových, nýbrž spíše jako další rozpracování a doplnění jeho myšlenek a názorů.
|
|
|
Rozvoj křesťanských morálních ctností u dětí mladšího školního věku prostřednictvím pohádek
BLOUDKOVÁ, Jana
Práce se zabývá otázkou rozvoje křesťanských morálních ctností u dětí mladšího školního věku prostřednictvím pohádek. Nejprve definuje a popisuje křesťanskou spiritualitu, morální teologii a křesťanské morální ctnosti, přednostně ctnosti Kardinální a Božské. Také popisuje neřest a sedm smrtelných hříchů. Poté charakterizuje stádium dětí mladšího školního věku včetně morálních schopností a náboženské zralosti. V poslední kapitole práce definuje a charakterizuje pohádku, zabývá se jejím významem pro rozvoj dětí, včetně hlediska morální hodnoty pohádky a jejího náboženského obsahu. Sleduje a popisuje křesťanské morální ctnosti v pohádkách a odpovídá na otázku po cíli práce, kdy shledává pohádky vhodným prostředkem pro rozvoj křesťanských morálních ctností u dětí mladšího školního věku pro jejich způsob, jakým předávají základní morální hodnoty včetně křesťanských morálních ctností.
|
|
|
Srovnání Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti
TISCHLEROVÁ, Monika
Tato práce se zabývá srovnáním Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti. V první části popisuji Platónův pohled na tuto oblast filosofie. Platón staví svou etiku na základě analogie mezi obcí a duší. Platón operuje také s idejí dobra. V druhé části pak přibližuji Aristotelův pohled. Nejdříve pojednávám o cíli jeho filosofie, což je dobro a posléze blaženost. Pak dochází k rozdělení ctností na mravní a rozumové. Následně popisuji každou z Aristotelových ctností. Třetí, stěžejní část je složena ze dvou podkapitol, přičemž v první obecně srovnávám obě koncepce, kdy nacházím první rozdíly v celkovém pojetí obou autorů. V druhé podkapitole pak na základě Aristotelovy kritiky několika pasáží Platónova díla porovnávám další body jejich učení, především pak obec, přátelství a dobro.
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
|
Klasické teorie jako prameny přirozeného zákona
KOHOUT, Petr
Tato práce se zabývá tématem přirozeného zákona. Především pak prameny přirozeného zákona, kterými jsou teorie, jež bývají označovány jako klasické. Zaměřuje se postupně na tyto teorie (Aristotelovu, stoickou a teorii sv. Tomáše) a jejich společné body, které jsou pro ně charakteristické. To je cílem této práce. Tyto rysy představují podstatu přirozeného zákona. První část ukazuje problematiku pojmu "přirozený zákon". Obsahem druhé části jsou již klasické teorie. Třetí kapitola představuje shrnutí poznatků kapitoly druhé. Čtvrtá část je věnována rysům klasických teorií v modernějších osvícenských konceptech a vztahu mezi přirozeným a pozitivním zákonem.
|
|
|
Ctnost lásky u Tomáše Akvinského
NEUBAUEROVÁ, Kristýna
Práce pojednává o ctnosti lásky u Tomáše Akvinského. Zabývá se především základními principy lásky ve filosofii T. Akvinského, ale také se zabývá i tématy, které s pojetím lásky bezprostředně souvisí - jako je obecné pojetí ctnosti, dobro, blaţenost nebo hříchy proti lásce. Samotná práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je úvodem do díla T. Akvinského. Druhá kapitola se zabývá základní charakteristikou pojmu ctnost a odlišením přirozených a nadpřirozených ctností. Další kapitola se zabývá samotným pojmem láska. V této kapitole se nacházejí základní definice a rozlišují se zde druhy pojetí lásky. Další kapitola je věnována jedné z otázek Teologické sumy - O lásce o sobě, která je vnímána jako základní v pojetí ctnosti u T. Akvinského. Pátá kapitola se zabývá hříchy proti lásce, které jsou chápány jako protivení se vůči lásce. Další šestá kapitola pojednává o tom, zda se láska můţe zvětšovat nebo naopak zmenšovat. Poslední kapitola je věnována ctnosti lásky z pohledu současnosti.
|
|
|
Salesiánský preventivní systém a skauting
MUSIL, Jan
Práce porovnává na teoretické rovině dva výchovné systémy: salesiánský preventivní systém a skauting. Představuje osobnost zakladatelů, charakterizuje a poté porovnává adresáty, poslání, principy, cíle, metody a prostředky těchto výchovných systémů. To vše je porovnáno se zaměřením zejména na etické hodnoty, morální ctnosti a hodnotové postoje, které ve výchově tyto systémy prosazují. Práce se snaží najít prvky, které jsou výchovným systémům společné, které rozdílné, a snaží se vystihnout ty, kterými se mohou vzájemně inspirovat k ideálu integrální výchovy mladého člověka.
|
|
|
Platonovo pojetí spravedlnosti v Ústavě
HUŠEK, Jakub
Primárním cílem této práce je Platonovo pojetí spravedlnosti představené v dialogu Ústava, který je zároveň jeho nejznámějším dílem. První kapitola je věnována historickému pozadí otázek po spravedlnosti. Zařazena byla z důvodu uvedení do dané problematiky, a také proto, že tyto prvotní myšlenky měly vliv na formování Platonových názorů. Druhá kapitola se soustředí na hlavní cíl práce a popisuje Platonovo postupné odhalování spravedlnosti. Závěrečná třetí část je zaměřena na problémové prvky jeho teze a zároveň je v ní provedeno srovnání s pojetím Aristotelovým.
|
|
|
Reflexe hodnot v sociální práci se zaměřením na práci v Charitě
FICHTNEROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá analýzou pojmu hodnota na základě vybrané literatury. Snaží se poukázat na propojení etických teorií s praktickým lidským jednáním. Je strukturována od vysvětlení klíčových pojmů jako etika, mravnost a morálka; zkoumá slovo hodnota a zásadní filosofické teorie, které jsou s hodnotami spojené. Podrobně analyzuje hodnoty z hlediska tzv. filosofie věcného a formálního subjektivismu. Zaměřuje se na představitele fenomenologie - Maxe Schelera, Nikolaie Hartmanna a Dietricha von Hildebranda. Upřesňuje přístupy k hodnotám i z hlediska lidské osobnosti, především z pohledu analytické psychologie. Práce uvádí význam aplikace hodnot v praxi - v profesní etice sociální práce, kde etické kodexy poskytují orientaci zaměstnancům. Jako modelová pomáhající organizace byla vybrána Charita Česká republika. Proto je také uveden teologický pohled na hodnoty a rovněž základní hodnoty a principy Kodexu Charity Česká republika. Tato studie má být podnětem k dalšímu zkoumání pojmu hodnota a jeho významu pro člověka. Považuje hodnoty za zásadní motivaci, která do budoucnosti povede lidstvo k dobrému jednání (ctnostem).
|
host ::
RSS.