|
|
Stanovení Se ve vybraných potravinových doplňcích pomocí elektrochemického generování H2Se a AAS
Králová, Pavlína ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Cílem předkládané práce bylo prověřit účinnost elektrochemického generování selenovodíku ve spojení s atomovou absorpční spektrometrií při stanovení selenu v reálných vzorcích, konkrétně vybraných doplňcích stravy s deklarovaným obsahem selenu. Nejprve byly optimalizovány pracovní podmínky elektrochemického generování selenovodíku. V optimalizované aparatuře byly proměřeny kalibrační závislosti pro SeIV a SeVI přičemž bylo zjištěno, že pro kvantitativní stanovení selenanů je třeba využít předredukce. Podmínky provedení předredukce SeVI na SeIV byly tedy rovněž optimalizovány a z dalších kalibračních závislostí (po provedené předredukci) byly určeny základní charakteristiky stanovení těchto specií selenu. Na závěr byly stanoveny koncentrace Se v reálných vzorcích potravinových doplňků s deklarovanými obsahy SeIV a SeVI a byly diskutovány nežádoucí vlivy na takovéto stanovení.
|
|
|
Úloha selenu při prevenci rakoviny
Nedvědová, Magdaléna ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Selen hraje důležitou roli v prevenci a léčbě rakoviny. Selenoproteiny, hlavně thioredoxin reduktáza a glutathion peroxidáza, chrání buňky před oxidativním stresem. Seleničitan ve fyziologických koncentracích blokuje apoptózu. Selenomethionin se účastní oprav DNA a chrání buňky proti poškození DNA. Toxicita selenu je využívána k léčbě rakoviny. Seleničitan sodný ve vysokých koncentracích indukuje apoptózu u nádorových buněk a způsobuje poškození DNA. Selenomethionin a seleničitan sodný ve vysokých koncentracích inhibují vznik metastáz díky regulaci exprese genů pro kolageny. Selen inhibuje angiogenezi, protože snižuje hladinu růstového faktoru pro endoteliální buňky (VEGF) v nádorových buňkách. Thioredoxin reduktáza chrání nejen normální buňky, ale také buňky nádorové. Její inhibitory jsou využívány k léčbě rakoviny. Klinické testy dokázaly, že nedostatečný příjem selenu zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
|
|
|
Speciační analýza sloučenin selenu
Kramulová, Barbora ; Rychlovský, Petr (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce bylo vyvinout metodu pro speciační stanovení anorganických (seleničitan sodný, selenan sodný) a organických sloučenin (selenomočovina, selenocystin, selenomethionin) selenu. Pro separaci jednotlivých specií selenu byla použita iontově výměnná kapalinová chromatografie s kolonou s navázaným silným anexem. Metoda elektrochemického generování těkavých sloučenin byla použita jako následná derivatizační technika pro spojení kapalinové chromatografie s prvkově specifickým detektorem - atomovým absorpčním spektrometrem s křemenným atomizátorem. Nejprve byly optimalizovány parametry aparatury pro elektrochemické generování těkavých forem selenu pro jednotlivé zkoumané specie selenu. Následně byly nalezeny optimální separační podmínky pro oddělení daných sloučenin selenu technikou HPLC. V optimalizované kombinované aparatuře HPLC-EcHG-QFAAS byly proměřeny kalibrační závislosti pro dané specie selenu a byly určeny základní analytické charakteristiky pro jednotlivé sloučeniny selenu. Na závěr byla navržená speciační metoda kombinovaného stanovení jednotlivých specií selenu testována na vzorcích moči. Vzorky moči byly spikovány a byly porovnány získané směrnice kalibračních závislostí se směrnicemi získanými u modelových roztoků. Na základě těchto srovnání je možné říci, že navržená...
|
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
|
Geochemie rizikových prvků v oblasti postižené těžbou a zpracováním polymetalických rud - Namibie, Afrika
Skipalová, Klára ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce)
Písemná práce ke státní doktorské zkoušce se zabývá tématem, jak důlní a metalurgická oblast ovlivňuje životní prostředí. Teoretická část se zabývá geochemií a chováním (mobilita, biodostupnost)rizikových prvků v půdě se zaměřením na selen a molybden v oblastech ovlivněných těžbou a zpracováním polymetalických rud Kombat a Berg Akuas, Namibie. Vlastní práce se věnuje analýze a rozboru selenu a molybdenu. Po rozboru budou následovat doporučení, jak zabráni zvýšené mobilitě a nebezpečnému až toxickému působení selenu a molybdenu v těchto oblastech.
|
|
|
Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku.
V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat.
Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace.
Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.
|
|
|
Sledování obsahu selenu ve výživě vysokoškolských studentů
KRATOCHVÍLOVÁ, Zuzana
Práce je zaměřena na sledování příjmu selenu u vybraných vysokoškolských studentů z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro experimentální část byla použita metoda získávání hodnot sledovaných nutrientů prostřednictvím jídelníčků dodaných jednotlivými respondenty ve věkové skupině 20 až 26 let. Skupina respondentů byla složena z dvaceti vysokoškolských studentů, deseti žen a deseti mužů. Během sledovaného roku byl vždy hodnocen třetí týden v měsíci, a to v období od 19. do 25. ledna 2015, od 13. do 19. dubna 2015 a od 15. do 21. června 2015. U sledovaných respondentů se příjmy selenu pohybovaly v průměru na úrovni 39 g na osobu a den a odpovídají aktuální hladině saturace obyvatel České republiky, která je v rozmezí 25 až 40 g/den. V hodnocené skupině respondentů byl průměrný příjem selenu u žen 37 g a u mužů 42 g. Tento příjem nedosahuje denní doporučené dávky selenu, která je pro ženy a muže stanovena na 55 resp. 70 g Se/den. Námi zjištěné hodnoty, tak odpovídají středně vysokému deficitu příjmu selenu. Vyhodnocením jídelníčků respondentů byl zjištěn nejen nedostatečný příjem sledovaného selenu, ale i velmi nevyrovnaný příjem makronutrientů a energie. Nevhodná skladba jídelníčku a nevyrovnaný příjem živin, může být jednou z příčin deficitu nejen selenu, ale pravděpodobně i dalších mikronutrientů.
|
|
|
Vliv antioxidantů (selen, vitamin C a E) na biochemické ukazatele ejakulátu kanců
Vaněk, Dušan
Cílem diplomové práce bylo vypracovat rešerši odborné literatury zabývající se významem selenu, vitaminu C a vitaminu E pro organismus a jejich vlivu na antioxidační mechanismy v organismu. Následně byl selen, vitamín C a E experimentálně aplikován do výživy Sus scrofa f. domestica a poté byl sledován a zhodnocen vliv na biochemické ukazatele ejakulátu (antioxidační kapacita, koncentrace selenu, aktivita enzymů). Do pokusu bylo zařazeno 10 kanců plemene Duroc. Všem zvířatům bylo zkrmováno 3,3 kg základní krmné směsi, která obsahovala 0,02 mg selenu, 9,9 mg vitamínu E a 16 mg vitaminu C na kilogram krmné směsi. Experimentální skupině kanců bylo do krmné dávky přidáváno 0,5 mg selenu (selenomethionin); 70 mg vitamínu E (alfa-tokoferol) a 350 mg vitamínu C (kyselina askorbová) na kilogram krmiva. Doplnění organického selenu, vitaminu C a E mělo na sledované biochemické ukazatele vliv. Zvýšila se antioxidační kapacita organismu, hladina GSH-Px a superoxiddismutázy. Hladina metalothioneninu a hladina selenu zůstaly relativně nezměněny. Výsledky použitých metod ukázaly, že suplementace antioxidantů do krmiva kanců ovlivní antioxidační mechanismy organismu zvířat.
|
|
|
Vliv antioxidantů (selen, vitamin C a E) na spermatogenezi kanců
Svačinová, Lucie
Cílem diplomové práce bylo prověřit vliv antioxidantů, vitamínu C, vitamínu E a selenu na spermatogenezi plemenných kanců. Kvalita ejakulátu byla hodnocena pomoci kvalitativních a kvantitativních hodnot (objem ejakulátu, motilita, koncentrace spermatu a počet abnormálních spermií). Experiment byl proveden na inseminační stanici kanců (ISK) ve Velkém Meziříčí. Do pokusu bylo zařazeno 12 kanců plemene Duroc. Kanci byli rozděleni do dvou skupin. U první experimentální skupiny kanců (n=6) bylo do krmné dávky přidáváno 350 mg vitamínu C (kyselina askorbová); 70 mg vitamínu E (alfatokoferol) a 0,5 mg selenu (selenomethionin) na kilogram diety. Druhá skupina zvířat (n=6) sloužila jako kontrolní a množství vitamínu C, vitamínu E a selenu ji nebylo navýšeno. Pokus probíhal 90 dní (červen -- srpen). U kontrolní skupiny se objem ejakulátu do 60. dne pokusu zvyšoval, ale v poslední etapě výrazně klesl, celkově o 19%. U pokusné skupiny měl stále vzrůstající tendenci a celkově se zvýšil o 32%. Motilita spermií se u kontrolní skupiny snížila z původních 69 % na 54% a u pokusné skupiny se naopak zvýšila o cca 1%. U sledování koncentrace spermií se u kontrolní skupiny koncentrace zvýšila o 6% a u pokusné snížila o 24 %. Počet abnormálních spermií se u kontrolní skupiny zvýšil o cca 1%, v experimentální skupině se počet patologických spermií zvýšil o 30%. Na základě našich výsledků, lze konstatovat, že selen, vitamín E a C nemají zcela prokazatelný účinek na kvalitu ejakulátu kanců. Musíme ovšem brát v úvahu letní období, ve kterém experiment probíhal. V tomto časovém intervalu na zvířata působily vyšší teploty, které se mohly negativně podepsat na celkovém výsledku.
|
|
|
Účinek aplikace vybraných forem selenu na výnos a kvalitu máku (Papaver somniferum L)
Hajátková, Iveta
Selen patří mezi důležité minerální živiny ve výživě zvířat a lidí. Nedostatek tohoto prvku ve výživě člověka je celosvětovým problémem. Předmětem této práce bylo zjištění vlivu jeho mimokořenové aplikace na výnos máku setého (Papaver somniferum L) a na jeho obsah v semeni máku. Pokus byl založen formou nádobového experimentu. Selen byl aplikován listovou výživou v minerální formě selenanu a seleničitanu v dávkách 20 a 40 g Se/ha. Foliární výživa selenem neměla průkazný vliv na hmotnost rostlin a výnos semene máku. Aplikací selenu se průkazně zvýšila hmotnost tisíce semen a obsah selenu v semeni máku. Účinek mimokořenové aplikace selenanu na obsah Se v semeni máku byl oproti přihnojení seleničitanem vyšší v rozmezí 40 - 50 %. U formy selenanu se u zvýšené aplikační dávky zvětšil obsah selenu v semeni máku 1,19 krát a u formy seleničitanu 1,11 krát proti nižší aplikované dávce. Kombinací pozitivního ovlivnění produkčních parametrů a nejvýraznějším zvýšením obsahu Se v semenech máku se jeví jako nejvhodnější aplikace 40 g Se/ha ve formě selenanu.
|
host ::
RSS.