|
|
Diskurs a konstrukce nové identity rozvojové lokality: případová studie dostavby Vítězného náměstí v Praze
Procházková, Alena ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Rozvojové lokality ve městech jsou často předmětem střetů a vyjednávání aktérů různorodých zájmů: investorů a developerů, místní správy a občanských iniciativ. Ti při prezentaci a obhajobě svých preferencí využívají rozmanité diskursivní praktiky a strategie. Jejich součástí je často prezentace obrazů rozvojové lokality po dokončení realizace investičního projektu. Diplomová práce se zaměří na dostavbu Vítězného náměstí, které má podle strategického plánu města plnit roli sekundárního centra a zároveň hlavního náměstí městské části Praha 6. V současnosti se diskutují projekty dostavby Vítězného náměstí, které vyvolávají vlnu rozporuplných reakcí o smyslu, účelu a estetické stránce plánovaných staveb. Cílem práce je (1) analyzovat současnou roli nedostavěného Vítězného náměstí v systému center v Praze, (2) zjistit kteří aktéři mají zájem na dostavbě náměstí a jakými způsoby svoje záměry artikulují ve veřejných diskursech a to zejména s důrazem na formování nové identity místa, (3) diskutovat kdo má jaký vliv na finální podobu rekonstrukce a to při zvážení role soukromých investorů, veřejné správy a občanů. Na základě studia historických a současných materiálů a na základě rozhovorů se práce pokusí poznat roli kapitálu, lidí a diskursu při přestavbě této významné lokality. Powered by TCPDF...
|
|
|
Koncept biopolitiky v díle M. Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990 Drogy v české společnosti
Štěpánková, Pavla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Koncept biopolitiky v díle Michela Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990" se věnuje tématu biopolitiky v díle Michela Foucaulta. Nejprve se práce zaměřuje na předchozí teze a díla M. Foucaulta, která ovlivnila koncept biopolitiky. Jde především o archeologii vědění, disciplíny a dispozitiv sexuality. Biopolitika je vládní praxe, která se zaměřuje na populaci jako masu. Populace je podle ní ovlivňována okolními vlivy jako životním prostředím, otázkou zdraví, úmrtností atp. Podle Foucaulta se biopolitika zrodila v politickém směru nazvaném liberalismus. Foucaultovy myšleny a teze se týkaly především 19. století, ale téma biopolitiky je aktuální i pro dnešní dobu. Proto se práce zaměřuje na drogovou problematiku v České republice na základě Foucaultovy biopolitiky. Práce nás seznamuje s vývojem drogové scény v České republice po roce 1990, kdy došlo k novému politickému uspořádání. Seznamuje nás s protidrogovou politikou, která v České republice funguje a zároveň s legislativou, která řeší trestní stránku drogové problematiky. Práce se také zabývá přístupy v pomoci drogově závislým. Klíčová slova biopolitika, diskurs, vládní moc, stát, liberalismus, populace, drogy, protidrogová politika
|
|
|
Obraz české společnosti v normalizačních komediích Petra Schulhoffa
Šrajer, Martin ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Diplomová práce Obraz české společnosti v normalizačních komediích Petra Schulhoffa zkoumá československou filmovou produkci 70. a 80. let z hlediska prezentovaných společenských hodnot. Cílem analýzy společných znaků vybraného vzorku filmů je zodpovězení otázky, jaký obraz československé reality normalizační popkultura zprostředkovává, a za užití jakých opakujících se mechanismů. Práce vychází z hypotézy, že také eskapistická zábava v období totality vykreslovala dobu, prostředí, postavy a požadavky na ně kladené v souladu s vládnoucí ideologií, a sloužila tudíž k legitimizaci daného řádu a deklarovaných norem.
|
|
|
Strukturalismus a pojem diskursu u Paula Ricoeura
Skoumal, Petr ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na strukturalismus a pojem diskursu v díle francouzského filosofa Paula Ricoeura. Cílem práce je ukázat Ricoeurovu snahu o propojení strukturalismu a hermeneutiky a následně vyložit, jakým způsobem toto propojení funguje jako obecné paradigma humanitních věd. Výchozím bodem je Ricoeurova revize Saussurova strukturálního přístupu, rozlišujícího jazykový systém (langue) a mluvu (parole), a následné zakotvení pojmu diskursu. Dále výklad postupuje k úzce související problematice textu. Ricoeur totiž nepoužívá termín diskurs pouze pro mluvený jazyk, ale také pro psané jazykové útvary (texty), čímž implementuje pojem diskursu do hermeneutického přístupu. Jeho propojení se strukturalismem je pak možné provést prostřednictvím kruhové dialektiky vysvětlování a rozumění, v níž se strukturalismus ukáže jako nezbytný prostředek hermeneutického poznání. Ricoeurovo hermeneutické myšlení je dále charakterizováno tzv. pohybem od textu k jednání, mezi nimiž, respektive mezi způsoby jejich interpretace Ricoeur nachází jisté paralely. Tím se dostává od hermeneutiky textu k hermeneutice jednání. Své závěry potom předkládá jako obecné paradigma humanitních věd. Přisuzuje jim tak hermeneutickou povahu. Hluboké hermeneutické porozumění je však podle Ricoeura nedosažitelné bez...
|
|
|
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
|
|
|
Diskursy vedení porodu v českých internetových článcích
Tichá, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou diskursy vedení porodu. Orientuji se na povahu samotných diskursů a na podobu kontroverzí provázejících jejich střetávání v internetových českých článcích. Diskursy a jejich svár zkoumám jednak v článcích aktivních účastníků sporu a také v článcích nejpopulárnějšího webu určeného (budoucím) rodičům. Diskurs aktivně lékařsky vedeného porodu, který je dominantní v naší společnosti, pojímá porod jako nevyzpytatelný rizikový jev, který je nutné lékařsky vést vždy v nemocničním zařízení s personálním i materiálním zázemím pro řešení možných komplikací. Tento diskurs kritizuje porody vedené mimo nemocnice a jejich propagandu. Diskurs přirozeného porodu vnímá porod jako přirozenou součást života, která většinou probíhá bez komplikací, pokud je přítomen vyškolený odborník, který ovšem do přirozeného procesu porodu nezasahuje bez nutných lékařských důvodů. Za splnění určitých podmínek je vhodným místem pro porod i domov rodičky. Tímto diskursem jsou čtenáři upozorněni na nevhodnou rutinní péči v českých porodnicích, která je v rozporu s potřebami matky a dítěte, a na komplikace porodu, které vznikají v důsledku aktivního lékařského vedení porodu. Články populárního webu jsou ovlivněny především diskursem aktivně lékařsky vedeného porodu. Vyzývají těhotné ženy, aby při začátku...
|
|
|
Multilateralismus v diskurzu: USA, EU a Japonsko
Kolmaš, Michal ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Beneš, Vít (oponent)
Cílem disertační práce "Multilateralismus v diskursu: USA, EU a Japonsko" je poukázat na rozdílná vnímání základních politických konceptů v různých intelektuálních tradicích. Vychází z předpokladu, že kulturní, intelektuální a jazykový kontext je nedílnou součástí naší percepce reality a termínů, jimiž tuto realitu popisujeme. Pro interpretaci těchto kulturních rozdílů si práce vybrala tři aktéry s rozdílnou historickou, kulturní a jazykovou tradicí a v jejich diskursech vyhledala interpretace základního konceptu mezinárodních vztahů - multilateralismu. Percepci multilateralismu v diskursech spojila s vlastní teoretickou typologií výběru multilateralismu nad jinou formou spolupráce, která definovala tři ideální typy multilateralismu - instrumentální, morální a sociální. Tuto typologii potom poměřila s interpretací multilateralismu v dvou případových studiích - válce s terorismem a ratifikaci Kjótského Protokolu a zjistila, že jakkoliv existuje jedna stálá definice konceptu multilateralismu, jednotlivé preference států na jeho význam, hodnotu a motivaci se významně různí. Spojené státy preferují instrumentální logiku multilateralismu, Evropská unie morální a Japonsko osciluje na hraně instrumentální a sociální v závislosti na sféře politiky. Práce tím poukázala jak na nutnost přihlížení ke kontextu tvorby...
|
|
|
Původ doktrinálních rozporů Církve římskokatolické a Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi
Zoulová, Tereza ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Cílem této práce je popsat rozpory křesťanských konfesí, nikoliv dogmaticky věroučné, ale obecně doktrinální, z hlediska toho, jak vznikají a jaký mají dopad na myšlení uvnitř příslušných skupin. K tomuto porovnání byly vybrány dvě církve, církev katolická a Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, jako zástupci konfesí s rozdíly nejvýraznějšími. Prvotním východiskem je historie obou církví, která poukazuje na kulturní a dějinné podmínky, za nichž obě církve vznikaly. Dále práce na dvou případech rozporů, pojetí Svaté trojice a přístup k apoštolské posloupnosti, rozebírá základní argumentační postupy, které obě církve uplatňují. Z této části vyplývá, že na této rovině je mezi oběma společenstvími rozdíl jen minimální, postupy oběma uplatňované se shodují. Na argumentaci navazuje část interpretační, jež se zaobírá hledáním příčin rozporů v různosti výkladů Bible, která z předchozích argumentačních rozborů vyšla jako společná autorita obou společenství. Nakonec práce přistupuje k popisu toho, jak se rozdíly vzniklé v důsledku různých interpretací podílejí na každodenním životě a organizaci církve. Na každou z těchto dvou odlišných interpretací je navázán odlišný diskurs, a tedy i mocenské praktiky. Některé z interpretací se stávají nezbytnými podmínkami pro vstup do diskursu, jiné mají podstatný vliv...
|
|
|
Právo i dobro Argumentace a diskurs českých aktivistek za volební právo pro ženy
Gelnarová, Jitka ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent) ; Dudeková, Gabriela (oponent)
Právo i dobro. Argumentace a a diskurs českých aktivistek za volební právo pro ženy Jitka Gelnarová Abstrakt Práce se zabývá konceptem volebního práva v diskursu českých aktivistek za volební právo žen mezi lety 1897 a 1914. Sleduje, jakých obsahů koncept volebního práva u českých sufražistek nabýval v kontextu, ve kterém aktivistky působily, jaký vliv na konkrétní obsah konceptu volebního práva měla různá situovanost různých žen v systému hierarchií z hlediska genderu, třídy a národa. Předmětem zájmu jsou hierarchie v diskursu obsažené, vztah "veřejného" a "soukromého" v diskursu; pojetí "politické reprezentace" v diskursu; pozice, ze kterých se aktivistky k volebnímu právu vyjadřovaly, a to, vůči komu se vymezovaly ("my-oni"); funkce konceptu "češství" ve vztahu k volebnímu právu žen v diskursu sufražistek v souvislosti s postavením českého národa v monarchii jako nedominantního národa a vztah "universality" a "partikularity" k požadavku volebního práva žen v diskursu.
|
|
|
Analýza mocenských vztahů a genderových stereotypů v dílech Gabriely Preissové - Gazdina roba a Její pastorkyňa
Konopáčová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mocenských vztahů a genderových stereotypů v dílech Gabriely Preissové - Gazdina roba a Její pastorkyňa. Při analýze je zohledněn především koncept moci jako analytické kategorie a to zejména za použití teorie Michela Foucaulta. Rovněž je zde zkoumáno diskursivní prostředí v jehož rámci se hlavní postavy nacházejí. V průběhu analýzy mužských i ženských postav svou pozornost soustřeďuji především na hlavní hrdinky a zároveň na to, jak jsou tyto hrdinky ovlivňovány svými mužskými protějšky. Některé z postav rovněž diskutuji v rámci konceptu Foucaultovy bio- moci, kde svou pozornost upírám především na druh subjektu homo oeconomicus. Také se snažím odpovědět na otázku, zda jsou postavy disciplinovanými poslušnými těly, či zda projevují subverzi vůči (genderovému) řádu. Součástí textu je rovněž komparativní srovnání ženských i mužských postav obou děl v rámci toho, jak ne/naplňují tradiční obrazy ‚maskulinity' a ‚femininity' (a s tím související genderové stereotypy), případně na kolik jsou vzdorujícími či (v případě některých ženských hrdinek) kolaborujícími subjekty včetně možných interpretací, co je k tomu vedlo. Klíčová slova: diskurs, Gabriela Preissová, genderové stereotypy, Michel Foucault, mocenské vztahy, subjekt
|
host ::
RSS.